časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo
tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe 2021/05

Ing. Pavel Vojík | IN-EL, spol. s r. o. | www.in-el.cz

Otázka 1:

1. V ČSN 33 2000-7-730 je na obrázku 730A.4 zakreslen a popsán pětižilový kabel na propojení „břehu“ a „plavidla“. Proč?

2. Mohu oddělovací trafo umístit na břehu a elektrické spotřebiče a kovové části na lodi zapojit tak, jak je naznačeno pro plavidlo na obrázku 730A.4. pro zabránění elektrolytické korozi?

3. Pokud připojení v bodě 2 není možné, jaká je jiná možnost zabránění elektrolytické korozi, pokud oddělovací trafo nelze umístit na plavidle z nerezu?

 

Odpověď 1:

ČSN 33 2000-7-730 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-730: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Břehové elektrické přípojky pro vnitrozemská plavidla je normou, která se zabývá břehovými elektrickými přípojkami. Tedy vychází z konstrukčního uspořádání lodí a ze způsobů, jakými je v lodích prováděna elektrická instalace.

Tato norma vychází nejen ze souboru EN 15869 Plavidla vnitrozemské plavby – Elektrická břehová přípojka, třífázový proud 400 V, do 63 A, 50 Hz, ale také je provázána s ČSN EN ISO 13297 Malá plavidla – Elektrické systémy – Instalace střídavého proudu. Dalším souborem norem, které musíte vzít do úvahy, je soubor ČSN EN 60092 Elektrická instalace na plavidlech, který je společný pro všechny druhy plavidel používaných jak na vnitrozemských vodních cestách, tak na mořských a oceánských cestách.

Připojovací kabel pro připojení k břehové přípojce je součástí vybavení lodi. Není tajemstvím, že loď je jako celek podrobována pravidelným technickým prohlídkám stejně jako motorová vozidla. Zároveň je při své stavbě neustále dozorována.

Použití nerezové oceli pro stavbu lodí není žádná novinka a výkřik poslední módy, ale z cenových důvodů (a nejen z nich) se používá docela málo.

Zabránit elektrolytické korozi bohužel není možné, je možné ji pouze zpomalit. I z tohoto důvodu jsou na trupu plavidel umístěny anody, které jsou v zásadě obětovány elektrolytické korozi a musí být pravidelně kontrolovány a vyměňovány.

Nemyslím si, že by byl nějaký vážný důvod, proč by nebylo možné umístit oddělovací transformátor na nerezovém trupu plavidla. Tuto otázku je nutné spíše položit konstruktérovi lodě (lodí), který je schopen na ni kvalifikovaně odpovědět. Nicméně připojení elektrické instalace lodi pomocí oddělovacího transformátoru k břehové přípojce není jediný způsob připojení.

Břehová přípojka je zpravidla dodávána jako výrobek, který je vybaven všemi potřebnými certifikáty a osvědčeními, zejména z hlediska bezpečnosti a ochrany před úrazem elektrickým proudem. Zároveň je břehová přípojka konstruována tak, aby umožnila připojení co největšího spektra lodí, které se prodávají. Každý správce či provozovatel přístavu (mariny) si je vědom toho, že nestandardní řešení břehové přípojky (tedy řešení, které jakýmkoliv způsobem znemožní připojení některých plavidel) znamená neobsazené nebo špatně obsaditelné místo v přístavu, což znamená méně peněz z pronájmu takového místa.

Na závěr je nutné podotknout, že rekreační plavidla, a tedy i jejich elektrická instalace, musí splňovat požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/25/ES, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se rekreačních plavidel.

Otázka 2:

Článek 411.3.3 ČSN 33 2000-4-41 ed. 3:2018 nařizuje použít proudové chrániče 30 mA u zásuvek AC, jejichž proud nepřekračuje 32 A, které mohou být používána laiky s výjimkou uvedenou v poznámce a dále u AC mobilních zařízení, jejichž proud nepřekračuje 32 A, určených pro venkovní použití.

Rozdělení ochrany chráničem na dvě části je z důvodu, že u zásuvek se jedná o používání laiky a u mobilních zařízení pro venkovní použití se nerozlišuje, zda se jedná o laiky, nebo o osoby poučené nebo znalé?

Napájení mobilních zařízení může být provedeno kabelem pevně připojeným do instalační krabice, nebo pomocí zásuvek?

Můžete uvést příklad mobilních zařízení, jejichž připojení je provedeno kabelem pevně připojeným do instalační krabice nebo rozváděče?

 

Odpověď 2:

Termín „mobilní zařízení“ je definován v ČSN IEC 60050-826 Mezinárodní elektrotechnický slovník – Část 826: Elektrické instalace heslo 826-16-04 jako elektrické zařízení, kterým se během užívání pohybuje, nebo kterým lze snadno pohybovat z místa na místo, když je připojeno k napájení. Způsob připojení mobilního zařízení není v tomto případě pevně stanoven, protože musí být respektovány požadavky výrobce, který v dokumentaci výrobku (zařízení) stanovuje, jakým způsobem má být k elektrické instalaci připojen.

