| Slovo šéfredaktora V okamžiku vynálezu parního stroje (resp. jeho zdokonalení, James Watt, patent 1769) se do té doby málo zajímavé uhlí stalo velmi žádoucí surovinou. Zároveň tak byl vytvořen prostor pro do té doby prázdné otázky využívání energie, energetických zdrojů a za zhruba jedno století i pro otázku energetické krize. Odpovědí na ni nebyly ani svítiplyn a postupem času ani syntetický benzín, ani ropa či zemní plyn. V roce 1867, čerstvě po vynálezu „dynamoelektrického stroje„, prohlásil Werner Siemens: „...nyní má technika prostředky vyrábět libovolně vydatný elektrický proud levně, pohodlně, a všude tam, kde je ho zapotřebí.„ Recept na řešení zásobení energií? Nikoliv. Jenom další hráč do navzájem propojeného triumvirátu „uhlí, ropa, elektřina„ ve věku techniky. Uvedený trojlístek nám bude sloužit ještě dlouhá desetiletí (?!). Současnými technickými prostředky je dostupný a zvládnutelný. Zejména elektřina má vzhledem k vyčerpatelnosti fosilních paliv čáku na prvenství na škále důležitosti. Pan Siemens by se ovšem asi divil, jak „levně a pohodlně“ je vyráběna. Ještě ve dvacátých letech minulého století byla elektřina považována za „všeužitečnou energii, jejíž výrobu a rozvod zajišťuje stát„. Elektrárny všeho druhu, resp. hydro a tepelné, byly od počátku svého vývoje stavěny jako státní zakázky. Od poloviny minulého století se výroba a spotřeba elektrické energie staly víceméně politickým ukazatelem vyspělosti země, a proto byly projektovány a stavěny jaderné elektrárny (prvních 5000 kW v roce 1954 v Obninsku u Moskvy). Čím větší, tím lepší. A dnes? Český Temelín ani zdaleka není neblahé dědictví, ba právě naopak - dnes se náramně hodí. Do party EU totiž vstoupíme jako země, která má co mluvit do trhu s elektrickou energií. ČEZ s majoritním podílem státu se na evropském trhu pohybuje především jako ekonomický objekt a česká jaderná energetika je jeho trumf nad jiné silný. Vývoz elektrické energie z ČR se pohybuje v řádu desítek TWh (terra = 1012). Politruci minulosti nebyli žádní géniové, ale tohle jim vyšlo, i když v této poloze to jejich záměr původně vůbec nebyl. A tak se technika vrací do svého původního lůna – do lůna ekonomiky. James Watt totiž také koumal nad zdokonalením parního stroje proto, aby vybředl z věčných dluhů. |
