Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Revizní technici, pozor, na obzoru se objevuje nová ČSN 33 2000-6-61

číslo 4/2003

elektrotechnické fórum

Revizní technici, pozor, na obzoru se objevuje nová ČSN 33 2000-6-61

Ing. Jaroslav Melen,
soudní znalec z oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice

Český normalizační institut podle úkolu technické normalizace č. 33/0736/02 připravuje nové vydání ČSN 33 2000-6-61. Návrh předpokládá, že do normy bude doplněna příloha F, která uvádí zásady provádění pravidelných revizí elektrických instalací.

Jako každý občan máte i vy, revizní technici, právo podílet se na tvorbě nové České technické normy. Já jsem tohoto práva využil a s návrhem – text navrhovaného znění je uveden kurzívou – jsem nesouhlasil a písemně jej předal zpracovateli návrhu i ČSNI.

Nesouhlas se zněním návrhu jsem odůvodnil v úvodu takto:

  1. To, že není do dnešního dne zřejmě vypracován návrh nové kapitoly souboru norem IEC 364 – Kapitola 62: Pravidelné revize, by nemělo ČSNI vést k tomu, že se do kapitoly 61 „vpašuje„, byť jen informativní přílohou, to, co by mělo být samostatnou kapitolou.

  2. Tímto postupem není podle mého názoru respektována jedna ze zásad tvorby ČSN. Návrh se totiž, aniž to kde, stejně tak jako průvodní zpráva k úkolu TN č. 33/0736/02, zmiňuje, bezprostředně dotýká platné ČSN 33 1500. Ta v preambuli říká, že je základní normou pro provádění revizí elektrických zařízení. Konkrétně pak jejího čl. 5 Postup provádění revize.

Tento přístup má však daleko další hlubší dopady, o kterých se zmíním dále.

O co vlastně v příloze F jde a proč s návrhem nelze podle mého názoru souhlasit, bude zřejmé z jednotlivých navrhovaných článkům. Tedy konkrétně těchto článků:

61.1.1 Každá instalace musí být, pokud je to jen trochu prakticky možné, během své výstavby a/nebo po dokončení před tím, než je uvedena do provozu, revidována.

Výraz: „po dokončení“ je nejasný. Po dokončení čeho?

Takto formulovaný text článku nevystihuje situaci, kdy se např. po zaplavení elektrické stanice provedly potřebné úkony k jejímu opětovnému zprovoznění.

Navrhoval jsem proto toto nové znění:
61.1.1 Každá instalace musí být, pokud je to jen trochu prakticky možné, během své výstavby a/nebo před tím, než je uvedena po dokončení oprav směřujících k jejímu znovuzprovoznění, revidována.

61.1.2 Pracovníci provádějící revizi musí mít k dispozici informace požadované 514.5.

Nesouhlas se zněním návrhu opírám o skutečnost, že návrh zapomíná na čl. 4 ČSN 33 1500, a jak uvedu dále, i na samotnou tuto normu.

61.1.5 Revizi musí provádět osoby znalé, které jsou pro provádění revizí kvalifikované.

Nesouhlas se zněním návrhu opírám o tuto skutečnost:
1. Ustanovení tohoto článku neodpovídá platným právním předpisům a použité pojmy – ztučněny – si tak protiřečí, neboť:
a) Pojem osoba znalá je vymezen v odst. (1) § 5 vyhl. č. 50/1978 Sb., v platném znění. Zde se uvádí, že: „Pracovníci znalí jsou ti, kteří mají ukončené odborné vzdělání uvedené v příloze 2 a po zaškolení složili zkoušku v rozsahu stanoveném v § 14 odst. 1.„ Tyto osoby, vzhledem k tomu, že nemají požadovanou minimální dobu praxe podle Přílohy 1 citované vyhlášky, nemohou být ani připuštěny ke zkoušce za účelem ověření odborné způsobilosti a vydání osvědčení k provádění revizí vyhrazených elektrických zařízení podle § 6a, odst. (1) písm. d) zákona č. 174/1968 Sb., v platném znění.
b) Zákon č. 174/1968 Sb. používá v souvislosti s předpoklady k výkonu revizí pojem odborná způsobilost, do kterého zahrnuje hledisko předepsané kvalifikace a dobu odborné praxe v oboru. Viz § 7b odst. (1) písm. d) citovaného zákona.

