Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Příslovce řádově a odborné vyjadřování

číslo 3/2002

Výměna zkušeností

Příslovce řádově a odborné vyjadřování

PhDr. Věra Vlková, CSc.

Jedním z charakteristických rysů současného českého jazyka je poměrně široké pronikání prvků odborného vyjadřování i do dalších stylových oblastí – především do oblasti popularizační, publicistické, popř. administrativní a také do běžně mluveného jazyka. Nejzřetelněji se to projevuje v rovině lexikální – to znamená v oblasti slovní zásoby, u slov a slovních spojení. Takto přejaté prvky se však ve svém novém prostředí poněkud proměňují, získávají např. nové významové rysy a odstíny, zatímco jiné se u nich naopak ztrácejí

V případě odborných názvů použitých mimo oblast odborného vyjadřování velmi často dochází k tzv. determinologizaci. To je proces, při kterém se původně úzký odborný název s přesně vymezeným významem a místem v jistém systému pojmů vyčleňuje ze systému pojmů, dostává se do širokého používání a tím ztrácí svou přesnost a jednoznačnost a postupně se stává obecným pojmenováním. Řečeno jinými slovy – při determinologizaci se ztrácí odborný význam slova.

Příkladem determinologizace je např. zeměpisný termín klima s významem „průměrný stav povětrnostních jevů v určité krajině“, užívaný rovněž v terminologických spojeních jako tropické klima, mírné klima, vnitrozemské klima, horské klima apod. Při přenesení do oblasti neterminologické se běžně setkáváme se spojeními jako duchovní klima, společenské klima, přátelské klima, pracovní klima apod., které se původnímu terminologickému významu již značně vzdalují. Podstatné jméno klima se tu užívá ve významu „poměry, situace, prostředí“. Podobně se při přenášení do neterminologické oblasti chovají termíny atmosféra, ovzduší a mnoho dalších.

Determinologizace nastala také u příslovce řádově.

Zatímco v matematice jde o přesný a naprosto jednoznačný termín, v obecném jazyce je jeho význam mnohem širší a vágnější.

V matematice znamenají řádově stejná čísla taková čísla, jejichž nejvyšší řád je týž. V desítkové soustavě mají jednotky nultý řád, desítky řád první, stovky druhý, tisíce třetí atd. To znamená, že např. čísla 1, 2, 3, ... 9 patří z hlediska řádu do téže kategorie, čísla 9 a 10 se liší řádem, ale např. čísla 10 a 99 se řádově neliší. To znamená, že udává-li se nějaká hodnota řádově, mění se diference takto udaného čísla s jeho řádovou hodnotou. Tento způsob se používá především při vyjadřování značně velkých nebo malých hodnot (např. velikost atomů, vzdálenosti ve vesmíru, rychlost průběhu některých dějů apod.) nebo při porovnávání hodnot, které se řádově odlišují. Srov. např.:

  • Pevné látky, kapaliny a plyny jsou složeny z atomů, což jsou částice zhruba kulového tvaru s průměrem řádově 10–10 m.
  • Odpovídající krátce trvající proud je řádově až desetitisíce ampérů.

Mimo odborný styl se příslovce řádově v tomto významu používá jen velmi zřídka. Mnohem častější užití vychází zcela přirozeně z jednoho z obecných významů podstatného jména řád (Slovník spisovné češtiny, Praha, Academia 1994, jich uvádí celkem pět), a to „zařazení podle určité hodnoty“ – např. vědec prvního řádu, hotel třetího řádu apod. Tento význam je tedy širší – lze pod něj zařadit nejen význam, o kterém jsme mluvili výše a který se uplatňuje v matematice, ale také širší významové chápání určité hierarchie různého typu.

Nejčastěji se však příslovce řádově v současném jazyce používá ve významu přibližnosti (namísto výrazů přibližně, asi, kolem, okolo, zhruba, asi v rozmezí apod.), a to bez ohledu jak na původní matematickou správnost, tak na obecnější pojetí hierarchičnosti. Srov. např.:

  • Je možné, aby řádově v polovině dubna se k nám dovezlo určité množství brambor.
  • Zemák na kolejích zřejmě zatíží volební rozpočet ČSSD řádově několika sty tisíci korunami.
  • Polyesterové skelné lamináty snášejí řádově teploty do 60 °C.
  • Výroba tepelných elektráren je řádově na 50 %.
  • Z tohoto zdroje lze zásobovat řádově 20 až 30 tisíc obyvatel.
  • Velké mrazy přinášejí zvýšené zatížení řádově od 40 do 50 MW.
  • První nános barvy schne při teplotě řádově 20 až 25 °C.

