Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 6/2017 vyšlo
tiskem 7. 6. 2017. V elektronické verzi na webu od 26. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Točivé el. stroje; Pohony a výkonová elektronika; Měniče frekvence; Elektromobilita

Hlavní článek
Použití programovatelných logických obvodů v elektrických pohonech
Stejnosměrné elektrické stroje s permanentními magnety

Aktuality

Startuje hlasování veřejnosti o vítězích 9. ročníku ekologické soutěže E.ON Energy Globe V Praze byly 20. 6. 2017 slavnostně představeny nominované projekty 9. ročníku prestižní…

Nejnovější monopost týmu ČVUT eForce FEE Prague Formula se představil na Václavském náměstí Dne 16. června se v dolní části Václavského náměstí prezentoval tým Fakulty…

IQRF Summit 2017 svědkem reálných IoT aplikací Akce zaměřená na reálná řešení v oblasti chytrých měst, budov, domácností, transportu,…

Konference Internet a Technologie 17 Sdružení CZ.NIC, správce české národní domény, si Vás dovoluje pozvat na již tradiční…

Alza.cz se chystá revolučně ovlivnit prodej elektromobilů Jako první e-shop je totiž zalistuje do své stálé nabídky. První upoutávkou na tento…

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

Více aktualit

Provokativní otázky, provokativnější odpovědi (část 2.)

číslo 12/2004

elektrotechnické fórum

Provokativní otázky, provokativnější odpovědi (část 2.)
Víme vůbec, o čem hovoříme, když mluvíme o vyhrazených technických zařízeních?

Ing. Jaroslav Melen,
soudní znalec v oboru bezpečnosti práce se specializací v elektrotechnice

Posoudit, zda je někdo schopen podnikat, na to neexistuje žádná komise. Přesto, a snad právě proto, máme k tomuto účelu studijní obory jak na vysokých školách (např. bakalářské studium oboru elektrotechnika nebo komerční elektrotechnika), tak na školách nižších stupňů (management v elektrotechnice, nástavbové studium – podnikání v oboru elektro). Nechce se věřit, že tuto skutečnost ani Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV), ani Institut technické inspekce Praha (ITI Praha), potažmo Český úřad bezpečnosti práce (ČÚBP) v úvahách o tom, jak se stavět k podmínkám vstupu do podnikání, nezaznamenaly. Prověrkové komise na potenciální podnikatele v elektrotechnice nemáme, tedy zaplať Pánbůh, že nemáme. Stačí, když ten, kdo se chce postavit na vlastní nohy a podnikat v elektrotechnice, musí nejdříve absolvovat právně nepodložené martyrium na ITI Praha – martyrium, kterému se úředně říká „prověřování odborné způsobilosti„, aby mohl získat živnostenský list pro toto podnikání. Právní nepodloženost lze spatřovat v tom, že do dnešního dne neexistují (i když podle představ dvou zmíněných aktérů – ČÚBP a ITI Praha, musí existovat jejich podíl na rozhodování o tom, kdo může a kdo nemůže podnikat) transparentní pravidla pro ověřování takovéto způsobilosti. Neexistují proto, že MPSV mělo vyhláškou: „… blíže vymezit předpoklady kladené na odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob z hlediska potřebného technického vybavení a odborné způsobilosti jejich pracovníků a stanovit způsob prověřování jejich odborné způsobilosti.„ Tuto pravomoc mu dal § 7b odst. (1) zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, novelizovaný zákonem č. 124/2000 Sb. Pravomoc nebyla naplněna a do současné doby žádná právně podložená pravidla stanovena nejsou. Bez ohledu na to si stát za „prověřování“ nechává prostřednictvím ITI Praha platit. To si posvětil vyhláškou číslo 398/2001 Sb. A i kdyby takovýto krok MPSV již učinilo, byl by to, podle mého názoru, krok nejen zpět. Abych byl správně pochopen, když říkám „nejen„, kladu tyto otázky:

Otázka 1
Platí stále usnesení vlády ČR ze dne 19. 5. 2003 č. 475, o Národní politice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci?

Odpověď
Protože nebylo podle informací mně dostupných revokováno, platí.

Otázka 2
Platí z tohoto usnesení ještě stále pasáž popisující Cíle Národní politiky BOZP, konkrétně 3.1 Právní oblast?

Odpověď
Platí.

Otázka 3
Jaký má, nebo snad měl být, její cíl?

Odpověď
Cílem mělo být zjednodušení a větší stabilita právní úpravy a zvýšení právního vědomí.

Otázka 4
Jakými prostředky ho mělo být dosaženo?

Odpověď
Odpověď dávají samotné Cíle Národní politiky BOZP. Mimo jiné se tam v dále uvedených bodech praví, že v Právní oblasti se má:

  • „Zpracovat návrh zákona o inspekci práce, který stanoví formy účinné kontroly, prosazování a vynucování předpisů všemi zúčastněnými orgány státního odborného dozoru.„

  • „Zpracovat návrh zákona umožňující důsledné provádění kontroly, prosazování a vynucování předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení a bezpečnosti při používání technických zařízení.„

  • „Utlumit stávající činnost jediné organizace státního odborného dozoru (Institutu technické inspekce Praha), která se týká uplatňování podmínek vstupu do podnikání, a činnost dosavadní pobočky ITI Praha v oblasti vyhrazených technických zařízení na úseku jaderné energie převést na Státní úřad pro jadernou bezpečnost.„

Otázka 5
Jak je to s 3. a 4. bodem?

