časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 11/2021 vyšlo
tiskem 4. 11. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Elektrické rozváděče a rozváděčová technika; Pohony a výkonová elektronika

Hlavní článek
Elektromobilita 2021

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe 8-9 2020

Ing. Pavel Vojík | IN-EL, spol. s r. o. | www.in-el.cz

Otázka 1: Chtěl bych se poradit ohledně umísťování rozváděčů v divadlech. V normě pro divadla ČSN 33 2420 z 11. 8. 1986 čl. 2. 4. 2, je zakázáno umísťovat v prostoru hlediště a jeviště rozváděče, a to ani jejich zadní stěnu. V ČSN 33 2420 ed. 2 z října 2009 čl. 8. 1. 2, která je platná v současnosti, je zakázáno umísťovat rozváděče, včetně jejich zadní stěny, pouze v hledišti. Příliš této změně nerozumím. Hlavně by mě zajímalo, z jakého důvodu nastala. Nemohlo dojít případně k tiskové chybě v novém vydání normy?

Odpověď 1: Citace norem ve Vašem dotazu nejsou přesné a tím se zkresluje i jejich obsah.

ČSN 33 2420:1986 Elektrické instalace nízkého napětí – Elektrická zařízení v divadlech a jiných objektech pro kulturní účely v článku 2. 4. 2 stanovila, že „Rozváděče i rozvodnice nesmějí být přístupné z prostoru hlediště a jeviště; a to ani jejich zadní stěna. Přístup k nim musí být volný a nesmí být zastavován uskladněnými předměty“.

ČSN 33 2420 ed. 2:2009 Elektrické instalace nízkého napětí – Elektrická zařízení v divadlech a jiných objektech pro kulturní účely v článku 8. 1. 2 stanovuje, že „Rozváděče, rozvodnice ani jejich zadní stěna nesmějí být přístupné z prostoru hlediště. Přístup k nim musí být volný a nesmí být zastavován uskladněnými předměty.“

Při změně normy mohu tiskovou chybu zcela vyloučit. Konečné znění normy je před vydáním podrobováno několika kontrolám s cílem minimalizovat možnost vzniku chyby. Sice občas dochází ke vzniku chyb v normách, ale ty jsou po upozornění co možná nejdříve odstraňovány.

Z hlediska obecné bezpečnosti návštěvníků divadla se norma ČSN 332420:1986 svým ustanovením snažila minimalizovat možnosti neoprávněného zásahu do elektrické instalace nepovolanou osobou z řad návštěvníků divadla anebo hostujících herců.

Nové vydání ČSN 33 2420 ed. 2:2009 reagovalo na rozvoj divadel a nové architektonické pojetí jeviště a na základě těchto poznatků a nových požadavků na tento prostor odstranilo omezení, které se týkalo umožnění přístupu k rozváděči z jeviště. Omezení přístupu k rozváděči anebo rozvodnici z hlediště bylo z důvodu vyloučení možnosti neoprávněného zásahu do instalace ponecháno.

Otázka 2: Vyskytl se revizní technik s následujícím názorem: Ve velkokapacitní kuchyni jsou některé přístroje umístěny v prostoru, přívod k nim je plánován podlahou, kabely CYKY v chráničce. Revizák tvrdí, že při úklidu se může dostat do chrániček voda a kabel tak bude trvale ve vodě, čemuž kabel CYKY nevyhovuje. Pokud má revizák pravdu (má?), vidím dvě možná řešení.
1. Kabel CYKY uložit bez chráničky rovnou do betonu.
2. Použít od „sporákové kombinace“ např. kabel NY2Y.

Odpověď 2: Při řešení Vašeho dotazu je nutné se podívat i na další důvody, které mohou, ale nemusí podpořit jedno z Vámi navrhovaných řešení.

Kabel CYKY je uložen v chráničce, tedy chránička má zajistit ochranu kabelu před jeho mechanickým poškozením. K tomuto poškození může dojít nejen při jeho umístění v podlaze, ale zejména v místě, kde je vodič vyveden mimo podlahu a je přiváděn do krabice kuchyňského stroje, ve které je připojen k připojovacím svorkám. Bylo by chybou, kdyby chránička končila na úrovni podlahy a dál by do připojovací krabice pokračoval pouze nechráněný kabel. Chránička by měla být vyvedena společně s kabelem z podlahy a zaústěna do připojovací krabice. Tehdy bude po celou dobu poskytovat mechanickou ochranu kabelu.

Samotná chránička by měla mít takové technické parametry, aby odolávala prostředí, ve kterém je vedena. V kuchyni to mohou být agresivní čisticí prostředky, pára, mastnota a podobně. V jiném případě, se může stát, že dojde k jejímu poškození a tedy může dojít k zatečení vody (kondenzaci páry apod.) do chráničky. Tím může dojít k problémům, které zmiňoval revizní technik.

