Rozváděč – jeho úloha v elektrické instalaci (3. část – dokončení)

 

Vše, co bylo uvedeno, lze najít v různých předpisech. Je možné jmenovat např. z vy­hlášky č. 20/1978 Sb. § 4 část ustanovení, kde se uvádí:

 

Organizace provozující zařízení (dále jen provozovatel) jsou povinny zajistit v rámci preventivní údržby vykonávání předepsaných kontrol zařízení (revize, zkoušky, prohlídky apod.) se zřetelem k podmínkám, za nichž je zařízení provozováno.

 

Pravidelná kontrola, údržba a revize jsou zakotveny v § 4 Požadavky na výrobní a pra­covní prostředky a zařízení ze zákona č. 309//2006 Sb. Bližší požadavky na bezpečný pro­voz a používání strojů, technických zaříze­ní, přístrojů a nářadí uvádí nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Jedním ze základních požadav­ků je používání zařízení k účelům a za podmí­nek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací. Montování a demontování zaří­zení za bezpečných podmínek v souladu s ná­vodem výrobce nebo, není-li návod výrobce k dispozici, návodem stanove­ným zaměstnavatelem (obvykle místní provozní předpis). Dal­ší požadavky na údržbu, a tím také na opravy, lze najít v na­řízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

 

K samotnému vykonávání oprav je třeba připomenout, že práci na elektrickém zařízení mohou vykonávat jen pracov­níci s potřebnou kvalifikací – odbornou způ­sobilostí. S opravami souvisí ČSN 33 2000-6, kde je v čl. 61.1.1, pozn. N1:

 

 

U elektrických instalací po jejich rozšíře­ní nebo změně jsou podrobnější ustanovení v ČSN 33 1500, čl. 2.3, 2.6 a 2.7.

 

Čl. 2.3 uvádí: Za nová ani rekonstruovaná zařízení pro účely této normy se nepovažuje rozšíření existujícího elektrického obvodu nn, které nevyžaduje změnu jištění. Zprávu o vý­chozí revizi nahrazuje v tomto případě záznam o kontrole s podpisem pověřeného pracovníka.

 

Pojem rozšíření je však v praxi třeba zva­žovat, i když půjde např. o jeden vývod. Je rozdíl mezi dodatečným připojením nástěn­ného svítidla a přidáním jednoho vývodu pro elektrický kotel.

 

ČSN 33 2000-6 uvádí v čl. 61.1.5:

U doplnění nebo změny dosavadní insta­lace musí být ověřeno, že odpovídají IEC 60364 a že neohrožují bezpečnost dosavad­ní instalace.

 

K opravám ještě poznámka z hlediska po­užívaných dílů, přístrojů a instalací. Použi­té výrobky musí být vybírány s ohledem na vnější vlivy, pro­vozní podmínky, ale především musí být schváleny pro uvede­ní na trh a bezpečné (bezpečný výrobek je definován v záko­ně č. 102/2001 Sb. § 3). Zde si dovolím připomenout, že nej­více problémů vzniká z hledis­ka typového provedení u roz­váděčů a rozvodnic.

 

Pro instalace do míst pří­stupných laické obsluze je v souboru no­rem pro rozváděče ČSN EN 60439-x (pozn.: u ČSN EN 60439-1 se připravuje změna označení na EN 61439) požadováno použi­tí typově zkoušených rozváděčů nn (TTA).

 

Pro úplnost ještě jeden podstatný poža­davek, a to na realizaci elektrických insta­lací, zařízení a montáží podle dokumentace. Z praxe je známo, že právě dokumentace je v těchto činnostech popelkou, i když ji vy­žaduje rovněž několik předpisů. Za mnohé z nich je možné zmínit novelu stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, a na něj navazující vyhlášky. (Zde připome­nutí, že vyhláška č. 137/1998 Sb., o obec­ných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 491/2006 Sb., a vyhláška č. 502/2006 Sb., o obecných tech­nických požadavcích na výstavbu, společ­ně s vyhláškou č. 191/2002 Sb., o technic­kých požadavcích na stavby pro zemědělství, byly nahrazeny dnem vyhlášení vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadav­cích na stavby. V platnosti zůstávají vyhláš­ka č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí někte­rá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.)

 

Obdobně mohou být vyžadovány podkla­dy na základě ochrany zařízení před požá­ry. Jde o požadavky vycházející ze zákona o požární ochraně č. 133/1985 Sb., v plat­ném znění, a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o po­žární prevenci.