61.1.6 Po dokončení revize podle 61.1.1 a 61.1.4 musí být zpracována zpráva.

Ustanovení není v souladu s ČSN 33 1500, PŘÍLOHA A, kde se používá pojem „zpráva o revizi„.

61.1.6 Po dokončení revize podle 61.1.1 a 61.1.4 musí být zpracována zpráva.

Pozn.: Informace o pravidelných revizích je uvedena v příloze F.

Návrh zcela pomíjí existenci platné ČSN 33 1500.
Dávám ke zvážení, zda by výstup, ať již z provedení výchozí a/nebo pravidelné revize, neměl být nazýván certifikátem.

Tento názor odůvodňuji takto:

  1. Činnost revizních techniků není ničím jiným než posuzováním shody revidovaného elektrického zařízení s požadavky technických předpisů a norem pro dané zařízení.

  2. Činnosti, které zahrnují zkoumání mj. zařízení, tedy i zařízení elektrického, jsou v EU prováděny inspekčními orgány (tři typy A, B a C – viz ČSN EN 45004) a jako takové jsou završovány certifikátem shody.

  3. Lze navíc očekávat, že revizní technik nebude moci být do budoucna podnikající fyzickou osobou, ale jeho činnost bude muset být zastřešována právnickou osobou. Je jen otázka času, kdy bude muset být i autorizován i výrobcem.

61.3.1 Revize (verification)

Revize označuje všechna opatření, kterými se zjišťuje shoda hotové elektrické instalace s harmonizačními dokumenty souboru HD 384. Revize zahrnuje prohlídku, zkoušení a měření.

Návrh nejen v tomto článku hovoří o elektrické instalaci. Kladu zásadní otázku, zda se do elektrické instalace počítají i trvale připojená elektrická zařízení, např. v podobě obráběcích strojů na kovy?

Konfrontací s článkem:
611.2 Prohlídka musí být provedena, aby se potvrdilo, že trvale připojená elektrická zařízení

  • vyhovují bezpečnostním požadavkům příslušných norem pro zařízení,
    Pozn.: O tom je možné se přesvědčit přezkoumáním značení nebo certifikátů.
  • jsou řádně zvolena a instalována v souladu se souborem HD 384 a s návody výrobců,
  • nejsou viditelně poškozena do té míry, že by to mohlo ohrozit bezpečnost.

a článkem
612.6 Funkční zkoušky
Rozváděče sloužící pro spínání, řízení a blokování, pro pohony se musí podrobit funkční zkoušce, aby se prokázalo, zda jsou řádně smontovány, upevněny a instalovány v souladu s normami souboru HD 384.

to z obsahu textu tohoto prvního odstavce vypadá, že ne.

Návrh by, není-li uvedena jinde, měl podle mého názoru obsahovat definici pojmu elektrické instalace.

61.3.1
Pozn.: N1 Součástí revizí je i vyhodnocení, zda jsou splněny všechny požadavky.
S návrhem nesouhlasím.

Nesouhlas se zněním návrhu opírám o tuto skutečnost a názor:

  • Není jasné, jaké „všechny požadavky„.
  • Návrh podle mého názoru nerespektuje metodické pokyny pro tvorbu ČSN, kde se uvádí: „Poznámky v textu se používají k uvádění informací, které se považují za podstatné k porozumění předchozí části textu ČSN. Nesmějí obsahovat požadavky.„

611.2 Prohlídka musí být provedena, aby se potvrdilo, že trvale připojená elektrická zařízení

  • vyhovují bezpečnostním požadavkům příslušných norem pro zařízení,
    Pozn.: O tom je možné se přesvědčit přezkoumáním značení nebo certifikátů.
  • jsou řádně zvolena a instalována v souladu se souborem HD 384 a s návody výrobců,
  • nejsou viditelně poškozena do té míry, že by to mohlo ohrozit bezpečnost.

Při provádění výchozí revize není (s využitím toho, co je uvedeno v poznámce k první odrážce) problém potvrdit to, co je uvedeno ve všech třech odrážkách.

