Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

Ochrana před úrazem elektrickým proudem (5. část)
 
redakce Elektro, Ing. Michal Kříž,
informační systém pro elektrotechniky (iiSEL), www.in-el.cz
 
Otázka 1:
V hale pilařské dřevovýroby je osvětlení zapojeno přes proudový chránič s reziduálním proudem 30 mA (dle mého názoru by stačil chránič s reziduální proudem 300 mA tak, jak to požaduje norma 33 2000-4-482). Před chráničem je zařazen jistič LSN 20 A s charakteristikou B. Za chráničem jsou světelné obvody rozděleny tak, že je jistí dva třífázové jističe LSN 6 A s charakteristikou B. Problém je v tom, že při zapínání a vypínání osvětlení nebo strojů (dopravníků) vybavuje proudový chránič, a celá hala je tak neosvětlena. Po nahození chrániče vše funguje na sto procent. Toto si vysvětluji možným výskytem přepětí v síti vlivem spínání indukčních nebo kapacitních zátěží. Ale otázka zní tak, zda je při tomto vysvětlení možné, aby i s chráničem občas vybavily jističe jak za chráničem, tak před ním. Vybavení těchto jističů je zcela náhodné a nedochází k němu vždy. Vyměním-li chránič za typ G nebo S, mohlo by to pomoci při nežádoucím vypínání chrániče, ale co s těmi jističi? Prosím o radu nebo vysvětlení, čím by to mohlo být způsobeno.
 
Odpověď 1:
Zapíná-li celé osvětlení najednou, vzniká velký nárazový proud, který může vybavit zkratové spouště jističů s charakteristikou B. Jistič s charakteristikou B vybavuje při tří- až pětinásobku jmenovitého proudu. Přitom zapínací proud osvětlení může být větší – záleží na poměru provozního proudu osvětlení ke jmenovitému proudu jištění. Je-li provozní proud osvětlení nepatrně menší než jmenovitý proud jističe, je pravděpodobnost vypnutí jističe při zapnutí osvětlení větší, i když jinak, z hlediska ochrany před nadproudy, může být přiřazení jištění v pořádku. Z toho důvodu lze doporučit jištění jističem s charakteristikou C (jeho zkratová spoušť reaguje na pěti- až desetinásobek jmenovitého proudu). Co se týká chrániče, je výměna za chrániče typu G nebo S namístě. Na závadu by zřejmě nebyla ani výměna za chránič se jmenovitým vybavovacím reziduálním proudem 300 mA (je třeba zvážit, zda je chránič 30 mA nutný).
 
Otázka 2:
Z rozvodny malého průmyslového provozu se má vyvést kabel o délce zhruba 90 m a průřezu 25 mm2 pro drtič odpadu. Problém je v tom, že tento kabel musí být v rozvodně jištěn nožovými pojistkami tak, jak požaduje výrobce, ale ve stávajících rozváděčích bohužel není pro ně místo. Projektant zřejmě nepočítal s napájením dalšího výkonnějšího vývodu a neprojektoval rozváděče s dostatečnou rezervou. Rozváděče jsou zhotoveny z plastových skříní firmy Hensel a jsou zavěšeny na distančních sloupcích s výškou dolního okraje 1 050 mm. Dále v celé soustavě rozváděčů, jež jsou mezi sebou propojeny bočními přírubami, nevede žádný dostatečně dimenzovaný střední vodič. Tudíž jediný bod, kam bych mohl napojit střední a ochranný vodič kabelu uvažovaného pro drtič odpadu, je místo rozdělení vodiče PEN.
 
Jde mně o tyto problémy:
 
1. Místo rozdělení vodiče PEN je provedeno v zaplombovaném rozváděči, kde je umístěn hlavní jistič a proudové měřicí transformátory. Investor by chtěl ušetřit na kabelu a požaduje kabel čtyřvodičový s vodičem PEN. Mohu napojit vodič PEN tohoto kabelu v místě rozdělení a v podstatě prodloužit hlavní domovní vedení, aniž bych porušil ustanovení o tom, že za místem rozdělení vodiče PEN se ochranný a střední vodič nesmí znovu spojit? Pak by se jednalo v podstatě o odbočku z hlavního domovního vedení, dá-li se to k tomuto tak přirovnat (viz obr.). Osobně bych raději instaloval již pětižilový kabel.
 
2. Mohu rozváděčík s odpínačem nožových pojistek pro jištění kabelu umístit pod dosavadní rozváděče? Nebudou moc nízko? Bohužel, jak jsem uvedl, projektant zařízení s takovouto možností nepočítal a v rozvodně není místo v rozváděčích ani po jejich stranách. Nad rozváděči umístit pojistky nelze, byly by moc vysoko. Na protější stěně by možnost byla, vyhovovala by i chodbička mezi rozváděči. Protože však jde o značnou změnu průřezu, kterou musím jistit, byl bych rád, aby byla část vedoucí k pojistkám pro jištění kabelu co nejkratší.
 
Odpověď 2:
1. Z místa rozdělení vodiče PEN lze vést jak vedení se samostatnými vodiči ochrannými (PE) a středními (N), tak vedení s vodiči PEN (v nichž je funkce vodiče N a PE sloučena). Z přípojnice PEN mohou být vedeny dále jak vodiče PEN jednotlivých vedení (sítě TN-C), tak samostatné vodiče PE a N ostatních vedení (sítě TN-S). Podstatné je, aby za bodem rozdělení nebyly:
a) v jednotlivých vedeních vodiče PE a N znovu spojovány,
b) vodiče vedení PE, v nichž je veden samostatný ochranný (PE) a samostatný nulový (N) vodič, spojovány s vodiči PEN jiných vedení,
c) za bodem rozdělení vodiče PE jednotlivých vedení se samostatnými ochrannými vodiči (PE) znovu spojovány.
 
Tato pravidla, vycházející z čl. 543.4.3 ČSN 33 2000-5-54, je nutné dodržet, aby se pracovní proud vodiče PEN nedostal na kostry citlivých přístrojů a zařízení, které vyžadují napájení ze sítě TN-S. S Vaším názorem, že byste raději instaloval kabel pětižilový již ze samotného rozváděče, nelze než souhlasit.
 
2. Budou-li splněny požadavky norem na přístupnost prvků v malém rozváděči umístěném pod stávajícím rozváděčem a nebudou-li omezeny požadavky na volný prostor mezi rozváděči ani nebude omezena přístupnost stávajícího rozváděče z hlediska jeho obsluhy nebo práce na něm či zhoršeno chlazení v rozváděčích, nevidíme důvod, který by bránil umístění doplňkového malého rozváděče, který navrhujete.
(pokračování)