Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2018 vyšlo
tiskem 18. 4. 2018. V elektronické verzi na webu od 15. 5. 2018. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; IoT; HVAC

Hlavní článek
Smart Cities (1. část)

Aktuality

Mezinárodní strojírenský veletrh oslaví šedesátku s novým vizuálem Ozubené kolo, modrá a červená barva, šipky a uprostřed písmena MSV - česká zkratka,…

ČEPS, a.s., hospodařila vloni se ziskem přes 2,8 miliardy Akciová společnost ČEPS vykázala za rok 2017 zisk 2,897 miliardy před zdaněním. K nárůstu…

Skupina LAPP překonala hranici obratu 1 miliardy eur Větší obrat, větší zisk, více zaměstnanců

ABB v České republice buduje síť rychlonabíjecích stanic Síť rychlonabíjecích stanic pro elektrická vozidla se v České republice díky technologiím…

60. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu Zapište si do kalendářů 1. – 5. října 2018. V tomto termínu se totiž na brněnském…

ČEZ ESCO instalovala na Dlouhých stráních nejvýše položenou fotovoltaickou elektrárnu v Česku Společnost ČEZ Solární ze skupiny ČEZ ESCO vybudovala u horní nádrže vodní přečerpávací…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora Elektro číslo 11/2004

číslo 11/2004

Slovo šéfredaktora

Před 125 lety, v říjnu 1879, zazářila Edisonova první dlouhodobého provozu schopná elektrická žárovka. Thomas A. Edison jako zdatný průmyslník a technik svůj objev následně zúročil takořka „až do mrtě“ provozně, ale hlavně ekonomicky. Ovšem, všechna čest - jeho bohatství bylo vyváženo takovým množstvím vynálezů a technických zlepšení významných pro lidstvo, že mu jistě nikdo jeho finanční zázemí neupíral jako nezasloužené. Ze stejného principu vycházelo například i finanční zajištění W. Siemense v tehdejším Německu.

S falešnou shovívavostí dnes nahlížené gründerské období obou zmíněných velikánů elektrotechniky je nyní již minulostí a největší platy dnes berou ti, kteří nás takzvaně „baví“ – fotbalisté, herci, zpěváci a striptérky. Učitelé a vědci, kteří učí naše děti nebo hledají lék proti AIDS, jsou odkázáni ve srovnání s nimi na pakatel. Mnohem diskutovanější než jejich jsou třinácté a čtrnácté platy těch, kteří na společnosti víceméně parazitují. Rozhodují o nich a hádají se mezi sebou ti, kteří krkají sytostí a funí nadbytkem.

Svět udělil Nobelovu cenu míru, za pokroky ve vědě a za literaturu. Nikoliv však proto, aby se řídil přínosem jejich nositelů, nebo aby se ocenění stali pro celé další období vzorem nejlepších, ale proto, že to také patří k zábavě a k potravě masových médií. Na oceněné osobnosti na chvíli zasvítily reflektory a blesky fotoaparátů a ony se zanedlouho opět odeberou zpět do svých laboratoří, učeben a ke své práci. Reflektory už obrátily kužely svých světel na norského sympaťáka Kurta Nielsena - světovou superstar, a na několika místech světa mezitím při válečných konfliktech zemřelo několik desítek lidí.

Podle kusých zpráv se v Nobelově institutu v Oslu velmi vážně uvažuje o Nobelově ceně pro mě. Malý problém má ředitel institutu, pan Geir Lundestad, jenom v tom, že by měla být tuplovaná – jak za literaturu, tak za elektrotechniku současně. Ještě se přesně neví, co s tím. Ovšem já vidím recept na zaručený úspěch jinak a lépe - umyji nádobí JARem a vezmu si opravdu nenápadnou slipovou vložku. No, uznejte, pak přece Nobelovu cenu mít nemusím … ale nemusím! Hop!