Konflikt však nastává při pravidelných revizích, a proto s návrhem nesouhlasím.

Nesouhlas se zněním návrhu opírám o tuto skutečnost a názor:

a) Při pravidelných revizích (jestliže podle návrhu – viz F.1 Všeobecně POZNÁMKA 1 – říká, že: informace uvedené v pokynech k provádění výchozí revize platí v zásadě také pro pravidelné revize) by to např. znamenalo, že revizní technik by musel (značení nebo certifikát mu již není nic platný) potvrdit u rovinné brusky vyhovění požadavkům čl. 42 až 44 ČSN 20 0717, které jsou nepochybně požadavky bezpečnostními, jak již sám název této normy napovídá.

b) Při prověřování odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení podle § 6a odst. (1) písm. a) zákona č. 174/1968 Sb. nejsou v tomto směru – otázky spadající do oblasti jiných bezpečnostních požadavků – dosud kladeny na tyto osoby žádné požadavky. Navíc ministerstvo práce a sociálních věcí dosud vyhláškou blíže nevymezilo předpoklady kladené na odbornou způsobilost fyzických osob z hlediska předepsané kvalifikace a doby odborné praxe v oboru a nestanovilo způsob prověřování jejich odborné způsobilosti za účelem získání osvědčení k provádění revizí. Ve svém důsledku by to znamenalo vnitřní rozpor normy – viz připomínka k čl. 61.1.5 návrhu.

c) V tom okamžiku, tj. takovýmto přístupem k pravidelným revizím, již nemůže platit definice bezpečnosti elektrického zařízení uvedená v Příloze A ČSN 33 1500. To proto, že uvedené bezpečnostní požadavky nemají zcela nic společného s ohrožením elektrickým proudem ani napětím a ani s jevy vyvolanými účinky elektřiny!!

d) Poslední věta tohoto článku „Jestliže se používají jiné měřicí přístroje, musí zajišťovat alespoň stejnou úroveň užitných vlastností a bezpečnosti.„ používá pojem „bezpečnost„, který je svým obsahem dozajista jiný než ten, co má na mysli definice v Příloze A ČSN 33 1500.

Tím se dostává návrh podle mého názoru do rozporu s metodickými pokyny pro tvorbu ČSN, které vyžadují jednotnost.

611.3 Prohlídka musí tam, kde je to účelné, zahrnovat alespoň ověření těchto bodů:

Druhá odrážka:

  • použití protipožárních přepážek a jiných opatření na ochranu před šířením ohně a před tepelnými účinky (viz např. kapitoly 42, 43 a oddíly 482, 527).

Zdůrazňuji, že návrh uvádí slova před šířením ohně. Což znamená, že se počítá se situací, kdy již požár vznikl, a má se zabránit tomu, aby se již vzniklý oheň a zplodiny hoření šířily co nejméně.

Při provádění výchozí revize by možná nebyl problém ověřit to, co je uvedeno v této odrážce, ale jestliže podle návrhu – viz čl. 61.1.5 – platí, že „Revizi musí provádět osoby znalé, které jsou pro provádění revizí kvalifikované.„ a platí zásada „každému, co jeho jest„, pak s takovouto povinností revizního technika nelze souhlasit.

Proto s návrhem nesouhlasím.

Nesouhlas se zněním návrhu opírám o tuto skutečnost a názor:

a) Při prověřování odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení podle § 6a odst. (1) písm. a) zákona č. 174/1968 Sb. dosud nejsou v tomto směru – otázky spadající do oblasti požární ochrany – kladeny na tyto osoby žádné požadavky. Navíc ministerstvo práce a sociálních věcí dosud vyhláškou blíže nevymezilo předpoklady kladené na odbornou způsobilost fyzických osob z hlediska předepsané kvalifikace a doby odborné praxe v oboru a nestanovilo způsob prověřování jejich odborné způsobilosti za účelem získání osvědčení k provádění revizí.

b) Otázku, zda při volbě zařízení a ochranných opatření přiměřených vnějším vlivům by v tomto případě – počítá se situací, kdy již požár vznikl a má se zabránit tomu, aby se již vzniklý oheň a zplodiny hoření šířily co nejméně –, měl klást požární specialista při posuzování dokumentace předkládané v rámci stavebního řízení.

