Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Více aktualit

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

redakce Elektro, Ing. Michal Kříž,
informační systém pro elektrotechniky (iiSEL®), http://www.in-el.cz
 
Otázka 1:
Prosím o objasnění některých věcí, uve­dených v ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 z dub­na 2010. V tabulce ZA.1N je u vnějšího vli­vu BE2N2 uvedeno, že podmínky elektric­ké instalace pro tyto prostory jsou uvedeny v ČSN EN 50218. Zajímá mě, jak je možné, že je v ČSN z dubna roku 2010 uveden od­kaz na již neplatnou normu? V těchto pro­storech se elektroinstalace vykonává podle ČSN 33 2000-4-482, což je jediná norma, která blíže řeší problematiku elektroinstalací v prostorech s hromaděním hořlavých prachů a zpracováváním hořlavých hmot, kde není ri­ziko výbuchu.
 
Na to navazuje další otázka: V ČSN 33 2000-3 je jasně definována charakteris­tika a rozdíl mezi vnějšími vlivy BE2N2 a BE3N1. V ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 již není uvedena jednoznačná odlišnost těchto prosto­rů. Jaká kritéria tedy rozhodují o tom, zda prostor je vystaven vnějšímu vlivu BE2N2, nebo se již jedná o BE3N1? V některých pří­padech je tato hranice velmi tenká. Budu-li uvažovat ty nejextrémnější možnosti, pak např. v truhlárně, kde se zpracovávají su­ché hořlavé hmoty, se může usazovat prach na elektrických zařízeních v souvislé vrstvě schopné šířit požár. Dojde-li v takovém pří­padě k zahoření, proudy vzduchu nasáva­né požárem mohou usazený prach rozvířit a může dojít i k nahromadění výbušné atmo­sféry a k výbuchu. Lze v takovém případě do protokolu o určení vnějších vlivů uvést vnější vliv BE2N2 s tím, že bude vypracován místní provozní bezpečnostní předpis, v němž bude kladen důraz na pravidelný úklid a odstraňo­vání nahromaděných vrstev prachu z elek­trických zařízení?
 
Odpověď 1:
K upozornění na neplatnost ČSN EN 50281 sdělujeme, že jedna norma tohoto sou­boru (ČSN EN 50281-2-1 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem – Část 1-2: Elektrická zařízení chráněna krytem – Vý­běr, instalace a údržba) doposud platí. Kro­mě toho pro elektrická zařízení do prostorů s hořlavým prachem platí ještě soubor ČSN EN 61241 (ČSN EN 61241-14 Elektrická za­řízení pro prostory s hořlavým prachem). Si­tuace v dané oblasti se poměrně rychle vyvíjí a je možné předpokládat, že zanedlouho bude obsah uvedeného souboru přičleněn do sou­boru EN 60079, který je určen všeobecně pro elektrická zařízení do výbušných atmosfér.
 
Celkem správně poukazujete na to, že v nové normě není již jasně definován roz­díl mezi vnějším BE2N2 (nebezpečí požáru hořlavých prachů) a BE3N1 (nebezpečí vý­buchu hořlavých prachů). Je to tím, že se do­spělo k závěru, že prostor s BE2N2 se může při rozvíření prachu stát prostorem BE3N1, jak to ostatně popisujete na příkladu i Vy ve Vašem dotazu.
 
Bude-li do protokolu o určení vnějších vli­vů uveden vnější vliv BE2N2 s tím, že bude vypracován místní provozní bezpečnostní předpis, v němž bude předepsáno pravidelné čištění a odstraňování prachu tak, aby nemoh­lo dojít k takovému nahromadění prachu, kte­ré by mohlo v případě zvíření způsobit vznik vnějšího vlivu BE2N2, neměly by být proti takovémuto určení námitky.
 
Doporučujeme, aby provozovatel zařízení v místním provozním bezpečnostním předpi­su určil ještě nezávislou kontrolu vykonáva­ného čištění.
 
Uvedená opatření jsou v souladu i s dří­ve platnými normami ČSN 33 2310 a ČSN 33 0300. Pokud je nám známo, uvedená opat­ření se v praxi osvědčila.
 
