Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo
tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Aktuality

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Více aktualit

slovo šéfredaktora

číslo 8-9/2005

slovo šéfredaktora

V roce 1881 se A. P. Southwick, dentista z amerického Buffala, stal svědkem okamžitého úmrtí technika, který v městské elektrárně nešťastně upadl na svorky pod napětím. Jaká humánní smrt, namísto drastického oběšení, řekl si dentista a ocitl se tak na počátku procesu uplatňování trestu smrti na elektrickém křesle (blíže a zajímavěji viz článek na str. 4).

Smrt na elektrických drátech není trestem za elektrikářovu nepozornost – kategorii „trestu„ této skutečnosti přidělil člověk, nikoliv příroda. Elektřina je zkrátka fyzikální jev, který může zabít, ovšem stejně jako mnoho jiných přírodních fenoménů – laviny, plyny, sopky, hurikány nebo povodně … anebo kola automobilu.

Do kategorie trestajícího média odsoudil elektřinu při hledání způsobu, jak nastolit a udržet pořádek, člověk. A prvním cílem „trestu„ je napravit nepořádek způsobený „vinou„. Trend dnešní demokratické společnosti je ovšem takový, že umí dokazovat vinu (!?), ale odmítá nastolovat trest. Namísto trestu nastoluje převýchovu. To je, myslím si, rozpor.

V českých zemích už v roce 1783 císař Josef II. v rámci reforem rakouského soudnictví a vězeňství zrušil trest smrti a nechal doživotně odsouzené vězně doslova, s odpuštěním, chcípat v „josefínských kobkách„ na obávaném brněnském Špilberku.

Současný křesťanský svět, který spojuje svou vyspělou existenci s demokracií, je pokrytecký. Aby potvrdil svou vyspělost, odsoudil (až na výjimky, například deset států USA) trest smrti do kategorie nepřípustných. Vydržuje si však mnohatisícové profesionální armády, které nasazuje na vykonávání legálního trestu smrti v tzv. vyšších státních nebo politických zájmech. V „běžném„ spotřebním demokratickém světě je smrt vděčným a nejomílanějším předmětem drtivé většiny akčních i rekre-akčních filmů v masových sdělovacích a zábavních médiích.

Škoda, diskuse o trestu smrti, která se ovšem nekoná, by mohla tříbit názory na morálku a etiku v lidské společnosti. Tedy to samé, co dnešní média a politická scéna dělají prachmizerně – viz volby nebo VyVolení a BigBrother.

A jen tak mimochodem, já jsem ateista.

jiri.kohutka@fccgroup.cz