Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 3/2017 vyšlo
tiskem 15. 3. 2017. V elektronické verzi na webu bude ihned. 

Téma: Amper 2017 – 25. mezinárodní elektrotechnický veletrh

Hlavní článek
Problémy elektromobility

Aktuality

MSV 2017 zacílí na Průmysl 4.0, automatizaci, environmentální technologie, dopravu a logistiku Již potřetí se na MSV 2017 upře pozornost na nové trendy průmyslové výroby. Průmysl 4.0 s…

Současné možnosti elektromobility představí AMPER Motion 2017 Největší přehlídka elektromobility v ČR proběhne 21.- 24. 3. na brněnském výstavišti a…

Startuje 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže Odstartoval již 9. ročník největší tuzemské ekologické soutěže E.ON Energy Globe.…

V distribuční soustavě (DS) ČEZ Distribuce, a. s. je vyhlášen kalamitní stav Od 9 h dne 24.2.2017 je vyhlášen kalamitní stav v Karlovarském kraji - okres Karlovy Vary…

Veletrh Věda Výzkum Inovace 2017 zahájí místopředseda vlády Pavel Bělobrádek Letošní ročník Veletrhu Věda Výzkum Inovace zahájí na brněnském výstavišti 28. února 2017…

Chytré lampy PRE potvrdily zhoršenou smogovou situaci v Praze Chytré lampy PRE potvrdily v rámci svého pilotního provozu, že v Holešovicích a…

Více aktualit

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

Prostory s nebezpečím požáru a výbuchu
 
redakce Elektro, Ing. Michal Kříž,
informační systém pro elektrotechniky (iiSEL), www.in-el.cz
 
Otázka 1:
Projektuji elektrickou instalaci loutko­vého divadla ve stávajícím kulturním za­řízení. Loutkové divadlo se skládá z hle­diště s přenosnými křesly s kapacitou do 60 osob, jeviště, šatny herců, chodby a soci­álního zařízení. Hlediště divadla bude dále sloužit (po odstranění křesel) jako sál pro zájmovou činnost (taneční kroužek). Pod­le ČSN 33 2420 čl. 2.4.2 nesmí být rozvá­děče přístupné z prostoru hlediště a jeviště. Přitom v prostoru jeviš­tě bude umístěno pracoviště světel­ného a zvukového technika s kva­lifikací podle § 6 vyhlášky č. 50//1978 Sb. a s příslušným technic­kým vybavením (zvukový a světelný pult). Umístění rozváděčů v prosto­ru jeviště mi v tomto případě při­padá vhodnější než jejich osazení např. v prostoru chodby, kam mají přístup jak návštěvníci divadla, tak i osoby navštěvující zmíněný taneč­ní kroužek.
 
Odpověď 1:
Nedomníváme se, že by hlavním důvodem požadavku na umístění roz­váděčů a rozvodnic mimo prostory hlediště a jeviště byla obava z ne­oprávněného zásahu do rozváděče osobou bez elektrotechnické kvalifikace. Spíše je to obava z nahromadění elektroinstalačních prvků (především vodičů a kabelů) s dob­rým přístupem vzduchu, které mohou přispí­vat k případnému šíření požáru v prostorech jeviště a hlediště. Je to obdoba zpřísňujících se požadavků na elektrické rozvody v úniko­vých cestách i v ostatních prostorech s vět­ším množstvím osob, jak to stanovují ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a další normy pro požární bezpečnost staveb a jak to vyžaduje i hasičský záchranný sbor na základě svých interních instrukcí. Důkladnější provedení elektrických rozvodů v únikových cestách, a to zejména z hlediska ochrany před požá­rem, bylo již několikrát zdůrazněno v rámci diskusního fóra. ČSN 33 2420 má ve svém článku 2.4.2 podobný cíl, i když vyjádřený odlišným způsobem, než je tomu v novějších stavebních normách a protipožárních předpi­sech. Proto doporučujeme uvedené ustano­vení ČSN 33 2420 ohledně umísťování roz­váděčů mimo hlediště a jeviště respektovat. Samozřejmě s Vámi souhlasíme i v tom, že není vhodné rozváděče bez jakýchkoliv pro­tipožárních opatření umísťovat v prostorech chodeb divadla, o kterých se dá předpokládat, že by zároveň v případě eventuálního požá­ru mohly sloužit jako únikové cesty. Z uve­dených důvodů je možno doporučit, aby roz­váděče byly umístěny v samostatných míst­nostech, které by splňovaly požadavky na samostatný požární úsek. Samozřejmě Vám nechceme bránit v umístění zvukového a svě­telného pultu na pracovišti technika, zvláště když uvedené zařízení je pro předpokládané umístění na jevišti vyrobeno a považuje se za součást zařízení jeviště. Záleží ovšem na tom, jaké je vybavení pultu a jak jsou u něj zajiš­těna protipožární opatření. V tomto ohledu je neopomenutelné stanovisko místně příslušné­ho hasiče, který by se měl k umístění pultu a jeho příslušenství z hlediska požárního ne­bezpečí vyjádřit.
 
