Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe – Koupelny

číslo 2/2004

elektrotechnická praxe

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe – Koupelny

redakce ELEKTRO, Ing. Michal Kříž, IN-El s. r. o., www.iisel.com

otázka 1

Provedení elektroinstalace v koupelně
Při rekonstrukci koupelny došlo k nahrazení kovového potrubí potrubím z plastu (jen odbočky ke sprše a umyvadlu) a kovové vany sprchovým koutem z akrylátu. V koupelně se nachází zásuvka (zóna 3 přes proudový chránič) a radiátor. Umyvadlo i sprchový kout jsou napojeny na odpad z plastu.

a) Je nutné při zřizování doplňujícího pospojování k němu připojit i kovové vodovodní baterie?
b) Jak se řeší případ nahrazení části stoupacího kovového potrubí potrubím z plastu, když v koupelně zůstane kovové potrubí?

odpověď 1

ad a) Jestliže jsou kovové vodovodní baterie připojeny na potrubí z plastu, není zapotřebí je připojovat k doplňujícímu pospojování. Kovové vodovodní baterie připojené na potrubí z plastu se nepovažují za kovové předměty náchylné k přivedení potenciálu (obdobně jako kovové koupací a kovové sprchové vany uložené izolovaně od stavebních a jiných vodivých předmětů, které by samy mohly přivést potenciál – viz čl. 701.413.1.6.1 ČSN 33 2000-7-701).

ad b) Přestože norma se k uvedené otázce přímo nevyjadřuje, je účelné v případě, kdy je část stoupacího kovového potrubí nahrazena potrubím z plastu, nevodivou část potrubí překlenout vodivým spojem (obdobně jako se dělá překlenutí vodoměru). Je to obdoba opatření, které se využívá při výměně části kovového potrubí nebo při práci na kovovém potrubí, kdy se toto potrubí přerušuje a kdy může nastat rozdíl potenciálů na rozpojených částech potrubí a v důsledku toho může dojít i k úrazu elektrickým proudem u pracovníka, který na potrubí pracuje. Kromě toho se uvedeným opatřením přispěje k lepšímu vyrovnání potenciálů v objektu.

otázka 2

Umývárna ve škole
Je někde v ČSN zmínka o používání zásuvek v umývárnách ve školách? V ČSN 33 2130 žádná zmínka není. Ve staré ČSN 33 2135 je zmínka pouze o zásuvkách v učebnách. V nové ČSN 33 2000-7-701 také nic není.

odpověď 2

Není známa norma ČSN ani jiný, v současné době platný předpis nebo dokument, v nichž by byla konkrétní zmínka o používání zásuvek v umývárnách ve školách. Doporučujeme však, aby se elektrikáři řídili požadavky ČSN 33 2000-7-701, a to čl. 701.55 N1 na provedení elektrického zařízení v umývacím prostoru a čl. 701.53 N2, ve kterém se stanoví, že ve školních učebnách se zásuvky nesmějí umísťovat od umývacího prostoru blíže než 1,5 m. Ačkoliv umývárna není učebna, je možné v ní předpokládat stejné nebezpečí ostřiku zásuvek vodou z umývadel jako v učebně.

otázka 3

Svítidlo v umývacím prostoru
Prosíme o potvrzení výkladu k textu článku normy ČSN 33 2000-7-701, kde je v článku 701.55 N1 v odstavci b) uvedeno: V umývacím prostoru má být umístěno svítidlo tak, aby jeho spodní okraj byl alespoň 1,8 m nad podlahou. Světelný zdroj svítidla musí být kryt ochranným sklem. Všechny vnější části svítidla, které jsou níže než 2,5 m nad podlahou, musí být z trvanlivého izolantu. ... ... atd

Znamená, nebo neznamená tato formulace svítidlo s dvojitou izolací, tedy třídy ochrany II?

odpověď 3

Po konzultaci se zpracovatelem normy Ing. Karlem Dvořáčkem (STÚ-E Praha) potvrzujeme, že ustanovení v čl. 701.55N1 ČSN 33 2000-7-701, ve kterém je stanoveno, že všechny vnější části svítidla, která jsou níže než 2,5 m nad podlahou, musí být z trvanlivého izolantu, neznamená, že takové svítidlo musí být svítidlem třídy II.

otázka 4

Průtokový ohřívač na školním WC
Podle nějakého předpisu má být do roku 2005 na každém školním WC teplá voda.

