Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Provokativní otázky, provokativnější odpovědi (část 5c – dokončení)

číslo 6/2005

Provokativní otázky, provokativnější odpovědi (část 5c – dokončení)
Víme vůbec, o čem hovoříme, když mluvíme o vyhrazených technických zařízeních?
Otázky související s VTZ a dále s podnikáním v elektrotechnice, odbornou způsobilostí v elektrotechnice a s projektováním elektrických zařízení

Ing. Jaroslav Melen,
soudní znalec v oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice

Otázka 7

V čl. 6.3 ČSN 33 1500 ve znění změny Z3 se uvádí, že zprávu o výchozí i pravidelné revizi lze vypracovat v případě potřeby s využitím písemných dokladů vypracovaných příslušnými specialisty. Organizace, které vykonávají speciální měření, mají zcela jiné termíny na vyhotovení posudků, popř. závěrů z měření, než jsou termíny pravidelných revizí. To se má tedy čekat třeba devět měsíců, až přijde posouzení např. elektromagnetické kompatibility, a pak vystavit revizní zprávu?

Odpověď – Nejdříve otázkou:

To je tazatel nebo kterýkoliv revizní technik schopen např. otázky elektromagnetické kompatibility (působení vnějšího vlivu AM) vyřešit a řeší je i dnes již v rámci jeho/jejich prováděných úkonů pravidelné revize?

Konkrétní odpověď lze najít v české normě ČSN 33 2000-6-61 ed. 2 na str. 9, viz 6. odrážka čl. 611.3, kde se uvádí, že:

„Prohlídka musí tam, kde je to účelné, zahrnovat alespoň ověření těchto bodů:

  • volbu předmětů, zařízení a ochranných opatření přiměřeně k vnějším vlivům (viz 512.2 a oddíly 482 a 522)“, a k ní v následující poznámce:

    „POZNÁMKA N2: Od osoby provádějící výchozí revizi se nevyžaduje, aby uvedené ověření provedla pro každý vnější vliv úplně vyčerpávajícím způsobem; např. pro vnější vliv CB2 – šíření požáru se při revizi ověřuje, zda je použito zařízení vyrobené z materiálu, který zpomaluje šíření požárů, jejichž příčinou nebyla porucha elektrické instalace, a který předepisuje projekt vypracovaný firmou, která za správnost navržených opatření zodpovídá. V případech pochybností se v revizní zprávě upozorní na potřebu ověření těchto opatření předepsaných v projektu.“

    Slůvko „např.“ je tam proto, že se může jednat třeba i o vnější vliv AM.Upozornění na potřebu ověření těchto opatření předepsaných v projektu je u výchozích revizí upozorněním pro investora, anebo u pravidelných revizí pro provozovatele, nikoliv vyjádřením nutnosti čekat „třeba devět měsíců“ na vypracování revizní zprávy.

    Otázka 8

    Jak tedy má, z pohledu ochrany před nebezpečím neelektrického charakteru, vypadat revizní zpráva o pravidelné revizi elektrické části technických zařízení (strojních zařízení, zdvihacích zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů apod.) připojovaných na elektrické instalace budov?

    Odpověď

    V soupisu provedených úkonů revizní technik uvede, jaké zkoušky (za účelem ověření, zda osoby a majetek jsou přiměřeně chráněny před nebezpečím neelektrického charakteru, která mohou tato zařízení způsobovat v důsledku nedostatečné nebo vadné funkce jejich elektrického vybavení) jím byly provedeny. To mu říkalo i změnou Z3 nezměněné znění 4. odrážky čl. 6.1 ČSN 33 1500. Na potřebu dodatečného zajištění jím neprovedených zkoušek je nutné v revizní zprávě upozornit.

    Nikdy jsem neřekl – a pokud vím, tak to nikdo jiný ani netvrdil, že je musí provést sám. Odkazuji rovněž na změnou Z3 nezměněné znění nejen první věty čl. 6.1.1 citované normy.

    NÁMITKA:
    Mluvíte o strojích, ale pro ně přece platí nařízení vlády č. 170/1997 Sb., kterým se stanovují technické požadavky na strojní zařízení, ve znění NV č. 15/1999 Sb. a NV č. 283/ /2000 Sb., a to se přece týká výrobců, a ne provozovatele a konec konců vůbec ne revizního technika při pravidelných revizích.

