Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora Elektro číslo 6/2004

číslo 6/2004

Slovo šéfredaktora

Sháním-li do redakce ELEKTRO redaktora (a to skutečně sháním!), požaduji za jeden z jeho kvalifikačních předpokladů, aby uměl velmi, ale velmi slušně česky. Nejlépe, aby mu už „zobák narostl„ česky tak nějak sám, od přírody. Neboť nejen elektrotechnická čeština je zaplevelena germanismy a anglosaskými výrazy (leddioda, ígécététyristory, štekr, dedlajn, písíčko ...) a jedním z logických úkolů redaktora bude texty přišedší do redakce z elektrotechnického terénu kodifikovat na přijatelnou úroveň. Nikoliv ovšem za každou cenu, až na samu češtinskou dřeň, to bychom tu dodnes neměli například slova „televize, motor, kabel ...„ a pěknou řádku dalších, dnes již pěkně zaužívaných pojmů, ale prostě v míře odpovídající rozvoji, růstu a potřebě samotné češtiny.

Právě péčí o češtinu a její správné používání zhrdlo počátkem května 127 poslanců českého parlamentu, když smetli návrh na uzákonění její spisovnosti ve veřejných médiích. To někteří jejich předchůdci v české historii byli jiní pašáci: na zasedání českého sněmu 13. března roku 1495 bylo zásluhou českého právníka a humanisty Viktorina Kornela ze Všehrd přijato usnesení o přednostním postavení češtiny v tiscích a zemských deskách.

Velmi povzbuzujícím způsobem pracoval později pro český jazyk i sněm českých stavů: roku 1615 byl přijat zákon o ochraně češtiny jako státního jazyka s pravidly „jako brus„: 1. každý nový osídlenec musel dát své děti do školy učit česky, 2. osoba znalá češtiny měla přednostní dědické právo na nemovitosti, 3. u soudů byla jako jednací řeč určena čeština, 4. kdo se úmyslně vyhýbal češtině, měl být vyhoštěn ze země, 5. šlechtic nemohl bez znalosti češtiny dostat „inkolát„ – právo obyvatelské. Naši „parlamentáři„ se však opisováním historie zdržovat nebudou, že.

Na elektrotechnických seminářích a přednáškách veřejně vystupuje celá řada našich kolegů, kterým ani běžné používání slušně spisovné češtiny nebrání ve fundovaném, a často zároveň i vtipném projevu. Na rozdíl od moderátorů některých rozhlasových stanic je k tomu vede přirozený pocit zodpovědnosti při pohledu do desítek a stovek očí informacechtivých kolegů v hledišti. Zákon spisovné češtiny totiž nese každý z nás v sobě.