Je tedy možné nainstalovat nad umyvadlo na školním WC průtokový ohřívač, když podle ČSN 33 2000-7-701 u umyvadla ve školních učebnách nesmí být zásuvka blíže než 1,5 m?

Bylo by možné zapojit průtokový ohřívač přímo, bez zásuvky? Zakazuje toto řešení článek některé ČSN?

odpověď 4

Průtokový ohřívač, který je pro použití v umývacím prostoru výrobcem určen, může podle čl. 701.55 N1 ČSN 33 2000-7-701 být také v umývacím prostoru, tedy i nad umývadlem, umístěn. V případě, že bude ohřívač zapojen přímo, bez zásuvky, může být takto instalován i ve školních učebnách, kde se zásuvky nesmějí umísťovat blíže než 1,5 m od umývacího prostoru. Nic nebrání ani tomu, aby takto instalovaný průtokový ohřívač byl i nad umývadlem na školním WC.

otázka 5

Zóny kolem odnímatelné sprchy
Jak jsou vlastně vymezeny zóny v prostorách bez vany, kde je umístěna odnímatelná sprcha?

odpověď 5

Zóny v prostorách s vanou nebo sprchou, které jsou určeny pro mytí anebo sprchování osob, jsou vymezeny v ČSN 33 2000-7-701. V prostoru se snímatelnou sprchou (tj. sprchou, jejíž hlavice není upevněna na jednom místě), ve kterém prostor sprchování není omezen vanou, jsou zóny vymezeny takto:

  • zóna 0 je vymezena podlahou a rovinou ve výši 5 cm nad podlahou, přičemž svislé hranice této zóny jsou shodné se svislými hranicemi prostoru navrženého k tomu, aby jej zaujímala sprchující se osoba,

  • zóna 1 je ohraničena horní rovinou zóny 0 a vodorovnou rovinou ve výšce 2,25 m nad podlahou a svislými plochami obalujícími prostor navržený pro sprchování,

  • zóna 2 svislou plochou (svislými plochami) ohraničující(mi) zónu 1 a rovnoběžnou svislou plochou vzdálenou (rovnoběžnými svislými plochami vzdálenými) 60 cm vně od zóny 1 (sahá od podlahy až do výše 2,25 m),

  • zóna 3 svislou plochou (svislými plochami) na vnější straně zóny 2 a rovnoběžnou svislou plochou vzdálenou (rovnoběžnými svislými plochami vzdálenými) 2,4 m vně od zóny 1 (sahá od podlahy až do výše 2,25 m).

Kromě toho je zóna 2 nad zónou 1 a zóna 3 nad zónou 2 až do stropu nebo do výše 3 m, je-li strop vyšší.

Protože je obtížné vymezit prostor, který zaujímá sprchující se osoba (což je vlastně vymezení zóny 1, popř. do 5 cm nad podlahou zóna 0), je tento prostor vymezen stěnami místnostmi a vnitřkem svislého válce, v jehož středu je místo upevnění sprchové hlavice (např. umístění baterie), jehož poloměr je roven délce hadice k zakončení sprchovací hlavice zvětšený o 60 cm. Jestliže při natažené hadici je vzdálenost od baterie ke konci sprchové hlavice 120 cm, má tento válec poloměr 180 cm. (Viz též Koupelny – místnosti s vanou nebo sprchou v kapitole vnitřní elektrické rozvody.)

otázka 6

Zásuvky a svítidla v koupelnách

  1. Jak přesně vypadá zásuvka napájející pouze holicí strojek umístěná v koupelně v zóně 2 (viz čl. 7-701.53)?
  2. Jaké krytí a provedení musí mít zásuvka umístěná v zóně 3 pod 1,2 m?
  3. Jaký je požadavek na světla v zóně 3 pod i nad 2,5 m?
    – jaké krytí (IP)?
    – musí být z izolantu?
    – jestliže nebudou z izolantu, je nutné je spojovat s doplňujícím pospojením?

