Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

slovo šéfredaktora

číslo 6/2005

slovo šéfredaktora

Veletrh elektrotechniky AMPER aby zaplakal nad svým údělem sice chtěného, opečovávaného, ale těžko uspokojitelného Otesánka na české elektrotechnické scéně. Obsahově, tj. svým významem, obsazením i návštěvností, stoprocentně naplněný veletrh, naklonován a nasmlouván svými zploditeli, byl nakonec dosmýkán, dostrkán a dotlačen do usmoleného a jeho významu nedůstojného tábořiště, nazývaného PVA - Pražský výstavní areál. V tomto „areálu“, který mimochodem ani na počítačovém nástinu budoucnosti nenabízí nic pozoruhodného, se věru nesnoubí architektonická nápaditost s technickou vyspělostí. Výstavnická velkorysost zde neprovokuje pozitivní nabídkovou inspiraci. V PVA hned na prvním kroku čpí opékané párky a smrdí veřejné záchodky – á la Matějská pouť. Průchozí prostor mezi vestibulem a výstavními halami připomíná zadní trakt transformovny v bývalém ČKD Elektrotechnika. Dojem evakuačního tábora, v lepším případě tábořiště vojenského cvičení „Štít 1978“, dotvářejí odpadkové kontejnery a zbytky polostavebního materiálu na štěrkových zásypech podél stanových výstavních hal. Teprve se vstupem do nich se dostaví jakás takás výstavní atmosféra.

Komu jde o dobré jméno české elektrotechniky, velmi pravděpodobně s rozpačitostí sleduje, že stagnující vývoj PVA se stává spokojenou konstantou. V okolí PVA sice probíhají mohutné stavební práce, ale již nyní lze odhadnout, že kvůli samotnému výstavišti to není. Možná, že by někdo cestu ke změně dosavadního stavu PVA viděl v myšlence uspořádání olympiády v Praze. Osobně tento latentní ekonomický komunismus – na všechno a na každého se z koláče 600 mld. dostane – považuji za naprosto scestný. Tisíc a jedna nezbytnější věc je nám třeba, než promrhat stovky miliard na akci, která by mávnutím kouzelného proutku měla Prahu vrhnout do spolku nejmodernějších veletržních metropolí světa. Za tímto mávnutím by zůstaly desítky, stovky tunelů, kanálů a hluchých děr zpolitizované stavební lobby.

Zejména v případě PVA se rád nechám přesvědčit, že dejme tomu do deseti let tomu bude jinak.

jiri.kohutka@fccgroup.cz