Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo
tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Aktuality

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Chcete zlepšit výkon průmyslové sítě a digitalizovat vaši výrobu? Přihlaste se na odborný seminář společnosti Siemens na téma Řešení z oblasti průmyslové…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

číslo 10/2006

Slovo šéfredaktora

Normalizace jako disciplína vedoucí ke sjednocování různého vznikla při výrobě munice za války Severu proti Jihu (1861 až 1865). Normalizaci elektrických výrobků doporučil na výstavě v Saint Louis v roce 1904 anglický průmyslník lord Crompton, a to v zájmu mezinárodního obchodu. Postupem času se normalizaci, široce danému závaznému předpisu á la „přesně tak to má být“, podřizovaly nejen další a další výrobky, ale také pracovní a technologické postupy z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Sto let vydržela „norma“ vést ke sjednocování rozměry, kvalitu, druh matriálu, způsoby opracování nebo limity vzdáleností. Sto let „norma“ vydržela kromě výrobků určovat i přesné složení nebo kdejaký pracovní postup. Obr. 1. Sto let „norma“ fungovala v analogovém pojetí: každé odchýlení od normy bylo přesně dohledatelné, podchytitelné, zaznamenatelné, kde a v čem odchylka spočívá, kdo a co neudělal přesně tak, jak norma nařizovala. Stav techniky byl zmapovatelný, procesy jejího ošetřování na dlouhou dobu dopředu dané, materiál v jednom státě či na kontinentu podobný, ne-li stejný. Každý krok pracovníka při práci na tom či onom zařízení předepsaný, každá vzdálenost osvědčená, prověřená, povolená. Norma jako všudypřítomný arbitr poskytovala vždy řešení, přesný výklad situace – norma byla písmo svaté, konečná instance. Fungovalo to analogově a bezvadně.

Po sto letech už pouze analogový přístup nestačí! Stav a provedení techniky už nejsou seškatulkovatelné, postupy i materiály jsou stále různorodější, jejich specializovanost i množství rostou. Třeba takovému televiznímu vysílání, tomu je hej! Analogové vysílání na množství informací už nestačí? Pchá! Technický pokrok přinesl řešení v podobě dokonalých technologií, televizní vysílání vesele přejde na digitální a ještě se na tom vydělá! Ale jak provést a jak si zvyknout na digitalizaci norem? Žádná nanotechnologie není dost „nano“, aby se dala byť pouze kódovaně promítnout do našeho myšlení jednotně, tak nějak celoevropsky.

Již v polovině 19. století psal F. L. Čelakovský v Mudrosloví národu slovanského: „Mnoho může pečeť v listu, více slovo včas a k místu.“ Pro potřebu současného dorozumívání v zašmodrchaném světě ekonomiky, politiky a techniky to zní sice notně archaicky, ale určitý návod k cestě za světlem v tom bezesporu je.

jiri.kohutka@fccgroup.cz