Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

V minulém slově šéfredaktora jsem vyjádřil názor, že „... Systém českého školství přestává být schopen zajistit dostatek kvalifikovaných profesí pro úkoly energetického charakteru, které Českou republiku v nejbližší době čekají. Dochází, resp. již došlo, k rozpadu projektových a inženýrských týmů, které jsou pro efektivní realizaci velkých energetických investic zásadní...“
 
Jako bych uhodil hlavičkou o bolavý hřebíček pedagogické cti, zle mi za uvedený názor vyčinil vysokoškolský profesor pan doc. J. P. z VUT Brno. Můj názor si přeložil v tom smyslu, že snad neuznávám české vysoké školství. Jakkoliv byl tento názor ojedinělý, těžce mě zamrzelo, že mohlo dojít i k takovéto interpretaci! Sám jsem absolvoval jednu podle mého názoru z nejprestižnějších českých vysokých škol – Fakultu elektrotechniky ČVUT Praha (blíže viz str. 9) – a jakkoliv, byť pouze zjednodušeně, znám její současné problémy, vždy pro mě (a zcela jistě i pro tisíce dalších absolventů) bude jak pražská FEL, tak ale i všechny ostatní české technické univerzity představovat pilíř české odborné vzdělanosti a kvalifikované touhy po vědění a v širším slova smyslu i baštu českého univerzálního myšlení. V tomto ohledu se dokonce klidně přihlásím k roli českého patriota!
 
Ze své pozice šéfredaktora odborného časopisu s velkým uspokojením sleduji vývoj i dalších technických univerzit, škol a fakult v České republice, jejichž výčet zde sice nebudu uvádět, ale který by možná pro některé čtenáře byl až překvapivě dlouhý.
 
Jsem vysoce hrdý na všechny známé i neznámé Prokopy Diviše, Josefy Božky, Jany Pernery, Františky Křižíky, Emily Kolbeny či Josefy Sousedíky ... a mnohé další, kteří svou intuicí a vynalézavostí třímali prapor českého technického vědění minimálně nad evropským průměrem. Bohužel a na druhou stranu, stejně tak sleduji signály o strmém propadu v úrovni znalostí českých žáků v přírodních vědách a vlastně i ve schopnostech a zájmu o práci s informacemi. Signály o postojích kantorů v přípravě na výuku a ve způsobu předávání svých znalostí studentům. Mám k tomu coby předseda školské rady renomované průmyslové školy v Praze přece jen slušné podmínky: v posledních mezinárodních testech TIMSS a PISA*)skončili čeští studenti v podprůměru! České ministerstvo školství nemá na přesnější analýzu tohoto stavu ani kapacity, ani znalosti, ani finance. Existují i další nepopiratelná fakta, že se česká společnost co do kvality znalostí prostě zhoršuje.
 
Příčiny? Celá hromada! V první řadě dlouhodobé podfinancování celého školského systému, nesystematičnost kroků všech vlád, které se od roku 1990 v ČR vystřídaly, a absence strategické vize. V druhé řadě společenské vědomí nakrmené mylnými informacemi o tom, co je to úspěch a jak se ho dosahuje. Tedy správný význam oné vysmívané „smysluplnosti“. A zatřetí kvalita pedagogů, protože ... ale ne! Nebudu to více rozvíjet, protože zde bych se mohl dopustit opravdu nekvalifikovaného soudu. Dopustím se pouze názoru, že u „zrodu“ většiny nositelů Nobelových cen byl kdysi jejich učitel, který je dokázal pro věc nadchnout.
 
Přesně před šesti sty lety podepsal v Kutné Hoře tehdejší český král Václav IV. dekret, který znamenal odchod pražské Karlovy univerzity do provinciální bezvýznamnosti. To už je dávno historie! Dnešní čeští studenti nejsou hloupější než dřív a české vysoké školství není horší než dřív. Zjevně však to byli studenti, kdo dokázal rychleji než školství reagovat na zásadní změnu okolních evropských podmínek, a proto ... „systém českého školství přestává být schopen...“ – dále, jak uvedeno v první větě.
 

*) TIMSS - Trends in International Mathematics and Science Study - je projekt Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků vzdělávání IEA.
PISA - Programme for International Student Assessment - je jednou z řady aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v oblasti rozvoje lidských zdrojů, vzdělávání a školství.