Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

Počátkem června se v Kongresovém centru v Praze konala mezinárodní konference CIRED o elektrických distribučních sítích. Jen několik dní před tím proběhla též v Praze velmi zajímavá konference Rozvoj, údržba a obnova sítí v ČR. Obě konferenci nám dohromady sdělily: „Je tu problém, miláčkové – to klubko drátů, které honosně nazýváte evropskou přenosovou soustavou, sice funguje fyzikálně podle druhého Kirchhoffova zákona (zákon napětí a smyček, formuluje pro elektrické obvody zákon zachování energie), ale nestačí na boom obnovitelných zdrojů počátku 21. století. Mnohá propojovací místa evropské soustavy (např. SRN-Polsko, bývalá NDR-SRN a jinde) jsou poddimenzována a představují zúžené krčky pro toky elektrické energie valící se ze severu na jih a ze západu na východ. Halasně jste provoz soustav liberalizovali, rozdmýchali trh s elektřinou, zavedli jej na burzy a vetkli energetiku do svých politických témat, ale technicky jste problému „přenosová soustava“ nevěnovali dostatečnou pozornost. Mnohé národní sítě se navíc blížily ke konci své životnosti a v současnosti výrazný nárůst obnovitelných zdrojů a jejich diverzifikace pro ně představuje vážný problém. Tak to, holenkové, nějak řešte!“
 
S evropskou se česká energetická přenosová soustava propojila v roce 1995. Ve skutečnosti je však evropská soustava jednotná pouze zdánlivě – není ani jednotná, ani připravená na nové technické podmínky (nárůst a diverzifikace nových zdrojů elektrické energie, zejména větrné elektrárny na severu Evropy), ani na nové obchodní podmínky (obrovské nárůsty obchodovatelných přesunů energie). Jako už tolikrát, stala se „technika“ až třetím v řadě za dvěma mnohem čipernějšími souputníky – „politikou“ a „obchodem“. Jak ale technicky hodnotit plány na vznik jednotné evropské přenosové soustavy?
 
Jedním z kritérií elektrizační soustavy je vybalancovanost mezi výrobou a spotřebou. Dosavadní státní sítě byly budovány jako národní a případná zahraniční spolupráce byla chápána jako občasná výpomoc, posílení spolehlivosti nebo záloha při případné poruše. Vzájemná propojení nebyla budována pro masivní obchodování s energií a už vůbec ne pro ohromné, a zároveň kolísavé (!) výkony z větrných elektráren na severu Evropy (SRN, Dánsko).
 
Současný stav evropské soustavy tedy lze považovat za pokulhávající za skutečnými potřebami. Představuje totiž nutnost doslova za pochodu přebudovat celý systém a akceptovat diverzifikaci zdrojů, a to nejen co do jejich druhu, ale též co do množství dodavatelů, a též co do technologií. Znamená to také vytvořit harmonizované podmínky tohoto trhu – jednotný kodex přístupu k sítím apod. A to jenom přípravná fáze přebudování například jedné národní sítě trvá 10 až 20 let!
 
Očekávané obrovské investice budou mít určující vliv na energetickou cenovou politiku. Ta by měla být jednotnou sítí sjednocena, neboť elektrická energie obchodovatelná na burze bude moci být jako laciná skoupena ostatními obchodníky. I proto je v třetím evropském balíčku připraven návrh na úřad evropského regulátora (nadnárodní agentura), jenž by měl na starosti harmonizaci podmínek (kodexů, cen a předpisů).
 
Ve výhledu je příprava projektu Europien Super Grid, který zastřeší systém Smart Grid – koncept struktury inteligentních rozvodných sítí s vyšší energetickou a operační efektivitou. Tento koncept budování jednotné evropské přenosové sítě by měl ve zdravém tržním prostředí (!?) vytvořit i tisíce pracovních příležitostí.
 
Smart Grid by měl uspokojivě řešit například problém, kdy ze SRN do Rakouska se přes přenosovou soustavu ČR tlačí velké množství elektrické energie, ze které ČR nemá vůbec nic, pouze tak fyzikálně naplňuje již výše zmíněný druhý Kirchhoffův zákon.
 
Tak myslím, že pan Kirchhoff blahé paměti ani netušil, jaké důležité oblasti bude manažerem.
 

jiri.kohutka@fccgroup.cz