    ODPOVĚĎ:
    To je sice pravda, ale jen zčásti. (Pozor, dnem vstupu ČR do EU vstoupilo v platnost NV č. 24/2003 Sb., kterým bylo uvedené NV zrušeno.)
    Předně o tom, zda se na daný výrobek – strojní zařízení vztahuje i nařízení vlády č. 17/2003 Sb. (do dne vstupu ČR do EU to bylo NV č. 168/1997 Sb., ve znění NV č. 281/2000 Sb.), rozhoduje analýza rizik, kterou musí vykonat výrobce. Zásady pro stanovení rizikovosti jsou uvedeny v ČSN EN 10501).

    Jestliže zhodnocení výrobku ukáže, že nebezpečí vyplývá hlavně z elektrických chyb, považuje se zařízení za podléhající výhradně nařízení vlády č. 17/2003 Sb., ve kterém jsou vzaty v úvahu všechna hlediska bezpečnosti, včetně bezpečnosti strojního zařízení.
    Pro ostatní stroje takto nevyhodnocené platí, že se na ně vztahují obě nařízení vlády, tj. jak NV č. 24/2003 Sb., tak i NV č. 17/2003 Sb.
    Kdo nevěří, ať se podívá do Komentáře ke směrnici č. 98/37/ES o strojním zařízení – v roce 2000 vydal Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví – svazek č. 15, str. 35.

    Doporučuji podívat se rovněž do NV č. 24/2003 Sb., resp. do Přílohy č. 2, a věnovat pozornost čl. 1 ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA OCHRANU ZDRAVÍ A BEZPEČNOST, z něj čl. 1.2.1 Bezpečnost a spolehlivost ovládacích systémů, čl. 1.2.6 Porucha v dodávce el. energie, čl. 1.2.7 Selhání ovládacího obvodu, čl. 1.5 Ochrana před dalšími nebezpečími, čl. 1.5.1 Přívod el. energie a čl. 1.5.2 Statická elektřina.

    Nu, a sekundárně platí, že o tom, jak výrobce zajistil splnění požadavků technického předpisu – jinak by nemohl o výrobku prohlašovat, že je bezpečný (viz uvedená citace 2. odstavce § 3 zákona č. 102/2001 Sb.), se jako revizní technik dozvím v průvodní dokumentaci onoho strojního zařízení s elektrickým vybavením.

    Závěr

    Seriál, o němž jsem přesvědčen, že jej četli převážně jen revizní technici elektro a možná vedoucí elektroúdržeb a energetici, si kladl za cíl začít se bavit o záležitosti vyhrazených technických zařízení (zdůrazňuji nejen v jejich dnešní skladbě, a tím méně nikoliv jen o zařízeních elektrických) a s nimi spojených otázkách věcně a bez emocí, spojených s partikulárními zájmy těch či oněch aktérů na tomto poli.

    Do jaké míry se mi podařilo alespoň vzbudit zájem, ponechávám na laskavých čtenářích. Seriál bych zakončil závěrečnou otázkou a odpovědí na ni.

    Otázka závěrečná
    Jestliže otázky pravidelných revizí a nakládání s revizními zprávami, co se týče pravidelných revizí, jsou takové, jaké jsou, měl by se tento stav změnit, a jak?

    Odpověď
    Byl jsem 2) a jsem stále toho názoru, že pravidelné revize je třeba nahradit technickou inspekcí technických zařízení a že je musí po dobu jejich provozu vykonávat pouze právnické osoby autorizované a akreditované podle zvláštního zákona (nabízí se analogie se zákonem č. 22/1997 Sb.).

    Přitom kterých technických zařízení (lhostejno, zda jim budeme stále říkat „vyhrazená“, nebo je nazveme jinak) by se takováto inspekce týkala, o tom je třeba vést diskusi, nikoliv ale nejen na úrovni revizních techniků, ale i na té nejvyšší – na úrovni, podle mého názoru, zejména těch ministerstev, která by na tom měla být co nejvíce zainteresována, tj. Ministerstvo obchodu a průmyslu ČR a Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. To vyplývá z kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných orgánů státní správy ČR, ale hlavně to souvisí s tím, co bylo mnou uvedeno v prvním dílu tohoto seriálu.
    Diskusi ale nutně musí předcházet systémová analýza celé problematiky a především vize toho, kam a kterým směrem by role nejen státu, ale i výrobců a provozovatelů těchto zařízení měla směřovat. V opačném případě by taková diskuse nikam nevedla.

    Vyloučit ale z takovéto diskuse stejně tak jako ze zmíněné analýzy zástupce zaměstnavatelů a zaměstnanců (dodnes je to nechává chladnými) by bylo krátkozraké. Krátkozraké proto, že pro oba tyto subjekty by mělo být bytostným zájmem, aby se jednak nemrhalo zdroji, ať již finančními, nebo lidskými, stejně tak jako to, aby se neopomíjel dopad na oblasti bezpečnosti práce.

