Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo
tiskem 11. 5. 2017. V elektronické verzi na webu od 2. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Ochrana před bleskem a přepětím;
23. ELO SYS 2017

Hlavní článek
Vibrace točivých strojů s magnetickými ložisky

Aktuality

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

ČEZ zřizuje novou divizi jaderná energetika. Povede ji Bohdan Zronek Vedení Skupiny ČEZ rozhodlo o vzniku nové divize jaderná energetika s platností od 1.…

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Více aktualit

Satelitní technologie ABB monitoruje klimatické změny

číslo 3/2006

Satelitní technologie ABB monitoruje klimatické změny

Satelitní technologie ABB se využívá k varování před ničivými bouřemi, ke zkoumání poškození ozonové vrstvy a globálního oteplování. Tým ABB z Quebecu v Kanadě poskytne analytické přístroje, kterými bude vybaven satelit GOSAT (Greenhouse Gases Observing SATellite), jejž má v roce 2008 vypustit japonská vesmírná agentura. GOSAT bude vědcům pomáhat studovat klimatické změny ze vzdálenosti 650 km nad Zemí.

Kanadští vědci ze skupiny pro dálkové snímání, která působí v rámci ABB, mají zkušenosti s několika projekty satelitního monitorování počasí. Nedávno oznámili, že poskytnou přístroje pro sledování stavu skleníkových plynů v souladu s Kjótským protokolem. Podle tohoto protokolu, který podepsaly všechny průmyslové země kromě USA a Austrálie, je nutné do roku 2012 snížit emise skleníkových plynů celkem o 5,2 % oproti stavu z roku 1990.

Obr. 1.

Obr. 1. Michelsonův interferometr v satelitu GOSAT měří emise skleníkových plynů, jako je např. oxid uhličitý

Hlavním dodavatelem zařízení pro GOSAT je koncern NEC Toshiba Space Systems. Společnost ABB se na projektu podílí dodávkou Michelsonova interferometru – přístroje měřícího úroveň oxidu uhličitého a metanu. Zařízení bude až 30krát denně zasílat výsledky přesných atmosférických měření na zemi. Naměřené údaje umožní japonským vědcům sledovat, jak která země naplňuje ustanovení Kjótského protokolu.

Mnoho vědců se domnívá, že rostoucí počet hurikánů souvisí se zvyšováním teploty a s ním spojeným odpařováním vod z oceánů. Hlavním cílem projektu je lépe porozumět cyklům a rovnováze CO2 v atmosféře. Možnost monitorovat emise ze země je omezena řídkým rozmístěním observatoří. S využitím zařízení GOSAT mohou vědci kombinovat údaje získané z vesmíru s údaji, které se již nyní shromažďují na zemi. Proto je GOSAT určen pro zkoumání počasí a životního prostředí.

Skupina ABB pro dálkové snímání, sídlící v kanadském Quebecu, dodává pozemní i satelitní snímače již déle než 30 let. Kromě toho v minulosti dodala i kalibrační systémy pro satelity MOPITT/EOS Terra a TES-OBCS/ESO Aqua, které jsou ve vesmíru od roku 1999, resp. 2004.

Obr. 2.

Obr. 2. Satelit GOSAT 650 km nad Zemí

Zmiňovaný Michelsonův interferometr (dodaný ABB – obr. 1) je použit také na satelitu ACE/SciSat-1 Kanadské vesmírné agentury, kde od roku 2003 měří chemické složení ozonové vrstvy. Interferometr bude použit i ve dvou dalších amerických projektech využívajících satelity a bude sledovat hurikány a předpovídat jejich výskyt. Prvním z nich je projekt CrlS, určený ke globálnímu měření teploty, vlhkosti a tlaku v atmosféře. Jeho spuštění je plánováno na rok 2007. Druhý projekt, s názvem HES, bude plnit obdobné úkoly nad územím USA. Na program HEC je v současné době v USA vypsána veřejná soutěž.

Vesmírná zařízení společnosti ABB v mnoha případech vycházejí z technologií určených pro použití na zemi a jsou běžně využívána např. v těžebním, farmaceutickém nebo petrochemickém průmyslu. Pro použití ve vesmírných zařízeních je design přístrojů upraven tak, aby odolaly intenzivním vibracím při vypuštění na oběžnou dráhu a následným drsným podmínkám ve vesmíru (obr. 2).

Zapojení do projektů MOPITT a TES prokázalo schopnost společnosti ABB vyrábět zařízení, která se osvědčí i ve vesmíru, i přesto, že v těchto projektech nebyly požadavky na techniku natolik náročné jako v nových programech CrlS, ACE, GOSAT a HES, kde výrobky ABB hrají již velmi významnou roli.