Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Povodeň nemusí znamenat ztrátu údajů

číslo 11/2002

Výměna zkušeností

Povodeň nemusí znamenat ztrátu údajů

V polských Katovicích byla vzápětí po ničivých povodních, které v srpnu postihly nejen naši republiku, ale téměř celou střední Evropu, vydána zpráva o uchování, popř. znovuobnovení údajů ze zatopené výpočetní techniky.

Pravděpodobnost obnovy informací z nosičů zalitých vodou dosahuje 99 %. Nezbytnou podmínkou pro obnovení údajů ztracených během povodně je vhodný způsob uchovávání a přepravy zalitého nosiče.

Existuje několik základních principů, při jejichž dodržování je velká šance vyhnout se ztrátě strategických údajů při styku nosiče s vodou.

Nejdůležitější z nich jsou:

  • je třeba se vyvarovat otřesů nosičů údajů; v případě pevných disků se doporučuje nesnímat jejich kryty;

  • zalitý nosič se nesmí osušovat či se nesmí dopustit, aby samovolně vyschl (jeho osušení může způsobit nenávratnou ztrátu informací na něm zapsaných);

  • vlhký nosič je třeba ovinout vlhkým ručníkem, uložit do antielektrostatického pytle a neprodleně dopravit, např. kurýrní poštou, do nejbližší laboratoře označované data recovery;

  • znečištěný nosič vyžaduje okamžité důkladné očištění za sterilních podmínek (nedůkladné očištění, umožnění samovolného vyschnutí nebo spuštění dříve zalitého nosiče mohou vést k nenávratné ztrátě údajů);

  • pravděpodobnost ztráty informací roste při styku nosiče se slanou nebo silně znečištěnou vodou; pro zvýšení pravděpodobnosti obnovy údajů je třeba nosič ponořit do destilované vody, pak jej ovinout vlhkým ručníkem, uložit do antielektrostatického pytle a dodat laboratoři specializované na obnovu údajů;

  • v případě zalití nosiče by neměl být použit software na nezávislé obnovení údajů.

Stykem nosiče dat s vodou se uživatelé počítačů dostávají do kritické situace, kdy jsou obzvláště ohroženi možností ztráty údajů zde uložených. V tomto případě je optimálním řešením pomoc odborné firmy, která má laboratoř na znovuobnovování údajů. Avšak problémem se stává poměrně malý počet pracovišť tohoto druhu v Evropě. Kromě polské dílny data recovery v Katovicích nabízejí zmíněné služby pouze laboratoře v Německu a Velké Británii!
[Informace AMI Communications MediaProm.]