Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

redakce Elektro, Ing. Michal Kříž,
informační systém pro elektrotechniky (iiSEL®), http://www.in-el.cz
 
Otázka 1:
Prosím o objasnění některých věcí, uve­dených v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 z dub­na 2010. V tabulce ZA.1N je u vnějšího vli­vu BE2N2 uvedeno, že podmínky elektric­ké instalace pro tyto prostory jsou uvedeny v ČSN EN 50218. Zajímá mě, jak je možné, že je v ČSN z dubna roku 2010 uveden od­kaz na již neplatnou normu? V těchto pro­storech se elektroinstalace vykonává podle ČSN 33 2000-4-482, což je jediná norma, která blíže řeší problematiku elektroinstalací v prostorech s hromaděním hořlavých prachů a zpracováváním hořlavých hmot, kde není ri­ziko výbuchu.
 
Na to navazuje další otázka: V ČSN 33 2000-3 je jasně definována charakteris­tika a rozdíl mezi vnějšími vlivy BE2N2 a BE3N1. V ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 již není uvedena jednoznačná odlišnost těchto prosto­rů. Jaká kritéria tedy rozhodují o tom, zda prostor je vystaven vnějšímu vlivu BE2N2, nebo se již jedná o BE3N1? V některých pří­padech je tato hranice velmi tenká. Budu-li uvažovat ty nejextrémnější možnosti, pak např. v truhlárně, kde se zpracovávají su­ché hořlavé hmoty, se může usazovat prach na elektrických zařízeních v souvislé vrstvě schopné šířit požár. Dojde-li v takovém pří­padě k zahoření, proudy vzduchu nasáva­né požárem mohou usazený prach rozvířit a může dojít i k nahromadění výbušné atmo­sféry a k výbuchu. Lze v takovém případě do protokolu o určení vnějších vlivů uvést vnější vliv BE2N2 s tím, že bude vypracován místní provozní bezpečnostní předpis, v němž bude kladen důraz na pravidelný úklid a odstraňo­vání nahromaděných vrstev prachu z elek­trických zařízení?
 
Odpověď 1:
K upozornění na neplatnost ČSN EN 50281 sdělujeme, že jedna norma tohoto sou­boru (ČSN EN 50281-2-1 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem – Část 1-2: Elektrická zařízení chráněna krytem – Vý­běr, instalace a údržba) doposud platí. Kro­mě toho pro elektrická zařízení do prostorů s hořlavým prachem platí ještě soubor ČSN EN 61241 (ČSN EN 61241-14 Elektrická za­řízení pro prostory s hořlavým prachem). Si­tuace v dané oblasti se poměrně rychle vyvíjí a je možné předpokládat, že zanedlouho bude obsah uvedeného souboru přičleněn do sou­boru EN 60079, který je určen všeobecně pro elektrická zařízení do výbušných atmosfér.
 
Celkem správně poukazujete na to, že v nové normě není již jasně definován roz­díl mezi vnějším BE2N2 (nebezpečí požáru hořlavých prachů) a BE3N1 (nebezpečí vý­buchu hořlavých prachů). Je to tím, že se do­spělo k závěru, že prostor s BE2N2 se může při rozvíření prachu stát prostorem BE3N1, jak to ostatně popisujete na příkladu i Vy ve Vašem dotazu.
 
Bude-li do protokolu o určení vnějších vli­vů uveden vnější vliv BE2N2 s tím, že bude vypracován místní provozní bezpečnostní předpis, v němž bude předepsáno pravidelné čištění a odstraňování prachu tak, aby nemoh­lo dojít k takovému nahromadění prachu, kte­ré by mohlo v případě zvíření způsobit vznik vnějšího vlivu BE2N2, neměly by být proti takovémuto určení námitky.
 
Doporučujeme, aby provozovatel zařízení v místním provozním bezpečnostním předpi­su určil ještě nezávislou kontrolu vykonáva­ného čištění.
 
Uvedená opatření jsou v souladu i s dří­ve platnými normami ČSN 33 2310 a ČSN 33 0300. Pokud je nám známo, uvedená opat­ření se v praxi osvědčila.
 
