Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Více aktualit

Samostatný zdroj elektrického napětí

Vědecká úroveň poznatků v oboru elektřiny dlouho byla dána mj. i absen­cí samostatného zdroje elektrického na­pětí pro výzkumné účely a napájení. Až do konce 18. století byla k dispozici elektřina pouze jako víceméně přírod­ní jev – elektrostatická, jako elektrický náboj těles.
 
Do poloviny 17. století byla elektři­na získávána třením dvou látek. Vznikaly proto různá mechanická zařízení na „vý­robu elektřiny– elektrofory, např. skle­něné válce či koule, třené vepřovicemi či jinými přírodními látkami (známý liščí ohon a ebonitová tyč).
 
Později vznikaly různé točivé a jiné elektrostatické generátory-kondenzáto­ry nejrůznějších konstrukcí, pracující na principu influenční (indukční) elektřiny (např. Leidenská láhev, 1745–1746).
 
Vývoj chemie přispěl k vytvoření prvního zdroje elektrického napětí – Voltova sloupu. Byl to první samostat­ný elektrický článek, produkující elek­trické napětí. Sestavil ho Alessandro Guiseppe Antonio Anastasio Volta, pro­fesor na univerzitě v italské Pavii, a to až v roce 1799 (publikováno 1800). Již dříve, v roce 1791, se dozvěděl o poku­sech Luigiho Galvaniho se žabími ste­hýnky, jejichž svaly se stahují při doty­ku kovovým skalpelem. Odhalil, že se nejedná o „živočišnou elektřinu“, ale o reakci kovů.
 
V případě jeho sloupu se jednalo o galvanickou baterii tvořenou několika sériově zapojenými elektrickými člán­ky se zinkovou a měděnou elektrodou. Skládal se z navrstvených měděných a zinkových plíšků, proložených plát­ky kůže, které byly provlhčeny okyse­leným roztokem.
 
Voltův sloup mohl při dostatečném po­čtu navrstvených článků dávat napětí až 200 V.
 

Obr. Voltův sloup v soudobém vyobrazení. První samo­statný elektrický článek produkující elektrické napětí. Ovšem nálezy z Iráku (kdysi Babylónie) nasvědčují tomu, že s his­torií galvanických článků to může být i trochu jinak.