Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

V minulém slově šéfredaktora jsem vyjádřil názor, že „... Systém českého školství přestává být schopen zajistit dostatek kvalifikovaných profesí pro úkoly energetického charakteru, které Českou republiku v nejbližší době čekají. Dochází, resp. již došlo, k rozpadu projektových a inženýrských týmů, které jsou pro efektivní realizaci velkých energetických investic zásadní...“
 
Jako bych uhodil hlavičkou o bolavý hřebíček pedagogické cti, zle mi za uvedený názor vyčinil vysokoškolský profesor pan doc. J. P. z VUT Brno. Můj názor si přeložil v tom smyslu, že snad neuznávám české vysoké školství. Jakkoliv byl tento názor ojedinělý, těžce mě zamrzelo, že mohlo dojít i k takovéto interpretaci! Sám jsem absolvoval jednu podle mého názoru z nejprestižnějších českých vysokých škol – Fakultu elektrotechniky ČVUT Praha (blíže viz str. 9) – a jakkoliv, byť pouze zjednodušeně, znám její současné problémy, vždy pro mě (a zcela jistě i pro tisíce dalších absolventů) bude jak pražská FEL, tak ale i všechny ostatní české technické univerzity představovat pilíř české odborné vzdělanosti a kvalifikované touhy po vědění a v širším slova smyslu i baštu českého univerzálního myšlení. V tomto ohledu se dokonce klidně přihlásím k roli českého patriota!
 
Ze své pozice šéfredaktora odborného časopisu s velkým uspokojením sleduji vývoj i dalších technických univerzit, škol a fakult v České republice, jejichž výčet zde sice nebudu uvádět, ale který by možná pro některé čtenáře byl až překvapivě dlouhý.
 
Jsem vysoce hrdý na všechny známé i neznámé Prokopy Diviše, Josefy Božky, Jany Pernery, Františky Křižíky, Emily Kolbeny či Josefy Sousedíky ... a mnohé další, kteří svou intuicí a vynalézavostí třímali prapor českého technického vědění minimálně nad evropským průměrem. Bohužel a na druhou stranu, stejně tak sleduji signály o strmém propadu v úrovni znalostí českých žáků v přírodních vědách a vlastně i ve schopnostech a zájmu o práci s informacemi. Signály o postojích kantorů v přípravě na výuku a ve způsobu předávání svých znalostí studentům. Mám k tomu coby předseda školské rady renomované průmyslové školy v Praze přece jen slušné podmínky: v posledních mezinárodních testech TIMSS a PISA*)skončili čeští studenti v podprůměru! České ministerstvo školství nemá na přesnější analýzu tohoto stavu ani kapacity, ani znalosti, ani finance. Existují i další nepopiratelná fakta, že se česká společnost co do kvality znalostí prostě zhoršuje.
 
Příčiny? Celá hromada! V první řadě dlouhodobé podfinancování celého školského systému, nesystematičnost kroků všech vlád, které se od roku 1990 v ČR vystřídaly, a absence strategické vize. V druhé řadě společenské vědomí nakrmené mylnými informacemi o tom, co je to úspěch a jak se ho dosahuje. Tedy správný význam oné vysmívané „smysluplnosti“. A zatřetí kvalita pedagogů, protože ... ale ne! Nebudu to více rozvíjet, protože zde bych se mohl dopustit opravdu nekvalifikovaného soudu. Dopustím se pouze názoru, že u „zrodu“ většiny nositelů Nobelových cen byl kdysi jejich učitel, který je dokázal pro věc nadchnout.
 
Přesně před šesti sty lety podepsal v Kutné Hoře tehdejší český král Václav IV. dekret, který znamenal odchod pražské Karlovy univerzity do provinciální bezvýznamnosti. To už je dávno historie! Dnešní čeští studenti nejsou hloupější než dřív a české vysoké školství není horší než dřív. Zjevně však to byli studenti, kdo dokázal rychleji než školství reagovat na zásadní změnu okolních evropských podmínek, a proto ... „systém českého školství přestává být schopen...“ – dále, jak uvedeno v první větě.
 

*) TIMSS - Trends in International Mathematics and Science Study - je projekt Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání IEA.
PISA - Programme for International Student Assessment - je jednou z řady aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v oblasti rozvoje lidských zdrojů, vzdělávání a školství.