Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2019 vyšlo
tiskem 3. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; 61. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

Hlavní článek
Proudové chrániče – přehled a použití

Aktuality

ČEPS, a.s., v prvním pololetí vykázala zisk 2,3 mld., investovat bude do rozvoje soustavy Akciová společnost ČEPS uzavřela první polovinu roku 2019 se ziskem před zdaněním v…

ČEPS dokončila zaústění nejdelšího vedení zvn Společnost ČEPS dokončila realizaci zaústění nejdelšího vedení zvn v ČR V413, spojujícího…

VACON® drives zajišťují maximální provozuschopnost v největších ocelárnách v České republice Zřídkakdy je spolehlivá doba provozu tak kritická, jako při kontilití v ocelárnách. Aby…

E.ON otevřel první ultrarychlou dobíjecí stanici elektromobilů v ČR. Auto dobije za deset minut Společnost E.ON otevřela ve Vystrkově u Humpolce první veřejnou ultrarychlou dobíjecí…

Společnost ABB jmenovala generálním ředitelem Björna Rosengrena Představenstvo společnosti ABB jednohlasně jmenovalo Björna Rosengrena generálním…

Studentské formule ČVUT v Praze přivezly z Mostu zlatou a stříbrnou medaili Ve dnech 13. až 17. srpna se na polygonu u Autodromu Most konal mezinárodní závod…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora Elektro číslo 6/2004

číslo 6/2004

Slovo šéfredaktora

Sháním-li do redakce ELEKTRO redaktora (a to skutečně sháním!), požaduji za jeden z jeho kvalifikačních předpokladů, aby uměl velmi, ale velmi slušně česky. Nejlépe, aby mu už „zobák narostl„ česky tak nějak sám, od přírody. Neboť nejen elektrotechnická čeština je zaplevelena germanismy a anglosaskými výrazy (leddioda, ígécététyristory, štekr, dedlajn, písíčko ...) a jedním z logických úkolů redaktora bude texty přišedší do redakce z elektrotechnického terénu kodifikovat na přijatelnou úroveň. Nikoliv ovšem za každou cenu, až na samu češtinskou dřeň, to bychom tu dodnes neměli například slova „televize, motor, kabel ...„ a pěknou řádku dalších, dnes již pěkně zaužívaných pojmů, ale prostě v míře odpovídající rozvoji, růstu a potřebě samotné češtiny.

Právě péčí o češtinu a její správné používání zhrdlo počátkem května 127 poslanců českého parlamentu, když smetli návrh na uzákonění její spisovnosti ve veřejných médiích. To někteří jejich předchůdci v české historii byli jiní pašáci: na zasedání českého sněmu 13. března roku 1495 bylo zásluhou českého právníka a humanisty Viktorina Kornela ze Všehrd přijato usnesení o přednostním postavení češtiny v tiscích a zemských deskách.

Velmi povzbuzujícím způsobem pracoval později pro český jazyk i sněm českých stavů: roku 1615 byl přijat zákon o ochraně češtiny jako státního jazyka s pravidly „jako brus„: 1. každý nový osídlenec musel dát své děti do školy učit česky, 2. osoba znalá češtiny měla přednostní dědické právo na nemovitosti, 3. u soudů byla jako jednací řeč určena čeština, 4. kdo se úmyslně vyhýbal češtině, měl být vyhoštěn ze země, 5. šlechtic nemohl bez znalosti češtiny dostat „inkolát„ – právo obyvatelské. Naši „parlamentáři„ se však opisováním historie zdržovat nebudou, že.

Na elektrotechnických seminářích a přednáškách veřejně vystupuje celá řada našich kolegů, kterým ani běžné používání slušně spisovné češtiny nebrání ve fundovaném, a často zároveň i vtipném projevu. Na rozdíl od moderátorů některých rozhlasových stanic je k tomu vede přirozený pocit zodpovědnosti při pohledu do desítek a stovek očí informacechtivých kolegů v hledišti. Zákon spisovné češtiny totiž nese každý z nás v sobě.