Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo
tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Aktuality

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Více aktualit

Rozváděč – jeho úloha v elektrické instalaci (3. část – dokončení)

JUDr. Zbyněk Urban, Praha – poradenská činnost
 

Související předpisy a normy

Vše, co bylo uvedeno, lze najít v různých předpisech. Je možné jmenovat např. z vy­hlášky č. 20/1978 Sb. § 4 část ustanovení, kde se uvádí:
 
Organizace provozující zařízení (dále jen provozovatel) jsou povinny zajistit v rámci preventivní údržby vykonávání předepsaných kontrol zařízení (revize, zkoušky, prohlídky apod.) se zřetelem k podmínkám, za nichž je zařízení provozováno.
 
Vzhledem k provozním rizi­kům, která představuje kaž­dé elektrické zařízení, jsou v technických normách stano­veny požadavky na jednotlivé druhy rozváděčů, jejich pro­vedení, instalaci, zkoušení a schvalování
 
Pravidelná kontrola, údržba a revize jsou zakotveny v § 4 Požadavky na výrobní a pra­covní prostředky a zařízení ze zákona č. 309//2006 Sb. Bližší požadavky na bezpečný pro­voz a používání strojů, technických zaříze­ní, přístrojů a nářadí uvádí nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Jedním ze základních požadav­ků je používání zařízení k účelům a za podmí­nek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací. Montování a demontování zaří­zení za bezpečných podmínek v souladu s ná­vodem výrobce nebo, není-li návod výrobce k dispozici, návodem stanove­ným zaměstnavatelem (obvykle místní provozní předpis). Dal­ší požadavky na údržbu, a tím také na opravy, lze najít v na­řízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.
 
K samotnému vykonávání oprav je třeba připomenout, že práci na elektrickém zařízení mohou vykonávat jen pracov­níci s potřebnou kvalifikací – odbornou způ­sobilostí. S opravami souvisí ČSN 33 2000-6, kde je v čl. 61.1.1, pozn. N1:
 
Revize se vykonává též po dokončení oprav, pokud nestačí prověření kontrolou podle článku 2.7 ČSN 33 1500:1990.
 
U elektrických instalací po jejich rozšíře­ní nebo změně jsou podrobnější ustanovení v ČSN 33 1500, čl. 2.3, 2.6 a 2.7.
 
Čl. 2.3 uvádí: Za nová ani rekonstruovaná zařízení pro účely této normy se nepovažuje rozšíření existujícího elektrického obvodu nn, které nevyžaduje změnu jištění. Zprávu o vý­chozí revizi nahrazuje v tomto případě záznam o kontrole s podpisem pověřeného pracovníka.
 
Pojem rozšíření je však v praxi třeba zva­žovat, i když půjde např. o jeden vývod. Je rozdíl mezi dodatečným připojením nástěn­ného svítidla a přidáním jednoho vývodu pro elektrický kotel.
 
ČSN 33 2000-6 uvádí v čl. 61.1.5:
U doplnění nebo změny dosavadní insta­lace musí být ověřeno, že odpovídají IEC 60364 a že neohrožují bezpečnost dosavad­ní instalace.
 
K opravám ještě poznámka z hlediska po­užívaných dílů, přístrojů a instalací. Použi­té výrobky musí být vybírány s ohledem na vnější vlivy, pro­vozní podmínky, ale především musí být schváleny pro uvede­ní na trh a bezpečné (bezpečný výrobek je definován v záko­ně č. 102/2001 Sb. § 3). Zde si dovolím připomenout, že nej­více problémů vzniká z hledis­ka typového provedení u roz­váděčů a rozvodnic.
 
Pro instalace do míst pří­stupných laické obsluze je v souboru no­rem pro rozváděče ČSN EN 60439-x (pozn.: u ČSN EN 60439-1 se připravuje změna označení na EN 61439) požadováno použi­tí typově zkoušených rozváděčů nn (TTA).
 
Jedním ze základních poža­davků je používání zaříze­ní k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací
 
Pro úplnost ještě jeden podstatný poža­davek, a to na realizaci elektrických insta­lací, zařízení a montáží podle dokumentace. Z praxe je známo, že právě dokumentace je v těchto činnostech popelkou, i když ji vy­žaduje rovněž několik předpisů. Za mnohé z nich je možné zmínit novelu stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, a na něj navazující vyhlášky. (Zde připome­nutí, že vyhláška č. 137/1998 Sb., o obec­ných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 491/2006 Sb., a vyhláška č. 502/2006 Sb., o obecných tech­nických požadavcích na výstavbu, společ­ně s vyhláškou č. 191/2002 Sb., o technic­kých požadavcích na stavby pro zemědělství, byly nahrazeny dnem vyhlášení vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadav­cích na stavby. V platnosti zůstávají vyhláš­ka č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí někte­rá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.)
 
Obdobně mohou být vyžadovány podkla­dy na základě ochrany zařízení před požá­ry. Jde o požadavky vycházející ze zákona o požární ochraně č. 133/1985 Sb., v plat­ném znění, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o po­žární prevenci.
 

