Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 7/2019 vyšlo
tiskem 26. 6. 2019. V elektronické verzi na webu 26. 7. 2019. 

Téma: Kabely, vodiče a kabelová technika; Nářadí, nástroje a zařízení pro práci s kabely

Hlavní článek
Správa aktiv a potřeba diagnostiky v Průmyslu 4.0

Aktuality

Digitální továrna 2.0 na MSV 2019 Digitální továrna 2.0 je jedním z hlavních témat Mezinárodního strojírenského veletrhu…

Historicky nejvyšší grant Evropské unie dostal česko-slovenský energetický projekt ACON Společnosti E.ON Distribuce a Západoslovenská distribuční (ZSD) získaly od Evropské…

Kaufland v Blansku nabízí rychlodobíjecí stanici pro elektromobily Nejnovější lokalitou řetězce Kaufland, která nabízí rychlé dobíjení pro elektromobily, je…

Viceprezidentem asociace ENTSO-E zvolen člen představenstva ČEPS, a.s., Zbyněk Boldiš Zbyněk Boldiš, člen představenstva ČEPS, a.s., byl zvolen do funkce viceprezidenta…

Drony z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze budou obhajovat vítězství v Abu Dhabi Utkají se o hlavní cenu 1 milion dolarů. Testy systému spolupracujících autonomních dronů…

Logická mobilní hra „Zrecykluj to!“ naučí správně recyklovat elektrozařízení Cílem hry je zábavnou formou širokému publiku vysvětlit, že elektroodpad nepatří do…

Více aktualit

Posuzování kvality ochrany před bleskem

číslo 6/2005

Posuzování kvality ochrany před bleskem

Ing. Zdeněk Rous, CSc.

Během posledních asi patnácti let se výrazně rozšířily znalosti v oboru ochrany před bleskem a přepětím. Byly získány nové poznatky o vzniku blesku a mechanismu výbojů blesku, jeho škodlivých účincích na objekty a jejich elektrickou výstroj. To vlastně vedlo k největšímu zvratu při vypracovávání projektu, v údržbě a provozu přepěťových ochran. Nejpádněji tuto skutečnost vyjadřuje návrh nové soustavy norem v rámci Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC) a na ně navazujících norem Evropské unie. Vzhledem k tomu, že Česká republika je od 1. května 2004 členem EU, měli by se výrobci, projektanti, revizní technici a další začít orientovat na tuto novou řadu norem, označených číslicemi 62305 (časopis ELEKTRO uveřejňuje od č. 1/2005 seriál článků informujících o tom, jak postupují přípravné práce na tomto souboru norem v Mezinárodní elektrotechnické komisi i v Evropském výboru pro normalizaci (CENELEC). V průběhu roku 2005 by měl být uvedený soubor přijat – pravděpodobně jako soubor norem IEC 62305 – a současně schválen i jako evropské normy EN. Z toho bude pro členské země CENELEC vyplývat povinnost zavést zmíněné normy do národních normalizačních soustav a postupně zrušit platnost dosud existujících národních norem v ochraně před bleskem – pozn. red.). Měli by tak činit i proto, že v ČR investuje mnoho zahraničních výrobců a provozovatelů, a tudíž systém evropských norem (někdy i IEC) může být nejlepší pomůckou, jak se s nimi dohovořit.

Obr. 1.

Úvahy o kvalitě ochrany před bleskem uvedené v dalším textu by měl brát v úvahu každý, kdo má co do činění s oborem ochrany před bleskem i přepětím z jiných zdrojů. Je pozoruhodné, že zejména údaje o životnosti přepěťových ochran jsou často stavěny na nejistotě. To může vést k úplnému zmatení uživatelů těchto zařízení při výběru vhodných ochran před přepětím a bleskovými proudy.

Životnost přepěťových ochran

V provozu závisí životnost ochran v neobyčejně vysoké míře na místě, kde jsou přepěťové ochrany instalovány. Je zcela jistě zřejmé, že zničení více podléhají přepěťové ochrany instalované např. na nadzemním (venkovním) vedení než na kabelovém vedení či vedení z optických vláken. Rovněž velmi vysoké objekty (výškové budovy, stožáry vysílačů apod.), kde lze očekávat velký výskyt úderů blesku, jsou častěji zasaženy a ohroženy bleskem než podzemní bunkry s nadzemní částí malé výšky. Rozdíly se pohybují v několika řádech. Problémem je především dobře odhadnout četnost a velikost přepětí a blesků.

Jestliže výrobci udávají životnost ochran v letech nebo v hodinách, či dokonce bez dalších doplňujících údajů, je nutné položit si otázku, proč tak činí. Odpověď je zřejmá: Aby mohli tvrdit, že zaručují dlouhou životnost, zatímco konkurenční firma takovouto životnost nezaručuje. Dřívější doporučení CCITT (dnes UIT – Mezinárodní unie telekomunikací) místo takto pojaté životnosti raději uváděla počet impulsů a jejich tvar, po jejichž působení testovaná zařízení zachovala své nejdůležitější parametry (např. zapalovací napětí výbojkových bleskojistek). Z tohoto údaje vyplývala informace o životnosti ochrany, a to v případě, že byly známy vrcholové hodnoty bleskových proudů nebo přepětí, které ochrana zvládla bez nepřípustné změny parametrů. Obdobně byly vždy zpracovávány i hodnoty polovodičových ochranných součástí a jejich parametrů v katalozích výrobců. Zasvěcení odborníci se dokázali na základě zkušeností z praxe – a také hodnot chráněných zařízení – orientovat při srovnávání kvality různých výrobků. Předpisy platné pro tyto součásti, často používané i samostatně, nikdy neuváděly životnost v takové podobě, jak bylo na předcházejících řádcích napsáno. Udává-li výrobce životnost odpovídající např. deseti letům a uživatel bere tuto hodnotu jako zaručenou, znamená to, že se deset let nemusí starat o údržbu? A navíc, když ještě špatně (nebo vůbec ne) funguje odpojovací zařízení v ochranách, hrozí nebezpečí nejen pro chráněné zařízení, ale i možnost ohrožení osob. Tento důležitý parametr by nikdy neměl být takto jednoduše uváděn, vždy by měl být předložen i údaj předpisu (standardu), který to umožňuje. Jiný způsob spíše svědčí o nízké úrovni výrobce, popř. distributora.