c) Revizní technik elektro by mohl a měl podle mého názoru v této věci sehrát roli tím, že by ověřil, zda dokumentace elektrického zařízení obsahuje vyjádření požárního specialisty. Tím by jeho úloha měla v tomto případě skončit.

d) Při pravidelných revizích (jestliže podle návrhu – viz F.1 Všeobecně POZNÁMKA 1 – říká, že: „informace uvedené v pokynech k provádění výchozí revize platí v zásadě také pro pravidelné revize„) by to v tomto případě takovýmto přístupem k pravidelným revizím opět znamenalo popření definice bezpečnosti elektrického zařízení uvedené v Příloze A ČSN 33 1500.

e) Neboť oproti situací, kdy již požár vznikl a má se zabránit tomu, aby se již vzniklý oheň a zplodiny hoření šířily co nejméně, má Příloha A ČSN 33 1500, resp. její definice bezpečnosti elektrického zařízení, na mysli situaci prvotní, když říká: „Tento pojem (rozuměj bezpečnost elektrického zařízení) zahrnuje i požární bezpečnost z hledis možného vzniku(!) požáru

611.3 Prohlídka musí tam, kde je to účelné, zahrnovat alespoň ověření těchto bodů:

Šestá odrážka:

  • volba zařízení a ochranných opatření přiměřeně k vnějším vlivům (viz např. 512.2 a oddíly 482 a 522);

Při provádění výchozí revize by opět možná nebyl problém ověřit to, co je uvedeno v této odrážce, ale jestliže podle návrhu – viz čl. 61.1.5 – platí, že „revizi musí provádět osoby znalé, které jsou pro provádění revizí kvalifikované“, a platí zásada „každému, co jeho jest„, pak s takto široce pojatou povinností revizního technika nesouhlasím.

S návrhem v této podobě nesouhlasím.

Nesouhlas opírám i v tomto případě o tuto skutečnost a názor:

a) Jde totiž o to, že pro vnější vliv CB2 – šíření požáru říká poznámka v Tabulce 51A ČSN 33 2000-5-51 k charakteristikám požadovaným pro výběr a instalaci zařízení, že zařízení je vyrobeno z materiálu, který zpomaluje šíření požáru, jehož příčinou nebyla porucha elektrické instalace. Jinými slovy, s tím už nemá, na rozdíl od projektanta, revizní technik, ať již při pravidelných, nebo výchozích revizích, vůbec nic společného.

b) Otázku, zda při volbě zařízení a ochranných opatření přiměřených k vnějším vlivům by v tomto případě – případy, kdy příčina požáru je mimo elektrické zařízení –, měl klást opět požární specialista při posuzování dokumentace předkládané v rámci stavebního řízení.

c) Jak jsem již uvedl výše, při prověřování odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze vyhrazených technických zařízení podle § 6a odst. (1) písm. a) zákona č. 174/1968 Sb. dosud nejsou v tomto směru – otázky spadající do oblasti požární ochrany – kladeny na tyto osoby žádné požadavky.

d) Revizní technik by mohl a měl podle mého názoru i v této věci sehrát roli tím, že by ověřil, zda dokumentace elektrického zařízení obsahuje vyjádření požárního specialisty. Tím by jeho úloha měla i v tomto případě skončit.

e) V tom okamžiku, tj. takovýmto přístupem k pravidelným revizím, se návrhem opět, a to flagrantně, popírá výše citovaná definice bezpečnosti elektrického zařízení uvedená v Příloze A ČSN 33 1500.

612.1 Všeobecně, sedmá odrážka:

  • funkční zkoušky (viz 612.8).

ve vazbě na samotný článek 612.8 Funkční zkoušky a na:

Pozn. N: Ověřuje se též účinnost bezpečnostních zařízení, např. zařízení pro nouzové vypnutí, blokovací opatření, hlídače tlaku; dále pak funkční schopnost hlásičů a ukazatelů stavu, např. zpětné hlášení při dálkovém ovládání spínačů, světelné hlásiče. Zkušebním tlačítkem se ověřuje též funkčnost proudových chráničů a hlídačů izolace.

