Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Pohony se stejnosměrnými motory ještě nevymřely

Gustav Holub, bývalý pracovník
Výzkumného ústavu elektrických strojů, Brno
 
Navzdory stále silnější konkurenci střídavých pohonů regulovaných z měničů frekvence nebo servoregulátorů si stejnosměrné motory se sběracím ústrojím udržují své postavení v řadě aplikací, hlavně v průmyslových dopravních prostředcích. Významní evropští dodavatelé elektrických pohonů také trvale provádějí inovace u standardních stejnosměrných motorů. Např. německá firma Hübner vyvinula pro pohony hydraulických čerpadel velkých transportních prostředků klasický sériový stejnosměrný motor se jmenovitým výkonem 6,8 kW (18 N·m), otáčkami 3 600 min-1, jmenovitým proudem 350 A, maximálním rozběhovým proudem 1 500 A a hmotností 35 kg. Uvedený výkon se rozumí při zatěžovateli 70 % a krytí IP31, s vlastní ventilací a při napájení z akumulátorů napětím 24 V.
 
Požadavek zákazníků na motor s minimální hmotností mohl být v uvedeném případě splněn čtyřpólovým motorem. Při stejné hustotě magnetického toku ve jhu potřebuje čtyřpólový motor v porovnání s dvoupólovým motorem poloviční magnetický tok. Touto volbou mohla být hmotnost kostry oproti dvoupólové variantě snížena o 7,5 kg. Napájecí napětí 24 V dovolilo dimenzování bez pomocných pólů, neboť reaktanční napětí v komutační zóně je zanedbatelně nízké. Točivý moment stoupá kvadraticky s průměrem kotvy, resp. rotoru, a tak při relativně nízkém hlavním pólu se mohl průměr kotvy zvolit vysoký. Tím se mohlo dosáhnout požadovaného točivého momentu 18 N·m.
 
Použitím plochých vodičů bylo dosaženo činitele plnění drážek v kotvě ve výši přibližně 53 %. Stejné rozměry plochého vodiče byly použity pro budicí vinutí. Aby se ztráty v mědi udržely co nejnižší, ploché vodiče byly při 4 cívkách ještě zapojeny čtyřikrát paralelně. Kladené požadavky na elektrické parametry vyžadují vysoké magnetické a elektrické využití obvodu kotvy. Aby se dosáhlo relativně krátké délky motoru, bylo zvoleno vlnové vinutí, které je rozložené symetricky do obou stran. Tím mohla být dilatace (resp. rozpínání) vinutí snížena na minimum, což bylo nutné pro dodržení zadané délky stroje. Hmotnost motoru pak mohla být snížena o 4 kg, tj. na 31 kg. Motor pracuje s účinností 78,3 % ve jmenovitém režimu.
[OHL, E.: Antriebe massgeschneidert. Konstrukteur, 2008, č. 11, s. 18–20.]
 
Obr. 1. Stejnosměrný sériový motor pro průmyslové transportní vozidlo firmy Hübner
Obr. 2. Speciální vinutí kotvy umožňuje krátkou délku motoru z obr. 1
Obr. 3. Tvar vlnového vinutí s jedním závitem na cívku a lamelu komutátoru