Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 4/2017 vyšlo
tiskem 12. 4. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 5. 2017. 

Téma: Elektroinstalace; Inteligentní budovy; Stavební veletrhy Brno 2017

Hlavní článek
Návrh aplikace pro monitorování technologických procesů v administrativní budově

Aktuality

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Češi chtějí bydlet lépe – návštěvnost jarních veletrhů o bydlení stoupla o čtvrtinu Výstaviště PVA EXPO PRAHA v Letňanech bylo v minulých dnech nabité k prasknutí. Téměř…

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Více aktualit

Samostatný zdroj elektrického napětí

Vědecká úroveň poznatků v oboru elektřiny dlouho byla dána mj. i absen­cí samostatného zdroje elektrického na­pětí pro výzkumné účely a napájení. Až do konce 18. století byla k dispozici elektřina pouze jako víceméně přírod­ní jev – elektrostatická, jako elektrický náboj těles.
 
Do poloviny 17. století byla elektři­na získávána třením dvou látek. Vznikaly proto různá mechanická zařízení na „vý­robu elektřiny– elektrofory, např. skle­něné válce či koule, třené vepřovicemi či jinými přírodními látkami (známý liščí ohon a ebonitová tyč).
 
Později vznikaly různé točivé a jiné elektrostatické generátory-kondenzáto­ry nejrůznějších konstrukcí, pracující na principu influenční (indukční) elektřiny (např. Leidenská láhev, 1745–1746).
 
Vývoj chemie přispěl k vytvoření prvního zdroje elektrického napětí – Voltova sloupu. Byl to první samostat­ný elektrický článek, produkující elek­trické napětí. Sestavil ho Alessandro Guiseppe Antonio Anastasio Volta, pro­fesor na univerzitě v italské Pavii, a to až v roce 1799 (publikováno 1800). Již dříve, v roce 1791, se dozvěděl o poku­sech Luigiho Galvaniho se žabími ste­hýnky, jejichž svaly se stahují při doty­ku kovovým skalpelem. Odhalil, že se nejedná o „živočišnou elektřinu“, ale o reakci kovů.
 
V případě jeho sloupu se jednalo o galvanickou baterii tvořenou několika sériově zapojenými elektrickými člán­ky se zinkovou a měděnou elektrodou. Skládal se z navrstvených měděných a zinkových plíšků, proložených plát­ky kůže, které byly provlhčeny okyse­leným roztokem.
 
Voltův sloup mohl při dostatečném po­čtu navrstvených článků dávat napětí až 200 V.
 

Obr. Voltův sloup v soudobém vyobrazení. První samo­statný elektrický článek produkující elektrické napětí. Ovšem nálezy z Iráku (kdysi Babylónie) nasvědčují tomu, že s his­torií galvanických článků to může být i trochu jinak.