Umisťování rozváděčů a stabilních regu­lačních scénických technologií na jeviště má kromě již zmiňovaných nevýhod další úskalí. Především i zde mají k nim přístup nepovo­lané osoby, byť je zde situace oproti vedlej­ším prostorám hlediště poněkud příznivější. I když se omezí přístup např. pomocí klece, nelze vyloučit, že zanedlouho bude tento pro­stor zvenčí obestavěn bezpočtem předmětů a kulis (a uvnitř navíc hojně znečištěn drob­nými odpadky). Prostor jeviště zpravidla ob­sahuje větší množství hořlavých hmot a nedá se též spoléhat na to, že provozovatel kultur­ního zařízení pravidelně investuje do obno­vy protipožárních nástřiků jevištních textilií. Díky zmiňovaným textiliím zde bývá rovněž zvýšená prašnost vlivem nedostatečného pra­videlného úklidu, pohybem uživatelů, kteří se nepřezouvají, a usazováním prachových částic do členitého interiéru. Spousty prachu pak pro­ženou přístroji vestavěné ventilátory a z toho dále plynou značně zvýšené požadavky na údržbu zařízení. Navíc činnost většího počtu ventilátorů může být v tichých pasážích dosti rušivá, obzvláště přihlédne-li se k moderní­mu trendu výrobců ušetřit na všem co nejvíce. Dalo by se takto pokračovat dále, nicméně je zde třeba odlišit od sebe zařízení, jež jsou ur­čena k řízení technologií, a samotné výkonové prvky – ty ať si tiše hučí a bzučí v odděleném, požárně vyhovujícím prostoru (odvětrávaných kobkách či místnůstkách) poblíž jeviště, zatím­co přenosné zvukové či osvětlovací pulty se poté mohou připojit na příslušné sys­témy ve vyhrazených prostorách hle­diště nebo jeviště. Na jevišti jsou tak případně umisťovány jen zařízení řídi­cího charakteru komunikující s výko­novou technikou prostřednictvím datových či analogových malonapěťo­vých linek (osvětlení = DMX signál, odpovídající HW protokolu RS-485, audio = jmen. 1,23 V/10 kΩ nebo též digitálně po LAN). A nakonec: Objekt nebude jistě využívat jen loutkové di­vadlo. Jistě pak padne i nemálo neli­chotivých slov na adresu projektanta, který odsoudil koncepcí instalace ne­jednoho zvukaře a osvětlovače kamsi za roh jevištního portálu, odkud není slyšet a vidět na práci. Doba podob­ných způsobů vnitřní technologické instalace je již přibližně 35 let za námi, bohu­žel se i v současné době tu a tam setkám s nově rekonstruovanými objekty obecních KD v po­dobném duchu, kdy se k PD dostane nespe­cializovaný projektant vybavený požadavky nefundovaného investora. ČSN 33 2420 zda­leka není vyčerpávajícím vodítkem pro po­dobné projekty.
 
Otázka 2:
Prosím o zodpovězení dotazu ke sta­novení vnějších vlivů v nízkotlaké plyno­vé kotelně se čtyřmi kotli Viadrus G300. Je zde instalováno čidlo úniku plynu, bez­pečnostní rychlouzávěr BAP DN80, kotel­na má přirozené větrání otvory ve dveřích do kotelny. Domnívám se, že v kotelně je prostor normální. Nehrozí vznik výbušné atmosféry, protože je instalováno čidlo úni­ku. Problém vidím v instalovaném rych­louzávěru BAP, kde při poruše těsnění na přívodní přírubě může unikat plyn i po­té, co jej uzavře čidlo úniku plynu. Kotel­na byla rekonstruována v roce 2000. Tyto rychlouzávěry se montovaly v prostoru ko­telen dříve běžně. Měl by být rychlouzá­věr nějak prostorově oddělen od kotelny? Jak postupovat při stanovení vnějších vli­vů podle ČSN 33 2000-3?
 
