Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2017 vyšlo
tiskem 6. 11. 2017. V elektronické verzi na webu od 27. 11. 2017. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; Točivé elektrické stroje

Hlavní článek
Analýza účinku geometrických charakteristik CFD simulací na teplotní pole sinusového filtru
On-line optimalizácia komutačných uhlov prúdu vo fázach BLDC motora

Aktuality

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Slovensko bude partnerskou zemí MSV 2018 Příští rok se chystají oslavy několika kulatých výročí včetně 100 let od založení…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

číslo 7/2006

Slovo šéfredaktora

Když nám kdysi na devítiletce náš učitel fyziky Míla Paulát ukázal, jak se v elektrostatickém poli odpuzují dvě bezové kuličky, hned mě zajímalo, kde se berou ty síly, které to způsobují.

Míla, to byl vůbec sekáč. Kromě poutavé výuky fyziky vedl i turistický kroužek a jezdil do školy na krásné šedomodré motorce značky Norton.

Obr. 1.

A když Míla celé třídě rozčepýřil vlasy pomocí van de Graafova generátoru, tak to už byl můj zájem o elektrotechniku zpečetěn zcela.

Buď se dnes na školách takové zajímavé pokusy nedělají, nebo je řada jiných, zajímavějších věcí, které zaujímají mysl nastupující generace chytlavějším, poutavějším způsobem, než se to dařilo v generaci naší. Výsledkem každopádně je, že zaujetí pro elektrotechniku chybí a na silnoproudých oborech vysokého školství klesá počet studentů.

Dobře, řekneme si, přišly počítače a ty nám vlasy tak legračně nerozčepýří. Chyba!, myslím si. Jednak totiž opak je pravdou a jednak – i ta krásná, výkonná silnoproudařina je dnes počítači prošpikována od shora dolů i zprava doleva. Takže kdo chce trávit u „compu„ třeba 32 hodin denně, klidně i na silnoproudu může.

O hodně pravděpodobnější důvod poklesu zájmu o studium silnoproudé elektrotechniky je, že nabídka a možnosti dalších druhů studia se natolik rozšířily, že získat vysokoškolský diplom je možné jiným, o mnoho zábavnějším a – bez snahy o zlehčování jiných oborů – snadnějším způsobem než právě náročným studiem elektrotechniky.

Všímám si však i zásadního sociologického rozměru tohoto problému: mezi vůdčími osobnostmi ČR posledního patnáctiletí nebyl jediný technik, natož elektrotechnik. Zato celá hromada ekonomů, právníků, lékařů, umělců... To jenom teď, po volbách, to zachraňuje jeden strojař.

Svět se mnohem více stal místem pro zábavu, nikoliv pro námahu. Ale také místem pro jednotlivce, pro tady a teď, nikoliv pro všechny a pro příště.

Lze s tím něco udělat? No, ano – povinně zakoupit pro školy van de Graafovy generátory, anebo ještě lépe – opatřit pro učitele fyziky nortony.

jiri.kohutka@fccgroup.cz