Odpověď
Poslanecké sněmovně byl předložen návrh zákona o inspekci práce. Návrh nerespektuje Národní politiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, podle kterého také měl být (viz 4. bod) – a já dodávám současně, jinak je to nesystémové – vypracován návrh zákona umožňující důsledné vykonávání kontroly, prosazování a vynucování předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení a bezpečnosti při používání technických zařízení.

Otázka 6
Jak je to se 7. bodem?

Odpověď
Tuto odpověď nechť si laskaví čtenáři, kteří vidí to „dílo„ kolem ukončení platnosti osvědčení k vykonávání revizí, která byla vydána před nabytím účinnosti zákona č. 124/2000 Sb., dosadí sami. Onen „útlum„ dosavadní činnosti ITI byl, alespoň jak se to jeví dnes po předložení pouhého návrhu zákona o inspekci práce, jen „plácnutím do vody„. Samo MPSV ví moc dobře, že pokud se nezmění zákon o SOD, podle kterého je MPSV zřizovatelem ITI Praha, o žádném „útlumu„, natož o jeho zrušení, nemůže být ani řeč. To proto, že úkoly, velkolepě nazývané „dozorem nad bezpečností vyhrazených technických zařízení„, by potom muselo plnit samo ministerstvo!

Otázka 7
Myslíš si, milý čtenáři, že k podnikání v elektrotechnice je třeba, a to nejen z hlediska zajištění bezpečnosti práce, aby způsobilost k němu byla předmětem rozhodování organizace zřízené státem, tj. prostřednictvím MPSV, konkrétně dnes jediné ITI Praha?

Odpověď
Já si to nemyslím, a ani se nepotřebuji opírat o 7. bod Národní politiky BOZP. Mám pro to analogické zdůvodnění.

Otázka 8
Myslíš si, milý čtenáři, že pro podnikání v elektroenergetice – tj. v oblasti výroby a rozvodu elektřiny, činností nepochybně se dotýkajících nejen elektrických zařízení (záměrně neříkám vyhrazených technických zařízení) – není třeba brát zřetel na bezpečnost těchto technických zařízení a na bezpečnost při jejich používání?

Odpověď
Opak je pravda – je to třeba.
A přesto k takovémuto podnikání stačí podle zákona č. 222/1994 Sb.:

  • doložení odborné způsobilosti ukončením vysokoškolského vzdělání technického směru a tří let praxe v oboru nebo úplného středního odborného vzdělání technického směru s maturitou a šesti roků praxe v oboru nebo (ČÚBP a ITI Praha, div se) jen osvědčením o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů,

  • prokázání, že žadatel o autorizaci má finanční, technické a materiální předpoklady k zajištění výkonu autorizované činnosti a že touto činností nedojde k ohrožení zájmů na ochranu životního prostředí podle právních předpisů, a

  • to, že držitel autorizace je povinen zajistit, aby technická zařízení používaná k výkonu autorizované činnosti splňovala požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy na úseku bezpečnosti práce a technickými normami.

Otázka 9
Myslíš si, milý čtenáři, že se žadatel o koncesi k provozování živnosti Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie nepodléhající licenci, realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW potřebuje pro prokázání, zda jeho zařízení splňuje platné právní předpisy, technické normy a požadavky předpisů z oblasti bezpečnosti práce, nechat „prověřovat„ ITI Praha?

Odpověď
Nepotřebuje. Podle § 7 písm. b) vyhlášky č. 154/2001 Sb., kterou se stanovují podrobnosti udělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích, stačí k prokázání technických předpokladů k udělení licencí pro podnikání v energetických odvětvích u současných zařízení jen čestné prohlášení žadatele o koncesi, že zařízení splňuje platné právní předpisy, technické normy a požadavky předpisů z oblasti bezpečnosti práce, zejména vyhlášky č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách, vyhlášky č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanovují některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, a příslušná nařízení vlády k zákonu č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.

Otázka 10
Ta se nabízí sama: Jak je možný takový diametrální rozdíl v přístupu k podnikání?

Odpověď
Podnikatelé v elektrotechnice nejsou, na rozdíl od elektroenergetiky, žádným způsobem organizováni, a tak si na nich stát jednak hojí své rány v příjmové stránce rozpočtu, jednak v rámci „aktivní„ politiky zaměstnanosti zaměstnává ty, kteří by se měli a mohli postarat sami o sebe. Na elektroenergetiku si stát netroufá, neboť vždy jde, stejně jako v daňové politice, cestou nejmenšího odporu. Dovedeš si, milý čtenáři, představit tu „grotesku„, kdy by inspektor ITI Praha „prověřoval„ odbornou způsobilost subjektu, jakým je např. výrobce elektřiny v kterékoliv elektrárně, nebo subjektu, který se zabývá přenosem či rozvodem elektřiny? Na ty by byl asi hodně krátký! Je přece mnohem jednodušší vymýšlet si „požadavky„ na drobného podnikatele, a o to víc v situaci, kdy pro takovéto „vymýšlení“ mu stát připravil tu nejpohodlnější cestu v podobě právně nezávazného „nicneříkání“.

Nutné a možné řešení současného stavu

Naplnit důsledně Cíle Národní politiky BOZP, v Právní oblasti 3. a 4. bod. Podmínky pro podnikání v elektrotechnice převést do podoby analogické podnikání v elektroenergetice.

Co by bylo třeba udělat v legislativní oblasti?
Zpracovat návrh zákona o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v elektrotechnických oborech. Promítnout dopady do živnostenského zákona.

Příště pokračování na téma: Jak dál s odbornou způsobilostí v elektrotechnice aneb potřebujeme ještě vyhlášku č. 50/1978 Sb.?