Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2018 vyšlo
tiskem 16. 1. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 2. 2018. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Nová elektroizolační kapalina a možnosti jejího nasazení do praxe

Aktuality

13. mezinárodní konference Centra pasivního domu poprvé v Praze O inovativních postupech a materiálech, které jsou vhodné pro výstavu  a rekonstrukce…

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Více aktualit

slovo šéfredaktora

číslo 7/2005

slovo šéfredaktora

Říkám to nerad, ale ani v redakci ELEKTRO nejsme proti nejrůznějším vlivům tak imunní, abychom občas neudělali chybu. Ne že by každé číslo bylo stoprocentně bezchybné, ale chyby skryté vnímání běžného čtenáře jsou pro nás přijatelnější než chyby, které na čtenáře-odborníka ze stránky tak říkajíc vybafnou. A právě takovou chybu jsme udělali, a to v ELEKTRO č. 5: týká se to sice jenom jednoho článku, ale je to dokonce malý soubor na sebe navázaných chyb.

Víte, milí čtenáři, upozornit na tomto místě, ve kterém konkrétním článku se nám onen soubor podařil nebo přímo na které stránce se tyto chyby nacházejí, nepovažuji vzhledem k běhu událostí za nejdůležitější. Naopak, v kontextu celospolečenského vývoje, kdy chyby hlubokého významu se rojí jak na výrobní lince, ale viníky kupodivu ani se světlometem v pravé poledne nedohledat, považuji za příkladné se k chybě přihlásit. To znamená najít v sobě osobní i odbornou odvahu ji přiznat a s čelem jasným prohlásit: ano, spletl jsem se…, uniklo mi …, chyboval jsem …! Takže právě to, s dovolením, prohlašuji a pozorným čtenářům se za nezdar omlouvám.

Slyšeli jsme nebo četli jsme nejen v poslední době něco podobného od významných osobností v některém z našich veřejných médií? Neuškodili sobě a spíše i nám všem vymlouvající se viníci svou zavilou neschopností omluvit se? A zamysleli jsme se my sami, co bychom si popřípadě o takovém člověku v té chvíli pomysleli? Není důležitější umět chybu přiznat a omluvit se? Vždyť všechno konání, vývoj a existence se řídí podle Gaussovy křivky, a tedy zákonitě, kdo cokoliv činí, nemůže se nikdy chyb zcela vyvarovat. Lidskou vůli omluvit se však žádný zákon neřídí.

Méně pozorným čtenářům tedy zadávám na prázdniny zcela nepovinný (!!) domácí úkol, projít si ELEKTRO č. 5, ale mít při tom na paměti omluvná slova „svého„ šéfredaktora. Mnohem raději však přeji celé čtenářské obci příjemnou dovolenou.

jiri.kohutka@fccgroup.cz