    K mrhání finančními a lidskými zdroji musím uvést, že z pohledu bezpečnosti technických zařízení hrály v dřívější době významnou motivační roli i pojišťovací subjekty. Šlo o Zajišťovací svaz pro rizika průmyslová a Ústřední svaz soukromého pojištění v Praze. Byli tu, mimo úředně autorizované civilní inženýry pro elektrotechniku, navíc ustanoveni Elektrotechnickým svazem československým a oběma vzpomenutými svazy odborní znalci na revize elektrických zařízení a hromosvodů. Byli ustanoveni pro účely požárního pojištění.

    Vycházelo se při tom z dokumentu Doplňovací pojistné podmínky požárního pojištění pro elektrická zařízení a hromosvody. Ten platil, jak se uvádělo, pro továrny, živnostenské závody a elektrárny.

    Tab. Početní seznam znalců pro revize elektrických zařízení a hromosvodů podle stavu k 1. lednu 1946

    Čechy Morava Slovensko Československá republika
    celkem 159 celkem 77 celkem 22 258
    z toho pro Prahu 76 z toho pro Brno 25 z toho pro Bratislavu 8

    Seznam znalců3) pro revize elektrických zařízení a hromosvodů podle stavu k 1. lednu 1946 je patrný z připojené tabulky. Seznam byl členěn podle zemí a pro celou tehdejší Československou republiku čítal 258 znalců.

    Nejen revizním technikům kladu otázku: „Myslíte si, že by jich dnešní pojišťovny měly víc?“

    Literatura:
    Komentář ke směrnici č. 98/37/ES o strojním zařízení. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2000, svazek č. 15.
    MELEN, J.: Příručka nejen pro provozovatele elektrických zařízení. Knižnice elektro, 2004, svazek 73.
    Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů: zák. č. 71/2000 Sb., č. 102/2001 Sb., č. 205/2002 Sb., č. 226/2003 Sb. a č. 277/2003 Sb.
    ZÁKON ze dne 5. března 1998, č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, Změna: 209/2000 Sb.
    ZÁKON ze dne 22. února 2001, č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), Změna: 146/2002 Sb.
    VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 9. června 1998, č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
    VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 29. května 1998, č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona.
    NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 12. září 2001, č. 378/2001 Sb., kterým se stanovují bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.
    NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 9. prosince 2002, č. 24/2003 Sb., kterým se stanovují technické požadavky na strojní zařízení.
    NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 9. prosince 2002, č. 17/2003 Sb., kterým se stanovují technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí.
    NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 26. ledna 2005, č. 101, o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.
    ČSN 33 0010 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Rozdělení a pojmy, tř. znak: 330010, účinnost: 1984. 03. 01.
    ČSN 33 2000-6-61 ed. 2 Elektrické instalace budov – Část 6-61: Revize – Výchozí revize, tř. znak: 332000. Vydána: 2004. 04. 01, účinnost: 2004. 05. 01.
    ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení, tř. znak: 331500, účinnost: 1991. 06. 01.
    ČSN 33 1500 Tisková změna Z3. Vydána: 2004. 04. 01, účinnost: 2004. 05. 01.
    ČSN EN 1050 – Bezpečnost strojních zařízení – Zásady pro posouzení rizika, třídicí znak: 833010. Vydána: 2001. 08. 01, účinnost: 2001. 09. 01.
    ČSN EN 61508-1 Funkční bezpečnost elektrických/elektronických/programovatelných elektronických systémů souvisejících s bezpečností – Část 1: Všeobecné požadavky. Vydána: 2002. 09. 01, účinnost: 2002. 10. 01.
    ČSN EN 61508-2 – Část 2: Požadavky na elektrické/elektronické/programovatelné elektronické systémy související s bezpečností. Vydána: 2002. 09. 01, účinnost: 2002. 10. 01.
    ČSN EN 61508-3 Část 3: Požadavky na software. Vydána: 2002. 09. 01, účinnost: 2002. 10. 01.
    ČSN EN 60079-17 ed. 2 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru – Část 17: Revize a preventivní údržba elektrických instalací v nebezpečných prostorech (jiných než důlních). Vydána: 2004. 03. 01, účinnost: 2004. 04. 01.

    (konec příspěvku)


    1) Bezpečnost strojních zařízení – Zásady pro posouzení rizika, třídicí znak: 833010.
    2) Odkaz zejména na kapitolu 19.6.2 Příručky nejen pro provozovatele elektrických zařízení – Knižnice elektro 2004, svazek 73.
    3) Vycházím z údajů ESČ, Praha 1946.