odpověď 6

ad 1. Zásuvka napájející pouze holicí strojek je domovní zásuvka (viz ČSN 35 4515 a ČSN IEC 884), která se však od běžných zásuvek liší tím, že je vhodná pouze pro zasunutí vidlic s kolíky jmenovitého průměru 4 mm (její kontaktní dutinky neumožňují zasunutí vidlice s kolíky jmenovitého průměru 4,8 mm pro proudy do 16 A). K tomu je třeba ještě upřesnit, že ČSN 33 2000-7-701 v uvedené souvislosti v článku 701.53 neuvádí termín „zásuvky pro holicí strojky„, ale termín „jednotky pro holicí strojky„, což jsou nejen zásuvky, ale především i příslušné transformátorky, které tyto zásuvky napájejí. Tyto jednotky včetně transformátorků musí vyhovovat příslušné normě (ČSN EN 61558-2-5, dříve též ČSN IEC 742, kapitola 2, oddíl 1). Uvedená jednotka musí být označena (norma uvádí stylizovanou neoholenou tvář s holicím strojkem). V hotelích se používá u zásuvky napájené z uvedeného transformátorku i nápis „Jen pro holicí strojek„. (Při připojení výkonnějšího spotřebiče, např. ponorné spirály, je zásuvka nefunkční.)

ad 2. ČSN 33 2000-7-701 nepředepisuje zvláštní požadavky na vlastní provedení (krytí) zásuvky umístěné v zóně 3 s ohledem na výšku jejího umístění nad podlahou. (Předpokládá se obvyklý způsob montáže, tzn. ne k podlaze; je třeba pamatovat na vzdálenosti od umývacích prostorů.)

ad 3. Na svítidla umístěná v zóně 3 nejsou z hlediska krytí ani provedení (nemusí být z izolantu) normou ČSN 33 2000-7-701 kladeny zvláštní požadavky (kromě těch, která svítidla musí běžně splňovat). Neživé části svítidel třídy ochrany I musí být spojeny s doplňujícím pospojováním. To je však zajištěno tím, že tyto neživé části jsou spojeny se samostatným ochranným vodičem (PE) přívodu, který je spojen s příslušnými cizími vodivými částmi, jak to předepisuje čl. 701.413.1.6.1.

otázka 7

Výstražné tabulky v koupelnách
Dřívější normy, a to ČSN 37 5215 i ČSN 33 2135 část 1, požadovaly v blízkosti zásuvky umístit výstražnou tabulku č. 0146; norma ČSN 33 2000-7-701 tento požadavek již neuvádí, a proto jsou mnozí odborníci toho názoru, že v nových instalacích se tyto tabulky již nemusejí používat

Podle výkladu jiných odborníků je však nutné i v koupelně tyto výstražné tabulky i nadále používat, a to podle požadavku ČSN 33 2000-1-13N6.1 a 13N6.1.1 a rovněž podle ČSN 33 1310. Jaké je správné řešení?

odpověď 7

Dnes již skutečně není nutné zmiňované tabulky v koupelnách provedených podle ČSN 33 2000-7-701 umísťovat. Tyto tabulky byly ve své době náhradou technického opatření (tj. zejména proudových chráničů), kterým je dnes v koupelnách bezpečnost z hlediska užívání elektrického zařízení již zajištěna. Proto v koupelnách provedených podle ČSN 33 2000-7-701, kde je provedeno uvedené technické bezpečnostní opatření, již zmiňované tabulky nemusí být. Tato skutečnost byla konzultována s Ing. Dvořáčkem, zpracovatelem ČSN 33 2000-7-701.

otázka 8

Pospojování van, přemosťování plynoměrů
V normě ČSN 33 2000-7-701 pro koupelny se píše, že v bytovém jádru se mají spojit všechny kovové části, tj. kovová potrubí, plynová potrubí, vana, kovová konstrukce jádra a ochranný obvod zásuvek. Jaké je správné řešení sporu mezi dvěma stranami, když strana B tvrdí, že se nemusí spojovat vana, jestliže je vodovod z plastu a stoupací vedení je odděleno stěnou z umakartu. Naproti tomu strana A tvrdí, že podle normy se musí pospojit, a to taky proto, že je to v zóně 3, která je od zóny 2 v délce 2,4 m.