Z Vašeho dotazu není jasné, zda je možné s připojovanými kuchyňskými stroji manipulovat (pohybovat) či nikoliv. V případě, že je možný omezený pohyb stroje (manipulace se strojem), je nutné, aby chránička odolávala i této manipulaci z hlediska tahu, krutu anebo ohybu přívodního vedení.

V případě, že by k takovému problému (zatečení vody do chráničky) došlo, je nutné vzít do úvahy možnost vzniku dalšího problému týkajícího se hygieny. Špinavá mastná voda, která v kuchyňském provozu zateče do místa, ze kterého nemůže být jednoduše odstraněna, se stává vhodným prostředím pro výskyt a množení různých bakterií.

Použití jiného kabelu (např. NY2Y) než kabelu CYKY je řešením, které možná uspokojí revizního technika a elektrikáře, nicméně neřeší možný problém hygieny v případě zatečení vody do chráničky.

Na druhou stranu uložení kabelu bez chráničky přímo do betonu podlahy je možné řešení problému se zatékající vodou do chráničky a kabel CYKY je konstrukčně pro tento způsob uložení použitelný. Bohužel kabel nebude chráněn proti možnému mechanickému poškození od místa jeho vyvedení z podlahy až do připojovací krabice stroje. V rámci tohoto řešení může dojít k poškození kabelu.

Při volbě kabelů pro připojení kuchyňských strojů umístěných volně v prostoru je třeba zvážit i to, zda nemůže dojít k překročení maximální provozní teploty kabelů, případně zda nemůže dojít k poškození PVC pláště kabelu například tím, že dojde k častému a opakovanému vypouštění vařící vody z kotle (např. při vaření knedlíků) přímo na podlahu kuchyně, aby odtekla do odpadové vpusti.

Všechny výše uvedené problémy by bylo vhodné řešit s projektantem v rámci stanovení vnějších vlivů a jejich účinků – viz ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy. Do komise pro určení vnějších vlivů by měl v tomto případě být přizván i zástupce hygienické stanice, protože se jedná o velkokapacitní kuchyni.

Dalším zdrojem informací pro elektrická zařízení v kuchyních je technická normalizační informace TNI 33 2130:2017 Elektrické instalace nízkého napětí – Elektrické rozvody v bytových objektech, i s byty určenými pro osoby se zdravotním postižením, elektroinstalace v kuchyních a příprava pro zavedení vysokorychlostního internetu – Komentář k ČSN 33 2130 ed. 3:2014, která se v kapitole 6 zabývá požadavky na elektrická zařízení v kuchyních a část této kapitoly se věnuje také velkokapacitním kuchyním. Tato technická normalizační informace se používá ve spojení s ČSN 33 2130 ed. 3:2014, ke které byla vydána jako komentář.

Otázka 3: Potřebuji poradit ohledně elektrické instalace v zemědělských provozech.
1. Mám doplňující dotaz k otázce AA3- 318. Kde je tedy začátek instalace v zemědělských provozech?
2. V několika projektech elektrické instalace v zemědělských provozech, hlavně u napájecích obvodů, jsou navrženy kabely AYKY-J 3× 240 + 120 mm2 . Mám to při revizi brát jako rozpor s čl. 705.411. 4. 3 ČSN 33 2000-7-705 ed. 2? Nebo je to takto správně, protože se jedná o venkovní prostory?
3. Dále je v projektu v zemědělských provozech pro venkovní svítidla (1× svítidlo na stožáru VO a 10× svítidla na fasádě zemědělského objektu) navržen kabel AYKY-J 4× 25 mm2 . Je to takto správně s přihlédnutím k článkům čl. 705.411. 4. 3 ČSN 33 2000-7- 705 ed. 2 a 705.411.1 ČSN 332000-7-705 ed. 2? Jedná se o ostatní koncový obvod, který by měl být chráněn proudovým chráničem s rozdílovým proudem do 300 mA? V technické zprávě tohoto projektu není vůbec zmínka o ČSN 33 2000-7-705 ed. 2 ale projektant říká, že postupoval podle ČSN 332000-7-714 ed. 2, a že je to tak v pořádku.

Odpověď 3: Začátek elektrické instalace je jako technický termín definován v terminologické normě ČSN IEC 60050-826:2004 heslo 826- 10-02, jako místo, ve kterém se elektrická energie předává do elektrické instalace. Obecně můžeme ve většině případů považovat za začátek elektrické instalace místo, ve kterém dochází k připojení k přenosové nebo distribuční soustavě. Z pohledu energetické legislativy je toto místo označováno jako odběrné místo – viz zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

Na druhou stranu je také možné za začátek elektrické instalace považovat místo, ve kterém dochází k připojení elektrické instalace objektu (budovy) k přívodnímu vedení elektrické energie. Z hlediska energetiky je termín „přívodní vedení nn“ definován v podnikových normách energetiky (PNE) a také je zpravidla vysvětlen v připojovacích podmínkách. Přívodní vedení zpravidla začíná v přípojkové skříni.

