Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2017 vyšlo
tiskem 12. 4. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 5. 2017. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; Stavební veletrhy Brno 2017

Hlavní článek
Návrh aplikace pro monitorování technologických procesů v administrativní budově

Aktuality

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Češi chtějí bydlet lépe – návštěvnost jarních veletrhů o bydlení stoupla o čtvrtinu Výstaviště PVA EXPO PRAHA v Letňanech bylo v minulých dnech nabité k prasknutí. Téměř…

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

číslo 10/2006

Slovo šéfredaktora

Normalizace jako disciplína vedoucí ke sjednocování různého vznikla při výrobě munice za války Severu proti Jihu (1861 až 1865). Normalizaci elektrických výrobků doporučil na výstavě v Saint Louis v roce 1904 anglický průmyslník lord Crompton, a to v zájmu mezinárodního obchodu. Postupem času se normalizaci, široce danému závaznému předpisu á la „přesně tak to má být“, podřizovaly nejen další a další výrobky, ale také pracovní a technologické postupy z nejrůznějších oborů lidské činnosti. Sto let vydržela „norma“ vést ke sjednocování rozměry, kvalitu, druh matriálu, způsoby opracování nebo limity vzdáleností. Sto let „norma“ vydržela kromě výrobků určovat i přesné složení nebo kdejaký pracovní postup. Obr. 1. Sto let „norma“ fungovala v analogovém pojetí: každé odchýlení od normy bylo přesně dohledatelné, podchytitelné, zaznamenatelné, kde a v čem odchylka spočívá, kdo a co neudělal přesně tak, jak norma nařizovala. Stav techniky byl zmapovatelný, procesy jejího ošetřování na dlouhou dobu dopředu dané, materiál v jednom státě či na kontinentu podobný, ne-li stejný. Každý krok pracovníka při práci na tom či onom zařízení předepsaný, každá vzdálenost osvědčená, prověřená, povolená. Norma jako všudypřítomný arbitr poskytovala vždy řešení, přesný výklad situace – norma byla písmo svaté, konečná instance. Fungovalo to analogově a bezvadně.

Po sto letech už pouze analogový přístup nestačí! Stav a provedení techniky už nejsou seškatulkovatelné, postupy i materiály jsou stále různorodější, jejich specializovanost i množství rostou. Třeba takovému televiznímu vysílání, tomu je hej! Analogové vysílání na množství informací už nestačí? Pchá! Technický pokrok přinesl řešení v podobě dokonalých technologií, televizní vysílání vesele přejde na digitální a ještě se na tom vydělá! Ale jak provést a jak si zvyknout na digitalizaci norem? Žádná nanotechnologie není dost „nano“, aby se dala byť pouze kódovaně promítnout do našeho myšlení jednotně, tak nějak celoevropsky.

Již v polovině 19. století psal F. L. Čelakovský v Mudrosloví národu slovanského: „Mnoho může pečeť v listu, více slovo včas a k místu.“ Pro potřebu současného dorozumívání v zašmodrchaném světě ekonomiky, politiky a techniky to zní sice notně archaicky, ale určitý návod k cestě za světlem v tom bezesporu je.

jiri.kohutka@fccgroup.cz