Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo
tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Aktuality

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Více aktualit

Povodeň nemusí znamenat ztrátu údajů

číslo 11/2002

Výměna zkušeností

Povodeň nemusí znamenat ztrátu údajů

V polských Katovicích byla vzápětí po ničivých povodních, které v srpnu postihly nejen naši republiku, ale téměř celou střední Evropu, vydána zpráva o uchování, popř. znovuobnovení údajů ze zatopené výpočetní techniky.

Pravděpodobnost obnovy informací z nosičů zalitých vodou dosahuje 99 %. Nezbytnou podmínkou pro obnovení údajů ztracených během povodně je vhodný způsob uchovávání a přepravy zalitého nosiče.

Existuje několik základních principů, při jejichž dodržování je velká šance vyhnout se ztrátě strategických údajů při styku nosiče s vodou.

Nejdůležitější z nich jsou:

  • je třeba se vyvarovat otřesů nosičů údajů; v případě pevných disků se doporučuje nesnímat jejich kryty;

  • zalitý nosič se nesmí osušovat či se nesmí dopustit, aby samovolně vyschl (jeho osušení může způsobit nenávratnou ztrátu informací na něm zapsaných);

  • vlhký nosič je třeba ovinout vlhkým ručníkem, uložit do antielektrostatického pytle a neprodleně dopravit, např. kurýrní poštou, do nejbližší laboratoře označované data recovery;

  • znečištěný nosič vyžaduje okamžité důkladné očištění za sterilních podmínek (nedůkladné očištění, umožnění samovolného vyschnutí nebo spuštění dříve zalitého nosiče mohou vést k nenávratné ztrátě údajů);

  • pravděpodobnost ztráty informací roste při styku nosiče se slanou nebo silně znečištěnou vodou; pro zvýšení pravděpodobnosti obnovy údajů je třeba nosič ponořit do destilované vody, pak jej ovinout vlhkým ručníkem, uložit do antielektrostatického pytle a dodat laboratoři specializované na obnovu údajů;

  • v případě zalití nosiče by neměl být použit software na nezávislé obnovení údajů.

Stykem nosiče dat s vodou se uživatelé počítačů dostávají do kritické situace, kdy jsou obzvláště ohroženi možností ztráty údajů zde uložených. V tomto případě je optimálním řešením pomoc odborné firmy, která má laboratoř na znovuobnovování údajů. Avšak problémem se stává poměrně malý počet pracovišť tohoto druhu v Evropě. Kromě polské dílny data recovery v Katovicích nabízejí zmíněné služby pouze laboratoře v Německu a Velké Británii!
[Informace AMI Communications MediaProm.]