Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Specifika práce s elektrickým ručním nářadím

číslo 7/2004

Specifika práce s elektrickým ručním nářadím

elektrotechnická praxe

JUDr. Zbyněk Urban,
soudní znalec v oboru elektrotechniky, Praha

Úvod

Elektrické nářadí je dnes neodmyslitelnou součástí v celé řadě řemeslných profesí – při údržbě, opravách a i při domácích pracích. Pohledem do naučného slovníku zjistíme, že patrně prvním elektrickým ručním nářadím byly vrtačky. Jejich použití v praxi se uvádí okolo roku 1885, kdy byly konstruovány na stejnosměrný proud, a to logicky v souvislosti s tehdy používaným elektrickým rozvodem. Od té doby se uplatňoval technický pokrok v elektrotechnice i technologii zpracování a nářadí prošlo celou řadou vývojových změn. Některé změny byly vyvolány i požadavky na bezpečné používání, dále výkonem, rozsahem použití a provedení v návaznosti na vývoj nástrojů. Elektronika přispěla nemalou měrou k dalšímu rozšíření užitných vlastností ručního nářadí.

Práce s elektrickým ručním nářadím má některá specifika, která by měla být respektována nejen při vývoji a výrobě jednotlivého nářadí, ale také v provozu, tj. při práci. Jde o skutečnost, že elektrické nářadí je velmi často používáno pracovníky bez elektrotechnické kvalifikace a v mimopracovní činnosti přímo laiky. Ve vztahu k jiným elektrickým přístrojům a spotřebičům je nářadí vystaveno mnoha nepříznivým vnějším vlivům, které vytvářejí bezpečnostní rizika. Technické vědomí uživatelů je většinou minimální a o jejich znalosti technických norem je lépe neuvažovat vůbec. Z hlediska rizikovosti by bylo namístě použít dokonce termín „technické bezvědomí“.

Obr. 1

Při hodnocení práce s elektrickým ručním nářadím v souvislosti se zákoníkem práce je nutné uvažovat o výskytu rizik (viz § 132 a/ v návaznosti na § 132 b/). Při používání mechanizace riziko pochopitelně vzrůstá, a proto byly vytvořeny technické normy, ve kterých jsou zakotveny požadavky na zajištění bezpečnosti. Elektrické ruční nářadí představuje riziko úrazu elektrickým proudem, mechanického poranění a v některých případech i rizika poškození sluchu, poškození způsobená vibracemi a chvěním a v určitých souvislostech i riziko pádu z výšky nebo popálení (viz nařízení vlády č. 495/2001 Sb., Příloha č. 1). K úrazu elektrickým proudem je třeba připomenout, že se jedná hlavně o nářadí třídy ochrany I, a to často v souvislosti s používáním šňůrových vedení – prodlužovacích šňůr (obr. 2), které by mělo respektovat technické normy a zejména ČSN 34 0350, 33 1600 a 33 1610.

Technické normy pro elektrické nářadí

Pro elektrické ruční nářadí je možné z hlediska bezpečnosti označit za základní soubor ČSN 36 1550 Bezpečnost elektrického ručního nářadí. Všeobecné požadavky (eqv IEC 745-1:1982) a ČSN EN 50144 (36 1570) Bezpečnost elektrického ručního nářadí. Pro ruční nářadí v provozu je to ČSN 33 1600 Revize a kontroly elektrického ručního nářadí během používání a pro velmi často používaná šňůrová vedení ČSN 34 0350 Předpisy pro pohyblivé přívody a šňůrová vedení a ČSN 33 1610 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během jejich používání.

Elektrické ruční nářadí představuje v současné době mnohem širší sortiment než jenom původní vrtačky a brusky. Vyplývá to nakonec z ČSN EN 50110 část 2, kde jsou uvedeny požadavky na jednotlivé druhy nářadí podle účelu jejich použití. Některá elektrická zařízení jsou však řazena mezi spotřebiče, přestože jejich použití by je mohlo řadit mezi nářadí. Třídění vychází příkladně z ČSN EN 60335 (36 1040) Bezpečnost elektrických spotřebičů pro domácnost a podobné účely (soubor). Za mnohé tu lze jmenovat přenosné tepelné nářadí, spotřebiče pro akvária a zahradní bazény, stroje na ošetřování podlah, sekačky trávy, vysokotlaké čističe.

