Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo
tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Aktuality

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Chcete zlepšit výkon průmyslové sítě a digitalizovat vaši výrobu? Přihlaste se na odborný seminář společnosti Siemens na téma Řešení z oblasti průmyslové…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

číslo 7/2006

Slovo šéfredaktora

Když nám kdysi na devítiletce náš učitel fyziky Míla Paulát ukázal, jak se v elektrostatickém poli odpuzují dvě bezové kuličky, hned mě zajímalo, kde se berou ty síly, které to způsobují.

Míla, to byl vůbec sekáč. Kromě poutavé výuky fyziky vedl i turistický kroužek a jezdil do školy na krásné šedomodré motorce značky Norton.

Obr. 1.

A když Míla celé třídě rozčepýřil vlasy pomocí van de Graafova generátoru, tak to už byl můj zájem o elektrotechniku zpečetěn zcela.

Buď se dnes na školách takové zajímavé pokusy nedělají, nebo je řada jiných, zajímavějších věcí, které zaujímají mysl nastupující generace chytlavějším, poutavějším způsobem, než se to dařilo v generaci naší. Výsledkem každopádně je, že zaujetí pro elektrotechniku chybí a na silnoproudých oborech vysokého školství klesá počet studentů.

Dobře, řekneme si, přišly počítače a ty nám vlasy tak legračně nerozčepýří. Chyba!, myslím si. Jednak totiž opak je pravdou a jednak – i ta krásná, výkonná silnoproudařina je dnes počítači prošpikována od shora dolů i zprava doleva. Takže kdo chce trávit u „compu„ třeba 32 hodin denně, klidně i na silnoproudu může.

O hodně pravděpodobnější důvod poklesu zájmu o studium silnoproudé elektrotechniky je, že nabídka a možnosti dalších druhů studia se natolik rozšířily, že získat vysokoškolský diplom je možné jiným, o mnoho zábavnějším a – bez snahy o zlehčování jiných oborů – snadnějším způsobem než právě náročným studiem elektrotechniky.

Všímám si však i zásadního sociologického rozměru tohoto problému: mezi vůdčími osobnostmi ČR posledního patnáctiletí nebyl jediný technik, natož elektrotechnik. Zato celá hromada ekonomů, právníků, lékařů, umělců... To jenom teď, po volbách, to zachraňuje jeden strojař.

Svět se mnohem více stal místem pro zábavu, nikoliv pro námahu. Ale také místem pro jednotlivce, pro tady a teď, nikoliv pro všechny a pro příště.

Lze s tím něco udělat? No, ano – povinně zakoupit pro školy van de Graafovy generátory, anebo ještě lépe – opatřit pro učitele fyziky nortony.

jiri.kohutka@fccgroup.cz