Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2017 vyšlo
tiskem 6. 11. 2017. V elektronické verzi na webu od 27. 11. 2017. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; Točivé elektrické stroje

Hlavní článek
Analýza účinku geometrických charakteristik CFD simulací na teplotní pole sinusového filtru
On-line optimalizácia komutačných uhlov prúdu vo fázach BLDC motora

Aktuality

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Slovensko bude partnerskou zemí MSV 2018 Příští rok se chystají oslavy několika kulatých výročí včetně 100 let od založení…

ABB na MSV 2017 v Brně vystavuje stavební kameny továrny budoucnosti Společnost ABB na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2017 v hale G2/30 představuje…

Více aktualit

Plazmový urychlovač

číslo 3/2006

Plazmový urychlovač

Nová technika urychlování částic, při níž částice „surfují“ na vlně plazmy, by měla podle názorů odborníků přinést množství pokrokových aplikačních možností. Fyzici používají urychlovače částic při hledání odpovědí na nejzákladnější otázky o povaze vesmíru. Obr. 1. Tyto kolosální stroje urychlí nabité částice téměř na rychlost světla (c = 299 792 458 m·s–1) a poté vyvolají jejich srážku. Tím se vytvoří podobné podmínky, jaké existovaly v době kataklyzmatického zrození našeho vesmíru při tzv. velkém třesku. Fyzici doufají, že jim pomohou rozbory trosek těchto kolizí pochopit a objasnit vzájemnou souvislost mezi zdánlivě nesourodými silami a částicemi, které se vyskytují ve vesmíru, a objevit jednotnou teorii pro jejich popis. Čím více se však vědci přibližují objasnění tajemství zrodu vesmíru, tím výkonnější (a také dražší) potřebují stroje – urychlovače částic. Zatím nejvýkonnější urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider, obří urychlovač částic), který se v současné době buduje na francouzsko-švýcarských hranicích v CERN (European Council for Nuclear Research, Evropská rada pro jaderný výzkum), má v průměru 8,6 km a energii srážky 7 TeV (sedm trilionů elektronvoltů). Tento obří urychlovač by měl být dokončen v roce 2007.