Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2018 vyšlo
tiskem 6. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2018. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Energetická platforma pro systém Vehicle to Grid/Home
Smart Cities (2. část – 2. díl)

Aktuality

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Chcete zlepšit výkon průmyslové sítě a digitalizovat vaši výrobu? Přihlaste se na odborný seminář společnosti Siemens na téma Řešení z oblasti průmyslové…

Kolínský Kaufland nabízí rychlé dobití elektromobilů Vybrané lokality řetězce Kaufland po celé České republice postupně nabízejí svým…

For Arch 2018 – Jak dosáhnout chytrého a bezpečného domova Bezpečný domov je jedním z nejdůležitějších aspektů spokojeného života. Nestačí jen…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora Elektro číslo 6/2003

číslo 6/2003

Slovo šéfredaktora

V okamžiku vynálezu parního stroje (resp. jeho zdokonalení, James Watt, patent 1769) se do té doby málo zajímavé uhlí stalo velmi žádoucí surovinou. Zároveň tak byl vytvořen prostor pro do té doby prázdné otázky využívání energie, energetických zdrojů a za zhruba jedno století i pro otázku energetické krize. Odpovědí na ni nebyly ani svítiplyn a postupem času ani syntetický benzín, ani ropa či zemní plyn.

V roce 1867, čerstvě po vynálezu „dynamoelektrického stroje„, prohlásil Werner Siemens: „...nyní má technika prostředky vyrábět libovolně vydatný elektrický proud levně, pohodlně, a všude tam, kde je ho zapotřebí.„ Recept na řešení zásobení energií? Nikoliv. Jenom další hráč do navzájem propojeného triumvirátu „uhlí, ropa, elektřina„ ve věku techniky.

Uvedený trojlístek nám bude sloužit ještě dlouhá desetiletí (?!). Současnými technickými prostředky je dostupný a zvládnutelný. Zejména elektřina má vzhledem k vyčerpatelnosti fosilních paliv čáku na prvenství na škále důležitosti. Pan Siemens by se ovšem asi divil, jak „levně a pohodlně“ je vyráběna. Ještě ve dvacátých letech minulého století byla elektřina považována za „všeužitečnou energii, jejíž výrobu a rozvod zajišťuje stát„. Elektrárny všeho druhu, resp. hydro a tepelné, byly od počátku svého vývoje stavěny jako státní zakázky.

Od poloviny minulého století se výroba a spotřeba elektrické energie staly víceméně politickým ukazatelem vyspělosti země, a proto byly projektovány a stavěny jaderné elektrárny (prvních 5000 kW v roce 1954 v Obninsku u Moskvy). Čím větší, tím lepší. A dnes? Český Temelín ani zdaleka není neblahé dědictví, ba právě naopak - dnes se náramně hodí. Do party EU totiž vstoupíme jako země, která má co mluvit do trhu s elektrickou energií. ČEZ s majoritním podílem státu se na evropském trhu pohybuje především jako ekonomický objekt a česká jaderná energetika je jeho trumf nad jiné silný. Vývoz elektrické energie z ČR se pohybuje v řádu desítek TWh (terra = 1012). Politruci minulosti nebyli žádní géniové, ale tohle jim vyšlo, i když v této poloze to jejich záměr původně vůbec nebyl.

A tak se technika vrací do svého původního lůna – do lůna ekonomiky. James Watt totiž také koumal nad zdokonalením parního stroje proto, aby vybředl z věčných dluhů.