Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2017 vyšlo
tiskem 6. 11. 2017. V elektronické verzi na webu od 27. 11. 2017. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; Točivé elektrické stroje

Hlavní článek
Analýza účinku geometrických charakteristik CFD simulací na teplotní pole sinusového filtru
On-line optimalizácia komutačných uhlov prúdu vo fázach BLDC motora

Aktuality

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Slovensko bude partnerskou zemí MSV 2018 Příští rok se chystají oslavy několika kulatých výročí včetně 100 let od založení…

Více aktualit

Revize? Revize!

Elektro 3/2001

Ing. Václav Honys, znalecké posudky a poradenství v elektrotechnice

Revize? Revize!

V čase povánočním sedím nad rukopisem knížky pro revizní techniky a zamýšlím se, jak jinak, než právě nad revizemi. Jaká je jejich minulost? Plní revize elektrických zařízení v současné době svůj účel? Co přinášejí? Jakému účelu slouží? Nejsou nyní jen pouhou formalitou? Odpovídají tempu doby? Jsou perspektivním nástrojem i pro budoucnost …? Otázek mohou být desítky. A odpovědí, šálivých, přesných i vyhýbavých, právě tolik; záleží na tom, jak od koho. Inu, horká kaše, do níž neradno šlápnout, a když, pak to znamená diskutovat. Tedy otevřeně a bez bázně diskutujme! Doba je tomu prý nakloněna.

Jestliže mě paměť nešálí, objevil se pojem revize elektrických zařízení v někdejším předpisu ESČ, vydaném krátce před zrušením Svazu (mimořádný sjezd Svazu 4. března 1951). Jejich účel od těch dob zůstává nezměněn – ověření bezpečnosti elektrické instalace. Říkám úmyslně „instalace“, protože bezpečnost sériově vyráběných elektrických předmětů se ověřuje jinak. Ale protože i z nich lze sestavit nebezpečný celek, jistě bude mít i nadále výchozí revize svou nezastupitelnou roli.

Provozovaná elektrická zařízení stárnou, a vzniká tak možnost ohrožení, pro laika těžko rozeznatelná. Úlohou pravidelných revizí je takové potenciálně hrozící nebezpečí včas odhalit.

Až potud neotřesitelná fakta k minulé, ale jistě i budoucí úloze revizí. Dalším je skutečnost, že existence revizní zprávy je nutným předpokladem pro úspěšnou kolaudaci objektu, pro zahájení odběru elektrické energie a kontrolu dozorčích institucí bez udělení pokut.

V čem ona bezpečnost elektrického zařízení vlastně spočívá? Ve schopnosti elektrické instalace nezpůsobit škodu? To je jistě pravda, ale pouze obecná – namísto odpovědi vyvolává řadu otázek: jaký druh škody? od jaké (finanční) výše? na čem? atd.

Je tedy bezpečnost dána mírou shody s předpisy? Většina tázaných by jistě odpověděla kladně. Ale i taková odpověď vyvolává otázky: i s těmi předpisy, které jsou v současné době zastaralé a rozporuplné? A co dělat se závadami, které současné předpisy nestačí pokrýt? Jak rozeznat závady bránící provozu od těch ostatních?

Když tedy revize nesporně ano, v jakých lhůtách? V odzávazněné ČSN 33 1500 jsou lhůty odvozovány od zastaralých prostředí podle ČSN 33 0300. Jaké lhůty uplatňovat v nových prostředích? Ta jsou definována v ČSN 33 2000-3.

Při právním sporu se revizní zpráva stává významným listinným dokumentem. Obstojí, je-li sestavena podle zastaralé a nyní již dobrovolné kapitoly 6. v ČSN 33 1500?

A vůbec – je v moci revizního technika, aby při současném stavu techniky ovládal vše, co mu tzv. Osvědčením o odborné způsobilosti pro provádění revizí elektrických zařízení do 1 000 V (veškerých!) v prostorech bez nebezpečí výbuchu tak říkajíc spadlo do klína? Proč stále ještě neexistují užší specializace? Je vůbec někdo schopen takového univerzálního technika kvalifikovaně (bez pomocných mřížek) vyzkoušet? Tak, aby adept zkoušek věděl, nejen JAK je to napsáno v normě, ale také PROČ to tam je?

Ač absurdní, zdá se, že soubor těchto otazníků dává i tu pravou odpověď na otázku, proč se vyvíjí stále více úsilí na kvantitu revizí než jejich kvalitu.

Povánočním časem jsem začal, povánočním veršem skončím: „… že jednou světlo vejde i do…“.

S potěšením děkuji touto cestou všem svým příznivcům, příval jejichž novoročenek došel koncem minulého roku na moji adresu.

Ing. Václav Honys