Obr. 2

K bezpečnosti provozu a odstranění rizik přispělo používání nářadí ve třídě ochrany II s přídavnou izolací. Zde by měla být vedena osvěta směrem ke spotřebiteli – uživateli a upozornění na určitou odpovědnost při nákupu. Spotřebič třídy ochrany II by měl mít zřetelné označení příslušnou značkou (obr. 1) by měla být součástí údajů na štítku nebo by měla být přímo na krytu přístroje. Evidentně doplněné značky zhotovené dodatečně mechanicky, obtisky nebo na samolepicím štítku by měly být varováním zejména při nákupu mimo standardní prodejní síť. Jedná se obvykle o porušení zákona o technických požadavcích na výrobky č. 22/1997 Sb., v platném znění. Ačkoliv příslušná inspekce provádí kontroly, v podstatě není možný dohled nad celou prodejní sítí, zvláště při nejrůznějších místních společenských událostech, oslavách, sportovních akcích apod.

Dalším přínosem k bezpečnosti je uplatňování souboru ČSN 33 2000 z hlediska ochrany před úrazem. Je zde myšleno hlavně používání proudových chráničů, konkrétně při provozu spotřebičů ve venkovním prostoru (ČSN 33 2000-4-47 čl. 471.2.3). Tam, kde je dosud napájení ze sítě TN-C, by měly být používány alespoň přenosné proudové chrániče (adaptéry), které splňují požadavek normy z hlediska poruchového proudu. Námitkou je obvykle vysoká pořizovací cena a někdy i neodpovídající vztah pracovníků k zařízení. Položme však otázku, zda přepočet ochrany zdraví a snížení rizika úrazu na finanční hodnotu věci je vhodným postupem.

Revize a kontroly nářadí

Požadavky na revize ručního nářadí vycházely původně z ČSN 34 3880 (1960) a ČSN 34 3881 (1964). Od roku 1994 je platná ČSN 33 1600, která v Příloze A upravila oprávnění k provádění revizí a kontrol nářadí. Revize může provádět pracovník znalý nebo pracovník poučený, pracuje-li pod dohledem pracovníka znalého. Kontroly může provádět pověřený pracovník poučený. Pro zmíněné pracovní činnosti je vydáváno osvědčení kontrolního technika. Rozsah činnosti kontrolního technika nelze zaměňovat s revizním technikem elektrických zařízení (§ 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb.), kde je požadována zcela odlišná a rozsáhlejší kvalifikace.

S řádným prováděním revizí souvisí některé další úkony, jako je doklad o revizi, používání vhodných schválených měřicích přístrojů, u kterých jsou dodržovány požadavky kalibrace. Příkladně dnes již nevyhovují dříve používané zkoušečky ZO 1. K vlastním revizím je třeba připomenout, že největší pozornost je třeba věnovat nářadí třídy ochrany I, a to připojení ochranného vodiče. Měření izolačního odporu má rovněž svoji důležitost. Pro ochranný vodič u nářadí (čl. 5.4) je dovolený odpor 0,2 W při délce 3 m a na každé další 3 m přívodu se připočte 0,1 W. Nesmí se zapomínat ani na šňůrová vedení používaná u nářadí. Pohyblivé a prodlužovací přívody jsou uvedeny v ČSN 33 1610 (viz poznámka 3 u Tabulky 1), kde jsou požadavky na ochranný vodič odlišné. Přípustný odpor ochranného vodiče při délce do 5 m je 0,3 W a na každých 7,5 m délky přívodu se připočte 0,1 W.

Tab.1. Rozsah a četnost revizí stanovuje norma podle třídy ochrany nářadí a doby užívání za rok

Skupina nářadí Třída ochrany nářadí Lhůta revizí
A do 100 h ročně I 6 měsíců
II a III 12 měsíců
B 100 až 250 h ročně I 3 měsíce
II a III 6 měsíců
C nad 250 h ročně I 2 měsíce
II a III 3 měsíce

K samotnému provádění revizí a kontrol je možné učinit malé doplnění z praxe. Velká část závad a nedostatků se zjistí již samotnou prohlídkou a zkouškou chodu a takto zjištěné závady je možné obvykle snadno odstranit. Ke škodě věci se tak ale často neděje.

