Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2018 vyšlo
tiskem 16. 5. 2018. V elektronické verzi na webu od 6. 6. 2018. 

Téma: Ochrana před bleskem a přepětím;EPS, EZS; ELO SYS 2018

Hlavní článek
Energy router a jeho úloha v inteligentní síti
Smart Cities (2. část – 1. díl)

Aktuality

Novostavba firmy Teco a.s. získala hlavní cenu v soutěži Stavba roku Zlínského kraje 2017 Český výrobce řídicích systémů pro průmyslovou automatizaci, automatizaci domů a budov i…

Mezinárodní strojírenský veletrh oslaví šedesátku s novým vizuálem Ozubené kolo, modrá a červená barva, šipky a uprostřed písmena MSV - česká zkratka,…

ČEPS, a.s., hospodařila vloni se ziskem přes 2,8 miliardy Akciová společnost ČEPS vykázala za rok 2017 zisk 2,897 miliardy před zdaněním. K nárůstu…

Skupina LAPP překonala hranici obratu 1 miliardy eur Větší obrat, větší zisk, více zaměstnanců

ABB v České republice buduje síť rychlonabíjecích stanic Síť rychlonabíjecích stanic pro elektrická vozidla se v České republice díky technologiím…

60. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu Zapište si do kalendářů 1. – 5. října 2018. V tomto termínu se totiž na brněnském…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora Elektro číslo 6/2004

číslo 6/2004

Slovo šéfredaktora

Sháním-li do redakce ELEKTRO redaktora (a to skutečně sháním!), požaduji za jeden z jeho kvalifikačních předpokladů, aby uměl velmi, ale velmi slušně česky. Nejlépe, aby mu už „zobák narostl„ česky tak nějak sám, od přírody. Neboť nejen elektrotechnická čeština je zaplevelena germanismy a anglosaskými výrazy (leddioda, ígécététyristory, štekr, dedlajn, písíčko ...) a jedním z logických úkolů redaktora bude texty přišedší do redakce z elektrotechnického terénu kodifikovat na přijatelnou úroveň. Nikoliv ovšem za každou cenu, až na samu češtinskou dřeň, to bychom tu dodnes neměli například slova „televize, motor, kabel ...„ a pěknou řádku dalších, dnes již pěkně zaužívaných pojmů, ale prostě v míře odpovídající rozvoji, růstu a potřebě samotné češtiny.

Právě péčí o češtinu a její správné používání zhrdlo počátkem května 127 poslanců českého parlamentu, když smetli návrh na uzákonění její spisovnosti ve veřejných médiích. To někteří jejich předchůdci v české historii byli jiní pašáci: na zasedání českého sněmu 13. března roku 1495 bylo zásluhou českého právníka a humanisty Viktorina Kornela ze Všehrd přijato usnesení o přednostním postavení češtiny v tiscích a zemských deskách.

Velmi povzbuzujícím způsobem pracoval později pro český jazyk i sněm českých stavů: roku 1615 byl přijat zákon o ochraně češtiny jako státního jazyka s pravidly „jako brus„: 1. každý nový osídlenec musel dát své děti do školy učit česky, 2. osoba znalá češtiny měla přednostní dědické právo na nemovitosti, 3. u soudů byla jako jednací řeč určena čeština, 4. kdo se úmyslně vyhýbal češtině, měl být vyhoštěn ze země, 5. šlechtic nemohl bez znalosti češtiny dostat „inkolát„ – právo obyvatelské. Naši „parlamentáři„ se však opisováním historie zdržovat nebudou, že.

Na elektrotechnických seminářích a přednáškách veřejně vystupuje celá řada našich kolegů, kterým ani běžné používání slušně spisovné češtiny nebrání ve fundovaném, a často zároveň i vtipném projevu. Na rozdíl od moderátorů některých rozhlasových stanic je k tomu vede přirozený pocit zodpovědnosti při pohledu do desítek a stovek očí informacechtivých kolegů v hledišti. Zákon spisovné češtiny totiž nese každý z nás v sobě.