Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Více aktualit

První sluneční věžová elektrárna v Německu

Přestože v Německu nejsou sluneční podmínky nejpříznivější, byla zde v srpnu 2009 ve městě Jülichu (35 km západně od Cách) uvedena do provozu první sluneční věžová elektrárna s výkonem 1,5 MW, jejímž provozovatelem je Komunální podnik města Jülichu. V podstatě jde o běžnou parní elektrárnu, v nichž se pára vyrábí přímým působením silně koncentrovaného slunečního záření, a na rozdíl od fotovoltaických elektráren je tento typ vhodný zejména pro větší výkony.
 
Stavba sluneční tepelné věžové elektrárny trvala téměř tři roky a Spolkové ministerstvo životního prostředí (BMU) ji podpořilo částkou 4,1 mil. eur. Elektrárna bude ale také sloužit jako pokusná a demonstrační tepelná elektrárna pro německý výzkum a průmysl. V jednom podlaží asi v polovině výšky věže sluneční elektrárny je vybudována moderní výzkumná solární laboratoř pro odborníky z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku (DLR) a jejich partnery.
 
Tato sluneční elektrárna je instalována na pozemku o rozloze asi osm hektarů, kde je umístěno 2 153 pohyblivých rovinných zrcadel (heliostatů) s celkovou aktivní plochou téměř 18 000 m2. Zrcadla sledují během dne dráhu Slunce a neustále soustřeďují sluneční paprsky na speciální přijímač (absorbér) s plochou asi 22 m2, který je instalován na vrcholu solární věže vysoké 60 m. Přijímač se skládá z porézních keramických článků s voštinovou strukturou, kterými proudí nasávaný okolní vzduch. Vzduch se přitom ohřívá na teplotu asi 700 °C a následně se využívá k výrobě vodní páry, která pohání dvoustupňovou parní turbínu. V posledním kroku mění generátor rotační energii turbíny na elektrický proud, který na úrovni vysokého napětí dodává provozovatel do veřejné sítě za zvýhodněnou cenu podle zákona o obnovitelných energiích (EEG). Předpokládá se, že elektrárna ročně dodá do rozvodné sítě zhruba 1 000 MW·h elektrické energie.
 
Důležitou součástí elektrárny je akumulátor tepla, který zabírá dvě podlaží solární věže. Akumulátor je naplněn keramickými tělísky, mezi kterými proudí při slunečním svitu horký vzduch a ohřívá je. Není-li k dispozici sluneční svit, probíhá proces obráceně a akumulátor ohřívá chladný vzduch, který jím prochází, na teplotu potřebnou pro výrobu páry. To umožňuje vyrovnávat kolísání výkonu slunečního záření a vyrábět elektrický proud až po dobu osmi hodin bez slunečního svitu.
 
Německý průmysl chystá v budoucnu dodávat sluneční elektrárny tohoto typu do zemí Jižní Evropy a Severní Afriky a výhledově i na Saharu. Dvanáct evropských společností, včetně koncernů ABB a Siemens, podepsalo koncem července 2009 v Mnichově memorandum o porozumění zakládající tzv. průmyslovou iniciativu Desertec. Cílem této iniciativy je vybudovat na Sahaře s investicemi ve výši zhruba 400 mld. eur sluneční elektrárny, které by měly od roku 2050 pokrývat až 15 % spotřeby elektrické energie Evropské unie a podstatnou část spotřeby států severní Afriky a Středního východu.
[Podle tiskových materiálů DLR zpracoval Ing. Karel Kabeš.]


Obr. Sluneční věžová elektrárna Jülich (foto: DLR)