Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora Elektro číslo 4/2004

číslo 4/2004

Slovo šéfredaktora

Sousedi v domě si koupili psa – vzteklého chlupatého ratlíka, který od časného rána až do pozdní noci řve. Opakuji - neštěká, ale ve dvouvteřinových intervalech řve. Jistě i kdo nezažil, pochopí. Sám jsem pejskař, opatřený bystrou kokří fenkou, ale na tohohle sousedovic ztřeštěnce jsem díky jeho neustálému jekotu velmi záhy začal pomýšlet jako na velmi pravděpodobnou oběť zločinu. Na posouzení a toleranci takového neustálého řevu přece musí být nějaké pravidlo, nějaká norma, předpis – říkal jsem si, a stejně jako v oboru elektrotechniky v případě sporu, i zde jsem hledal nějaký záchytný bod, ustanovení, limitní hodnotu.

Nenašel jsem, kromě - domovního řádu; ten však pouze obecně konstatuje, že „chov zvířete nesmí narušovat … dobré sousedské vztahy… nesmí znečišťovat …„, a konec. Konkrétní podrobnosti jsou logicky a samozřejmě ponechány na dohodě sousedů a zdravém lidském rozumu.

Elektřina mě může zabít, proto je nutná kvalifikace a přesnější pravidla, ale o psu si přece mohu se sousedem promluvit nezávazně, usoudil jsem a příležitostně jsem se o řevu jejich ratlíka zmínil venčící sousedce.

Dala si ruce v bok, vzala si na pomoc další sousedku podobného kalibru a spolu se svou štěkotem se zalykající, ječící chlupatou potvorou mi všechny dohromady zle vyčinily. Prý ať jsem rád, že nás všechny hlídá.

Nebyl jsem rád, byl jsem velmi naštván a nezůstal jsem oběma sousedkám ani onomu zhůvěřilému psisku nic dlužen. Ve snaze o dohodnutí pravidel a norem slušnosti jsem hlasem sytým porušil všechny možné dobré sousedské vztahy, slovem vulgárním znečistil jasné nebe nad naším domem.

Porušil jsem domovní řád, a budu nyní po zásluze utracen, aniž budu moci stihnout vstup do EU.

Snad ještě na shledanou na blížícím se veletrhu AMPER 2004.