Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2018 vyšlo
tiskem 16. 1. 2018. V elektronické verzi na webu od 12. 2. 2018. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Elektroinstalační materiál

Hlavní článek
Nová elektroizolační kapalina a možnosti jejího nasazení do praxe

Aktuality

13. mezinárodní konference Centra pasivního domu poprvé v Praze O inovativních postupech a materiálech, které jsou vhodné pro výstavu  a rekonstrukce…

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Více aktualit

Samostatný zdroj elektrického napětí

Vědecká úroveň poznatků v oboru elektřiny dlouho byla dána mj. i absen­cí samostatného zdroje elektrického na­pětí pro výzkumné účely a napájení. Až do konce 18. století byla k dispozici elektřina pouze jako víceméně přírod­ní jev – elektrostatická, jako elektrický náboj těles.
 
Do poloviny 17. století byla elektři­na získávána třením dvou látek. Vznikaly proto různá mechanická zařízení na „vý­robu elektřiny– elektrofory, např. skle­něné válce či koule, třené vepřovicemi či jinými přírodními látkami (známý liščí ohon a ebonitová tyč).
 
Později vznikaly různé točivé a jiné elektrostatické generátory-kondenzáto­ry nejrůznějších konstrukcí, pracující na principu influenční (indukční) elektřiny (např. Leidenská láhev, 1745–1746).
 
Vývoj chemie přispěl k vytvoření prvního zdroje elektrického napětí – Voltova sloupu. Byl to první samostat­ný elektrický článek, produkující elek­trické napětí. Sestavil ho Alessandro Guiseppe Antonio Anastasio Volta, pro­fesor na univerzitě v italské Pavii, a to až v roce 1799 (publikováno 1800). Již dříve, v roce 1791, se dozvěděl o poku­sech Luigiho Galvaniho se žabími ste­hýnky, jejichž svaly se stahují při doty­ku kovovým skalpelem. Odhalil, že se nejedná o „živočišnou elektřinu“, ale o reakci kovů.
 
V případě jeho sloupu se jednalo o galvanickou baterii tvořenou několika sériově zapojenými elektrickými člán­ky se zinkovou a měděnou elektrodou. Skládal se z navrstvených měděných a zinkových plíšků, proložených plát­ky kůže, které byly provlhčeny okyse­leným roztokem.
 
Voltův sloup mohl při dostatečném po­čtu navrstvených článků dávat napětí až 200 V.
 

Obr. Voltův sloup v soudobém vyobrazení. První samo­statný elektrický článek produkující elektrické napětí. Ovšem nálezy z Iráku (kdysi Babylónie) nasvědčují tomu, že s his­torií galvanických článků to může být i trochu jinak.