Strany se také přou, zda mají být plynoměry překlenuty, když plynová trubka ústí do kuchyně a ne do koupelny. Strana A tvrdí, že by měl být plynoměr překlenut, přestože v žádné normě takové ustanovení nalezeno nebylo. Strany se též dohadují, když je (jako ve staré zástavbě) topení v koupelnách, má-li být ventil topení překlenut anebo nikoliv. Strana A tvrdí, že jestliže spoj splňuje přechodový odpor, tak nikoliv. Totéž se strana A domnívá v případě podpěr u plynoměrů.

Jak se má posuzovat pospojení v koupelnách, když v koupelně není zásuvka, ale nikdo nezaručí, že si jí tam nájemce nenechá zavést, např. kvůli pračce?

Občas se strana A dohaduje také s plynařskými firmami, že musí podle normy ČSN 33 2000-4-41 pospojit ve sklepech plyn s hlavním uzemněním a kovovým potrubím, pokud tam je, a s vedením na hlavní přípojnici. Požadavkem strany A na firmy též bývá, že v bytech u stoupacího vedení musejí firmy spojit plyn s hlavním lanem pospojení a že nesmějí použít plyn jako hlavní svod.

Jak posoudíte přístup strany A Vy?

odpověď 8

Kromě citace z ČSN 33 2000-7-701:1997, kterou uvádí strana A, ovšem stejná norma v poznámce k čl.701.413.1.6.1 uvádí, že kovové koupací vany, které jsou uloženy izolovaně od stavebních konstrukcí, se nepovažují za předměty náchylné k přivedení potenciálu. Jestliže je vodovod i odpad vany z plastu a vana není uložena přímo na vodivé stavební konstrukci, nepovažuje se vana za předmět náchylný k přivedení potenciálu, a tudíž se nemusí spojovat s místním doplňujícím pospojováním.

Určité pochybnosti však mohou vnést úvahy o tom, jak dlouhý má být vodovod z plastu, aby zajistil dostatečné izolační oddělení od kovového vodovodu. Obvykle je za takové možno považovat plastové potrubí 3/4 palce délky 2 m. O sousedství různých zón se v daném případě neuvažuje.

Co se týká přemosťování plynoměrů, zopakujme si k této otázce již poněkolikáté následující: I když v normě není ustanovení o přemostění plynoměrů, plynoměry by se měly přemosťovat podle stejných zásad jako vodoměry v případě, kdy by plynové potrubí bylo použito jako vodič pospojování.

Pokud jde o posuzování pospojování v koupelnách, jestliže v koupelně není zásuvka, platí to, co je pro pospojování předepsáno v ČSN 33 2000-7-701:1997. Do místního doplňujícího pospojování musí být spojeny ochranné vodiče spojené s neživými částmi zařízení v zónách 1, 2 a 3 a předepsané vodivé části, i když v koupelně není zásuvka. Potenciály je totiž třeba vyrovnat, aby se na různé vodivé části nemohl odjinud přivést různý potenciál (např. i vodovodním potrubím a potrubím odpadu).

Uvedené hledisko je třeba uplatňovat i při posuzování různých kovových částí, zda je nutné je do pospojování zahrnout. Jestliže je pospojováno např. již přívodní potrubí k některé kovové části a od jinud se na tuto část nemůže dostat potenciál než z pospojovaného přívodního potrubí, není třeba již provádět další pospojování a překlenování různých částí, o kterých by byly pochybnosti, zda jsou dostatečně vodivé.

S názorem strany A na provedení hlavního pospojování a připojování plynových potrubí k němu souhlasíme.

Nyní je již zcela jistě oběma stranám jasné, která z nich je v konkrétních bodech sporu pravdě blíže a která nikoliv.

Problematika elektroinstalací v koupelnách pokračuje samostatným článkem JUDr. Z. Urbana s jeho podrobnějším komentářem současného stavu. Článek pojednává zejména o skutečnosti rekonstrukcí koupelnových umakartových jader v mnoha bytech panelových domů s ohledem na nutnost respektování souborů ČSN 33 2000.