Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Plazmový urychlovač

číslo 3/2006

Plazmový urychlovač

Nová technika urychlování částic, při níž částice „surfují“ na vlně plazmy, by měla podle názorů odborníků přinést množství pokrokových aplikačních možností. Fyzici používají urychlovače částic při hledání odpovědí na nejzákladnější otázky o povaze vesmíru. Obr. 1. Tyto kolosální stroje urychlí nabité částice téměř na rychlost světla (c = 299 792 458 m·s–1) a poté vyvolají jejich srážku. Tím se vytvoří podobné podmínky, jaké existovaly v době kataklyzmatického zrození našeho vesmíru při tzv. velkém třesku. Fyzici doufají, že jim pomohou rozbory trosek těchto kolizí pochopit a objasnit vzájemnou souvislost mezi zdánlivě nesourodými silami a částicemi, které se vyskytují ve vesmíru, a objevit jednotnou teorii pro jejich popis. Čím více se však vědci přibližují objasnění tajemství zrodu vesmíru, tím výkonnější (a také dražší) potřebují stroje – urychlovače částic. Zatím nejvýkonnější urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider, obří urychlovač částic), který se v současné době buduje na francouzsko-švýcarských hranicích v CERN (European Council for Nuclear Research, Evropská rada pro jaderný výzkum), má v průměru 8,6 km a energii srážky 7 TeV (sedm trilionů elektronvoltů). Tento obří urychlovač by měl být dokončen v roce 2007.