Otázka 2:
Rád bych se Vás zeptal, kterým předpi­sem se stanovuje výbava plynové kotelny (na zemní plyn) se dvěma kotli se jmenovitým výkonem 49,5 kW (nevztahuje se na ně vyhláška č. 91/1993 Sb.). Problém je ten, že komise určující vnější vlivy nám v prostoru této kotelny stanovuje prostředí s nebezpečím výbuchu (zóna 2). Kotelna je vybavena vět­racími otvory v rozích objektu, ale není zde umístěno antidetonační zařízení, které má při nebezpečné koncentraci plynu uzavřít hlavní přívodní potrubí, a elektrické zařízení kotelny není v nevýbušném Ex provedení.
 
Odpověď 2:
V zásadě platí, že rozhodne-li v protokolu komise pro určení vnějších vlivů, jaký vněj­ší vliv v daném prostoru působí, musí to být všeobecně respektováno a elektrické zaříze­ní musí být s ohledem na tento vliv prove­deno. To znamená, že v uvedeném případě musí být v zóně 2 elektrické zařízení v pro­vedení do zóny 2.
 
Souhlasíme s Vámi, že opatření, která z takovéhoto vyhodnocení vnějších vlivů vyplývají, jsou náročná a zřejmě se s nimi pro případy plynových kotelen neuvažu­je. Plynové kotelny jako takové totiž pat­ří mezi spotřebiče plynných paliv a spadají pod nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotře­biče plynných paliv. Podle § 2 odst. 1 toho­to nařízení může být spotřebič plynných pa­liv uveden na trh a do provozu pouze tehdy, neohrozí-li při běžném používání bezpečnost osob, domácích a hospodářských zví­řat nebo majetek. Podle přílohy č. 1 k tomu­to nařízení, čl. 1.2.2, musí návod k použití a údržbě, který je určen pro uživatele, ob­sahovat všechny informace požadované pro bezpečné používání a musí zejména upozor­ňovat uživatele na jakákoliv omezení při po­užívání. Z uvedeného vyvozujeme, že ply­nová kotelna, je-li opatřena označením CE (podle uvedeného nařízení musí toto ozna­čení mít), nezpůsobuje při normálním pro­vedení instalace ve svém okolí z hlediska nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par vznik nebezpečných zón.
 
K tomu ještě v čl. 511.2 normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 Elektrické instala­ce nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy doplňuje, že v případě, kdy nejsou žádné plat­né normy dotýkající se zařízení (např. u nově vyvinutého výrobku), výrobce poskytne oso­bě navrhující instalaci úplnou instalační do­kumentaci a nezbytné zkušební protokoly podle platné legislativy.
 
Vámi uváděným nákladným opatřením by bylo možné se vyhnout, pokud by komi­se (např. na základě nově získaných podkladů dodaných výrobcem plynových kotlů) opra­vila původní hodnocení vnějších vlivů v tom smyslu, že vnější vliv z hlediska nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par se v prostoru plynové kotelny nevyskytuje.
 
K získání podkladů pro změnu rozhodnu­tí komise pro určování vnějších vlivů dopo­ručujeme obrátit se prokazatelným dotazem na výrobce s žádostí o doplnění vyjádření, zda u kotelny sestavené (v souladu s přísluš­nými návody a v souladu s běžnou technic­kou praxí pro instalaci plynových spotřebičů) ze dvou jeho kotlů daného výkonu nemůže vznikat žádná zóna s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par. Tedy, aby potvrdil, že za podmínek dostatečného větrání je prostor dané kotelny obdobně jako u plynových ko­telen podle ČSN 07 0703:2005 Kotelny se za­řízeními na plynná paliva prostorem bez ne­bezpečí výbuchu.
 
Nebude-li protokol o určení vnějších vlivů v daném smyslu upraven, je nutné jeho závě­ry z hlediska provedení elektrického zaříze­ní respektovat.
 
Otázka 3:
Dovolte mi, abych se na vás obrátil s do­tazem, který se týká prodlužovacích kabelů. Pracuji jako koordinátor BOZP na staveništi, kde se často (až velmi často) vyskytují pro­blémy s prodlužovacími kabely. Velcí zhoto­vitelé je mají řádně označené a zrevidované. Malí podzhotovitelé, zejména pak tzv. IČaři, používající prodlužováky si své povinnosti o revizích nepřipouštějí.
 