Nejčastější nedostatky a závady

Několik poznámek o nejčastějších závadách a nedostatcích elektrického nářadí:

  • nářadí není udržováno v předepsaném stavu a ohrožuje pracovníka i okolí,

  • pracovník není seznámen se správným způsobem používání a péče o nářadí,

  • nejsou prováděny revize a kontroly a není o nich vedena řádná evidence,

  • chybí přístroje pro revize nářadí nebo jsou nevyhovující (zastaralé, bez kalibrace),

  • není používáno příslušenství nářadí (pomocné rukojeti, svěrky, stojany apod.),

  • pracovníci nemají nebo nepoužívají osobní ochranné pomůcky,

  • u dovezených výrobků chybí český návod,

  • výrobky nemají potřebný atest – schválení (shoda ze zákona č. 22/1997 Sb.),

  • není prováděna řádná a pravidelná údržba, kontroly a revize,

  • opravy a další zásahy do zařízení provádějí pracovníci bez odborné způsobilosti (např. u nářadí třídy ochrany II není splněna podmínka neoddělitelné vidlice přívodu).

Jako malé doplnění je třeba upozornit na skutečnost, že je stále používán dosti velký počet nářadí v třídě ochrany I, a to především v mimopracovní oblasti. Jde např. o nářadí vyřazené z podniků, kde bylo vyměněno za bezpečnější (obr. 3). Patří sem také nářadí, které se „dědí“ po řemeslnících v rodině, nebo získané za výhodnou cenu jako použité zboží. Připomenutí zaslouží i svého času rozšířený dovoz nářadí z bývalého SSSR v izolační třídě 0, které není a nebylo v ČR ani povoleno.

Obr. 3

Zmíněný druh nářadí společně s prodlužovacími šňůrami má na svědomí množství úrazů, žel i smrtelných. Jde o neznalost pracovníků, přehlížení rizika a někdy i o nesmyslné hazardování z pozice „vševědění“ a ignorování možného ohrožení zdraví či života.

Kutilství v době domácí výroby polovodičových regulátorů k ručnímu nářadí také nepřispělo k bezpečnému provozu. Je třeba připomenout i „vylepšení“ akumulátorového nářadí, které bylo upraveno na síťové napájení. Drahý akumulátor byl nahrazen transformátorem a usměrňovačem, což je možné jenom při dodržení určitých požadavků. Když se však zhotoví zdroj z autotransformátoru, potom nelze ani náhodou mluvit o napájení malým bezpečným napětím.

Závěr

Elektrické nářadí vzniklo a bylo vyvíjeno z důvodů odstranění fyzické námahy při prácí, urychlení práce i pro přispění k pracovnímu prostředí a jeho celkové kultuře. Celá škála výrobků v oblasti elektrického nářadí má stanoveny požadavky v technických normách ČSN, uvádění na trh vychází ze zákona o technických požadavcích na výrobky č. 22/1997 Sb., v platném znění, a nakonec se uplatňuje i nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanovují bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Dnes představuje elektrické nářadí početnou skupinu výrobků s velkou možností použití. Bezpečný provoz je však podmíněn dodržováním pravidel, například z hlediska vnějších vlivů, předepsaných ochranných opatření a ochrany před úrazem elektřinou. Zapomínat nelze ani na sekundární úrazy, kdy prvotní je elektrický podnět, ale daleko škodlivější následek je mechanický, příkladně při pádu z lešení, do výkopu nebo do bazénu či nádrže s vodou. Tuto skutečnost je třeba si uvědomit, nepřeceňovat vlastní schopnosti, nepodceňovat obecně známá rizika a nepokoušet štěstí zbytečnými experimenty. Ochrana života a zdraví je zakotvena v celé řadě předpisů a je na každém z nás, jak je budeme dodržovat. Přestože lékařská věda značně pokročila, zázrak navrácení života zatím neumí.

Proto v příštím čísle ELEKTRO uvedeme konkrétní tragický příklad z praxe, který se ovšem může stát mnohým z nás, nebudeme-li respektovat výše uvedené upozornění.