Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Samostatný zdroj elektrického napětí

Vědecká úroveň poznatků v oboru elektřiny dlouho byla dána mj. i absen­cí samostatného zdroje elektrického na­pětí pro výzkumné účely a napájení. Až do konce 18. století byla k dispozici elektřina pouze jako víceméně přírod­ní jev – elektrostatická, jako elektrický náboj těles.
 
Do poloviny 17. století byla elektři­na získávána třením dvou látek. Vznikaly proto různá mechanická zařízení na „vý­robu elektřiny– elektrofory, např. skle­něné válce či koule, třené vepřovicemi či jinými přírodními látkami (známý liščí ohon a ebonitová tyč).
 
Později vznikaly různé točivé a jiné elektrostatické generátory-kondenzáto­ry nejrůznějších konstrukcí, pracující na principu influenční (indukční) elektřiny (např. Leidenská láhev, 1745–1746).
 
Vývoj chemie přispěl k vytvoření prvního zdroje elektrického napětí – Voltova sloupu. Byl to první samostat­ný elektrický článek, produkující elek­trické napětí. Sestavil ho Alessandro Guiseppe Antonio Anastasio Volta, pro­fesor na univerzitě v italské Pavii, a to až v roce 1799 (publikováno 1800). Již dříve, v roce 1791, se dozvěděl o poku­sech Luigiho Galvaniho se žabími ste­hýnky, jejichž svaly se stahují při doty­ku kovovým skalpelem. Odhalil, že se nejedná o „živočišnou elektřinu“, ale o reakci kovů.
 
V případě jeho sloupu se jednalo o galvanickou baterii tvořenou několika sériově zapojenými elektrickými člán­ky se zinkovou a měděnou elektrodou. Skládal se z navrstvených měděných a zinkových plíšků, proložených plát­ky kůže, které byly provlhčeny okyse­leným roztokem.
 
Voltův sloup mohl při dostatečném po­čtu navrstvených článků dávat napětí až 200 V.
 

Obr. Voltův sloup v soudobém vyobrazení. První samo­statný elektrický článek produkující elektrické napětí. Ovšem nálezy z Iráku (kdysi Babylónie) nasvědčují tomu, že s his­torií galvanických článků to může být i trochu jinak.