Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 2/2017 vyšlo
tiskem 17. 2. 2017. V elektronické verzi na webu od 10. 3. 2017. 

Téma: Elektrické přístroje – spínací, jisticí, ochranné a signalizační; Přístroje pro inteligentní sítě

Hlavní článek
Atypický návrh výkonového stejnosměrného zdroje se středofrekvenčním transformátorovým filtrem rušivého napětí

Aktuality

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Jak se bydlí v pasivních domech, řeknou jejich majitelé na veletrhu FOR PASIV Další ročník veletrhu FOR PASIV, který je zaměřený na projektování a výstavbu…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Více aktualit

Plazmový urychlovač

číslo 3/2006

Plazmový urychlovač

Nová technika urychlování částic, při níž částice „surfují“ na vlně plazmy, by měla podle názorů odborníků přinést množství pokrokových aplikačních možností. Fyzici používají urychlovače částic při hledání odpovědí na nejzákladnější otázky o povaze vesmíru. Obr. 1. Tyto kolosální stroje urychlí nabité částice téměř na rychlost světla (c = 299 792 458 m·s–1) a poté vyvolají jejich srážku. Tím se vytvoří podobné podmínky, jaké existovaly v době kataklyzmatického zrození našeho vesmíru při tzv. velkém třesku. Fyzici doufají, že jim pomohou rozbory trosek těchto kolizí pochopit a objasnit vzájemnou souvislost mezi zdánlivě nesourodými silami a částicemi, které se vyskytují ve vesmíru, a objevit jednotnou teorii pro jejich popis. Čím více se však vědci přibližují objasnění tajemství zrodu vesmíru, tím výkonnější (a také dražší) potřebují stroje – urychlovače částic. Zatím nejvýkonnější urychlovač částic LHC (Large Hadron Collider, obří urychlovač částic), který se v současné době buduje na francouzsko-švýcarských hranicích v CERN (European Council for Nuclear Research, Evropská rada pro jaderný výzkum), má v průměru 8,6 km a energii srážky 7 TeV (sedm trilionů elektronvoltů). Tento obří urychlovač by měl být dokončen v roce 2007.