Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Více aktualit

Satelitní technologie ABB monitoruje klimatické změny

číslo 3/2006

Satelitní technologie ABB monitoruje klimatické změny

Satelitní technologie ABB se využívá k varování před ničivými bouřemi, ke zkoumání poškození ozonové vrstvy a globálního oteplování. Tým ABB z Quebecu v Kanadě poskytne analytické přístroje, kterými bude vybaven satelit GOSAT (Greenhouse Gases Observing SATellite), jejž má v roce 2008 vypustit japonská vesmírná agentura. GOSAT bude vědcům pomáhat studovat klimatické změny ze vzdálenosti 650 km nad Zemí.

Kanadští vědci ze skupiny pro dálkové snímání, která působí v rámci ABB, mají zkušenosti s několika projekty satelitního monitorování počasí. Nedávno oznámili, že poskytnou přístroje pro sledování stavu skleníkových plynů v souladu s Kjótským protokolem. Podle tohoto protokolu, který podepsaly všechny průmyslové země kromě USA a Austrálie, je nutné do roku 2012 snížit emise skleníkových plynů celkem o 5,2 % oproti stavu z roku 1990.

Obr. 1.

Obr. 1. Michelsonův interferometr v satelitu GOSAT měří emise skleníkových plynů, jako je např. oxid uhličitý

Hlavním dodavatelem zařízení pro GOSAT je koncern NEC Toshiba Space Systems. Společnost ABB se na projektu podílí dodávkou Michelsonova interferometru – přístroje měřícího úroveň oxidu uhličitého a metanu. Zařízení bude až 30krát denně zasílat výsledky přesných atmosférických měření na zemi. Naměřené údaje umožní japonským vědcům sledovat, jak která země naplňuje ustanovení Kjótského protokolu.

Mnoho vědců se domnívá, že rostoucí počet hurikánů souvisí se zvyšováním teploty a s ním spojeným odpařováním vod z oceánů. Hlavním cílem projektu je lépe porozumět cyklům a rovnováze CO2 v atmosféře. Možnost monitorovat emise ze země je omezena řídkým rozmístěním observatoří. S využitím zařízení GOSAT mohou vědci kombinovat údaje získané z vesmíru s údaji, které se již nyní shromažďují na zemi. Proto je GOSAT určen pro zkoumání počasí a životního prostředí.

Skupina ABB pro dálkové snímání, sídlící v kanadském Quebecu, dodává pozemní i satelitní snímače již déle než 30 let. Kromě toho v minulosti dodala i kalibrační systémy pro satelity MOPITT/EOS Terra a TES-OBCS/ESO Aqua, které jsou ve vesmíru od roku 1999, resp. 2004.

Obr. 2.

Obr. 2. Satelit GOSAT 650 km nad Zemí

Zmiňovaný Michelsonův interferometr (dodaný ABB – obr. 1) je použit také na satelitu ACE/SciSat-1 Kanadské vesmírné agentury, kde od roku 2003 měří chemické složení ozonové vrstvy. Interferometr bude použit i ve dvou dalších amerických projektech využívajících satelity a bude sledovat hurikány a předpovídat jejich výskyt. Prvním z nich je projekt CrlS, určený ke globálnímu měření teploty, vlhkosti a tlaku v atmosféře. Jeho spuštění je plánováno na rok 2007. Druhý projekt, s názvem HES, bude plnit obdobné úkoly nad územím USA. Na program HEC je v současné době v USA vypsána veřejná soutěž.

Vesmírná zařízení společnosti ABB v mnoha případech vycházejí z technologií určených pro použití na zemi a jsou běžně využívána např. v těžebním, farmaceutickém nebo petrochemickém průmyslu. Pro použití ve vesmírných zařízeních je design přístrojů upraven tak, aby odolaly intenzivním vibracím při vypuštění na oběžnou dráhu a následným drsným podmínkám ve vesmíru (obr. 2).

Zapojení do projektů MOPITT a TES prokázalo schopnost společnosti ABB vyrábět zařízení, která se osvědčí i ve vesmíru, i přesto, že v těchto projektech nebyly požadavky na techniku natolik náročné jako v nových programech CrlS, ACE, GOSAT a HES, kde výrobky ABB hrají již velmi významnou roli.