S obsahem textu první věty návrhu – ztučněno – nesouhlasím.

Nesouhlas opírám i v tomto případě o tuto skutečnost a názor:

a) V tom okamžiku, tj. takovýmto přístupem k pravidelným revizím (jestliže podle návrhu – viz F.1 Všeobecně POZNÁMKA 1 – říká, že „informace uvedené v pokynech k provádění výchozí revize platí v zásadě také pro pravidelné revize„), se návrhem opět, a to flagrantně, popírá výše citovaná definice bezpečnosti elektrického zařízení uvedená v Příloze A ČSN 33 1500.

b) Jestliže podle preambule ČSN 33 1500 je tato norma základní normou pro provádění revizí elektrických zařízení (jak pravidelných, tak i výchozích), je zcela nevyhnutelné, aby:

  • byla, minimálně v tom, že pro výchozí revize platí (již od 1. března roku 1994) ČSN 33 2000-6-61:1994, změněna tak, že by ustanovení ve věci výchozích revizí byla zrušena nahrazením v podobě ČSN 33 2000-6-61; není snad třeba dodávat, že to vyplývá již ze samotných metodických pokynů pro tvorbu ČSN a mělo tak být již učiněno dávno,

  • měla-li by být pro pravidelné revize zachována definice bezpečnosti elektrického zařízení uvedená v Příloze A ČSN 33 1500 (což osobně pokládám za nadále neudržitelné), bylo by třeba definovat tento pojem jinak pro výchozí revize.

Na tomto místě však musím znovu upozornit na již jednou uvedené, a to, že existuje zákon č. 174/1968 Sb., v platném znění, a na jeho výše citovaná ustanovení, se kterými je návrh v rozporu.

Neudržitelnost trvání na dosavadní definici bezpečnosti elektrických zařízení uvedenou v Příloze A ČSN 33 1500 odůvodňuji takto:

1. Je zarážející to, že máme jiný pohled na bezpečnost elektrického zařízení ve fázi, kdy se stává výrobkem – viz Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 168/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí - Základní požadavky na elektrická zařízení, stejný ve chvíli, kdy má být zprovozněn (viz návrh této normy), a jiný, kdy je jako takový zaměstnavatelem již provozován (viz citovaná ČSN 33 1500 a její definice bezpečnosti).

Ve zmíněném nařízení vlády se v bodě 2 uvádí (cituji zkráceně bez písmen a), b) a d)):
„Ve smyslu bodu 1 (ten uvádí všeobecné požadavky) musí být technické provedení elektrického zařízení takové, aby bylo zajištěno, že:

c) osoby a majetek budou přiměřeně chráněny před nebezpečím neelektrického charakteru, která mohou elektrická zařízení způsobovat„.

To je v souladu s § 3 odstavce (1) zákona o obecné bezpečnosti výrobků č. 102/2001 Sb., kde se definuje bezpečný výrobek. Definice říká, že je to takový výrobek, který (zkráceně z textu) nepředstavuje žádné nebezpečí. Jinými slovy elektrotechnický výrobek musí být bezpečný po všech stránkách, nejen z hlediska úrazu elektrickým proudem.

2. Dále rovněž otázkou, proč ČR jde stále „třetí“ cestou, ačkoliv má snahu být rovnocenným členem EU. Německá norma DIN VDE 1000-10 – Požadavky na osoby činné v oblasti elektrotechniky z května 1995, v informativní Příloze A pod pojmem „elektrická bezpečnost„ rozumí (tak jako naše norma ČSN 33 1500) v první řadě všechna ohrožení způsobená elektrickým proudem nebo ohrožení elektrickým obloukem. Současně však k tomu přiřazuje, na rozdíl od naší ČSN 33 1500, i elektrotechnické účinky, které mohou způsobit nebezpečí zprostředkovaně při nedostatečné funkční bezpečnosti.

Příloha F (informativní)
Pravidelné revize

F.1 Všeobecně
Pravidelné revize elektrických instalací se provádějí, aby se zjistilo, zda stav instalace a jejích částí se nezhoršil do té míry, že by se jejich užívání již stalo nebezpečným, a zda vyhovuje pravidlům pro instalace, pokud národní pravidla nebo národní právní předpisy nestanoví jiné požadavky.

