Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo
tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Aktuality

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora Elektro číslo 6/2003

číslo 6/2003

Slovo šéfredaktora

V okamžiku vynálezu parního stroje (resp. jeho zdokonalení, James Watt, patent 1769) se do té doby málo zajímavé uhlí stalo velmi žádoucí surovinou. Zároveň tak byl vytvořen prostor pro do té doby prázdné otázky využívání energie, energetických zdrojů a za zhruba jedno století i pro otázku energetické krize. Odpovědí na ni nebyly ani svítiplyn a postupem času ani syntetický benzín, ani ropa či zemní plyn.

V roce 1867, čerstvě po vynálezu „dynamoelektrického stroje„, prohlásil Werner Siemens: „...nyní má technika prostředky vyrábět libovolně vydatný elektrický proud levně, pohodlně, a všude tam, kde je ho zapotřebí.„ Recept na řešení zásobení energií? Nikoliv. Jenom další hráč do navzájem propojeného triumvirátu „uhlí, ropa, elektřina„ ve věku techniky.

Uvedený trojlístek nám bude sloužit ještě dlouhá desetiletí (?!). Současnými technickými prostředky je dostupný a zvládnutelný. Zejména elektřina má vzhledem k vyčerpatelnosti fosilních paliv čáku na prvenství na škále důležitosti. Pan Siemens by se ovšem asi divil, jak „levně a pohodlně“ je vyráběna. Ještě ve dvacátých letech minulého století byla elektřina považována za „všeužitečnou energii, jejíž výrobu a rozvod zajišťuje stát„. Elektrárny všeho druhu, resp. hydro a tepelné, byly od počátku svého vývoje stavěny jako státní zakázky.

Od poloviny minulého století se výroba a spotřeba elektrické energie staly víceméně politickým ukazatelem vyspělosti země, a proto byly projektovány a stavěny jaderné elektrárny (prvních 5000 kW v roce 1954 v Obninsku u Moskvy). Čím větší, tím lepší. A dnes? Český Temelín ani zdaleka není neblahé dědictví, ba právě naopak - dnes se náramně hodí. Do party EU totiž vstoupíme jako země, která má co mluvit do trhu s elektrickou energií. ČEZ s majoritním podílem státu se na evropském trhu pohybuje především jako ekonomický objekt a česká jaderná energetika je jeho trumf nad jiné silný. Vývoz elektrické energie z ČR se pohybuje v řádu desítek TWh (terra = 1012). Politruci minulosti nebyli žádní géniové, ale tohle jim vyšlo, i když v této poloze to jejich záměr původně vůbec nebyl.

A tak se technika vrací do svého původního lůna – do lůna ekonomiky. James Watt totiž také koumal nad zdokonalením parního stroje proto, aby vybředl z věčných dluhů.