Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

Ochrana před úrazem elektrickým proudem (5. část)
 
redakce Elektro, Ing. Michal Kříž,
informační systém pro elektrotechniky (iiSEL), www.in-el.cz
 
Otázka 1:
V hale pilařské dřevovýroby je osvětlení zapojeno přes proudový chránič s reziduálním proudem 30 mA (dle mého názoru by stačil chránič s reziduální proudem 300 mA tak, jak to požaduje norma 33 2000-4-482). Před chráničem je zařazen jistič LSN 20 A s charakteristikou B. Za chráničem jsou světelné obvody rozděleny tak, že je jistí dva třífázové jističe LSN 6 A s charakteristikou B. Problém je v tom, že při zapínání a vypínání osvětlení nebo strojů (dopravníků) vybavuje proudový chránič, a celá hala je tak neosvětlena. Po nahození chrániče vše funguje na sto procent. Toto si vysvětluji možným výskytem přepětí v síti vlivem spínání indukčních nebo kapacitních zátěží. Ale otázka zní tak, zda je při tomto vysvětlení možné, aby i s chráničem občas vybavily jističe jak za chráničem, tak před ním. Vybavení těchto jističů je zcela náhodné a nedochází k němu vždy. Vyměním-li chránič za typ G nebo S, mohlo by to pomoci při nežádoucím vypínání chrániče, ale co s těmi jističi? Prosím o radu nebo vysvětlení, čím by to mohlo být způsobeno.
 
Odpověď 1:
Zapíná-li celé osvětlení najednou, vzniká velký nárazový proud, který může vybavit zkratové spouště jističů s charakteristikou B. Jistič s charakteristikou B vybavuje při tří- až pětinásobku jmenovitého proudu. Přitom zapínací proud osvětlení může být větší – záleží na poměru provozního proudu osvětlení ke jmenovitému proudu jištění. Je-li provozní proud osvětlení nepatrně menší než jmenovitý proud jističe, je pravděpodobnost vypnutí jističe při zapnutí osvětlení větší, i když jinak, z hlediska ochrany před nadproudy, může být přiřazení jištění v pořádku. Z toho důvodu lze doporučit jištění jističem s charakteristikou C (jeho zkratová spoušť reaguje na pěti- až desetinásobek jmenovitého proudu). Co se týká chrániče, je výměna za chrániče typu G nebo S namístě. Na závadu by zřejmě nebyla ani výměna za chránič se jmenovitým vybavovacím reziduálním proudem 300 mA (je třeba zvážit, zda je chránič 30 mA nutný).
 
Otázka 2:
Z rozvodny malého průmyslového provozu se má vyvést kabel o délce zhruba 90 m a průřezu 25 mm2 pro drtič odpadu. Problém je v tom, že tento kabel musí být v rozvodně jištěn nožovými pojistkami tak, jak požaduje výrobce, ale ve stávajících rozváděčích bohužel není pro ně místo. Projektant zřejmě nepočítal s napájením dalšího výkonnějšího vývodu a neprojektoval rozváděče s dostatečnou rezervou. Rozváděče jsou zhotoveny z plastových skříní firmy Hensel a jsou zavěšeny na distančních sloupcích s výškou dolního okraje 1 050 mm. Dále v celé soustavě rozváděčů, jež jsou mezi sebou propojeny bočními přírubami, nevede žádný dostatečně dimenzovaný střední vodič. Tudíž jediný bod, kam bych mohl napojit střední a ochranný vodič kabelu uvažovaného pro drtič odpadu, je místo rozdělení vodiče PEN.
 
Jde mně o tyto problémy:
 
1. Místo rozdělení vodiče PEN je provedeno v zaplombovaném rozváděči, kde je umístěn hlavní jistič a proudové měřicí transformátory. Investor by chtěl ušetřit na kabelu a požaduje kabel čtyřvodičový s vodičem PEN. Mohu napojit vodič PEN tohoto kabelu v místě rozdělení a v podstatě prodloužit hlavní domovní vedení, aniž bych porušil ustanovení o tom, že za místem rozdělení vodiče PEN se ochranný a střední vodič nesmí znovu spojit? Pak by se jednalo v podstatě o odbočku z hlavního domovního vedení, dá-li se to k tomuto tak přirovnat (viz obr.). Osobně bych raději instaloval již pětižilový kabel.
 
2. Mohu rozváděčík s odpínačem nožových pojistek pro jištění kabelu umístit pod dosavadní rozváděče? Nebudou moc nízko? Bohužel, jak jsem uvedl, projektant zařízení s takovouto možností nepočítal a v rozvodně není místo v rozváděčích ani po jejich stranách. Nad rozváděči umístit pojistky nelze, byly by moc vysoko. Na protější stěně by možnost byla, vyhovovala by i chodbička mezi rozváděči. Protože však jde o značnou změnu průřezu, kterou musím jistit, byl bych rád, aby byla část vedoucí k pojistkám pro jištění kabelu co nejkratší.
 
Odpověď 2:
1. Z místa rozdělení vodiče PEN lze vést jak vedení se samostatnými vodiči ochrannými (PE) a středními (N), tak vedení s vodiči PEN (v nichž je funkce vodiče N a PE sloučena). Z přípojnice PEN mohou být vedeny dále jak vodiče PEN jednotlivých vedení (sítě TN-C), tak samostatné vodiče PE a N ostatních vedení (sítě TN-S). Podstatné je, aby za bodem rozdělení nebyly:
a) v jednotlivých vedeních vodiče PE a N znovu spojovány,
b) vodiče vedení PE, v nichž je veden samostatný ochranný (PE) a samostatný nulový (N) vodič, spojovány s vodiči PEN jiných vedení,
c) za bodem rozdělení vodiče PE jednotlivých vedení se samostatnými ochrannými vodiči (PE) znovu spojovány.
 
Tato pravidla, vycházející z čl. 543.4.3 ČSN 33 2000-5-54, je nutné dodržet, aby se pracovní proud vodiče PEN nedostal na kostry citlivých přístrojů a zařízení, které vyžadují napájení ze sítě TN-S. S Vaším názorem, že byste raději instaloval kabel pětižilový již ze samotného rozváděče, nelze než souhlasit.
 
2. Budou-li splněny požadavky norem na přístupnost prvků v malém rozváděči umístěném pod stávajícím rozváděčem a nebudou-li omezeny požadavky na volný prostor mezi rozváděči ani nebude omezena přístupnost stávajícího rozváděče z hlediska jeho obsluhy nebo práce na něm či zhoršeno chlazení v rozváděčích, nevidíme důvod, který by bránil umístění doplňkového malého rozváděče, který navrhujete.
(pokračování)