Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2017 vyšlo
tiskem 5. 9. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 9. 2017. 

Téma: 59. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně; Elektrotechnika v průmyslu

Hlavní článek
Palivové články
Renesance synchronních reluktančních motorů
Návrh aktuátoru pracujícího s magnetickým polem

Aktuality

Na veletrhu FOR ARCH najdou lidé na osm stovek expozic a bezplatná poradenská centra Ve dnech 19. – 23. září 2017 se koná 28. ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR…

Technologické Fórum 2017 – jedinečné setkání odborníků stavebního trhu Premiéru na letošním ročníku mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH bude mít…

Od 1. září začne ve společnosti ČEZ fungovat nová divize Jaderná energetika Šest jaderných bloků, přes dva tisíce zaměstnanců včetně týmu, který zodpovídání za…

FOR ARCH 2017 přinese řadu zajímavých soutěží a konferencí Osmadvacátý ročník mezinárodního stavebního veletrhu FOR ARCH, který se uskuteční ve…

Premiér navštívil hlavní sídlo provozovatele přenosové soustavy Předseda vlády Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček se přímo na…

Generační změna ve skupině LAPP S účinností od 1. července 2017 odstoupila Ursula Ida Lapp, spoluzakladatelka skupiny…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

číslo 1/2006

Slovo šéfredaktora

„Nechceme mít monopol na vlastnictví norem pro techniky. Naopak, chceme maximálně zvýšit jejich dostupnost každému, kdo je ke své práci potřebuje,„ sdělil nám na nedávném setkání Českého normalizačního institutu s odbornou veřejností představitel ČNI.

Po námitce, proč jsou tedy zákony dostupné zdarma, ale technické normy za poměrně drahé peníze, se strhla malá ekonomická přestřelka. Její výsledek byl pro danou chvíli takříkajíc patový.

Obr. 1.

Jaký je tedy rozdíl mezi normou a zákonem? Norma (technická) je pravidlo kolektivně pociťované jako uzákoněné a závazné a stanovované (vynucované, doporučované) technickým předpisem. Zákon (společenský) je ustanovení, právní norma, právně daná zásada, jehož porušení je právně vynutitelné jiným zákonem.

Prvotní a základní funkcí normy je zajištění kvality výrobku, technologie, služby. Norma vědomě stojí na začátku procesu lidské činnosti. Zákon je výsledkem i čehosi vyššího (existují zákony nad, resp. mimo lidskou společnost, bez ohledu na lidské vědomí – zákony fyzikální, mravní, zákony umělecké tvorby apod.) a má funkci zastřešující, zakončující, uspořádávající a mezní.

V roce 1928 stála ČSR u zrodu mezinárodní normalizace. V té době byly například německá nebo anglická normalizace samostatné. Normalizace je problematika velmi drahá a složitá, a proto českou normalizací byla pověřena ČSN (Česká společnost normalizační) jako instituce fundovaná, vedená obchodními zásadami. Například v roce 1946 byl příjem z prodeje norem 2,5 mil. Kčs.

Výrobky, produkty, služby a s nimi spojené technologie přišly v procesu společenského vývoje později než zákony. Lidstvo může žít bez výrobků, a tedy bez norem, nikoliv však bez zákonů. Proto zákony, ačkoliv mají vyšší platnost, musejí být dostupné zdarma, ale normy za všeobecně uznávanou porovnávací hodnotu, tj. za peníze.

Redakce ELEKTRO přeje všem svým čtenářům, příznivcům a potenciálním voličům úspěšný volební rok 2006.

jiri.kohutka@fccgroup.cz