Odpověď 2:
K dotazu sdělujeme, že podle našeho ná­zoru je prostor kotelny provedené podle ČSN 07 0703:2005 prostorem bez nebezpečí výbu­chu. K uvedenému přirozenému větrání otvory ve dveřích kotelny doporučujeme doplnit také větrací otvory (pokud možno) naproti dveřím u stropu kotelny. V případě, kdy čidlo bude de­tekovat nedovolenou koncentraci plynu, dopo­ručujeme nucené odvětrání ventilátorem umís­těným mimo prostor kotelny. Sdílíme Vaše obavy, že těsnění na přívodní přírubě u rych­louzávěru BAP může při své poruše způsobo­vat problém, tedy únik plynu. Z toho důvodu (i na základě odborné konzultace) doporuču­jeme, aby na přívodu nebyla používána příru­ba s těsněním, ale aby přívodní potrubí bylo ke vstupu do rychlouzávěru BAP přivařeno. Tím se předejde problémům a obavám spojeným s nebezpečím úniku plynu. Takové řešení po­važujeme za podstatně vhodnější než stanovo­vání zón kolem příruby a její případné obesta­vění a odvětrávání prostoru kolem ní.
 
Otázka 3:
Budou-li se objekty dřevovýrob, truh­láren apod. posuzovat na vnější vlivy jako prostředí s nebezpečím výbuchu prachů, jak to bude s revizemi? Budou se muset objekty a stroje revidovat jako ve výbuš­ném prostředí?
 
Odpověď 3:
Z hlediska revizních lhůt je v podstatě jed­no, zda se uvedené prostory budou posuzo­vat jako prostory s nebezpečím požáru nebo s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů. Pro oba typy prostorů ČSN 33 1500:1990 (a to jak v tab. 1, tak v tab. přílohy 2) předepisu­je lhůtu revizí dva roky. Při vykonávání re­vizí a údržby je vhodné již postupovat podle ČSN EN 61241-17:2006 (Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem – Část 17: Revize a preventivní údržba elektrických in­stalací v nebezpečných prostorech – jiných než důlních). Tato norma má sloužit jako ná­vod uživatelům a týká se revizí a údržby elek­trických instalací v nebezpečných prostorech. Doplňuje požadavky uvedené v publikaci IEC 60364-6 (zavedené v ČSN 33 2000-6). ČSN EN 61241-17:2006 je určena pro použití tam, kde je nebezpečí v důsledku přítomnosti vý­bušné směsi prachu se vzduchem nebo hořla­vých vrstev prachu za normálních atmosfé­rických podmínek (mimo doly). Jde-li však o prostor s nebezpečím požáru zpracováva­ných nebo skladovaných hmot (např. v to­várnách nebo dílnách na zpracování dřeva), jehož elektrická instalace byla s ohledem na tento prostor provedena podle čl. 482.1 ČSN 33 2000-4-482: 2000 (Elektrická zaří­zení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 48: Vý­běr ochranných opatření podle vnějších vlivů – Oddíl 482: Ochrana proti požáru v prosto­rách se zvláštním rizikem nebo nebezpečím), nepovažujeme elektrickou instalaci v tom­to prostoru za instalaci v prostoru s nebezpe­čím požáru nebo výbuchu hořlavého prachu ve smyslu souboru norem ČSN EN 61241, které pro takové prostory platí. Podle svého úvodního ustanovení totiž ČSN 33 2000-4-482 nepokrývá výběr a provedení instalací v prostorách s nebezpečím výbuchu. Proto ne­považujeme za nutné za normálních okolnos­tí (dbá se na odstraňování vrstev prachu, aby nedosahovaly tloušťky, která by po rozvíření mohla vytvářet nebezpečí výbuchu prachu) ani při revizi uvedených instalací postupovat podle ČSN EN 61241-17 a předpokládáme, že posta­čí postup stanovený v ČSN 33 2000-6, která je součástí souboru ČSN 33 2000, jehož součás­tí je i ČSN 33 2000-4-482. Při revizi se kro­mě náležitostí předepsaných v ČSN 33 2000-6 kontroluje i splnění požadavků ČSN 33 2000--4-482. Pouze v případech, kdy by se vlivem nahromaděného prachu prostor vymykal před­pokladům ČSN 33 2000-4-482, považujeme za nutné postupovat při revizi ještě s uvážením požadavků ČSN EN 61241-17.
 