Je použit pojem instalace, přestože v definičním čl. 61.3.1 revize (verification) se používá pojem elektrická instalace. Terminologii je třeba sjednotit. Přitom stále platí má v úvodu vyřčená otázka, zda se do instalace počítají i připojené stroje.

F.1 Všeobecně
Druhý odstavec:

Kromě toho se při pravidelné revizi ověří důsledky všech změn, ke kterým při používání prostorů, jimž instalace slouží, došlo, oproti stavu, k němuž byla instalace dříve určena.

S obsahem textu této věty návrhu nesouhlasím.

Nesouhlas opírám v tomto případě o tuto skutečnost a názor:

1. Zaměstnavatelé mají zákoníkem práce uloženy povinnosti v prevenci rizik. Jedno z ustanovení § 132a – konkrétně odstavec (3) – se přímo dotýká tohoto ustanovení návrhu. Důsledky všech změn, ke kterým při používání prostorů, jimž instalace slouží, došlo, oproti stavu, k němuž byla instalace dříve určena, se musí prvotně promítnout do opatření zaměstnavatele. Ta musí být nepochybně zdokumentována v novém protokolu o určení vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-3-32.

2. Prioritně by věcí revizního technika mělo být ověření toho, zda změny ve využití objektu (technologie, změna výrobního zařízení nebo používaných látek atd.) byly provozovatelem promítnuty do nového protokolu o určení vnějších vlivů. Tato povinnost provozovatele je spjata s povinnostmi v prevenci rizik podle § 132a zákoníku práce.

3. Teprve potom nastává situace, kterou návrh popisuje, tj. posouzení, zda elektrická zařízení v daném prostoru odpovídají charakteristikám požadovaným pro výběr a instalaci zařízení podle ČSN 33 2000-5-51.

Navrhoval bych proto úpravu znění této věty na:
„Kromě toho se při pravidelné revizi ověří, zda důsledky všech změn, ke kterým při používání prostorů, jimž instalace slouží, došlo, oproti stavu, k němuž byla instalace dříve určena, byly promítnuty do nového protokolu o určení vnějších vlivů a následně do výběru a instalace zařízení."

F.2 Lhůty pravidelných revizí
Po výchozí revizi by měly být prováděny pravidelné revize, tj. prohlídky, zkoušení a měření elektrických instalací. Minimální lhůty provádění těchto revizí se určují podle charakteristik instalací, jejich použití a prostředí. Nejdelší lhůty revizí mohou být dány národními právními předpisy.

S obsahem textu této věty návrhu nesouhlasím.

Nesouhlas opírám o tento názor:

Jsem toho názoru, že je třeba respektovat čl. 3.1 ČSN 33 2000-3, který hovoří o charakteristikách zařízení.

Ty se stanoví v souladu s jednotlivými kapitolami citované normy (kapitoly 31 až 34). Všechna hlediska jejich stanovení (zkráceně: účel, vnější vlivy, vzájemná slučitelnost a údržba) hrají a musí hrát roli při rozhodování o tom, v jakých lhůtách je třeba vykonávat pravidelné revize.

Text této věty návrhu je naopak nepodařeným (i použitím termínu „prostředí“) konglomerátem.

Navrhuji proto toto nové znění a doplněk poznámkou:
Minimální lhůty provádění těchto revizí se určují v závislosti na základních charakteristikách zařízení.
Pozn.: Viz čl. 3.1 ČSN 33 2000-3.

F.2 Lhůty pravidelných revizí
Pozn. 1: Lhůty mohou být například tři roky kromě následujících případů s výskytem většího rizika, kde se mohou vyžadovat kratší lhůty:

První odrážka

  • pracoviště nebo místa s nebezpečím chemické degradace, požáru nebo výbuchu;

S obsahem textu návrhu poznámky nesouhlasím.

Nesouhlas opírám i v tomto případě o tento názor:

Návrh je, co se týče elektrických zařízení pro výbušnou atmosféru, v rozporu s čl. 4.3.2 ČSN EN 60079-17:1999.

