Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2020 vyšlo
tiskem 12. 2. 2020. V elektronické verzi na webu 12. 3. 2020. 

Téma: Elektrické přístroje; Internet věcí; Zdravotnická technika

Hlavní článek
Monitorování obsazenosti prostor inteligentní budovy

Aktuality

Týmy Formula Student z ČVUT budou mít premiéru na okruhu Formule 1 Yas Marina v Abú Dhabí Týmy mezinárodní soutěže Formula Student z Českého vysokého učení technického v Praze se…

Výstavba 7. bloku JE Tchien-wan s reaktorem VVER-1200 začne už letos Ruská korporace pro atomovou energii Rosatom 20. ledna 2020 uvedla, že výstavbu 7. bloku…

Přístroje ABB pomáhají pěstovat chutná česká rajčata bez pesticidů Dát si v zimě čerstvá zralá rajčata, která by pocházela od lokálních pěstitelů, bylo až…

FOR CITY 2020: Inovace pro města, obce i regiony Jaká inovativní řešení, která pomocí moderních technologií zvýší kvalitu života obyvatel…

Nový elektronický obchod Rosatomu usnadňuje povolování nových jaderných bloků Koncern Rosenergoatom (elektroenergetická divize ruské korporace pro atomovou energii…

Veletrh Light+Building slaví dvacáté narozeniny Přijeďte se podívat do Frankfurtu nad Mohanem. V areálu frankfurtského výstaviště se bude…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

Kryštof Kolumbus věřil, že Země je kulatá, a byl přesvědčen, že dopluje k indickým břehům západním směrem. Když 12. října 1492 po dlouhé a strastiplné plavbě konečně přistál, tak v domnění, že je v Indii (byly to Bahamy) nazval zdejší obyvatele Indy – byli to ale původní obyvatelé Ameriky Indiáni. Asi žádná tragédie, jen matení pojmů, které je ovšem, tedy
v tomto případě, dávno vysvětleno.
 
V historii elektrotechniky je takovýchto matení pojmů celá kopa. Člověk to nepochybně chápe, že v době, kdy jediným dálkovým dorozumívacím prostředkem byl rychlý posel, mohlo k takovýmto nedorozuměním docházet. V současné době, kdy je celý svět propojen internetovou sítí, je však trochu s podivem, že elektrotechnická odborná veřejnost neustále zápasí s odbornými výrazy, ve kterých se objevuje velká nejednotnost, slangové (firemní) varianty i jistá neochota převzít společný „oficiální“ termín. Zmateni jsou samozřejmě o to více příznivci a zájemci o elektrotechniku z řad laické veřejnosti.
 
Hovoříme-li nyní o Evropě, resp. Evropské unii, tak zde je samozřejmě vytvořena norma – mezinárodní elektrotechnický slovník (soubor ČSN IEC 60050), který by měl být pro používání odborných termínů směrodatný. Je však velmi rozsáhlý, není
levný a vlastně ani úplný, protože je neustále doplňován novými výrazy. Toto souvisí se současnou technicky velmi dynamickou dobou, kdy jsou objevovány a uváděny na trh nové technologie s trochou nadsázky téměř každý den. Mnoho elektrotechniků z praxe má již tak dost problémů se zaváděním, aktualizacemi, změnami harmonizovaných norem či rušením některých českých dosud platných norem. Český elektrikář je zavalen neustále se měnící legislativou, vyhláškami, normami, předpisy a nařízeními, kterými se musí řídit, musí je dodržovat nebo respektovat. Není tedy divu, že standardizovaná terminologie je pro něj luxus, na který nemá mnohdy ani čas, ani dostatek volných prostředků.
 
Také redakce odborných časopisů se průběžně potýkají s neustále se rozrůstající, ale i měnící se odbornou terminologií. Snahou redakcí obecně je informovat čtenáře kvalifikovaně nejen po odborné stránce, ale také po terminologické stránce. Do češtiny proniká stále více cizojazyčných výrazů především anglických, což souvisí hlavně s oblastí výpočetní techniky, ale také např. s technologiemi založenými na výkonové elektronice.
 
Čtenáři odborných časopisů si často stěžují, že nerozumí nově vzniklým technickým výrazům, zkratkám či pojmům, které autor ve svém příspěvku použil. Takováto terminologie je většinou známa úzce specializované odborné veřejnosti. Laik nebo třeba i odborník specializující se na trochu jinou oblast často tuší, ale přesně neví, co se pod některými zkratkami či pojmy vlastně skrývá. Nejsou-li takovéto výrazy použité v odborném článku blíže vysvětleny (a tedy i správně chápány), je to vždy na škodu jak vlastního článku, tak autora.
 
Čtenář se nejprve snaží zjistit význam neznámé terminologie ve slovníku. Velké technické slovníky jsou však drahé a navíc v této dynamické době poměrně rychle morálně stárnou. Internetové varianty slovníků jsou sice zdarma, ale jejich databáze je příliš obecná, než aby mohla pomoci. Výsledkem je znechucený čtenář, který ztratí motivaci k dalšímu čtení a příspěvek odloží nebo přeskočí.
 
Redakce časopisu Elektro se snaží v této oblasti vycházet svým čtenářům vstříc. Již více než pět let vychází na stránkách Elektra téměř pravidelně každý měsíc zvláštní textový útvar – Názvy, pojmy, zkratky s pracovním názvem Obtížník. V Obtížníku je uváděna nová, ale také již používaná odborná terminologie, která si zaslouží být blíže vysvětlena, protože skrývá jisté úskalí s ohledem na správné pochopení významu. Zpravidla jde o terminologii, která se vyskytla v některém z článků uváděných v Elektru. Jen pro představu: Za těchto pět let, co se Obtížník objevuje na stránkách Elektra, bylo zde již
zveřejněno a vysvětleno téměř tisíc odborných názvů, pojmů a zkratek.
 
Určitě jsme touto pomůckou neobjevili Ameriku a Indy si již nikdo dávno s Indiány neplete. Pokud se nám však, redakci Elektro, daří alespoň zčásti napravovat či předcházet takovémuto matení pojmů a přispívat k jejich sjednocení a správnému chápání, pak Obtížník svou terminologickou úlohu splnil.
 
Ing. Josef Košťál, šéfredaktor
josef.kostal@fccgroup.cz