Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 5/2017 vyšlo
tiskem 11. 5. 2017. V elektronické verzi na webu od 2. 6. 2017. 

Zdůrazněné téma: Ochrana před bleskem a přepětím;
23. ELO SYS 2017

Hlavní článek
Vibrace točivých strojů s magnetickými ložisky

Aktuality

Projekt studentů FEL ČVUT v Praze míří na celosvětové finále Microsoft Imagine Studentský startup XGLU, zabývající se vývojem bezbateriového glukometru, vybojoval…

ČEZ zřizuje novou divizi jaderná energetika. Povede ji Bohdan Zronek Vedení Skupiny ČEZ rozhodlo o vzniku nové divize jaderná energetika s platností od 1.…

Příští týden začne v Praze strojírenský veletrh FOR INDUSTRY Letos na něm předvedou jedinečné novinky české společnosti. Spojení designu a moderní…

Vadné adaptéry Tesla poškozují rychlodobíjecí stanice V uplynulých dnech na rychlodobíjecích stanicích ČEZ zaznamenal už několikátý případ…

Jaký byl Veletrh Dřevostavby a Moderní vytápění 2017? Souběh veletrhů DŘEVOSTAVBY a MODERNÍ VYTÁPĚNÍ je určen všem, kteří řeší stavbu,…

Trendy chytrého řízení budov, energetiky a měst aneb Čtvrtá průmyslová revoluce nejenom v průmyslu Přednáška Ing Jaromíra Klabana se uskuteční ve středu dne 19. 4. 2017 ve 14 hod v…

Více aktualit

Plazmový urychlovač

číslo 3/2006

Plazmový urychlovač

Nová technika urychlování částic, při níž částice „surfují“ na vlně plazmy, by měla podle názorů odborníků přinést množství pokrokových aplikačních možností. Fyzici používají urychlovače částic při hledání odpovědí na nejzákladnější otázky o povaze vesmíru. Obr. 1. Tyto kolosální stroje urychlí nabité částice téměř na rychlost světla (c = 299 792 458 m·s–1) a poté vyvolají jejich srážku. Tím se vytvoří podobné podmínky, jaké existovaly v době kataklyzmatického zrození našeho vesmíru při tzv. velkém třesku. Fyzici doufají, že jim pomohou rozbory trosek těchto kolizí pochopit a objasnit vzájemnou souvislost mezi zdánlivě nesourodými silami a částicemi, které se vyskytují ve vesmíru, a objevit jednotnou teorii pro jejich popis. Čím více se však vědci přibližují objasnění tajemství zrodu vesmíru, tím výkonnější (a také dražší) potřebují stroje – urychlovače částic. Zatím nejvýkonnější urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider, obří urychlovač částic), který se v současné době buduje na francouzsko-švýcarských hranicích v CERN (European Council for Nuclear Research, Evropská rada pro jaderný výzkum), má v průměru 8,6 km a energii srážky 7 TeV (sedm trilionů elektronvoltů). Tento obří urychlovač by měl být dokončen v roce 2007.