Otázka 4:
1. Žádám o vyjádření, zda je správně urče­né prostředí s nebezpečím požáru hoř­lavých kapalin BE2N3 ve strojovnách náhradních zdrojů (motorgenerátorů). V nádržích bývá až 500 litrů nafty. Týká se to i převozných kontejnerů s náhrad­ními zdroji.
2. Nevím, jaké prostředí stanovit pro stro­jovnu s plynovým pohonem.
3. V nějakém nařízení vlády je prý pře­depsáno v prostředí BE2N3 osvětlení v nevýbušném provedení. Ve strojov­nách a na generátorech jsou rozvodni­ce s krytím IP21 se stykači apod. Tady vidím rozpor.
 
Odpověď 4:
1. Bod vzplanutí se pro všechny třídy moto­rové nafty udává nad 55 °C. Používá-li se tedy motorová nafta ve strojovně náhrad­ních zdrojů a skladuje se při teplotě niž­ší o více než 10 °C než uvedených 55 °C (tedy při teplotě nižší než 45 °C), odpoví­dá určení vnějšího vlivu BE2N3 z tohoto hlediska ČSN 33 2000-3.
2. U strojoven s plynovým pohonem je třeba stanovit podle možných nebezpečí úniku plynu (z přírub, ventilů apod.) zóny s ne­bezpečím výbuchu. U starších zařízení se obvykle buď v celém prostoru strojovny stanoví zóna 2, nebo se možné zdroje úni­ku plynu obklopí krytem, který se odvětrá­vá. Pak se považuje za prostor se zónou 2 pouze vnitřní prostor krytu.
3. Zřejmě máte na mysli nařízení vlády č. 101//2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Toto naříze­ní v čl. 11.4 přílohy stanovuje, že k umělému osvětlení skladu smí být použito pouze pev­ně umístěné svítidlo v nevýbušném provede­ní a že výrazně označený vypínač se umísťu­je vně skladu. Uvedené ustanovení skutečně nepovažujeme za šťastné. Pro sklady hořla­vých kapalin platí ČSN 65 0201:2003 (Hoř­lavé kapaliny – Prostory pro výrobu, sklado­vání a manipulaci). Vyhovuje-li sklad této normě, riziko z hlediska nebezpečí výbuchu hořlavých par v podstatě neexistuje. Uvede­né riziko je kromě toho pro sklad motorové nafty odstraněno tím, že se jedná o kapali­nu třídy nebezpečnosti III (bod vzplanutí nad 55 °C). Přitom k ostatním elektrickým zařízením kromě jejich osvětlení a vypína­če osvětlení uvnitř skladů (popř. obdobných prostorů s nebezpečím požáru hořlavých ka­palin) není v nařízení zmínka. V neúplném řešení dané otázky uvedeným nařízením vi­díme jeho nedostatek.
 
Otázka 5:
Mohu vypracovávat projektovou do­kumentaci elektrické instalace, nejsem-li v komoře projektantů, ale mám přezkou­šení § 10 vyhlášky č. 50/78 Sb. a živnosten­ský list, popř. oprávnění v rozsahu EZ-M, O, R, Z-E2/A? A za tuto činnost fakturo­vat? Jedná se mi především o projekty typu zakreslení skutečného stavu elektric­ké instalace. Při revizích dost často doku­mentace chybí a zákazník se ptá, zda bych mu ji nezhotovil. Nejsem si zcela jistý, zda mnou vypracovaný projekt nebude pro­tiprávní.
 
Odpověď 5
Jako podklad pro vykonání revize elek­trického zařízení stanoví ČSN 33 1500:1990 (Revize elektrických zařízení) dokumentaci elektrického zařízení odpovídající skutečné­mu povedení, ČSN 33 2000-6:2007 (Elek­trické instalace nízkého napětí – Část 6: Re­vize) pak informace požadované v čl. 514.5 ČSN 33 2000-5-51, tj. schéma zapojení, diagramy nebo tabulky obsahující potřebné úda­je – druh a složení obvodů (místa jejich na­pájení, počet a dimenzování, druh vedení, údaje pro identifikaci ochranných, spínacích a odpojovacích prvků). Na vypracování uve­dených schémat je potřebná elektrotechnická kvalifikace. Nevyžaduje se však autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu po­volání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Uvedenou práci podle nás fakturovat můžete. Pokud jde o staveb­ní řízení, musí za projekt, který vypracoval projektant bez autorizace, nést odpovědnost (musí ho autentizovat) osoba, která podle uvedeného zákona autorizovaná je.
(pokračování)