Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Revizní zpráva, autor: revizní technik (4. část)

Revizní zpráva, autor: revizní technik (4. část)
aneb „jak se co nejrychleji dostat do problémů“ při zpracování revizní zprávy

Ing. Miloslav Valena,
soudní znalec v oboru elektrotechnika, Unie elektrotechniků České republiky

5. Předložená technická dokumentace

Technická dokumentace předložena (č. zakázky, datum, projektant…), uložena u majitele (investora). Pro účely této revize byla tato dokumentace předložena v pracovní verzi. Ostatní doklady stanovené zvláštními právními předpisy podle čl. 2.1. ČSN 33 1500 (např. prohlášení o shodě, protokol o kusové zkoušce rozváděče, atesty…) a záznamy o kontrolách, zkouškách a měřeních provedených na elektrickém zařízení před jeho uvedením do provozu jsou buď nedílnou součástí (číslovanou přílohou) této revizní zprávy, nebo jsou uloženy u dodavatele montážních prací.

Komentář:
Jsem si vědom toho, že bez technické dokumentace vlastně revizi nelze provést. Vzhledem ke stavu právní legislativy v České republice, množství razítek a různých povolení při stavebním řízení, ponížení naší práce na vydání pouhého „PAPÍRU“ požadovaného především státními orgány při kolaudačním řízení jsem byl nakonec nucen ošetřit nedostatečnou (ve většině případů) nebo zcela chybějící dokumentaci při vypracování revizní zprávy. Vlastně mě k tomu donutil výrok jednoho inspektora státního odborného dozoru, že by revizní technik měl revizi odmítnout vždy, když nemá k dispozici příslušnou dokumentaci, v našem případě dokumentaci skutečného provedení. Kdo z mých kolegů již nějakou dobu revize provádí, ví, že požadovat např. technickou dokumentaci na elektrickou instalaci rodinného domu je někdy holý nerozum. Píši to s vědomím, že se pohybuji na dost tenkém ledě, zejména s ohledem na některé požadavky některých orgánů. Stále bohužel existuje mnoho našich zákazníků, kteří považují dokumentaci na elektrickou instalaci svého domu za úplnou zbytečnost – proč vyhazovat peníze na nějaký papír, když to elektrikáři nějak udělají! Zajímavé ale je, že dokumentaci na plyn, kanalizaci či vodu a topení potřebuje a nijak se nezdráhá za ni zaplatit. Zajímavé, že? Nový stavební zákon přitom požaduje projekt zhotovený ve vazbě na příslušnou odbornost projektanta (zákon 183/2006 Sb. § 159 odst. 2).

Citace:
„Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.
Statické, popř. jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.“

Co k tomu dodat?
A co požadavky na hromosvod podle nového souboru ČSN EN 62305? Tam se také mluví o vazbách projektantů na dokumentaci, ale zatím se nic neděje. Bohužel. Státní správa (stavební odbory) to ještě podporuje, když jí v lepším případě stačí tzv. dokumentace ke stavebnímu povolení. Kdo je v obraze, ví, že „z této dokumentace nelze určit cenu zakázky, způsob a dobu provedení instalace, požadavky na materiál, v neposlední době však podle této dokumentace nelze provést objektivní revizi.“ Jinak řečeno, „každé řešení instalace podle této dokumentace je správné“. Státní správa však považuje za nejdůležitější, aby tato dokumentace měla „kulaté razítko se státním znakem“.

Poznámka na okraj: Pracovní verze v tomto textu znamená původní dokumentaci s poznámkami od montérů, ve vzácných případech od projektanta, jestliže se tedy stal ten „zázrak“, a je k dispozici prováděcí dokumentace. Za ta léta provádění revizí se mi podařilo dostat do ruky dokumentaci skutečného provedení zhotovenou podle příslušných zásad (tedy ne tužkou na okraji výkresu) velmi sporadicky. Většinou jsme tedy rádi i za ty poznámky tužkou.

A když není razítko, je to problém. Jen pro příklad:

Setkal jsem se s dokumentací, kde elektrická instalace obchodu s luxusním spodním prádlem byla řešena projektantem interiérů těchto obchodů, nebo elektrickou instalaci pro napájení a filtraci vody zahradního jezírka (mimochodem velmi zdařilého) vypracoval projektant těchto zahradních jezírek – v podstatě jako „melouch“ v rámci kompletních služeb zákazníkovi. A oba měli ona „kulatá razítka“, ale o elektrice věděli jen, že jezdí v Praze po kolejích za dvacet korun.

Mělo to jen „drobnou vadu“. Navržená elektrické instalace pro jezírko byla tak dokonalá, že přečerpaná voda v množství více než 160 m3 prošla domem místo jezírkem a umožnila zákazníkovi vytvořit brouzdaliště v obývacím pokoji přímo před televizí pro své děti – dvojčata. Nastavení šňůry k čerpadlu bylo provedeno pomocí krabicové rozvodky, pro „větší efekt“ vhozené do jezírka – prý aby to nerušilo pohled na rybičky. Okolo jezírka bylo stejně možné skákat jen po jedné noze. V opačném případě nějak „brněly nohy“. Jaké nadšení ve skutečnosti zákazník projevoval, není třeba připomínat. V případě obchodu se projektant omezil na jedinou větu v technické zprávě ve znění: „Elektrická instalace musí být provedena podle platných ČSN“. Zcela vyčerpávající informace, že?

