Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2018 vyšlo
tiskem 6. 6. 2018. V elektronické verzi na webu od 23. 6. 2018. 

Téma: Točivé elektrické stroje, pohony a výkonová elektronika; Elektromobilita

Hlavní článek
Energetická platforma pro systém Vehicle to Grid/Home
Smart Cities (2. část – 2. díl)

Aktuality

Nejlepší studenti 2018 nalezeni Do finálového kola 8. ročníku soutěže Nejlepší student, které se konalo 20. června 2018 v…

Výběrové řízení na dodavatele pro krytí ztrát pokračuje pátým aukčním kolem Páté aukční kolo výběrového řízení na dodavatele elektřiny pro krytí ztrát v přenosové…

Sympozium o fyzice plazmatu – trendy jaderné fúze i aplikace netermálního plazmatu v medicíně Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze pořádá ve spolupráci…

Novinky z oblasti elektrotechniky, energetiky a elektroniky predstavil veľtrh ELO SYS 2018 24. ročník medzinárodného veľtrhu ELO SYS sa konal v termíne 22. až 25. mája 2018 na…

Chcete zlepšit výkon průmyslové sítě a digitalizovat vaši výrobu? Přihlaste se na odborný seminář společnosti Siemens na téma Řešení z oblasti průmyslové…

Kolínský Kaufland nabízí rychlé dobití elektromobilů Vybrané lokality řetězce Kaufland po celé České republice postupně nabízejí svým…

Více aktualit

Rozdíl mezi levným a kvalitním solárním modulem

Conergy Česká Republika s. r. o.
 
Všeobecně se uznává, že při výběru fotovoltaických komponent je důležité mít dobré „pa­pírové parametry“. Je nutné dohlédnout na to, aby modul neměl viditelně chatrný rám, tenké sklo, lacinou přípojnou skříňku apod. Mnoho investorů se s takovými informacemi spokojí, protože moduly jsou pro laické oko na první pohled často velmi podobné či do­konce stejné. Přesto podstatné rozdíly se projeví vzápětí po zapojení. Aby investor netra­til desetitisíce již po prvním roce fungování své fotovoltaické elektrárny, je možné si kvali­tu modulů snadno ověřit předem.
 
Podstatný rozdíl ve kvalitě modulů je dán především množstvím energie, které je scho­pen dodat. Pro určení této hodnoty – tedy je­jich ročního výnosu – se používají nezávislá programová vybavení, mezi která patří např. software PV Sol společnosti Solar Design Company nebo PV Syst vyvinutý Univerzitou v Ženevě. Ačkoliv mají oba softwary mnoho odlišností, je možné v obou simulovat měr­ný výnos na jeden kilowatt instalovaného vý­konu fotovoltaické elektrárny za rok. Vzhle­dem k tomu, že větší důvěru budí akademic­ká půda, lze doporučit programový produkt PV Syst. Jde o počítačový software pro stu­dium, stanovení optimální velikosti, simula­ci a analýzu dat kompletních fotovoltaických systémů. V systému je možné pružně modelo­vat nové solární elektrárny na základě vlože­ných a interních parametrů. Mezi parametry vložené výrobcem patří několik stovek vlast­ností fotovoltaických modulů a měničů, které jsou k dispozici na trhu, a osvit v dané geografické lokalitě podle umístění budoucího projektu. Uživatel dále může mj. zadat indi­viduální úhel sklonu, přivrácení k jihu, strin­gování, popř. i upravovat výrobcem vložené parametry. V tomto případě je celá elektrárna namodelovaná přesně tak, jak bude vypadat ve skutečnosti. Program je primárně zaměřen na architekty, inženýry a výzkumné pracov­níky, ale využít jej může každý, kdo se chce v oblasti fotovoltaiky vzdělávat, více porozu­mět vzájemným interakcím komponent nebo třeba pouze optimalizovat svou investici. Sys­tém obsahuje rozsáhlou kontextovou nápově­du, která podrobně vysvětluje postupy a po­užívané modely.
 
Cena všech podobných softwarů se pohy­buje kolem dvaceti tisíc korun, což je rela­tivně málo v porovnání s přínosy, které při­náší využití tohoto systému v praxi. Každá instalační firma by měla být schopna svému zákazníkovi plánovanou instalaci namode­lovat podle toho, jak bude vypadat, ukázat mu varianty s levnější technologií, jakož i s technologií, která je sice dražší, ale její vý­nos je větší. Lze např. srovnat hodnoty na­modelované u modulů Conergy Power Plus 220 kWp, u něhož vycházejí jedny z největ­ších hodnot ročního výnosu ze všech mo­dulů databáze PVSyst (934 kWh/kWp/rok) s běžným laciným solárním modulem (ty­picky kolem 890 kWh/kWp/rok) ve středo­českých podmínkách. Tento rozdíl přinese investorovi při současném výkupním tarifu za dvacet let u elektrárny o velikosti 5 kWp přes 54 000 Kč, což je skoro čtvrtina ceny celkové investice. Jedinou nevýhodou je, že software pracuje s teoretickou minimál­ní křivkou růstu výkonu při zvyšujícím se osvitu, kdy jejich účinnost kulminuje při ji­žanském svitu 1 000 W/m2. Ve skutečnosti např. moduly Conergy Power Plus mají pod­le zkoušek německého TÜV svou špičku již kolem 550 W/m2, takže v českých podmín­kách podmračeného nebe dávají ještě o mno­hem více – podle reálné zkušenosti uživatelů něco kolem 1 010 kWh/kWp/rok. Tato nevý­hoda se ale naštěstí pro investora obrátí ve výhodu v podobě dalších dodatečných tržeb.
 

Další informace na: http://www.conergy.cz