Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2018 vyšlo
tiskem 27. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 27. 7. 2018. 

Téma: Kabely, vodiče, kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Parametrizace obvodových modelů lithiových akumulátorů pro elektromobilitu
Smart Cities (3. část – 1. díl)

Aktuality

Energetici v Dukovanech spustili čtvrtý blok, elektřinu vyrábí všechny bloky V Jaderné elektrárně Dukovany energetici spustili čtvrtý výrobní blok. Ukončili tak…

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Chcete zlepšit výkon průmyslové sítě a digitalizovat vaši výrobu? Přihlaste se na odborný seminář společnosti Siemens na téma Řešení z oblasti průmyslové…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

Konference Problémy české elektrotechniky úspěšně proběhla. Prostor, který svým konáním nabídla, využili zástupci několika důležitých institucí ČR. Z těch státních to byly Státní úřad inspekce práce, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (má v gesci bezpečnost práce) a Výzkumný ústav bezpečnosti práce. Očekávaní a avízovaní zástupci Technické inspekce ČR (TIČR) naopak od této možnosti v poslední chvíli odstoupili. Ale i to je odpověď na otázku, odkud nám to v české elektrotechnice smrdí!
 
Nebo že by TIČR moudře usoudil, že žádné problémy v české elektrotechnice nejsou, takže k čemu nějaká účast na nějaké konferenci? To věru stojí za úvahu …!
 
Z cechovních institucí se na průběhu konference aktivně podílel Elektrotechnický svaz český, účast přislíbil a dodržel i prezident Unie elektrotechniků ČR.
 
Přednesené přednášky se rámcově týkaly revizní činnosti na elektrických zařízeních. Poukázaly však na rozpory nejen v názvosloví a důležitých pojmech, ale i ve vzájemném výkladu a chápání téže nebo podobné problematiky v několika různých zákonech a vyhláškách. Z přednášek a z diskuse taktéž vyplynulo, že různé instituce vznikly, resp. byly ustanoveny nikoliv jako výsledek logického rámce našeho vlastního technického pokroku, ale spíše pod vnějším tlakem a jako potřeba naplnit pokyny zprostředkované nám z evropských struktur. A přestože i to má pro ČR jako člena EU svou logiku, přetrvává stav, kdy forma stále ještě vítězí nad obsahem. Tedy, že každodenní činnost, vnitřní náplň a faktická působnost těchto institucí sice možná odpovídá evropským pokynům, ale není v souladu se skutečnými potřebami českého elektrotechnického terénu. A že se vlastně o tyto potřeby a názory některé důležité instituce ani dostatečně nezajímají. A zde je zase ke škodě věci absence dostatečně důrazného postupu a činnosti cechovních struktur, orgánů z našeho oboru! Protože zatímco státní úředník, jakkoliv je to odborník a příslušník odborné instituce, opravdu nikdy nebude prožívat bezesné noci starostí o naše elektrotechnická bebíčka, cechovní instituce a sdružení by takové noci prožívat měly. Měly by dopodrobna znát názory a potřeby svého terénu, měly by být jejich účinnou a hlásnou troubou a měly by státním institucím předkládat stanoviska odpovídající potřebám svého oboru. Cechovní instituce by měly být vedeny skutečnými manažery s vizí a koncepcí, měly by mít kredit zdola a měly by státní instituce používat jako technologii, jako nástroj k vytváření legislativního rámce co nejtěsněji reflektujícího obor. Měly by … uff, to jsem se rozčílil! To už stačí. Ono nic z toho vlastně není dostatečně naplněno, takže na co ještě další „měly by“.
 
Konference ukázala, že prvotní problémy české elektrotechniky jsou hned dva – nekoncepčnost a bezkoncepčnost. Není nijak a nikým formulována cesta, cíl, způsoby jeho dosažení, kompetence, smysl, potřeby ani možnosti … Ale co hůře! Není ani nikým reprezentována.
 
Jestliže tedy platí stará pravda, že ryba smrdí od hlavy, konference ukázala, že ta ryba ani žádnou hlavu nemá!

jiri.kohutka@fccgroup.cz