Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 8-9/2019 vyšlo
tiskem 3. 9. 2019. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrotechnika v průmyslu; 61. mezinárodní strojírenský veletrh v Brně

Hlavní článek
Proudové chrániče – přehled a použití

Aktuality

ČEPS, a.s., v prvním pololetí vykázala zisk 2,3 mld., investovat bude do rozvoje soustavy Akciová společnost ČEPS uzavřela první polovinu roku 2019 se ziskem před zdaněním v…

ČEPS dokončila zaústění nejdelšího vedení zvn Společnost ČEPS dokončila realizaci zaústění nejdelšího vedení zvn v ČR V413, spojujícího…

VACON® drives zajišťují maximální provozuschopnost v největších ocelárnách v České republice Zřídkakdy je spolehlivá doba provozu tak kritická, jako při kontilití v ocelárnách. Aby…

E.ON otevřel první ultrarychlou dobíjecí stanici elektromobilů v ČR. Auto dobije za deset minut Společnost E.ON otevřela ve Vystrkově u Humpolce první veřejnou ultrarychlou dobíjecí…

Společnost ABB jmenovala generálním ředitelem Björna Rosengrena Představenstvo společnosti ABB jednohlasně jmenovalo Björna Rosengrena generálním…

Studentské formule ČVUT v Praze přivezly z Mostu zlatou a stříbrnou medaili Ve dnech 13. až 17. srpna se na polygonu u Autodromu Most konal mezinárodní závod…

Více aktualit

Plazmový urychlovač

číslo 3/2006

Plazmový urychlovač

Nová technika urychlování částic, při níž částice „surfují“ na vlně plazmy, by měla podle názorů odborníků přinést množství pokrokových aplikačních možností. Fyzici používají urychlovače částic při hledání odpovědí na nejzákladnější otázky o povaze vesmíru. Obr. 1. Tyto kolosální stroje urychlí nabité částice téměř na rychlost světla (c = 299 792 458 m·s–1) a poté vyvolají jejich srážku. Tím se vytvoří podobné podmínky, jaké existovaly v době kataklyzmatického zrození našeho vesmíru při tzv. velkém třesku. Fyzici doufají, že jim pomohou rozbory trosek těchto kolizí pochopit a objasnit vzájemnou souvislost mezi zdánlivě nesourodými silami a částicemi, které se vyskytují ve vesmíru, a objevit jednotnou teorii pro jejich popis. Čím více se však vědci přibližují objasnění tajemství zrodu vesmíru, tím výkonnější (a také dražší) potřebují stroje – urychlovače částic. Zatím nejvýkonnější urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider, obří urychlovač částic), který se v současné době buduje na francouzsko-švýcarských hranicích v CERN (European Council for Nuclear Research, Evropská rada pro jaderný výzkum), má v průměru 8,6 km a energii srážky 7 TeV (sedm trilionů elektronvoltů). Tento obří urychlovač by měl být dokončen v roce 2007.