A nyní k mému dotazu: Jeden můj kolega koordinátor mi sdělil, že ve venkovním pro­středí se vůbec nesmí používat žádný prodlu­žovací kabel, který má růžovou (načervena­lou) barvu. Je prý z PVC a nemá izolaci po­volenou do venkovního prostředí. Tento údaj je možné si přečíst např. u prodlužovacích kabelů předmětné barvy, které se prodáva­jí v OBI, Globusu apod. U nich píší, že jsou jen do vnitřního suchého prostředí.
 
Dotaz: Je tedy obecnou pravdou, že pro­dlužovák uvedené barvy nikdy nesmí „ven“, nebo jsou i prodlužováky této barvy, které mohou? Pokud ano, jak je od sebe poznám? Jde mi o to, abych mohl kvalifikovaně infor­movat nadřízené těch uživatelů, kteří používa­jí prodlužováky této barvy o tom, že se nikdy nesmí používat venku a ve vlhku. Z prove­dených kontrol vím, že uvedené kabely vel­mi často praskají v izolaci a jsou omotávány různými izolačními a neizolačními páskami.
 
Odpověď 3:
Podle čl. 4 ČSN 34 0350 ed. 2 Bezpeč­nostní požadavky na pohyblivé přívody a šňů­rová vedení musí být prodlužovací přívody zhotoveny z ohebných kabelů nebo šňůr vhodných pro dané použití z hlediska jmeno­vitého napětí, maximálního proudu, mecha­nické pevnosti, odolnosti proti vlivům pro­středí a mající potřebné vlastnosti pro jejich použití (např. ohebnost, hladký povrch, nešpi­nící povrch, trvanlivost) a zajišťující bezpečné používání připojovaného zařízení.
 
Je-li tedy prodlužovací přívod zhotoven z kabelu, který není vhodný pro venkovní po­užití, nesmí se venku používat.
 
Pokud víme, nebylo zatím všeobecně nor-malizováno barevné značení plášťů kabe­lů prodlužovacích přívodů podle jejich určení. Výrobci pro totéž určení dodávají ka­bely s různou barvou pláště. Červená barva pláště kabelu zaručuje jeho dobrou viditel­nost (výrobce uvádí – člověk jej se sekač­kou jen těžko přejede), žlutou barvou pláště je zase označen např. mrazuvzdorný kabel. Podle nás jediný způsob, jak rozeznat kabel vhodný pro prodlužovací přívod pro použití ve venkovním prostředí, je z dokladu o kou­pi, kde by měl být typ kabelu uveden. Po_dle tohoto typu je pak v ČSN 34 7402 Poky­ny pro používání nn kabelů a vodičů možné zjistit, pro jaké použití je daný kabel vhod­ný. Zásadní je však informace výrobce nebo dodavatele kabelu.
 
Jinak samozřejmě platí: Prodlužovací pří­vody kontrolovat ve smyslu ČSN 33 1600 ed. 2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání před jejich použitím i během jejich provozování v případě, kdy je podezře­ní na jejich poškození během používání (kabel byl přetahován přes ostré hrany, byl těžce me­chanicky namáhán). Při jakémkoliv podezření na poškození je nutné kabel vyřadit z provozu.
 
Otázka 4:
Mám dotaz ohledně detektoru hořlavých plynů. Tento detektor je osazen v plynové ko­telně jedné provozovny současně s elektro­magnetickým ventilem na hlavním potrubí přívodu plynu. Podle normy ČSN EN 50194 a ČSN EN 50244 má být v případě využívá­ní zemního plynu detekční zařízení umístě­no asi 0,3 m od stropu a následně propojeno s uzavíracím ventilem na hlavním potrubí.
 
Otázka zní: Musí být instalováno havarij­ní tlačítko, které by bylo umístěno vně budo­vy a které by v případě jakékoliv havárie uza­vřelo zmiňovaný ventil na hlavním potrubí?
 
Pokud musí být osazeno, tak jaký typ a jak má být označeno, popř. jak si má být obslu­ha jista, zda ventil přívod plynu skutečně bez­pečně uzavřel?
 
Odpověď 4:
ČSN 07 0703:2005 Kotelny se zařízeními na plynná paliva v čl. 7.11 stanoví, že elek­troinstalace zařízení kotelny (kromě kotelen vybavených řídicím systémem) musí zajis­tit bezpečnostní vypnutí, kterým se v přípa­dě nutnosti přeruší přívod elektrické energie do automatiky hořáku. Bezpečnostní prvek vypnutí se umístí bezprostředně u vstupních dveří kotelny zvenčí nebo zevnitř, popř. na ji­ném vhodném místě s ohledem na stanoviš­tě obsluhy. U kotelen regulačních stanic ply­nu může k bezpečnostnímu vypnutí sloužit hlavní vypínač.
 
