Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora Elektro číslo 11/2004

číslo 11/2004

Slovo šéfredaktora

Před 125 lety, v říjnu 1879, zazářila Edisonova první dlouhodobého provozu schopná elektrická žárovka. Thomas A. Edison jako zdatný průmyslník a technik svůj objev následně zúročil takořka „až do mrtě“ provozně, ale hlavně ekonomicky. Ovšem, všechna čest - jeho bohatství bylo vyváženo takovým množstvím vynálezů a technických zlepšení významných pro lidstvo, že mu jistě nikdo jeho finanční zázemí neupíral jako nezasloužené. Ze stejného principu vycházelo například i finanční zajištění W. Siemense v tehdejším Německu.

S falešnou shovívavostí dnes nahlížené gründerské období obou zmíněných velikánů elektrotechniky je nyní již minulostí a největší platy dnes berou ti, kteří nás takzvaně „baví“ – fotbalisté, herci, zpěváci a striptérky. Učitelé a vědci, kteří učí naše děti nebo hledají lék proti AIDS, jsou odkázáni ve srovnání s nimi na pakatel. Mnohem diskutovanější než jejich jsou třinácté a čtrnácté platy těch, kteří na společnosti víceméně parazitují. Rozhodují o nich a hádají se mezi sebou ti, kteří krkají sytostí a funí nadbytkem.

Svět udělil Nobelovu cenu míru, za pokroky ve vědě a za literaturu. Nikoliv však proto, aby se řídil přínosem jejich nositelů, nebo aby se ocenění stali pro celé další období vzorem nejlepších, ale proto, že to také patří k zábavě a k potravě masových médií. Na oceněné osobnosti na chvíli zasvítily reflektory a blesky fotoaparátů a ony se zanedlouho opět odeberou zpět do svých laboratoří, učeben a ke své práci. Reflektory už obrátily kužely svých světel na norského sympaťáka Kurta Nielsena - světovou superstar, a na několika místech světa mezitím při válečných konfliktech zemřelo několik desítek lidí.

Podle kusých zpráv se v Nobelově institutu v Oslu velmi vážně uvažuje o Nobelově ceně pro mě. Malý problém má ředitel institutu, pan Geir Lundestad, jenom v tom, že by měla být tuplovaná – jak za literaturu, tak za elektrotechniku současně. Ještě se přesně neví, co s tím. Ovšem já vidím recept na zaručený úspěch jinak a lépe - umyji nádobí JARem a vezmu si opravdu nenápadnou slipovou vložku. No, uznejte, pak přece Nobelovu cenu mít nemusím … ale nemusím! Hop!