Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2018 vyšlo
tiskem 6. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2018. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Energetická platforma pro systém Vehicle to Grid/Home
Smart Cities (2. část – 2. díl)

Aktuality

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Chcete zlepšit výkon průmyslové sítě a digitalizovat vaši výrobu? Přihlaste se na odborný seminář společnosti Siemens na téma Řešení z oblasti průmyslové…

Kolínský Kaufland nabízí rychlé dobití elektromobilů Vybrané lokality řetězce Kaufland po celé České republice postupně nabízejí svým…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

Šel jsem nedávno navštívit kolegu K. do firmy F., sídlící v dokonale propracované, architektonicky skvostné budově B. Čidlo přítomnosti u čtyřkřídlého otočného vstupního vchodu mě neomylně zaregistrovalo, lopatka vstupu mě nabrala a popostrčila do budovy B jako do mlýnku na maso, uvítací závora mě zakotvila u recepce. Odtud, obdržev čipovou kartu, měl jsem pokračovat k výtahu. Bezpečnostní detektor na cestě k němu však na mně s ječivým pípáním odhalil cosi závadného a teprve po odložení všech terorismem zavánějících věcí jsem propuštěn dál.
 
Ve výtahu velikosti střední koupelny si několik dalších spolucestujících za chřestotu svých čipových karet a pouzdérek volí cílové stanice, takže po několika zastávkách, přistoupeních a vystoupeních konečně dospívám do patra vysoko nad městem. Zde, tentokrát ve firemní recepci, znovu prolustrován a opatřen další kartou, pročipoval jsem se za asistence kamerového systému ke dveřím kolegy K.
 
Se zanedlouho přiblíživším se časem oběda nás zastávkový výtah vyplivnul v patře místní stravovny. Vstup na moji propůjčenou čipovou kartu, výběr a obdržení potravy na kolegovu čipovou kartu. Opustit prostor stravovny bez odbavení čipem nelze, taktéž o něco později opustit prostor firmy bez dobrozdání čipu nelze.
 
Středně velká koupelna mě na pokyn čipu sváží dolů k hlavní recepci. Bezpečnostní detektor tentokrát jenom klidně vrní, však už mě má do poslední molekuly v databázi. Ne tak ovšem závora, poslední to elektronický hlídač mé čipové kvalifikace. Ne… a ne… a nepustí, ať přikládám kartu jakkoliv. Aha! Nepřikládat, ale zcela odložit do polykací škvírečky tady zezadu! To přece ví každý, jenom já ne.
 
Zdravím uniformovanou dívenku v recepci a už…už se roztáčejí lopatky výstupu, aby mě vyvrhly z tohoto mlýnku. A tu spatřím na zemi něčí čipovou kartu! Bože můj! Tady, a člověk bez karty? Co je to za trestuhodně nedbalého prosťáčka?!