Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

číslo 1/2005

Slovo šéfredaktora

Žádná dozorová, kontrolní nebo prověřovací instituce nebude nikdy milována a ctěna těmi, které dozoruje, kontroluje nebo prověřuje. Může jimi však být respektována, může být uznáváno její zakotvení v právním, šířeji i společenském řádu a může být oceňován její přínos pro daný obor. Málo z toho platí v případě Institutu technické inspekce Praha (ITI Praha). Proč? Řada odborníků z oboru elektro se domnívá, že pod kuratelou této státní příspěvkové organizace spočívá příliš mnoho jí nepřináležejících pravomocí, že způsob jejího dozorování je natolik provizorní, že z provizoria je stav „na věčné časy„, že výlučnost jejího postavení v oboru je vybudována uměle, nepodloženě a neprůkazně, že ... mnohé další a další.

Obr. 1.

Buď jsou na ITI Praha takoví chytrolíni, že dokázali zakonzervovat (rozuměj: tu někde přehustit, tu někde proděrovat) svou pozici v příslušných zákonech (v novele o SOD 124/2000 Sb., v živnostenském zákonu 455/1991 Sb., v novele Zákoníku práce 155/2000 Sb. a dalších.), nebo všechny halasně existující organizace, sdružení, svazy a unie pro elektrotechniky bohapustě zaspaly a strávily posledních několik let hádkami o vlastní kompetence. Zatím ITI vesele – kromě „dozorování“ bezpečnosti VTZ – vydává (ale i odnímá) oprávnění k provozování činnosti i osvědčení odborné způsobilosti, zkouší, přezkušuje, školí a …vybírá poplatky (!). To a mnohé ostatní podle pravidel stanovených napůl, účelově a víceméně za pochodu. A proč by ne?! Jsou to prostě pravidla, která tu chytře, tu hloupěji nahrazují absenci vyšších právních předpisů, pravidla, která vrchní zamlženou slupkou pokrývají problémy s hlubším vnitřním obsahem, pravidla, jejichž skutečné naplnění je plánováno v „dlouhodobém realizačním horizontu„. Ať už jakákoliv, jsou to pravidla v současné době legitimní a fungují.

„Žába na prameni …, překážka svobodného podnikání …, státní moloch … pro elektrikáře neudělali ani čárku … ani legislativně, ani odborně, nic. …„, tak a podobně to zaznívá zpoza skřípějících zubů oponentů ITI.

Sami však dobře vědí, že nějakou formou orgán státního dozoru fungovat musí, že stát nikdy oblast bezpečnosti práce a technických zařízení z řetězu nepustí. Jenomže ITI to ví také, a tak jde hlavně o formu jeho fungování, o míru jeho pravomocí, o zakotvení jeho zákonnosti. A jistě také ví, že problém není pouze v ITI, ale že kritická slova lze adresovat nejen na adresu MPSV, ale i na adresu vlády ČR a legislativní rady. Cesta však dlouhá, zarubaná ...!

Volky nevolky se proto všichni, kdo potřebují od ITI získat osvědčení o odborné způsobilosti (nejpozději do 30. června 2005!), podívají na zkušební otázky (blíže viz článek na str. 16), s erudicí zvící vysokoškolského studia se napěchují odpověďmi a složí (nebo nesloží) zkoušku příslušného rozsahu.

Mám však pro všechny zúčastněné jednu morální vzpruhu: naučím a napěchuji se odpověďmi a nechám se přezkoušet také!