Několik poznámek k rozváděčům a instalaci přístrojů v praxi

 
U nových instalací je rozvod v systému TN-S se samostatným středním vodičem N (světle modrá) a vodičem PE (zelená/žlu­tá). Rozdělení sítě TN-C z hlavního domovní­ho vedení (HDV) je provedeno v rozvodnici, která je posledním místem určeným pro roz­dělení. Podle požadavků ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zaří­zení – Uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování) má být v místě roz­dělení minimální průřez vodiče 16 mm2 pro hliník a 10 mm2 pro měď. Problémy vznikají tam, kde vstupuje do rozvodnice vodič men­šího průřezu. Zde je nutná změna HDV na odpovídající průřez. Není-li možné tuto změ­nu realizovat, je nutné volit náhradní řešení. Tím je obvykle připojení ochranné svorky na uzemnění odpovídajících parametrů – nejčas­těji základový zemnič.
 
Jednou z nejpodstatnějších změn od roku 1996 je použití proudového chrániče jako prvku ochrany před úrazem elektric­kým proudem. Nově potom od roku 2007 podle požadavků ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41 Ochranná opatření pro zajištění bez­pečnosti – Ochrana před úrazem elektric­kým proudem) zejména u zásuvek pro vše­obecné použití používaných převážně laiky. Stanovené parametry proudových chráni­čů jsou vypínací doba do 0,2 s a chybový proud do 30 mA. Pro instalaci je podmín­kou síť TN-S.
 
Z úsporných důvodů dochází k zapojení proudových chráničů 30 mA na vstupu do instalace v rozváděči. Tím vznikají dva zá­kladní nedostatky. Běžný chránič není vyba­ven nadproudovou ochranou a vyžaduje in­stalování předřazené ochrany před nadproudy. Chránič 30 mA na vstupu rozváděče nesplňu­je požadavek selektivity, kdy porucha nemá vyřadit jiný obvod nebo jiné obvody (ČSN 33 2000-3 čl. 314.2).
 
U proudových chráničů výrobci poža­dují po určité době (asi po měsíci) vykonat zkoušku funkce chrániče testovacím tlačít­kem. Jde o ověření funkčnosti a tuto zkouš­ku nelze zaměňovat s kontrolou a měřením chrániče při revizi.
 
Při instalaci proudového chrániče v roz­vodnici je třeba místo pro dva nebo čtyři mo­duly (jednofázové nebo třífázové provedení). Při použití přípojnice (hřebenu) k připojení fázových vodičů v rozváděči je nutné pone­chat volnou svorku N. Je obvykle na přístro­ji vpravo, ale nemusí tomu tak být vždy. Pro­to je důležité zejména při opravách a výmě­ně přístrojů volit stejný typ a provedení nebo alespoň shodné uspořádání. Při upevnění na lištu DIN to platí obecně i pro instalaci jis­tičů, stykačů, relé a ostatních přístrojů, a to především z výškového rozměru při propojení přípojnicí. Rozdílná výška přístrojů nezaruču­je dokonalé propojení svorek a je předpoklad vzniku přechodového odporu, který může být příčinou závažných poruch.
 
Výstupní svorky N chráničů musí být za­pojeny tak, aby za chráničem nedocháze­lo k propojení výstupu z různých přístrojů. Propojením svorek N různých chráničů na výstupu dochází k chybné funkci v důsledku vytvoření paralelní cesty obvodu. Samozřej­mostí je požadavek, že po rozdělení vodiče PEN na vodiče PE a N již nesmí dojít k jejich opětovnému spojení. Vzniká paralelní cesta – příčina chybné funkce a jde o porušení ČSN 33 2000-5-54 ed. 2.
 

Závěr

 
Při vlastní činnosti na elektrických za­řízeních došlo k podstatné změně, když od konce roku 2005 začala platit ČSN EN 50110 ed. 2 (Obsluha a práce na elektrických zařízeních). Pro rozváděče platí již zmiňo­vaný soubor ČSN EN 60439, který vznikal převážně po roce 2000 a následně byl do­plňován změnami. Zde malou připomínku: Nové normy nevedou takříkajíc technika za ruku a neobsahují technicko-organizač­ní opatření. Uvádí pouze požadavky a limi­ty, které mají být dodrženy, a je na řešiteli, jak se s nimi vypořádá. Jde o naplnění poža­davku samostatnosti v počínání, po kterém technici na mnoha akcích po celá léta vola­li. Možnost volby najednou překvapivě není pro někoho zase dobrá. Skutečností zůstává, že současná evropská normalizace technic­ko-organizační opatření v normách neuvádí a že tomu tak bude i do budoucna. Řešení bude na každém, kdo bude postaven před ně­jaký problém, včetně toho, jaké řešení zvolí a – co je důležitější – v případě potřeby ob­hájí. Proto bude technická práce vyžadovat především do budoucna schopnost orienta­ce v předpisových požadavcích a znalost vyhledávání potřebných údajů. Prvním pří­spěvkem na této cestě je loňské zjednoduše­ní přístupu k technickým normám.