Snažit se o uvedení příkladů mobilních zařízení, jejichž připojení je provedeno kabelem pevně připojeným do instalační krabice nebo přímo do rozváděče, je v zásadě nemožné, protože lidská (kutilská) tvořivost je bezbřehá a neomezená.

Ano, požadavek na připojení mobilních zařízení přes chránič nesouvisí s elektrotechnickou kvalifikací toho, kdo zařízení používá, ale spíše reaguje na možné vnější vlivy, které se mohou při použití ve venkovním prostředí vyskytnout.

 

Otázka 3:

Můžu se zeptat na připojování zásuvek pro obecné použití, jak je uvedeno v ČSN 33 2130 ed. 3?

Musí být RCD 30 mA u zásuvek pro připojení elektrické trouby 230 V, myčky 230 V, mikrovlnky 230 V umístěných v kuchyni připojených k zásuvce, kam není zajištěn přístup, pokud nedojte k odmontování šuplíků nebo vyjmutí uvedeného elektrického spotřebiče? V ČSN 33 2130 ed. 3 jsou uvedeny příklady (například), kde tato připojení nejsou uvedena.

 

Odpověď 3:

V první řadě je nutné zkontrolovat podmínky a požadavky pro připojení spotřebiče, které jsou uvedeny v dokumentaci výrobce spotřebiče. Tyto podmínky a požadavky mají do určité míry přednost před ustanoveními technických norem.

Základní požadavky na připojení spotřebičů jsou uvedeny v ČSN 33 2180:1979 Elektrotechnické předpisy ČSN. Připojování elektrických přístrojů a spotřebičů. Další normou, která se touto problematikou zabývá, je ČSN 33 2130 ed. 3:2014 Elektrické instalace nízkého napětí – Vnitřní elektrické rozvody v článku 5.3.11, která konstatuje, že zásuvkové obvody musí být vybaveny doplňkovou ochranou tvořenou proudovým chráničem s vybavovacím proudem nepřekračujícím 30 mA. Dále ustanovení v článku 5.3.12 normy stanovuje, že ustanovení článku 5.3.11 není nutno uplatňovat u zásuvek nepřístupných laické veřejnosti.

Zásuvky pro připojení vestavěných kuchyňských spotřebičů, jsou-li umístěny tak, aby nemohly být používány laickou veřejností, tedy k nim není snadný přístup, nemusí být z hlediska dikce článku 5.3.12 vybaveny doplňkovou ochranou pomocí proudového chrániče.

Většina příkladů a výčtů jednotlivých druhů zařízení v normách je zpravidla neuzavřeným seznamem, protože vydávat úplné výčty možných zařízení a jejich kombinací je v zásadě nemožné a omezující. Výčet zařízení uvedených v článku 5.3.12 se navíc vztahuje pouze k zásuvkám pro speciální druh zařízení, jehož nežádoucí vypnutí by mohlo být příčinou značných škod. Myčky, mikrovlnné trouby a elektrické trouby mezi takováto zařízení nepatří, protože vypnutí takového zařízení nezpůsobuje značnou škodu.

 

Otázka 4:

Při rekonstrukci elektrického rozvodu na malém plavidle jsem narazil na nepochopení ČSN EN 60092-507 ed. 2 čl. 7.3.1 výjimky popsané v odstavcích a), b). Za baterkou není ve vzdálenosti 200 mm jištění, ale je instalovaný odpínač a jsou položené napájecí jednožilové kabely délky 2 m v ochranné trubce. Tyto izolované kabely končí na startéru motoru a v rozváděči s jištěním dalších obvodů instalace.

Nerozumím výjimkám:

a) co znamená kabel chráněný proti otěru a má kontakty s vodivými plochami,

b) to samé s přívodem od baterie k rozvodné desce nebo rozváděči.

U těchto dvou alternatívních způsobů musí být instalován odpínač baterie nebo jistič, který umožňuje ruční odpojování. Nevím, jestli můj způsob bude správný. Za baterii instalovat odpínač, jednožilové kabely uložit do lišty nebo ohebné izolační trubky, vytvořit dvojitou izolaci. Jednožilové napájecí kabely nepřekročí délku 2 m.

 

Odpověď 4:

Kabely a vodiče používané u všech typů plavidel musí být v souladu s požadavky stanovenými v ČSN IEC 60092-350:2015 Elektrická instalace na plavidlech – Část 350: Obecné konstrukční požadavky a zkušební metody napájecích, ovládacích a přístrojových kabelů pro lodní a pobřežní použití a v ČSN IEC 60092-360 Elektrická instalace na plavidlech – Část 360: Izolační a krycí materiály silových, kontrolních, přístrojových a komunikačních kabelů na plavidlech a pobřežních zařízeních.

