Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2017 vyšlo
tiskem 5. 9. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 9. 2017. 

Téma: 59. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně; Elektrotechnika v průmyslu

Hlavní článek
Palivové články
Renesance synchronních reluktančních motorů
Návrh aktuátoru pracujícího s magnetickým polem

Aktuality

Na veletrhu FOR ARCH najdou lidé na osm stovek expozic a bezplatná poradenská centra Ve dnech 19. – 23. září 2017 se koná 28. ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR…

Technologické Fórum 2017 – jedinečné setkání odborníků stavebního trhu Premiéru na letošním ročníku mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH bude mít…

Od 1. září začne ve společnosti ČEZ fungovat nová divize Jaderná energetika Šest jaderných bloků, přes dva tisíce zaměstnanců včetně týmu, který zodpovídání za…

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Generační změna ve skupině LAPP S účinností od 1. července 2017 odstoupila Ursula Ida Lapp, spoluzakladatelka skupiny…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora Elektro číslo 10/2004

číslo 10/2004

Slovo šéfredaktora

Alternativní zdroje energie se po vstupu „nových zemí“ do EU dostávají opět na pořad dne. Veskrze je tomu tak pro samu možnost jejich alternativy. Právě příležitost „možnosti“ je to, co člověka tak provokuje. Ostatně, je už nějak dějinně dáno, že jakákoliv možnost čehokoliv, nezůstane nikdy člověkem nevyužita. Koneckonců - zkoušet a rozhodovat se pro různé možnosti udělaly člověka člověkem: v mytologickém ráji Adam a Eva zkusili „možnost“ zapovězeného jablka ... a tímto „zakázaným“ rozhodnutím nám dali schopnost činit dále „jakákoliv“ rozhodnutí – správná, polovičatá ... a dokonce i vlastní.

Zvíře je přírodou vedeno svými pudy, člověk zkoušením možností a ... očekáváním výsledků. Člověk na vše, co uchopí nasadí nejrůznější kvali-..., kvanti-... a jiná -tativní kritéria a žije očekáváním možného, očekáváním výsledků. Velké zmenšuje, malé zvětšuje, menší miniaturizuje, sypké zpevňuje, mokré vysouší, suché zdrsňuje, hladké leští, pevné zesiluje, silné ztenčuje, přírodní syntetizuje ... Neboť podle člověka vše lze zvětšovat, zmenšovat, rozšiřovat, prohlubovat, dělit, překovávat, stěsnat, zmnožit, zastavit, nahromadit nebo rozpustit ... nebo alespoň vypočítat anebo přemístit.

Všemu kolem nás lze postavit opačnou, jinou, menší nebo větší alternativu. Proto vítr si nemůže jen tak vát, slunce si nemůže jen tak hřát, řeky si nemůžou jen tak plynout. A ona donedávna nejnemožnější možnost - energie jádra? No, ta si už dnes vůbec nemůže jen tak zbůhdarma trčet někde uvnitř čehosi. A už člověk žije očekáváním: proč tak málo ...?, proč právě takto ...?, jak to, že tak silně ...?, cože tak pozdě ...?, jaký bude výsledek …?

I „klasické zdroje“ energie jsou alternativní zdroje. Jsou alternativou, kterou člověk technicky ovládl nejlépe a nejúčinněji. Technika je jedinečným a nejlepším vyjádřením sepětí člověka s přírodou a není to ona, co je příčinou zvětšujícího se nesouladu člověk-příroda. Tou je paradoxně ekonomika - disciplína, která v přírodě neexistuje a je pouze a výlučně dílem člověka.