Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Připomínky k článku…

Přehřívání konstrukce nosníku měřících transformátorů proudů ...
 
V článku v Elektru 8–9 se vyskytly některé nepřesnosti a možná i nesprávné interpretace některých zákonitostí. Jde v první řadě o nesprávné používání některých odborných termínů, jako např. „…odběrově kondenzační turbogenerátory“ místo správného „turbosoustrojí“, „ program prediktivní údržby…“ místo „preventivní“, „Maximální dovolené oteplení“ místo „teplota“ či nesprávně psané jméno fyzika, podle kterého je pojmenován v článku odvolávaný zákon „Dle Monsignorova zákona…“ místo „Montsingerova“ nebo nepřesné vyvození závěrů příčin, jako např. „Příčina přehřívání spočívala v indukci vířivých proudů“ Kdyby šlo o vířivé proudy, tak by je volba nemagnetického materiálu neomezila. Zřejmě šlo o hysterezní ztráty ve feromagnetiku.
 
Tento článek byl nesporně přínosem pro čtenáře právě pro svou autentičnost, která se vázala k provozu konkrétního elektrárenského zařízení v praxi. Technici byli postaveni před tento problém a bylo na nich, jak si s tím poradí. Jejich řešení funguje, a to je nepochybně úspěch.
 
Ne vždy však může být vše dokonalé, a tak se do článku „vloudilo“ několik chyb, za které se tímto redakce Elektro svým čtenářům omlouvá.

(Ing. Z. Trinkewitz a redakce Elektro)