 

U nových instalací je rozvod v systému TN-S se samostatným středním vodičem N (světle modrá) a vodičem PE (zelená/žlu­tá). Rozdělení sítě TN-C z hlavního domovní­ho vedení (HDV) je provedeno v rozvodnici, která je posledním místem určeným pro roz­dělení. Podle požadavků ČSN 33 2000-5-54 ed. 2 (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba elektrických zaří­zení – Uzemnění, ochranné vodiče a vodiče ochranného pospojování) má být v místě roz­dělení minimální průřez vodiče 16 mm2 pro hliník a 10 mm2 pro měď. Problémy vznikají tam, kde vstupuje do rozvodnice vodič men­šího průřezu. Zde je nutná změna HDV na odpovídající průřez. Není-li možné tuto změ­nu realizovat, je nutné volit náhradní řešení. Tím je obvykle připojení ochranné svorky na uzemnění odpovídajících parametrů – nejčas­těji základový zemnič.

 

Jednou z nejpodstatnějších změn od roku 1996 je použití proudového chrániče jako prvku ochrany před úrazem elektric­kým proudem. Nově potom od roku 2007 podle požadavků ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 (Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41 Ochranná opatření pro zajištění bez­pečnosti – Ochrana před úrazem elektric­kým proudem) zejména u zásuvek pro vše­obecné použití používaných převážně laiky. Stanovené parametry proudových chráni­čů jsou vypínací doba do 0,2 s a chybový proud do 30 mA. Pro instalaci je podmín­kou síť TN-S.

 

Z úsporných důvodů dochází k zapojení proudových chráničů 30 mA na vstupu do instalace v rozváděči. Tím vznikají dva zá­kladní nedostatky. Běžný chránič není vyba­ven nadproudovou ochranou a vyžaduje in­stalování předřazené ochrany před nadproudy. Chránič 30 mA na vstupu rozváděče nesplňu­je požadavek selektivity, kdy porucha nemá vyřadit jiný obvod nebo jiné obvody (ČSN 33 2000-3 čl. 314.2).

 

U proudových chráničů výrobci poža­dují po určité době (asi po měsíci) vykonat zkoušku funkce chrániče testovacím tlačít­kem. Jde o ověření funkčnosti a tuto zkouš­ku nelze zaměňovat s kontrolou a měřením chrániče při revizi.

 

Při instalaci proudového chrániče v roz­vodnici je třeba místo pro dva nebo čtyři mo­duly (jednofázové nebo třífázové provedení). Při použití přípojnice (hřebenu) k připojení fázových vodičů v rozváděči je nutné pone­chat volnou svorku N. Je obvykle na přístro­ji vpravo, ale nemusí tomu tak být vždy. Pro­to je důležité zejména při opravách a výmě­ně přístrojů volit stejný typ a provedení nebo alespoň shodné uspořádání. Při upevnění na lištu DIN to platí obecně i pro instalaci jis­tičů, stykačů, relé a ostatních přístrojů, a to především z výškového rozměru při propojení přípojnicí. Rozdílná výška přístrojů nezaruču­je dokonalé propojení svorek a je předpoklad vzniku přechodového odporu, který může být příčinou závažných poruch.

 

Výstupní svorky N chráničů musí být za­pojeny tak, aby za chráničem nedocháze­lo k propojení výstupu z různých přístrojů. Propojením svorek N různých chráničů na výstupu dochází k chybné funkci v důsledku vytvoření paralelní cesty obvodu. Samozřej­mostí je požadavek, že po rozdělení vodiče PEN na vodiče PE a N již nesmí dojít k jejich opětovnému spojení. Vzniká paralelní cesta – příčina chybné funkce a jde o porušení ČSN 33 2000-5-54 ed. 2.

 

Při vlastní činnosti na elektrických za­řízeních došlo k podstatné změně, když od konce roku 2005 začala platit ČSN EN 50110 ed. 2 (Obsluha a práce na elektrických zařízeních). Pro rozváděče platí již zmiňo­vaný soubor ČSN EN 60439, který vznikal převážně po roce 2000 a následně byl do­plňován změnami. Zde malou připomínku: Nové normy nevedou takříkajíc technika za ruku a neobsahují technicko-organizač­ní opatření. Uvádí pouze požadavky a limi­ty, které mají být dodrženy, a je na řešiteli, jak se s nimi vypořádá. Jde o naplnění poža­davku samostatnosti v počínání, po kterém technici na mnoha akcích po celá léta vola­li. Možnost volby najednou překvapivě není pro někoho zase dobrá. Skutečností zůstává, že současná evropská normalizace technic­ko-organizační opatření v normách neuvádí a že tomu tak bude i do budoucna. Řešení bude na každém, kdo bude postaven před ně­jaký problém, včetně toho, jaké řešení zvolí a – co je důležitější – v případě potřeby ob­hájí. Proto bude technická práce vyžadovat především do budoucna schopnost orienta­ce v předpisových požadavcích a znalost vyhledávání potřebných údajů. Prvním pří­spěvkem na této cestě je loňské zjednoduše­ní přístupu k technickým normám.