Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

Lidé mají rádi věci – a právem, které fungují spo­lehlivě a slouží dlouho a bezpečně. Na takovou kva­litu si člověk rychle zvykne a začne ji považovat jaksi za samozřejmou. Když se však shodou náhod a vlivem vyšší moci takovéto dobře fungující věci jaksi vymknou z rukou a přestanou plnit svou řádnou funkci, začne se o nich pochybovat. To, co ještě včera bylo výborné, je dnes zatra­ceníhodné, a to i přesto, že jde stále o jednu a tutéž věc.
 
15. března tohoto roku se konala v Senátu Parlamentu České republiky konference s názvem Kam směřuje energetický výzkum v ČR. Přítomní odborníci, akademici i senátoři se většinou shod­li na tom, že energetická budoucnost ČR je v jaderné energetice a v inteligentních sítích. S tímto názorem, který je založen na zralé energeticko-ekonomické úvaze a civilizačních a zdrojových možnos­tech našeho státu, souhlasí většina odborníků. Tato většinová sho­da názorů je potěšující, přišla však – shodou náhod a vlivem vyšší moci – v nevhodnou dobu.
 
Podle Mayského kalendáře má nastat konec světa v roce 2012, tedy příští rok. Japonsko však jakoby ho prožívalo v březnových dnech již letos. V pátek 11. března zasáhlo severovýchodní pobřeží Japon­ska zemětřesení o síle 8,9 stupně Richterovy stupnice. Šlo o páté nej­větší otřesy na planetě Zemi od roku 1900 – posunulo ostrov Hon­šú o 240 cm a zemská osa se vychýlila o 25 cm – a pak přišla další rána v podobě smrticí tsunami.
 
Japonská jaderná elektrárna Fukušima byla postavena tak, aby vydržela silné zemětřesení a přívalovou vlnu 6,5 m. Dokázala velmi dobře odolat stoletému zemětřesení, ale již nezvládla následnou pří­valovou vlnu vysokou 7,5 m. Na mezinárodní stupnici sedmi jader­ných událostí se havárie ve Fukušimě pohybuje mezi pětkou a šest­kou. Japonsko je v šoku, šokována je laická i odborná veřejnost na celém světě, Česko nevyjímaje.
 
Najednou se lidé začínají dívat na jadernou energetiku jinýma očima. I zmiňovaná konference o budoucnosti našeho energetické­ho výzkumu měla v důsledku toho nahořklou příchuť. Ta ještě více zhořkla, když se přítomní z úst senátora Vladimíra Špidly dozvědě­li, že Česká republika není civilizačně soběstačná, což přeloženo do češtiny znamená, že máme statisticky omezený inteligentní potenciál, a nedokážeme si tedy sami vymyslet dostatečně účinná řešení v ob­lasti energetiky. Navíc je současná nastupující generace technicky velmi slabá a o energetiku má minimální zájem a její znalosti v této oblasti jsou mlhavé. Možná, že by pomohlo to, co propaguje již nej­méně třicet let prof. František Janouch, česko-švédský jaderný fyzik, totiž aby se energetika vyučovala již na základní škole – energetic­ký slabikář – a byla zavedena i do předškolní výchovy jako povídá­ní o energiích. Účinnému plánování koncepce a vývoje energetiky brání sama naše ústava – o budoucnosti energetiky je rozhodováno politicky – princip 4 versus 40 (4 roky mandát vlády, 40 roků nutná doba pro plánování energetické koncepce) není efektivní.
 
Všichni chceme, aby věci fungovaly spolehlivě a sloužily dlou­ho a bezpečně. Všichni chceme žít moderně, obklopeni komfortními vymoženostmi techniky. K tomu je však třeba velmi mnoho energie, hlavně té elektrické. Kde ji ale má malý stát, jako je Česká republi­ka, omezený statisticky civilizačním deficitem a docházejícími záso­bami fosilních paliv brát? Že by v jádru?!
 
Havárie jaderné elektrárny Fukušima nepochybně emocionálně ovlivní postoj Evropanů i Čechů k jaderné energetice. Možná se po­vedou dlouhé debaty o její bezpečnosti a možná, doufejme, se i „o pár centimetrů“ posunou úvahy o účinném energetickém výzkumu a jeho nepolitickém prosazování a naplňování v praxi. Jedno je však jisté, bez jádra to u nás asi nepůjde.
Ing. Josef Košťál