Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Revizní zpráva, autor: revizní technik (5. část)

aneb „jak se co nejrychleji dostat do problémů“ při zpracování revizní zprávy
 
Ing. Miloslav Valena, soudní znalec v oboru elektrotechnika,
Unie elektrotechniků České republiky
 

6. Určení vnějších vlivů nebo prostředí

Určování vnějších vlivů je kapitola samo o sobě, která by vydala na samostatný článek. Již jsem, a nejen v tomto časopise, na toto téma psal několikrát. Podle mého názoru jde o velmi potřebnou část revizní zprávy, bohužel našimi některými kolegy velmi podceňovanou. Něco jiného je však provádět revizi na pevné instalace rodinného domu, kde se velmi výjimečně vyskytují vnější vlivy jiné než normální (ve smyslu ČSN 33 2000-5-51), kde je instalace vesměs přehledná, prostředí vlídné, nebezpečí od prostředí malé, než provádět revizi v průmyslových prostorách a stavbách. Tím ovšem netvrdím, že pro první případ je určení prostředí (vnějších vlivů) zbytečné. Jen je to menší riziko. V druhém případě tvrdím, že bez jasného určení vnějších vlivů (u nových zařízení projektantem či jeho komisí, u provozovaných provozovatelem) se revizní technik vystavuje velkému riziku a pochybení, když bude provádět revizi bez určení vnějších vlivů (prostředí). Rovněž tak tvrdím, že provádět revize na zařízení s nebezpečím výbuchu bez určení prostředí (a samozřejmě bez příslušné dokumentace a atestů k zařízení) je pro revizního technika holý nerozum! Ale kolik našich kolegů tuto činnost stále provádí, je až k nevíře! Blíže se touto problematikou budeme zabývat ve zvláštní kapitole – viz úvod části 3.
Doporučuji tedy svým kolegům, když získají protokol o určení vnějších vlivů (prostředí), aby ho přiložili jako přílohu ke své revizní zprávě, popř. se ho alespoň snažili do revizní zprávy opsat se všemi relevantními údaji. Jak tedy ošetřit tento stav v revizní zprávě:
Vnější vlivy určené podle ČSN 33 2000-3 (ne)jsou součástí předložené technické dokumentace skutečného provedení. Protokol o určení vnějších vlivů je (není) nedílnou součástí (přílohou) této revizní zprávy. Vnější vlivy jsou v rozsahu této revize určeny takto:
  1. kopie protokolu,
  2. opsaný protokol,
  3. jiný způsob – viz dále bod 7.

Komentář

Tady se přimlouvám za kopii protokolu o určování vnějších vlivů při výchozích revizích, u provozovaného zařízení i za určení prostředí podle dříve platné ČSN 33 0300. Nerozumím reviznímu technikovi, který „v klidu“ provádí revizi na zařízení, kde se vyskytují hořlavé hmoty i prachy, které v lepším případě ve zvířeném stavu nejen hoří, ale mohou i vybuchnout (např. truhlárny bez odsávání), nebo v prostorách, kde se vyskytují látky, které při „žhavějším pohledu“ nejen hoří, ale i vybuchují, aniž má jakékoliv relevantní údaje o vlastnostech látek používaných v těchto prostorách. A to nemluvím o chybějící příslušné dokumentaci, která tyto případy jako věrný druh jen doprovází. V opačném případě se revizní
technik situuje do role „všeznalého“, který je schopen posoudit velikost a provedení krytí elektrických zařízení, ovládá požární odolnost protipožárních příček, umí přesně určit hořlavost stavebních hmot (resp. jejich reakci na oheň), umí posoudit všechny látky z hlediska hořlavosti a výbušnosti, prostě něco jako agent 007. Proti „těmto odborníkům“ jsem po více než třiceti letech v oboru „začátečník“, já jen umím do revizní zprávy napsat:
  • kryt je rozbitý, takže nesplňuje předepsané krytí,
  • nebylo doloženo provozovatelem, jaké vlastnosti má použitá látka v prostoru, nelze tedy posoudit její vhodnost pro použité
  • elektrické zařízení,
  • požární přepážka chybí v místech požadovaných předpisy, nebo je poškozená tak, že viditelně nesplňuje požární odolnost požadovanou v místě použití,
  • provozovatel nepřeložil atest provádějící organizace o požární odolnosti PP,
  • provozovatel nepředložil bezpečnostní listy použitých hořlavých materiálů použitých v prostoru, kde je prováděna revize,
  • provozovatelem nebyl předložen protokol o určení prostředí (resp. vnějších vlivů).
Tohle všechno, a to jsem zdaleka nevyčerpal ani základní chyby uváděné v revizních zprávách, patří do posuzování revidovaného elektrického zařízení podle vnějších vlivů (jen namátkou viz ČSN 33 2000-4-481 a ČSN 33 2000-4-482 a jiné normy). Jak může revizní technik odpovědně provádět revizi, když nemá tyto základní informace?! Jsem si vědom toho, že mnoho mých kolegů s touto úvahou nesouhlasí, jenže já také již sedmnáct let dělám soudního znalce mimo jiné právě v oboru revizní činnosti. Bohužel tak mám možnost vidět, jak mnoho našich kolegů tyto informace „silně podceňuje“, jak jim nepřikládá příslušnou důležitost, jen když je „kšeft“ a zákazník zaplatí. Ale ti samí kolegové se pak diví, že revizní zpráva je považována pouze za onen „PAPÍR“, který někteří podnikatelé potřebují na překrytí svých zanedbaných povinností – to je ale námět na samostatný článek.
 