Otázka 2:
Rád bych se Vás zeptal, kterým předpi­sem se stanovuje výbava plynové kotelny (na zemní plyn) se dvěma kotli se jmenovitým výkonem 49,5 kW (nevztahuje se na ně vyhláška č. 91/1993 Sb.). Problém je ten, že komise určující vnější vlivy nám v prostoru této kotelny stanovuje prostředí s nebezpečím výbuchu (zóna 2). Kotelna je vybavena vět­racími otvory v rozích objektu, ale není zde umístěno antidetonační zařízení, které má při nebezpečné koncentraci plynu uzavřít hlavní přívodní potrubí, a elektrické zařízení kotelny není v nevýbušném Ex provedení.
 
Odpověď 2:
V zásadě platí, že rozhodne-li v protokolu komise pro určení vnějších vlivů, jaký vněj­ší vliv v daném prostoru působí, musí to být všeobecně respektováno a elektrické zaříze­ní musí být s ohledem na tento vliv prove­deno. To znamená, že v uvedeném případě musí být v zóně 2 elektrické zařízení v pro­vedení do zóny 2.
 
Souhlasíme s Vámi, že opatření, která z takovéhoto vyhodnocení vnějších vlivů vyplývají, jsou náročná a zřejmě se s nimi pro případy plynových kotelen neuvažu­je. Plynové kotelny jako takové totiž pat­ří mezi spotřebiče plynných paliv a spadají pod nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotře­biče plynných paliv. Podle § 2 odst. 1 toho­to nařízení může být spotřebič plynných pa­liv uveden na trh a do provozu pouze tehdy, neohrozí-li při běžném používání bezpečnost osob, domácích a hospodářských zví­řat nebo majetek. Podle přílohy č. 1 k tomu­to nařízení, čl. 1.2.2, musí návod k použití a údržbě, který je určen pro uživatele, ob­sahovat všechny informace požadované pro bezpečné používání a musí zejména upozor­ňovat uživatele na jakákoliv omezení při po­užívání. Z uvedeného vyvozujeme, že ply­nová kotelna, je-li opatřena označením CE (podle uvedeného nařízení musí toto ozna­čení mít), nezpůsobuje při normálním pro­vedení instalace ve svém okolí z hlediska nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par vznik nebezpečných zón.
 
K tomu ještě v čl. 511.2 normy ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 Elektrické instala­ce nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy doplňuje, že v případě, kdy nejsou žádné plat­né normy dotýkající se zařízení (např. u nově vyvinutého výrobku), výrobce poskytne oso­bě navrhující instalaci úplnou instalační do­kumentaci a nezbytné zkušební protokoly podle platné legislativy.
 
Vámi uváděným nákladným opatřením by bylo možné se vyhnout, pokud by komi­se (např. na základě nově získaných podkladů dodaných výrobcem plynových kotlů) opra­vila původní hodnocení vnějších vlivů v tom smyslu, že vnější vliv z hlediska nebezpečí výbuchu hořlavých plynů a par se v prostoru plynové kotelny nevyskytuje.
 
K získání podkladů pro změnu rozhodnu­tí komise pro určování vnějších vlivů dopo­ručujeme obrátit se prokazatelným dotazem na výrobce s žádostí o doplnění vyjádření, zda u kotelny sestavené (v souladu s přísluš­nými návody a v souladu s běžnou technic­kou praxí pro instalaci plynových spotřebičů) ze dvou jeho kotlů daného výkonu nemůže vznikat žádná zóna s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par. Tedy, aby potvrdil, že za podmínek dostatečného větrání je prostor dané kotelny obdobně jako u plynových ko­telen podle ČSN 07 0703:2005 Kotelny se za­řízeními na plynná paliva prostorem bez ne­bezpečí výbuchu.
 
Nebude-li protokol o určení vnějších vlivů v daném smyslu upraven, je nutné jeho závě­ry z hlediska provedení elektrického zaříze­ní respektovat.
 
Otázka 3:
Dovolte mi, abych se na vás obrátil s do­tazem, který se týká prodlužovacích kabelů. Pracuji jako koordinátor BOZP na staveništi, kde se často (až velmi často) vyskytují pro­blémy s prodlužovacími kabely. Velcí zhoto­vitelé je mají řádně označené a zrevidované. Malí podzhotovitelé, zejména pak tzv. IČaři, používající prodlužováky si své povinnosti o revizích nepřipouštějí.
 