Obecně se dá říci, že kabely a vodiče používané na plavidlech by měly být chráněny opletem (z kovového nebo nekovového materiálu), který poskytuje dostatečnou ochranu proti všem typům mechanických vlivů, které se při provozu plavidla mohou vyskytnout.

Termín „kontakty s vodivými plochami“ je použit jako obecné označení připojovacích zařízení pro připojení vodičů. Blíže se těmito upínacími jednotkami a svorkami zabývá soubor ČSN EN 60999 Připojovací zařízení – Elektrické měděné vodiče – Bezpečnostní požadavky na šroubové a bezšroubové upínací jednotky. Z hlediska použití na plavidlech je nutné vybrat takové připojovací zařízení, které je určeno pro tento typ používání, anebo připojovací zařízení, které bude dostatečně odolné zejména proti mechanickým vnějším vlivům působícím na kabely (vodiče) a na místa jejich připojení.

Při rekonstrukci elektrické instalace plavidla musíte vždy vycházet z projektu elektrické instalace daného konkrétního plavidla a elektrická instalace musí být provedena v souladu s tímto projektem. Za samozřejmé považuji to, že po dokončení rekonstrukce elektrické instalace je vydána projektová dokumentace skutečného provedení elektrické instalace, která je schválena odpovědným projektantem. Při rekonstrukci elektrické instalace malých plavidel je také nutné respektovat ustanovení ČSN EN ISO 10133:2017 Malá plavidla – Elektrické systémy – Instalace stejnosměrného proudu malého napětí.

Projekt skutečného provedení elektrické instalace plavidla zůstává součástí technické dokumentace plavidla a při provádění schvalování technické způsobilosti plavidla k provozu může být kontrolními orgány vyžadován. Schvalování technické způsobilosti plavidla je prováděno ve stanovených lhůtách a je možné ji přirovnat k provádění STK u motorových vozidel.

  

Otázka 5:

Prosím o sdělení, zda existuje předpis, podle kterého musí mít kabely (elektrické zařízení do 1 000 V AC pro pevnou i pohyblivou instalaci) mechanickou ochranu do výšky 2,5 m v místech, kde:

–          se pohybují lidé bez elektrotechnické kvalifikace,

–          se pohybují lidé s elektrotechnickou kvalifikací,

–          jezdí prostředky (vozíky) řízené lidmi, například trubky nebo hadice, a to jak u instalací budov, tak u elektrických zařízení pracovních strojů.

 

Odpověď 5:

Mechanická ochrana kabelů se primárně zřizuje z důvodu ochrany kabelů a vodičů tak, aby nemohly být poškozeny. Následkem poškození by mohlo dojít k situaci, která by mohla způsobit vznik úrazu elektrickým proudem anebo poškození dalších zařízení (elektrických i neelektrických). Tedy nezáleží na tom, zda se v místech pohybují osoby s elektrotechnickou kvalifikací nebo bez elektrotechnické kvalifikace.

Potřeba mechanické ochrany se volí na základě vyhodnocení vnějších vlivů, které se provádí v souladu s ustanoveními ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010. Jedná se o skupinu vnějších vlivů označovaných kódem AJ. Zároveň je nutno podotknout, že ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 nestanovuje konkrétní odkazy na normy nebo podmínky a způsoby, které by pro eliminaci tohoto vnějšího vlivu měly být splněny. Dalším důvodem, pro který má být mechanická kabelů ochrana použita, je vnější vliv AG (ochrana před působením rázu).

Další normou, která musí být vzata do úvahy, je ČSN 33 2000-5-52 ed. 2:2012, která stanovuje podmínky pro ochranu před ostatními mechanickými namáháními v článku 522.8. Hlavní důraz je položen na to, že vedení musí být zřízena tak, aby se během provádění instalace, jejího používání nebo údržby zabránilo poškození kabelů, izolovaných vodičů a jejich zakončení.

Výše uvedené normy je možné považovat za základní normy. Další informace mohou být uvedeny i v dalších normách, které se věnují určité oborové problematice, např. drážní normy nebo podnikové normy energetiky, nebo v normách, které se zabývají určitými zvláštnostmi, jako je např. ČSN 33 2000-7-708 ed. 4:2018 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-708: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Parkoviště karavanů, kempinková parkoviště a obdobné lokality nebo ČSN 33 2000-7-709:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-709: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Přístavy a obdobné lokality.

Norem, které řeší nebo upravují problematiku mechanické ochrany vodičů a kabelů podle konkrétních podmínek, je mnoho. Z toho důvodu považuji vypracování úplného přehledu norem, které určitým způsobem řeší a upravují problematiku mechanické ochrany vodičů, za víceméně nereálné.

(pokračování)

 

(foto: wikipedia.org)