Zde se praví:
„Interval mezi periodickými revizemi nesmí být delší než 3 roky bez vyžádání odborného posudku.„

F.2 Lhůty pravidelných revizí
První věta za odrážkami Pozn. 1

Pro byty, obydlí a příbytky se mohou uplatnit delší lhůty.

S obsahem textu návrhu poznámky nesouhlasím.

Nesouhlas opírám v tomto případě o tyto skutečnosti:

  1. Žádným právním předpisem není fyzickým osobám, tedy občanům, uložena povinnost pravidelných revizí v bytech, obydlích a příbytcích.

  2. Návrh je v rozporu s ČSN 33 1500, Tab. 1. – poznámka pod čarou 2).

F.2 Lhůty pravidelných revizí
Pozn. 2: Pravidelné revize se mohou u rozsáhlých instalací (např. ve velkých průmyslových závodech) nahradit odpovídajícím bezpečnostním režimem průběžného sledování a průběžné údržby zařízení a instalací, které provádějí osoby znalé.

S obsahem textu poznámky návrhu nesouhlasím.

Nesouhlas opírám v tomto případě o tyto skutečnosti:

1. Návrh je v rozporu s ustanovením § 134 odst. (1) písm. c) zákoníku práce. Zde se uvádí, že, cituji ve zkráceném znění: „Stroje, technická zařízení, přístroje a nářadí musí být pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.„ Spojka „a„ je v tomto konkrétním větném spojení ve významu slučovacím.

2. Nelze normou měnit fakultativní ustanovení zákona!

3. Pojem „osoby znalé“ je, jak již bylo výše uvedeno, pojmem používaným v platném právním předpisu – vyhl. č. 50/1978 Sb. – viz § 5. Takovouto formulací by byla popřena ČSN 34 3100 v čl. 34 a v článcích navazujících!!

Je s podivem, že v tomto duchu prošla i ZMĚNA Z2 ČSN 33 1500!!

Dovětek:
Osobně se s tímto trendem, který má své počátky již ve tvorbě ustanovení článků 3.2 až 3.4 ČSN 33 1500, plně ztotožňuji, návrh nové vyhlášky MPSV o vyhrazených elektrických zařízeních s ním také počítal, ale tato cesta jeho legalizování je nepřípustná. V právním státě nelze připustit, že účel světí prostředky.

F.3 Rozsah pravidelných revizí Pravidelné revize by měly zahrnovat alespoň

  • prohlídku, a to základní ochrany (ochrany před dotykem živých částí) a ochrany před požárem.

S obsahem textu návrhu poznámky nesouhlasím.

Nesouhlas opírám v tomto případě o tuto skutečnost:

1. Text návrhu je, ve srovnání s textem 2. odrážky čl. 611.3 (- použití protipožárních přepážek a jiných opatření na ochranu před šířením ohně a před tepelnými účinky (viz např. kapitoly 42, 43 a oddíly 482, 527)), formulací ochrany před požárem jednak neurčitý a ve svém důsledku (měl-li by vystihovat obsah pojmu „ochrana před požárem„) nad rámec činnosti revizního technika.

F.4 Zpráva
O každé pravidelné revizi musí být sepsána zpráva. Ta musí, kromě závěrů zjištěných při prohlídce a zkouškách, obsahovat i záznamy příslušných výsledků měření, informaci o změnách nebo rozšířeních instalace a o čemkoliv, v čem instalace nevyhovuje pravidlům. Přitom musí být výslovně uvedeny části instalace, jichž se zpráva týká.

S obsahem textu návrhu nesouhlasím.

Nesouhlas opírám v tomto případě o tyto skutečnosti:

1. Návrh zcela pomíjí existenci platné ČSN 33 1500, konkrétně její čl. 6.

2. Co se týče termínu „zpráva„ – viz moje připomínka k čl. 61.1.6 návrhu.

3. Je použit pojem „pravidla„, aniž je v návrhu definován. Je třeba mít na zřeteli, že revidované elektrické zařízení může být

a) instalováno:

  • byla, minimálně v tom, že pro výchozí v rozporu s požadavky předpisů (rozumí se právních),
  • byla, minimálně v tom, že pro výchozí v nesouladu s Českými technickými normami,
  • byla, minimálně v tom, že pro výchozí - v rozporu s průvodní dokumentací výrobců,

b)provozováno:

  • byla, minimál opět v rozporu s požadavky předpisů,
  • byla, minimál opět v rozporu s průvodní dokumentací výrobců,
  • byla, minimál v rozporu s požadavky místních provozních a bezpečnostních předpisů (srovnej s NVč. 378/2001 Sb.)
a všechna zjištění v tomto směru se mohou promítnout do bezpečného provozu zařízení.

