Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Rozdíl mezi levným a kvalitním solárním modulem

Conergy Česká Republika s. r. o.
 
Všeobecně se uznává, že při výběru fotovoltaických komponent je důležité mít dobré „pa­pírové parametry“. Je nutné dohlédnout na to, aby modul neměl viditelně chatrný rám, tenké sklo, lacinou přípojnou skříňku apod. Mnoho investorů se s takovými informacemi spokojí, protože moduly jsou pro laické oko na první pohled často velmi podobné či do­konce stejné. Přesto podstatné rozdíly se projeví vzápětí po zapojení. Aby investor netra­til desetitisíce již po prvním roce fungování své fotovoltaické elektrárny, je možné si kvali­tu modulů snadno ověřit předem.
 
Podstatný rozdíl ve kvalitě modulů je dán především množstvím energie, které je scho­pen dodat. Pro určení této hodnoty – tedy je­jich ročního výnosu – se používají nezávislá programová vybavení, mezi která patří např. software PV Sol společnosti Solar Design Company nebo PV Syst vyvinutý Univerzitou v Ženevě. Ačkoliv mají oba softwary mnoho odlišností, je možné v obou simulovat měr­ný výnos na jeden kilowatt instalovaného vý­konu fotovoltaické elektrárny za rok. Vzhle­dem k tomu, že větší důvěru budí akademic­ká půda, lze doporučit programový produkt PV Syst. Jde o počítačový software pro stu­dium, stanovení optimální velikosti, simula­ci a analýzu dat kompletních fotovoltaických systémů. V systému je možné pružně modelo­vat nové solární elektrárny na základě vlože­ných a interních parametrů. Mezi parametry vložené výrobcem patří několik stovek vlast­ností fotovoltaických modulů a měničů, které jsou k dispozici na trhu, a osvit v dané geografické lokalitě podle umístění budoucího projektu. Uživatel dále může mj. zadat indi­viduální úhel sklonu, přivrácení k jihu, strin­gování, popř. i upravovat výrobcem vložené parametry. V tomto případě je celá elektrárna namodelovaná přesně tak, jak bude vypadat ve skutečnosti. Program je primárně zaměřen na architekty, inženýry a výzkumné pracov­níky, ale využít jej může každý, kdo se chce v oblasti fotovoltaiky vzdělávat, více porozu­mět vzájemným interakcím komponent nebo třeba pouze optimalizovat svou investici. Sys­tém obsahuje rozsáhlou kontextovou nápově­du, která podrobně vysvětluje postupy a po­užívané modely.
 
Cena všech podobných softwarů se pohy­buje kolem dvaceti tisíc korun, což je rela­tivně málo v porovnání s přínosy, které při­náší využití tohoto systému v praxi. Každá instalační firma by měla být schopna svému zákazníkovi plánovanou instalaci namode­lovat podle toho, jak bude vypadat, ukázat mu varianty s levnější technologií, jakož i s technologií, která je sice dražší, ale její vý­nos je větší. Lze např. srovnat hodnoty na­modelované u modulů Conergy Power Plus 220 kWp, u něhož vycházejí jedny z největ­ších hodnot ročního výnosu ze všech mo­dulů databáze PVSyst (934 kWh/kWp/rok) s běžným laciným solárním modulem (ty­picky kolem 890 kWh/kWp/rok) ve středo­českých podmínkách. Tento rozdíl přinese investorovi při současném výkupním tarifu za dvacet let u elektrárny o velikosti 5 kWp přes 54 000 Kč, což je skoro čtvrtina ceny celkové investice. Jedinou nevýhodou je, že software pracuje s teoretickou minimál­ní křivkou růstu výkonu při zvyšujícím se osvitu, kdy jejich účinnost kulminuje při ji­žanském svitu 1 000 W/m2. Ve skutečnosti např. moduly Conergy Power Plus mají pod­le zkoušek německého TÜV svou špičku již kolem 550 W/m2, takže v českých podmín­kách podmračeného nebe dávají ještě o mno­hem více – podle reálné zkušenosti uživatelů něco kolem 1 010 kWh/kWp/rok. Tato nevý­hoda se ale naštěstí pro investora obrátí ve výhodu v podobě dalších dodatečných tržeb.
 

Další informace na: http://www.conergy.cz