Uvedené tlačítko (nebo hlavní vypínač) není u kotelny umístěno proto, aby zapůsobe­ním na něj byl uzavřen přívod plynu na hlav­ním potrubí, ale je tam z důvodu jiné hava­rijní situace (např. zjistí-li se, že uniká voda nebo je-li jiná porucha v kotelně).
 
Uvedený prostředek bezpečnostního vy­pnutí je vhodné označit červenou barvou (nej­lépe na žlutém pozadí), popř. u větších zaří­zení to může být červené tlačítko pod skle­něným krytem, který se v případě potřeby rozbije. Samozřejmé je, že s funkcí bezpeč­nostního vypnutí bude obsluha kotelny pro­kazatelně seznámena.
 
Otázka 5:
Zajímal by mě Váš názor na problemati­ku dimenzování vodičů. V ČSN 33 2000-5-523 ed. 2 je v tab. 52-B2 u položky číslo 57 uveden popis, že se toto uložení týká jedno- nebo vícežilových kabelů bez přídavné me­chanické ochrany přímo ve zdivu, jehož měr­ný tepelný odpor není větší než 2 K·m/W. Jde o to, že takovýto způsob uložení je přiřazen k referenčnímu způsobu uloženi C. Jak je to např. u plynosilikátů a podobných materiálů? U nich je tepelný odpor uváděn větší. Je nut­né tyto materiály považovat za tepelněizolač­ní stěnu a podle toho také dimenzovat vodiče?
 
Odpověď 5:
Souhlasíme s Vámi. Pokud by byl tepel­ný odpor zdiva, v němž je kabel uložen, vět­ší než 2 K·m/W, a nechtěli bychom provádět podrobnější výpočet podle souboru ČSN IEC 287 Elektrické kabely – Výpočet dovolených proudů, museli bychom se smířit s tím, že tyto kabely budeme zatěžovat proudem při­řazeným pro referenční způsob uložení A. To znamená, že bychom museli kabel oproti způsobu uložení C zatěžovat zhruba tak, jako kdyby měl o stupeň menší průřez.
 
Otázka 6:
Prosím o zodpovězení dotazu, zda se mění charakter prostoru skladové haly s normálním prostředím (čistý provoz). Instalovaná světla mají krytí IP20, jde o skládací zářivkový sys­tém. Nad těmito svítidly, tedy přímo pod stře­chou, byl instalován hasicí sprinklerový sys­tém. Má tento hasební systém vliv na změnu prostředí, které by vyžadovalo svítidla s patřičným krytím pro vliv AD3?
 
Odpověď 6:
Charakter prostoru se nemění. Pro určo­vání vnějších vlivů se neberou v úvahu mi­mořádné události typu požáru objektu, záplav apod. Nicméně je třeba se spuštěním sprinkle­rů jako zařízení uváděné do činnosti v přípa­dě požáru zajistit odpojení všech elektrických zařízení, které nejsou v případě nouze třeba. Co se týče nouzového osvětlení, to by mělo být (pokud by bylo použito) umístěno nebo ji­nak chráněno před účinky vody ze sprinklerů.
 
Otázka 7:
Jak vyhovět požadavku na central a total stop podle § 34, odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, vy­hlášky č. 23/2008 Sb. a čl. 4.5.1 normy ČSN 73 0848:2009 při rekonstrukci bytového domu s více odběrateli, když do neměřené části HDV nemohu podle rozvodných závo­dů vložit žádný vypínač?
 
Odpověď 7:
Není-li možné dosáhnout dohodu s dis­tributorem elektrické energie, doporučujeme dohodnout s místně příslušným HZS řešení podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technic­kých požadavcích na stavby, podle jejíhož § 34 odst. 5 musí mít každá stavba trvale přístupné a viditelně trvale označené zaříze­ní umožňující vypnutí elektrické energie. To­muto požadavku vyhovuje i pojistkový od­pínač, který je řádně označený a snadno pří­stupný, jak to vyžaduje ČSN 73 0848:2009 Požární bezpečnost staveb – Kabelové roz­vody ve svém čl. 4.5 (např. u vstupu do ob­jektu, v místě trvalé služby).

(pokračování)