4. Co se týče termínu „musí kromě“, nelze jej v této souvislosti použít. Návrh musí fakultativně stanovit, co má revizní technik ověřovat (jak revizní technik, tak i provozovatel musí znát požadavky, které je nutné, ať již při činnosti revizního technika jako jeho zaměstnance a/nebo při objednané službě, kdy se provozovatel stává objednatelem, splnit – viz metodické pokyny pro tvorbu ČSN ohledně výrazů vyjadřujících požadavky). V opačném případě nastanou, a v praxi bohužel nastávají (může to potvrdit kterýkoliv orgán dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb.), neřešitelné situace, a to nejen při výkonu dozoru. Ten, kdo si objedná provedení (nejen) pravidelné revize, musí vědět, co v ní má najít. Jak v opačném případě může potvrzovat věcnou správnost předložené faktury za její provedení?

5. Skutečnost, že není, jak bylo výše uvedeno, jasně řečeno, co je to bezpečnost elektrického zařízení.

Závěr
Revizní technici, je za pět minut dvanáct, nedopusťte, aby o vás bylo rozhodnuto bez vás!

Nemohu souhlasit s názorem pana Lojkáska – viz jeho příspěvek v čísle 2/2003 –, v němž spojuje činnost revizní a kontrolní, vykonávanou, jak říká „přesně podle platných norem„ s „určitým dogmatismem a alibismem„.

Vím, kam míří – míří na má slova k revizním technikům, napsaná dokonce v příspěvku do čísla 6/2002, aby do závěru revizní zprávy za stávajícího stavu neuváděli jen to, co lakonicky říká čl. 6.1.2 ČSN 33 1500, ale:

„Elektrické zařízení je z hlediska bezpečnosti definované v PŘÍLOZE A ČSN 33 1500 schopné provozu.„

V příspěvku pana Lojkáska se dočteme, že „V tomto kontextu si nejsem jist, zda kontrolou či revizí pouhé elektrické bezpečnosti elektrického zařízení splní např. revizní technik to, co od něj zákazník očekává, potažmo za co zaplatí.„

Já dodávám, resp. opakuji, i na tomto místě, že opravdu „nesplní“ – pozor na obsah tohoto slovesného tvaru – to, co zákazník, ví-li vůbec (jak jsem se zmínil výše), co má očekávat, stejně tak jako co za revizi (jak jsem se zmínil výše) zaplatí. Pohybovat se v tak závažné a odpovědné činnosti, jako jsou revize elektrických zařízení, v úrovni dohadů a „dobrých úmyslů“ je, když ne cestou do pekel, tak jistě tancem na tenkém ledě.

Naopak plně s panem Lojkáskem souhlasím, když opakuje to, co již dlouho tvrdím, a to, že, cituji jeho slova: „Vždyť elektrické zařízení je instalováno a provozováno především proto, aby plnilo určitou funkci, nezřídka právě funkci bezpečnostní. To, že je samo o sobě bezpečné, by mělo být naprostou samozřejmostí.„ Jenomže k tomu, aby tomu tak bylo, já důrazně dodávám, že musí být vytvořeny předpoklady mj. i v tom, jak má revizní činnost vypadat.

To by nejen měla, ale musí říci příslušná ČSN a revizní technik by měl opravdu konat „přesně podle platných norem„, jinak to ani nelze. Jsou-li ve stávajících normách nejasnosti a v nových ještě přibývají, je to špatně.

Proto jsem napsal tento příspěvek a apeluji na revizní techniky slovy: „Nečekejte, co pro věc udělají druzí, ale položte si otázku, co pro ni můžete uděláte vy!„