Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo
tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Aktuality

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Více aktualit

Provokativní otázky, provokativnější odpovědi (část 2.)

číslo 12/2004

elektrotechnické fórum

Provokativní otázky, provokativnější odpovědi (část 2.)
Víme vůbec, o čem hovoříme, když mluvíme o vyhrazených technických zařízeních?

Ing. Jaroslav Melen,
soudní znalec v oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice

Posoudit, zda je někdo schopen podnikat, na to neexistuje žádná komise. Přesto, a snad právě proto, máme k tomuto účelu studijní obory jak na vysokých školách (např. bakalářské studium oboru elektrotechnika nebo komerční elektrotechnika), tak na školách nižších stupňů (management v elektrotechnice, nástavbové studium – podnikání v oboru elektro). Nechce se věřit, že tuto skutečnost ani Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV), ani Institut technické inspekce Praha (ITI Praha), potažmo Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP) v úvahách o tom, jak se stavět k podmínkám vstupu do podnikání, nezaznamenaly. Prověrkové komise na potenciální podnikatele v elektrotechnice nemáme, tedy zaplať Pánbůh, že nemáme. Stačí, když ten, kdo se chce postavit na vlastní nohy a podnikat v elektrotechnice, musí nejdříve absolvovat právně nepodložené martyrium na ITI Praha – martyrium, kterému se úředně říká „prověřování odborné způsobilosti„, aby mohl získat živnostenský list pro toto podnikání. Právní nepodloženost lze spatřovat v tom, že do dnešního dne neexistují (i když podle představ dvou zmíněných aktérů – ČÚBP a ITI Praha, musí existovat jejich podíl na rozhodování o tom, kdo může a kdo nemůže podnikat) transparentní pravidla pro ověřování takovéto způsobilosti. Neexistují proto, že MPSV mělo vyhláškou: „… blíže vymezit předpoklady kladené na odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení a odborné způsobilosti jejich pracovníků a stanovit způsob prověřování jejich odborné způsobilosti.„ Tuto pravomoc mu dal § 7b odst. (1) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, novelizovaný zákonem č. 124/2000 Sb. Pravomoc nebyla naplněna a do současné doby žádná právně podložená pravidla stanovena nejsou. Bez ohledu na to si stát za „prověřování“ nechává prostřednictvím ITI Praha platit. To si posvětil vyhláškou číslo 398/2001 Sb. A i kdyby takovýto krok MPSV již učinilo, byl by to, podle mého názoru, krok nejen zpět. Abych byl správně pochopen, když říkám „nejen„, kladu tyto otázky:

Otázka 1
Platí stále usnesení vlády ČR ze dne 19. 5. 2003 č. 475, o Národní politice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?

Odpověď
Protože nebylo podle informací mně dostupných revokováno, platí.

Otázka 2
Platí z tohoto usnesení ještě stále pasáž popisující Cíle Národní politiky BOZP, konkrétně 3.1 Právní oblast?

Odpověď
Platí.

Otázka 3
Jaký má, nebo snad měl být, její cíl?

Odpověď
Cílem mělo být zjednodušení a větší stabilita právní úpravy a zvýšení právního vědomí.

Otázka 4
Jakými prostředky ho mělo být dosaženo?

Odpověď
Odpověď dávají samotné Cíle Národní politiky BOZP. Mimo jiné se tam v dále uvedených bodech praví, že v Právní oblasti se má:

  • „Zpracovat návrh zákona o inspekci práce, který stanoví formy účinné kontroly, prosazování a vynucování předpisů všemi zúčastněnými orgány státního odborného dozoru.„

  • „Zpracovat návrh zákona umožňující důsledné provádění kontroly, prosazování a vynucování předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení a bezpečnosti při používání technických zařízení.„

  • „Utlumit stávající činnost jediné organizace státního odborného dozoru (Institutu technické inspekce Praha), která se týká uplatňování podmínek vstupu do podnikání, a činnost dosavadní pobočky ITI Praha v oblasti vyhrazených technických zařízení na úseku jaderné energie převést na Státní úřad pro jadernou bezpečnost.„

Otázka 5
Jak je to s 3. a 4. bodem?

Odpověď
Poslanecké sněmovně byl předložen návrh zákona o inspekci práce. Návrh nerespektuje Národní politiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, podle kterého také měl být (viz 4. bod) – a já dodávám současně, jinak je to nesystémové – vypracován návrh zákona umožňující důsledné vykonávání kontroly, prosazování a vynucování předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení a bezpečnosti při používání technických zařízení.

Otázka 6
Jak je to se 7. bodem?

