Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

Lidé mají rádi věci – a právem, které fungují spo­lehlivě a slouží dlouho a bezpečně. Na takovou kva­litu si člověk rychle zvykne a začne ji považovat jaksi za samozřejmou. Když se však shodou náhod a vlivem vyšší moci takovéto dobře fungující věci jaksi vymknou z rukou a přestanou plnit svou řádnou funkci, začne se o nich pochybovat. To, co ještě včera bylo výborné, je dnes zatra­ceníhodné, a to i přesto, že jde stále o jednu a tutéž věc.
 
15. března tohoto roku se konala v Senátu Parlamentu České republiky konference s názvem Kam směřuje energetický výzkum v ČR. Přítomní odborníci, akademici i senátoři se většinou shod­li na tom, že energetická budoucnost ČR je v jaderné energetice a v inteligentních sítích. S tímto názorem, který je založen na zralé energeticko-ekonomické úvaze a civilizačních a zdrojových možnos­tech našeho státu, souhlasí většina odborníků. Tato většinová sho­da názorů je potěšující, přišla však – shodou náhod a vlivem vyšší moci – v nevhodnou dobu.
 
Podle Mayského kalendáře má nastat konec světa v roce 2012, tedy příští rok. Japonsko však jakoby ho prožívalo v březnových dnech již letos. V pátek 11. března zasáhlo severovýchodní pobřeží Japon­ska zemětřesení o síle 8,9 stupně Richterovy stupnice. Šlo o páté nej­větší otřesy na planetě Zemi od roku 1900 – posunulo ostrov Hon­šú o 240 cm a zemská osa se vychýlila o 25 cm – a pak přišla další rána v podobě smrticí tsunami.
 
Japonská jaderná elektrárna Fukušima byla postavena tak, aby vydržela silné zemětřesení a přívalovou vlnu 6,5 m. Dokázala velmi dobře odolat stoletému zemětřesení, ale již nezvládla následnou pří­valovou vlnu vysokou 7,5 m. Na mezinárodní stupnici sedmi jader­ných událostí se havárie ve Fukušimě pohybuje mezi pětkou a šest­kou. Japonsko je v šoku, šokována je laická i odborná veřejnost na celém světě, Česko nevyjímaje.
 
Najednou se lidé začínají dívat na jadernou energetiku jinýma očima. I zmiňovaná konference o budoucnosti našeho energetické­ho výzkumu měla v důsledku toho nahořklou příchuť. Ta ještě více zhořkla, když se přítomní z úst senátora Vladimíra Špidly dozvědě­li, že Česká republika není civilizačně soběstačná, což přeloženo do češtiny znamená, že máme statisticky omezený inteligentní potenciál, a nedokážeme si tedy sami vymyslet dostatečně účinná řešení v ob­lasti energetiky. Navíc je současná nastupující generace technicky velmi slabá a o energetiku má minimální zájem a její znalosti v této oblasti jsou mlhavé. Možná, že by pomohlo to, co propaguje již nej­méně třicet let prof. František Janouch, česko-švédský jaderný fyzik, totiž aby se energetika vyučovala již na základní škole – energetic­ký slabikář – a byla zavedena i do předškolní výchovy jako povídá­ní o energiích. Účinnému plánování koncepce a vývoje energetiky brání sama naše ústava – o budoucnosti energetiky je rozhodováno politicky – princip 4 versus 40 (4 roky mandát vlády, 40 roků nutná doba pro plánování energetické koncepce) není efektivní.
 
Všichni chceme, aby věci fungovaly spolehlivě a sloužily dlou­ho a bezpečně. Všichni chceme žít moderně, obklopeni komfortními vymoženostmi techniky. K tomu je však třeba velmi mnoho energie, hlavně té elektrické. Kde ji ale má malý stát, jako je Česká republi­ka, omezený statisticky civilizačním deficitem a docházejícími záso­bami fosilních paliv brát? Že by v jádru?!
 
Havárie jaderné elektrárny Fukušima nepochybně emocionálně ovlivní postoj Evropanů i Čechů k jaderné energetice. Možná se po­vedou dlouhé debaty o její bezpečnosti a možná, doufejme, se i „o pár centimetrů“ posunou úvahy o účinném energetickém výzkumu a jeho nepolitickém prosazování a naplňování v praxi. Jedno je však jisté, bez jádra to u nás asi nepůjde.
Ing. Josef Košťál