Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2017 vyšlo
tiskem 28. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 28. 7. 2017. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Konektory; Software; Značení a štítkování

Hlavní článek
Elektrická izolace a tepelná vodivost

Aktuality

Finálové kolo soutěže EBEC přivede do Brna 120 nejlepších inženýrů z celé Evropy Co vše je možné stihnout navrhnout, smontovat a následně odprezentovat během dvou dní? To…

Co si akce „Světlo v praxi“ klade za cíle V České republice se prvním rokem koná akce v oblasti světelné techniky, která chce…

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Více aktualit

Rozdíl mezi levným a kvalitním solárním modulem

Conergy Česká Republika s. r. o.
 
Všeobecně se uznává, že při výběru fotovoltaických komponent je důležité mít dobré „pa­pírové parametry“. Je nutné dohlédnout na to, aby modul neměl viditelně chatrný rám, tenké sklo, lacinou přípojnou skříňku apod. Mnoho investorů se s takovými informacemi spokojí, protože moduly jsou pro laické oko na první pohled často velmi podobné či do­konce stejné. Přesto podstatné rozdíly se projeví vzápětí po zapojení. Aby investor netra­til desetitisíce již po prvním roce fungování své fotovoltaické elektrárny, je možné si kvali­tu modulů snadno ověřit předem.
 
Podstatný rozdíl ve kvalitě modulů je dán především množstvím energie, které je scho­pen dodat. Pro určení této hodnoty – tedy je­jich ročního výnosu – se používají nezávislá programová vybavení, mezi která patří např. software PV Sol společnosti Solar Design Company nebo PV Syst vyvinutý Univerzitou v Ženevě. Ačkoliv mají oba softwary mnoho odlišností, je možné v obou simulovat měr­ný výnos na jeden kilowatt instalovaného vý­konu fotovoltaické elektrárny za rok. Vzhle­dem k tomu, že větší důvěru budí akademic­ká půda, lze doporučit programový produkt PV Syst. Jde o počítačový software pro stu­dium, stanovení optimální velikosti, simula­ci a analýzu dat kompletních fotovoltaických systémů. V systému je možné pružně modelo­vat nové solární elektrárny na základě vlože­ných a interních parametrů. Mezi parametry vložené výrobcem patří několik stovek vlast­ností fotovoltaických modulů a měničů, které jsou k dispozici na trhu, a osvit v dané geografické lokalitě podle umístění budoucího projektu. Uživatel dále může mj. zadat indi­viduální úhel sklonu, přivrácení k jihu, strin­gování, popř. i upravovat výrobcem vložené parametry. V tomto případě je celá elektrárna namodelovaná přesně tak, jak bude vypadat ve skutečnosti. Program je primárně zaměřen na architekty, inženýry a výzkumné pracov­níky, ale využít jej může každý, kdo se chce v oblasti fotovoltaiky vzdělávat, více porozu­mět vzájemným interakcím komponent nebo třeba pouze optimalizovat svou investici. Sys­tém obsahuje rozsáhlou kontextovou nápově­du, která podrobně vysvětluje postupy a po­užívané modely.
 
Cena všech podobných softwarů se pohy­buje kolem dvaceti tisíc korun, což je rela­tivně málo v porovnání s přínosy, které při­náší využití tohoto systému v praxi. Každá instalační firma by měla být schopna svému zákazníkovi plánovanou instalaci namode­lovat podle toho, jak bude vypadat, ukázat mu varianty s levnější technologií, jakož i s technologií, která je sice dražší, ale její vý­nos je větší. Lze např. srovnat hodnoty na­modelované u modulů Conergy Power Plus 220 kWp, u něhož vycházejí jedny z největ­ších hodnot ročního výnosu ze všech mo­dulů databáze PVSyst (934 kWh/kWp/rok) s běžným laciným solárním modulem (ty­picky kolem 890 kWh/kWp/rok) ve středo­českých podmínkách. Tento rozdíl přinese investorovi při současném výkupním tarifu za dvacet let u elektrárny o velikosti 5 kWp přes 54 000 Kč, což je skoro čtvrtina ceny celkové investice. Jedinou nevýhodou je, že software pracuje s teoretickou minimál­ní křivkou růstu výkonu při zvyšujícím se osvitu, kdy jejich účinnost kulminuje při ji­žanském svitu 1 000 W/m2. Ve skutečnosti např. moduly Conergy Power Plus mají pod­le zkoušek německého TÜV svou špičku již kolem 550 W/m2, takže v českých podmín­kách podmračeného nebe dávají ještě o mno­hem více – podle reálné zkušenosti uživatelů něco kolem 1 010 kWh/kWp/rok. Tato nevý­hoda se ale naštěstí pro investora obrátí ve výhodu v podobě dalších dodatečných tržeb.
 

Další informace na: http://www.conergy.cz