A nyní k mému dotazu: Jeden můj kolega koordinátor mi sdělil, že ve venkovním pro­středí se vůbec nesmí používat žádný prodlu­žovací kabel, který má růžovou (načervena­lou) barvu. Je prý z PVC a nemá izolaci po­volenou do venkovního prostředí. Tento údaj je možné si přečíst např. u prodlužovacích kabelů předmětné barvy, které se prodáva­jí v OBI, Globusu apod. U nich píší, že jsou jen do vnitřního suchého prostředí.
 
Dotaz: Je tedy obecnou pravdou, že pro­dlužovák uvedené barvy nikdy nesmí „ven“, nebo jsou i prodlužováky této barvy, které mohou? Pokud ano, jak je od sebe poznám? Jde mi o to, abych mohl kvalifikovaně infor­movat nadřízené těch uživatelů, kteří používa­jí prodlužováky této barvy o tom, že se nikdy nesmí používat venku a ve vlhku. Z prove­dených kontrol vím, že uvedené kabely vel­mi často praskají v izolaci a jsou omotávány různými izolačními a neizolačními páskami.
 
Odpověď 3:
Podle čl. 4 ČSN 34 0350 ed. 2 Bezpeč­nostní požadavky na pohyblivé přívody a šňů­rová vedení musí být prodlužovací přívody zhotoveny z ohebných kabelů nebo šňůr vhodných pro dané použití z hlediska jmeno­vitého napětí, maximálního proudu, mecha­nické pevnosti, odolnosti proti vlivům pro­středí a mající potřebné vlastnosti pro jejich použití (např. ohebnost, hladký povrch, nešpi­nící povrch, trvanlivost) a zajišťující bezpečné používání připojovaného zařízení.
 
Je-li tedy prodlužovací přívod zhotoven z kabelu, který není vhodný pro venkovní po­užití, nesmí se venku používat.
 
Pokud víme, nebylo zatím všeobecně nor-malizováno barevné značení plášťů kabe­lů prodlužovacích přívodů podle jejich určení. Výrobci pro totéž určení dodávají ka­bely s různou barvou pláště. Červená barva pláště kabelu zaručuje jeho dobrou viditel­nost (výrobce uvádí – člověk jej se sekač­kou jen těžko přejede), žlutou barvou pláště je zase označen např. mrazuvzdorný kabel. Podle nás jediný způsob, jak rozeznat kabel vhodný pro prodlužovací přívod pro použití ve venkovním prostředí, je z dokladu o kou­pi, kde by měl být typ kabelu uveden. Po_dle tohoto typu je pak v ČSN 34 7402 Poky­ny pro používání nn kabelů a vodičů možné zjistit, pro jaké použití je daný kabel vhod­ný. Zásadní je však informace výrobce nebo dodavatele kabelu.
 
Jinak samozřejmě platí: Prodlužovací pří­vody kontrolovat ve smyslu ČSN 33 1600 ed. 2 Revize a kontroly elektrických spotřebičů během používání před jejich použitím i během jejich provozování v případě, kdy je podezře­ní na jejich poškození během používání (kabel byl přetahován přes ostré hrany, byl těžce me­chanicky namáhán). Při jakémkoliv podezření na poškození je nutné kabel vyřadit z provozu.
 
Otázka 4:
Mám dotaz ohledně detektoru hořlavých plynů. Tento detektor je osazen v plynové ko­telně jedné provozovny současně s elektro­magnetickým ventilem na hlavním potrubí přívodu plynu. Podle normy ČSN EN 50194 a ČSN EN 50244 má být v případě využívá­ní zemního plynu detekční zařízení umístě­no asi 0,3 m od stropu a následně propojeno s uzavíracím ventilem na hlavním potrubí.
 
Otázka zní: Musí být instalováno havarij­ní tlačítko, které by bylo umístěno vně budo­vy a které by v případě jakékoliv havárie uza­vřelo zmiňovaný ventil na hlavním potrubí?
 
Pokud musí být osazeno, tak jaký typ a jak má být označeno, popř. jak si má být obslu­ha jista, zda ventil přívod plynu skutečně bez­pečně uzavřel?
 
Odpověď 4:
ČSN 07 0703:2005 Kotelny se zařízeními na plynná paliva v čl. 7.11 stanoví, že elek­troinstalace zařízení kotelny (kromě kotelen vybavených řídicím systémem) musí zajis­tit bezpečnostní vypnutí, kterým se v přípa­dě nutnosti přeruší přívod elektrické energie do automatiky hořáku. Bezpečnostní prvek vypnutí se umístí bezprostředně u vstupních dveří kotelny zvenčí nebo zevnitř, popř. na ji­ném vhodném místě s ohledem na stanoviš­tě obsluhy. U kotelen regulačních stanic ply­nu může k bezpečnostnímu vypnutí sloužit hlavní vypínač.
 
