Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Slovo šéfredaktora

Česká elektrotechnická scéna připadá mně jako v oné židovské anekdotě, kdy za rabínem přišel žid s prosbou o vyřešení problému svého malého obytného prostoru. K šesti už tak se v prostoru tlačícím osobám poradil rabín židovi postupně přikoupit krávu, kozu a ovci a pak, po jednorázovém odstranění všech zvířat, bylo prostoru habaděj a problém „vyřešen“.
 
Též našim elektrotechnikům se problémy řeší jejich neřešením a navršováním dalších a dalších … jen na to zavýsknutí radostí nad novým prostorem stále ještě marně čekáme.
 
A tu k anekdotě napadá mě další mudrosloví: „Co nejhoršího dělá ďábel lidem v pekle? Nechává je čekat!“
 
Za dvacet let čekání se elektrotechnická očekávání poněkud vyprázdnila. Kdo z elektrikářů v terénu ještě dnes očekává nějakou zásadní změnu? Je zapotřebí něco měnit a jestliže ano, v čem by měla tato změna nastat?
 
V české elektrotechnice prostě ubylo pozitivních šťouchů, podnětů, příběhů, které by inspirovaly, o které bychom se mohli jako o pevný bod opřít, které bychom mohli prohlásit za řešené a vyřešené.
 
Pod nánosem nových problémů nám ubylo prostoru, který by nám ukázal, že mozek i srdce společnosti stále fungují. Prostoru,
kde vznikají a drží se hodnoty nikde nekodifikované. Kde vzniká a drží se tmel společnosti. Prostor mimo vysokou politiku, kde, přestože nejrůznější zákony či novely vznikají jak na běžícím pásu, vznikají v podstatě na objednávku těch, kteří si je vylobují.
 
Současná česká elektrotechnika, a společnost obecně, má čím dál, tím méně zdravých podnětů k realizaci dobra, ale má naopak spoustu podnětů k realizaci zla. No, nebuďme pesimisti a řekněme k realizaci nedobra.
 
Přitom jednotlivec, má-li chuť a schopnosti se rozvíjet, potřebuje žít v prostředí inspirativních, doporučených podnětů, všeobecně platných rozhodnutí a doložitelných, zdravých příkladů, protože bez těchto návodů a příkladů se nelze samostatně orientovat ve všech složitostech správně. Zdravý jednotlivec potřebuje sepjetí s prostředím původní vitální energie vzniklé z reálné a konkrétní objednávky a poptávky, protože teprve takové prostředí jednak ocení jeho připravenost, za druhé oddělí zrno od plev.
 
Žádný z nás není ve všem tak zběhlý, aby nepotřeboval občas v něčem trknout. Dokonce bych řekl, že snad většina našeho pracovního dne, snad polovina celého života, se pro vnímavého člověka skládá ze šťouchů a podnětů, které ho posouvají od řešení k řešení, od problému k problému. Když tu druhou polovinu času vyplníme samostatným rozhodováním, můžeme prožívat docela fajn období.
 
Proto i český elektrotechnik potřebuje návody, potřebuje příklady, potřebuje příběhy. Pak teprve přijme žebříček hodnot a může se sám správně rozhodovat.
 
Jaké příklady, návody a inspirace dostal za posledních dvacet let český elektrotechnik?
 
Proto redakce Elektro připravila do příštího čísla tři otázky pro deset představitelů české elektrotechniky: Co je podle vás
v české elektrotechnice problém? Co očekáváte, že by se tento rok mělo zásadně změnit? Co nejvýznamnějšího nám přineslo období od roku 1989?
 
Předpokládáme, že podněty z těchto odpovědí přispějí k další plavbě české elektrotechnické scény do teplejších vod.
 

jiri.kohutka@fccgroup.cz