7. Určování vnějších vlivů revizním technikem při revizi

Vzhledem k tomu, že provozovatel, projektant (resp. investor) nepředložil protokol o určení vnějších vlivů (prostředí podle dříve platné ČSN 33 0300), je elektrické zařízení v rozsahu této revize, a pouze pro účely této revize, POSUZOVÁNO do prostorů s dále předpokládanými vnějšími vlivy (prostředími). V žádném případě toto porovnání nenahrazuje protokol o určení vnějších vlivů (prostředí) a elektrické zařízení není posuzováno do prostorů s jinými vnějšími vlivy (prostředími) než s výše předpokládanými. Provozovatel byl prokazatelně seznámen s tím, že v případě jiných vnějších vlivů (prostředích) než v revizi předpokládaných již nemusí elektrické zařízení vyhovovat svým provedením a použitím příslušným bezpečnostním předpisům a nemusí být schopno bezpečného provozu ve smyslu ČSN 33 1500. Posuzování elektrického zařízení pouze podle předpokládaných vnějších vlivů (prostředí) (bez určení komisí…) se netýká prostor s nebezpečím výbuchu v rozsahu této revize a ani se v nich neprovádí.
 

Komentář:

Aby mohl revizní technik posoudit provedení elektrické instalace, musí mít především dokumentaci skutečného provedení, určené vnější vlivy a pro měření rozvod pod napětím. Málokdy to má všechno najednou! Zde bych chtěl varovat své kolegy. Aby mohl revizní technik revizi vůbec provést, musí posoudit provedení elektrického zařízení především podle vnějších vlivů. Když je nemá, má snahu je určit sám, a ještě to napíše do revizní zprávy! Varuji: Určí-li revizní technik prostředí sám, bez znalosti všech souvislostí, a elektrické zařízení v důsledku tohoto chybného určení způsobí škodu, požár, výbuch nebo úraz, uvedl svou revizní zprávou provozovatele v omyl, což může být v určitých případech chápáno jako trestný čin, a provozovatel by se tak na revizním technikovi mohl hojit, což je v Čechách „skoro legální způsob obživy“ některých „občanů“. Pokusil jsem se tedy, po diskusi s právníkem, vytvořit pro tento případ takový způsob záznamu určení vnějších vlivů v revizní zprávě, abych toto nebezpečí minimalizoval. Nemyslím si, že výše uvedený text všechno zachrání, stále je nejlepší mít kvalitní projekt s vnějšími vlivy kvalitně určenými odbornou komisí. Jenže realita roku 2007 v Čechách je bohužel stále jiná.
Při této příležitosti bych chtěl své kolegy upozornit na výraz „elektrické zařízení je posuzováno do prostorů s dále předpokládanými vnějšími vlivy“. Základním předpokladem je, že se posuzuje elektrické zařízení podle předpokládaných vnějších vlivů, nikoliv že revizní technik „určuje“ toto prostředí.
Je také zapotřebí se zmínit o stále se rozšiřující praxi v posledních několika letech, kdy převážně bezpečnostní a požární technici, v některých případech i orgány a organizace státní správy, nutí firmy určit v provozech prostředí podle nových předpisů (tedy ČSN 33 2000-3), přestože poslední rekonstrukce byla provedena ještě za „vlády jedné strany a lidu“. Nejen že to je v rozporu s mnoha předpisy (např. ČSN 33 2000-1), ale při důsledném používání nových předpisů a vnějších vlivů na zařízení provedené podle předpisů platných v době svého vzniku, bychom museli zastavit v podstatě všechna zařízení v zemi. Pozor, toto neplatí v případě zařízení s nebezpečím výbuchu provozovaného podle VN 406/2004 Sb. – viz samostatná část v dalších pokračováních tohoto seriálu článků.
 
(pokračování)