Uvedené tlačítko (nebo hlavní vypínač) není u kotelny umístěno proto, aby zapůsobe­ním na něj byl uzavřen přívod plynu na hlav­ním potrubí, ale je tam z důvodu jiné hava­rijní situace (např. zjistí-li se, že uniká voda nebo je-li jiná porucha v kotelně).
 
Uvedený prostředek bezpečnostního vy­pnutí je vhodné označit červenou barvou (nej­lépe na žlutém pozadí), popř. u větších zaří­zení to může být červené tlačítko pod skle­něným krytem, který se v případě potřeby rozbije. Samozřejmé je, že s funkcí bezpeč­nostního vypnutí bude obsluha kotelny pro­kazatelně seznámena.
 
Otázka 5:
Zajímal by mě Váš názor na problemati­ku dimenzování vodičů. V ČSN 33 2000-5-523 ed. 2 je v tab. 52-B2 u položky číslo 57 uveden popis, že se toto uložení týká jedno- nebo vícežilových kabelů bez přídavné me­chanické ochrany přímo ve zdivu, jehož měr­ný tepelný odpor není větší než 2 K·m/W. Jde o to, že takovýto způsob uložení je přiřazen k referenčnímu způsobu uloženi C. Jak je to např. u plynosilikátů a podobných materiálů? U nich je tepelný odpor uváděn větší. Je nut­né tyto materiály považovat za tepelněizolač­ní stěnu a podle toho také dimenzovat vodiče?
 
Odpověď 5:
Souhlasíme s Vámi. Pokud by byl tepel­ný odpor zdiva, v němž je kabel uložen, vět­ší než 2 K·m/W, a nechtěli bychom provádět podrobnější výpočet podle souboru ČSN IEC 287 Elektrické kabely – Výpočet dovolených proudů, museli bychom se smířit s tím, že tyto kabely budeme zatěžovat proudem při­řazeným pro referenční způsob uložení A. To znamená, že bychom museli kabel oproti způsobu uložení C zatěžovat zhruba tak, jako kdyby měl o stupeň menší průřez.
 
Otázka 6:
Prosím o zodpovězení dotazu, zda se mění charakter prostoru skladové haly s normálním prostředím (čistý provoz). Instalovaná světla mají krytí IP20, jde o skládací zářivkový sys­tém. Nad těmito svítidly, tedy přímo pod stře­chou, byl instalován hasicí sprinklerový sys­tém. Má tento hasební systém vliv na změnu prostředí, které by vyžadovalo svítidla s patřičným krytím pro vliv AD3?
 
Odpověď 6:
Charakter prostoru se nemění. Pro určo­vání vnějších vlivů se neberou v úvahu mi­mořádné události typu požáru objektu, záplav apod. Nicméně je třeba se spuštěním sprinkle­rů jako zařízení uváděné do činnosti v přípa­dě požáru zajistit odpojení všech elektrických zařízení, které nejsou v případě nouze třeba. Co se týče nouzového osvětlení, to by mělo být (pokud by bylo použito) umístěno nebo ji­nak chráněno před účinky vody ze sprinklerů.
 
Otázka 7:
Jak vyhovět požadavku na central a total stop podle § 34, odst. 5 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, vy­hlášky č. 23/2008 Sb. a čl. 4.5.1 normy ČSN 73 0848:2009 při rekonstrukci bytového domu s více odběrateli, když do neměřené části HDV nemohu podle rozvodných závo­dů vložit žádný vypínač?
 
Odpověď 7:
Není-li možné dosáhnout dohodu s dis­tributorem elektrické energie, doporučujeme dohodnout s místně příslušným HZS řešení podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technic­kých požadavcích na stavby, podle jejíhož § 34 odst. 5 musí mít každá stavba trvale přístupné a viditelně trvale označené zaříze­ní umožňující vypnutí elektrické energie. To­muto požadavku vyhovuje i pojistkový od­pínač, který je řádně označený a snadno pří­stupný, jak to vyžaduje ČSN 73 0848:2009 Požární bezpečnost staveb – Kabelové roz­vody ve svém čl. 4.5 (např. u vstupu do ob­jektu, v místě trvalé služby).

(pokračování)