Problematické jsou především poslední tři případy, které se svým obsahem i kontextem řadí již do oblasti vyjadřování odborného. Jde tu o porovnávání veličin stejného řádu, takže použití příslovce řádově v nich není adekvátní. V daném kontextu je toto příslovce spíše něčím zbytečným, co by bylo možné zcela vypustit. A jestliže snad autorovi textu šlo o vyjádření přibližnosti, měl to výslovně uvést.

Nezřídka se v současném jazyce lze setkat i s tím, že příslovce řádově se používá ve spojení ještě s dalším výrazem (popř. i několika výrazy) vyjadřujícím přibližnost nebo neurčitost – srov. např.:

  • Doba čekání je řádově asi 10 minut.
  • Celá akce přijde řádově zhruba asi na 125 tisíc Kč.

Formulace podobného typu usvědčují autora textu ze stylizační neobratnosti a současně také z nedostatečné znalosti jazykových prostředků, s nimiž pracuje, popř. (a to je zřejmě aktuální dosti často) také z nedostatečného zájmu o to, o čem hovoří, i o svůj vlastní jazykový projev.

Ve všech dosud uvedených příkladech však zatím stále ještě šlo o užití, které by sice bylo možné v oblasti odborné nazvat jako terminologicky pochybené, nenáležité a neadekvátní, avšak s největší pravděpodobností nebude adresátům jazykového projevu působit závažnější významové a interpretační problémy. A většinou bude „zhruba asi přibližně řádově“ jasné, oč se vlastně jedná...

Vedle toho se však lze v odborném textu nejednou setkat s takovým používáním příslovce řádově, které už je zavádějící, které může vést k nesprávnému chápání obsahu výpovědi, popř. k navození možnosti její dvojí interpretace:

  • Cena tohoto výrobku v případě použití surovin z dovozu stoupne řádově na trojnásobek původní hodnoty.
  • Přetížení zvětšilo namáhání základové spáry, které dosahovalo 0,15 MPa, řádově na dvojnásobek, tj. na 0,30 MPa.

V prvním případě by ve skutečnosti řádově trojnásobek původní hodnoty představoval zvýšení ceny o 103, tj. cenu tisíckrát vyšší, zatímco autor měl na mysli (jak vyplývá ze širšího kontextu) zvýšení ceny pouze přibližně trojnásobné. Ve druhém případě je uvedení číselného údaje zjevně chybné. Zvýšení přetížení řádově na dvojnásobek by znamenalo zvýšení o dva řády, tj. 102, tedy o stonásobek původní hodnoty, což by činilo 15 MPa a nikoliv 0,30 MPa.

Proces determinologizace je jedním z charakteristických rysů nejen současného českého jazyka, ale stejně tak i většiny současných vyspělých kulturních jazyků. Jde o jev celkem běžný, který sám o sobě uživatelům jazyka příliš velké problémy nepůsobí. Problémy vznikají teprve tehdy, když se determinologizovaný výraz vrátí zpět do odborného vyjadřování ve své nové, významově širší a méně určité podobě a přitom má tendenci zaujmout zde své původní místo. Potom zákonitě musí nastat problémy. Někdy menší, jindy však větší a jen těžko řešitelné a napravitelné.

Pokud jde o příslovce řádově, to se zřejmě díky svému odbornému charakteru stalo v současném jazyce výrazem velmi módním a velmi frekventovaným, jímž se mnozí snaží navodit zdání odbornosti svého jazykového projevu, přidat mu tak na vážnosti a důležitosti.

S determinologizací tohoto příslovce v oblasti běžného vyjadřování bude nutné se smířit a sžít, ať už je nám blízká a sympatická, či nikoliv. To však neznamená, že bude pasivně přijímáno a tolerováno, popř. dokonce i rozmnožováno jeho nesprávné a nevhodné a často i nadbytečné užívání v jazykových projevech určených širší veřejnosti, pro které je nezbytná vyšší míra jasnosti, přesnosti a jednoznačnosti.

V oblasti odborného vyjadřování, pro které je požadavek jasnosti, přesnosti a jednoznačnosti primární a neoddiskutovatelný, je třeba trvat pouze na terminologickém užití příslovce řádově, tzn. v jeho původním terminologickém významu daném definicí, a pro vyjadřování přibližnosti používat jiný odpovídající výraz.