Naproti tomu, revizní technik je většinou schopen provést revizi na rodinném domě a na podobném objektu i bez podrobné dokumentace skutečného provedení, tedy „kvalifikovaný“ revizní technik, což není tak úplně samozřejmé, jak to zde píši. Je to chyba, v praxi by to nemělo vůbec existovat, jenže bohužel mezi námi jsou někteří kolegové, kteří „revidují takový objekt od stolu“, aniž by ho viděli. Proto také do úvodu revizní zprávy píši informaci, že předložená dokumentace je uložena u majitele. Jsem si vědom toho, že tento text slouží jako určitá „výmluva“, jenže se mi už stalo, že kolaudační komise „fiktivní“ dokumentaci na majiteli chtěla a majitel, „chudý to milionář z kuponové privatizace“, nakonec musel dokumentaci podle naší revize skutečně předložit (nemusím vyprávět o množství poškozené zubní skloviny ani o zadávání dalších zakázek pro mou firmu).

Co se týče předkládání dalších právních dokladů, zastávám názor, že co se mně podaří při revizi získat, to do revize uvedu. Tady bych přidal i další upozornění právníka:

„Přikládáte-li k revizní zprávě tyto doklady jako přílohy, vždy je číslujte, nejlépe počet příloh a počet stran jednotlivých příloh, a dbejte v revizní zprávě na správné odkazy na tyto přílohy.“ Opět opakuji, „lepší o doklad více než právě ten jeden chybějící“. Nejčastější problém jsou rozváděče. Neustále se při školení setkávám s tímto tvrzením: „Když je to sestaveno ze schválených prvků, musí být celý rozváděč v pořádku.“ Jenže to bohužel není pravda. Pro odpověď si přitom stačí přečíst ČSN EN 60439-1, popř. části další. A to se týká i dalších dokla dů pro revizi potřebných. Připomínám si slova bývalého ředitele inspektorátu ČOI, který říkal, že je menší zlo zrevidovat podle nejlepšího svědomí rozváděč bez typového označení a protokolu o kusové zkoušce, než přejít chybějící informace bez jakékoliv reakce. Jsem si vědom, že tato praxe je bohužel velmi rozšířená, co nám ale brání napsat do revizní zprávy, že: „Na rozváděči chybí štítek s údaji výrobce podle požadavků ČSN EN 6 39-1.“ Není povinností revizního technika dohledávat tyto informace, je však lepší na tento fakt v revizi upozornit, než to „mlčky přejít“. Abych nebyl v rozporu s tím, co píši, a tím, co dělám, zaplatil jsem si licenci na výrobu rozváděčů pro laickou obsluhu do 63 A s typovou řadou nebo si nechám udělat rozváděč u jedné zdejší firmy, která rozváděče vyrábí ve velkém a vyhoví i velmi speciálním požadavkům na provedení (třeba rozváděče s požární odolností do požárních chráněných únikových cest). Tady platí docela jednoduché pravidlo: „Nevidím jediný důvod, proč má revizní technik odpovídat za nedostatky montážní firmy, proč má svojí kvalifikací překrývat chybějící povinnosti montážní organizace, proč má krýt montážní nedostatky provádějících firem.“ Jen pro příklad:

Jeden můj kolega prováděl revizi na instalaci stavební dílny. Volal mi, jak má vypadat štítek na rozváděčích, které dodávala nám zcela neznámá firma přesně podle vzoru výše uvedeného. Když jsem se ho tázal, zda rozváděče vyráběl, samozřejmě jejich výrobu popřel; štítek opatřený údaji své firmy na rozváděče lepil, protože si v normě přečetl, že štítek musí být, a chtěl mít revizi v pořádku. Že legalizoval „zfušovanou instalaci firmy provádějící montáž zcela bez dokumentace a dalších dokladů“, mu nějak vůbec nedošlo – hlavně že cizí rozváděče budou mít jeho štítek a revize bude v pořádku.

Vzhledem k opovrhování našimi zákony ze strany některých podnikatelů, ochotě naší státní správy a obecnému přístupu našich „zákonodárců“ doporučuji každému z mých kolegů psát tyto údaje podle skutečnosti. Je zde velká naděje, že příjemce revize se jejím textem nebude „obtěžovat“ až do doby, kdy se „narodí problém“. Potom to ale bude „jeho problém, nikoliv problém revizního technika.“ Já vím, je to přímo „svatokrádež“, ale, vážení kolegové, zvažte, vyplatí se zakrývat revizí hrubé nedostatky dodavatelů elektrické instalace, kteří mají jediný zájem: „zkasíruj a zmiz“? Poté, co jsem narazil na učené a chytré právníky, kteří dokážou slovo po slovo rozpitvat revizní zprávu tak, že technikovi prokážou vinu i za věci, které v životě neudělal, jsem co se obsahu revizní zprávy týče velmi opatrný. Nakonec se to projevilo i při posledním přezkoušení revizních techniků v roce 2005, které pořádala moje firma. Vymezení rozsahu revize u některých našich kolegů si přímo říkalo o průšvih! Co mi velmi, a v poslední době čím dál víc, vadí, je, že se na mě obracejí zákazníci, kteří na mě našli kontakt ve Zlatých stránkách, protože jejich elektrikář jim doporučil, aby si našli nějakého revizního technika, který jim na „jeho práci“ vystaví revizní zprávu – známý to „PAPÍR“! Schválně můžete hádat, jaká je většinou kvalita této instalace. Jenže byl laciný, byl to kamarád, jiný kamarád ho doporučil, nechtěl účet – podobné důvody známe všichni. Ale obráceně řečeno, když odmítnete provést revizi právě z důvodů „zfušované instalace“, kdo myslíte, že bude v očích tohoto zákazníka za „blbce“? Revizní technik, nebo onen „vychvalovaný elektrikář“? Po českém zvyku tento zákazník své výhrady pošle dál a „zakázky se jen pohrnou“.

(pokračování)

Celý příspěvek lze ve formátu PDF stáhnout zde