Zemědělský provoz je z hlediska terminologie velmi obecný pojem, který nedává představu o struktuře takového provozu, počtu budov a jejich využití, energetické náročnosti jednotlivých částí apod. Z toho pohledu je tedy možné, že při jeho výstavbě došlo k rozdělení do samostatných částí, které jsou vzájemně propojeny přívodním vedením nn, a na každém jednotlivém objektu je umístěna kabelová skříň, ve které je umístěna smyčka připojovacího vedení nebo je zde připojovací vedení ukončeno. V takovémto případě je zemědělský provoz jako celek provozován v síti TN-C a použití kabelu, jako je AYKY-J 3× 240 + 120 mm2 , není závadou, protože v tomto případě se za začátek elektrické instalace může považovat místo připojení elektrické instalace toho konkrétního objektu k přívodnímu vedení. V tomto místě je také v případě potřeby možné zřídit samostatné odběrné místo. To, zda se jedná o venkovní prostory, nemá s typem použitého kabelu spojitost.

V případě ČSN 332000-7-705 ed. 2:2007 článku 705.411. 4. 3 je vysvětlení uvedené k dotazu AA3-318 v zásadě správné, ale s drobným formálním upřesněním. Původní norma IEC 60364-7-705:2006 v článku 705.411. 4. 3 obsahovala jiný text, než který byl převzat do harmonizačního dokumentu HD 60364-7-705:2007. Tato skutečnost je vyjádřena svislou čarou umístěnou na levém okraji článku. Společným problémem schvalování evropských i mezinárodních norem je nutnost dosažení konsenzu nad textem normy a případně stanovení zvláštních národních podmínek a odchylek typu A v případě, že není možné některé části normy přijmout. Tyto důvody jsou vždy uvedeny v jednotlivých přílohách normy.

Za důležité považuji uvědomit si, že diskutovaný článek 705.411. 4. 3 ČSN 332000- 7-705 ed. 2:2007 doplňuje ustanovení článku 411. 4. 3 ČSN 332000-4-41 ed. 2:2007 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým proudem, tedy že se jedná o ustanovení týkající se oblasti ochranného opatření „automatické odpojení od zdroje“. V tomto případě je zřejmé, že autoři normy předjímají, že elektrická instalace v síti TN je vždy od místa připojení ke zdroji prováděna jako instalace sítě TN-S. Za „zdroj“ je v tomto případě považována nejen přívodní a distribuční síť, ale také přívodní vedení, které je provedeno jako síť TN-C. Zcela zjevně se zanedbává možnost, že v části elektrické instalace bude použita síť TN- -C-S, tedy že část jednoho objektu může být připojena k síti TN-C a bod rozdělení na síť TN-S může být umístěn i na jiném místě, než je místo připojení objektu k přívodnímu vedení (tedy bod rozdělení nebude umístěn v hlavním rozváděči objektu, ze kterého jsou napájeny další „podružné“ rozváděče). Pro úplnost dodávám, že při vydání ČSN 33 2000- 4-41 ed. 3:2018 nedošlo k žádné úpravě textu článku 411. 4. 3 a z toho důvodu nebylo tedy nutné upravit článek 705.411. 4. 3 ČSN 33 2000-7-705 ed. 2:2007.

Vzhledem k výše uvedeným informacím je možné vyvodit závěr, že není možné zcela jednoznačně stanovit začátek elektrické instalace jako jeden konkrétní bod pro celou elektrickou instalaci. Respektive bylo by to možné, ale pouze v případě nově budovaného objektu (třeba zemědělského provozu), kde by byla přijata filozofie, že celý objekt bude budován v soustavě TN-S už od místa jeho připojení k přenosové a distribuční soustavě.

Říká-li projektant, že postupoval podle ČSN 332000-7-714 ed. 2:2012 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-714: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Venkovní světelné instalace, bylo by správné, aby tato informace byla v technické zprávě uvedena. V zemědělských provozech (a nejen v nich) se jedná o správné řešení osvětlení ploch a cest, které nejsou součástí vnitřní elektrické instalace jednotlivých objektů, ale plní funkci „běžného“ venkovního osvětlení používaného na komunikacích, v parcích a podobných místech. ČSN 33 2000-7-705 ed. 2:2007 sice obsahuje část, která se zabývá světelnými instalacemi a svítidly, nicméně je tato část zaměřena spíš na vnitřní osvětlení stájí, seníků a podobných míst. V případě venkovního osvětlení, byť je zřízeno jakoby „uvnitř“ zemědělského provozu, ale ne přímo uvnitř jednotlivých zemědělských objektů, je vhodné postupovat podle ČSN 332000- 7-714 ed. 2:2012.

(pokračování)

(ilustrační foto: mp)