Odpověď
Tuto odpověď nechť si laskaví čtenáři, kteří vidí to „dílo„ kolem ukončení platnosti osvědčení k vykonávání revizí, která byla vydána před nabytím účinnosti zákona č. 124/2000 Sb., dosadí sami. Onen „útlum„ dosavadní činnosti ITI byl, alespoň jak se to jeví dnes po předložení pouhého návrhu zákona o inspekci práce, jen „plácnutím do vody„. Samo MPSV ví moc dobře, že pokud se nezmění zákon o SOD, podle kterého je MPSV zřizovatelem ITI Praha, o žádném „útlumu„, natož o jeho zrušení, nemůže být ani řeč. To proto, že úkoly, velkolepě nazývané „dozorem nad bezpečností vyhrazených technických zařízení„, by potom muselo plnit samo ministerstvo!

Otázka 7
Myslíš si, milý čtenáři, že k podnikání v elektrotechnice je třeba, a to nejen z hlediska zajištění bezpečnosti práce, aby způsobilost k němu byla předmětem rozhodování organizace zřízené státem, tj. prostřednictvím MPSV, konkrétně dnes jediné ITI Praha?

Odpověď
Já si to nemyslím, a ani se nepotřebuji opírat o 7. bod Národní politiky BOZP. Mám pro to analogické zdůvodnění.

Otázka 8
Myslíš si, milý čtenáři, že pro podnikání v elektroenergetice – tj. v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, činností nepochybně se dotýkajících nejen elektrických zařízení (záměrně neříkám vyhrazených technických zařízení) – není třeba brát zřetel na bezpečnost těchto technických zařízení a na bezpečnost při jejich používání?

Odpověď
Opak je pravda – je to třeba.
A přesto k takovémuto podnikání stačí podle zákona č. 222/1994 Sb.:

  • doložení odborné způsobilosti ukončením vysokoškolského vzdělání technického směru a tří let praxe v oboru nebo úplného středního odborného vzdělání technického směru s maturitou a šesti roků praxe v oboru nebo (ČÚBP a ITI Praha, div se) jen osvědčením o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů,

  • prokázání, že žadatel o autorizaci má finanční, technické a materiální předpoklady k zajištění výkonu autorizované činnosti a že touto činností nedojde k ohrožení zájmů na ochranu životního prostředí podle právních předpisů, a

  • to, že držitel autorizace je povinen zajistit, aby technická zařízení používaná k výkonu autorizované činnosti splňovala požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy na úseku bezpečnosti práce a technickými normami.

Otázka 9
Myslíš si, milý čtenáři, že se žadatel o koncesi k provozování živnosti Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie nepodléhající licenci, realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW potřebuje pro prokázání, zda jeho zařízení splňuje platné právní předpisy, technické normy a požadavky předpisů z oblasti bezpečnosti práce, nechat „prověřovat„ ITI Praha?

Odpověď
Nepotřebuje. Podle § 7 písm. b) vyhlášky č. 154/2001 Sb., kterou se stanovují podrobnosti udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, stačí k prokázání technických předpokladů k udělení licencí pro podnikání v energetických odvětvích u současných zařízení jen čestné prohlášení žadatele o koncesi, že zařízení splňuje platné právní předpisy, technické normy a požadavky předpisů z oblasti bezpečnosti práce, zejména vyhlášky č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách, vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, a příslušná nařízení vlády k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.

Otázka 10
Ta se nabízí sama: Jak je možný takový diametrální rozdíl v přístupu k podnikání?

Odpověď
Podnikatelé v elektrotechnice nejsou, na rozdíl od elektroenergetiky, žádným způsobem organizováni, a tak si na nich stát jednak hojí své rány v příjmové stránce rozpočtu, jednak v rámci „aktivní„ politiky zaměstnanosti zaměstnává ty, kteří by se měli a mohli postarat sami o sebe. Na elektroenergetiku si stát netroufá, neboť vždy jde, stejně jako v daňové politice, cestou nejmenšího odporu. Dovedeš si, milý čtenáři, představit tu „grotesku„, kdy by inspektor ITI Praha „prověřoval„ odbornou způsobilost subjektu, jakým je např. výrobce elektřiny v kterékoliv elektrárně, nebo subjektu, který se zabývá přenosem či rozvodem elektřiny? Na ty by byl asi hodně krátký! Je přece mnohem jednodušší vymýšlet si „požadavky„ na drobného podnikatele, a o to víc v situaci, kdy pro takovéto „vymýšlení“ mu stát připravil tu nejpohodlnější cestu v podobě právně nezávazného „nicneříkání“.

Nutné a možné řešení současného stavu

Naplnit důsledně Cíle Národní politiky BOZP, v Právní oblasti 3. a 4. bod. Podmínky pro podnikání v elektrotechnice převést do podoby analogické podnikání v elektroenergetice.

Co by bylo třeba udělat v legislativní oblasti?
Zpracovat návrh zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v elektrotechnických oborech. Promítnout dopady do živnostenského zákona.

Příště pokračování na téma: Jak dál s odbornou způsobilostí v elektrotechnice aneb potřebujeme ještě vyhlášku č. 50/1978 Sb.?