Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Siemens - řešení IT pro pivovarský průmysl

číslo 8-9/2005

Siemens - řešení IT pro pivovarský průmysl
Pilsner Urquell čepuje prvotřídní výčepní pivo ze zdrojů MES

Že výroba piva je krásný, ale složitý proces, o tom dnes jistě nikdo nepochybuje. Věhlasný plzeňský pivovar Prazdroj přistoupil s ohledem na své renomé a požadovanou zvyšující se produkci piva k modernizaci výroby: ve spolupráci s firmou Siemens implementoval pro svůj proces výroby piva špičkový systém MES (Manufacturing Execution System). Jeho přínos spočívá v automatizačním a průmyslovém využití výpočetní a informační techniky. Nákladný a z organizačního i technického hlediska náročný projekt implementace začal v polovině roku 2001a byl úspěšně ukončen přejímkou kompletního řešení na jaře letošního roku.

Obr. 1.

Obr. 1. Nadřízená celková vizualizace procesů výroby piva znamená nepřetržité zvyšování efektivity v rámci celého řetězce „Supply-Chain: efektivita – flexibilita – kvalita“

Zavedením systému MES byly sledovány hlavní požadavky pivovaru: zajištění nepřetržité čistoty a co nejlepší kvality sladu pro vysokou kvalitu a dobrou chuť piva, zvýšení výrobní kapacity při optimální bezpečnosti procesů a bezpečné řízení hlavních procesů - namáčení, klíčení, sušení.

Cíl modernizace

Cílem modernizace výrobního procesu byla tedy organizace jak výrobních fází, tak optimalizace vstupů a průběhu procesu - snížení „výtrat„, spotřeby surovin, pomocných a provozních látek, recyklace surovin a materiálů, energetická efektivita a bezpečnost průběhu celého procesu, datová dostupnost celého zařízení, možnost sledování produktu od lahve až po slad a zvýšení kapacity stáčecí linky i při stále častějších změnách produktů.

Obr. 2.

Obr. 2. Evidence a analýza dat v reálném čase umožňuje optimalizaci komplexních potenciálů procesů, rychlejší reakce při poruchách, management výrobních objednávek, zpětné hlášení spotřebních a výrobních dat a jejich transparentnost, vhodné modelování šarží a flexibilní automatické výkaznictví

Požadovaným výsledkem mělo být posílení rozmanitosti a kvality produktů pro uspokojení stále diferencovanějších potřeb zákazníků.

Výrobní informační systém PMIS

Výkonně se o výše uvedené nároky stará PMIS (Production Management Information System) - výrobní informační (sledovací) systém, který sbírá data o procesu výroby a předává potřebné informace pro její řízení a pro rozhodování do centra s cílem zvýšit výkonnost. Jeho hlavními přednostmi jsou transparentnost dat, dostupnost on-line a jeden zdroj dostupný odevšud.

Integrace MES

Integrace MES znamenala kromě podrobného zadání i požadavek znalosti odvětví, specifických oborových obchodních a výrobních procesů, specifických požadavků zákazníků a investičních a automatizačních procesů. Jednalo se také svým způsobem o „kulturní změnu„ - oboroví specialisté byli seznámeni s technologií a vybavením, museli si osvojit řadu nových rozhodovacích přístupů s důrazem na osobní aktivitu a zodpovědnost. Jedním z dalších požadavků integrace bylo také například zajištění zpětné sledovatelnosti (od 1. 1. 2005 uzákoněno směrnicí EU 178/2002) na všech úsecích výroby.

(vlastní zpráva; jk)