Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

Prostory s nebezpečím požáru a výbuchu
 
redakce Elektro, Ing. Michal Kříž,
informační systém pro elektrotechniky (iiSEL), www.in-el.cz
 
Otázka 1:
Projektuji elektrickou instalaci loutko­vého divadla ve stávajícím kulturním za­řízení. Loutkové divadlo se skládá z hle­diště s přenosnými křesly s kapacitou do 60 osob, jeviště, šatny herců, chodby a soci­álního zařízení. Hlediště divadla bude dále sloužit (po odstranění křesel) jako sál pro zájmovou činnost (taneční kroužek). Pod­le ČSN 33 2420 čl. 2.4.2 nesmí být rozvá­děče přístupné z prostoru hlediště a jeviště. Přitom v prostoru jeviš­tě bude umístěno pracoviště světel­ného a zvukového technika s kva­lifikací podle § 6 vyhlášky č. 50//1978 Sb. a s příslušným technic­kým vybavením (zvukový a světelný pult). Umístění rozváděčů v prosto­ru jeviště mi v tomto případě při­padá vhodnější než jejich osazení např. v prostoru chodby, kam mají přístup jak návštěvníci divadla, tak i osoby navštěvující zmíněný taneč­ní kroužek.
 
Odpověď 1:
Nedomníváme se, že by hlavním důvodem požadavku na umístění roz­váděčů a rozvodnic mimo prostory hlediště a jeviště byla obava z ne­oprávněného zásahu do rozváděče osobou bez elektrotechnické kvalifikace. Spíše je to obava z nahromadění elektroinstalačních prvků (především vodičů a kabelů) s dob­rým přístupem vzduchu, které mohou přispí­vat k případnému šíření požáru v prostorech jeviště a hlediště. Je to obdoba zpřísňujících se požadavků na elektrické rozvody v úniko­vých cestách i v ostatních prostorech s vět­ším množstvím osob, jak to stanovují ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a další normy pro požární bezpečnost staveb a jak to vyžaduje i hasičský záchranný sbor na základě svých interních instrukcí. Důkladnější provedení elektrických rozvodů v únikových cestách, a to zejména z hlediska ochrany před požá­rem, bylo již několikrát zdůrazněno v rámci diskusního fóra. ČSN 33 2420 má ve svém článku 2.4.2 podobný cíl, i když vyjádřený odlišným způsobem, než je tomu v novějších stavebních normách a protipožárních předpi­sech. Proto doporučujeme uvedené ustano­vení ČSN 33 2420 ohledně umísťování roz­váděčů mimo hlediště a jeviště respektovat. Samozřejmě s Vámi souhlasíme i v tom, že není vhodné rozváděče bez jakýchkoliv pro­tipožárních opatření umísťovat v prostorech chodeb divadla, o kterých se dá předpokládat, že by zároveň v případě eventuálního požá­ru mohly sloužit jako únikové cesty. Z uve­dených důvodů je možno doporučit, aby roz­váděče byly umístěny v samostatných míst­nostech, které by splňovaly požadavky na samostatný požární úsek. Samozřejmě Vám nechceme bránit v umístění zvukového a svě­telného pultu na pracovišti technika, zvláště když uvedené zařízení je pro předpokládané umístění na jevišti vyrobeno a považuje se za součást zařízení jeviště. Záleží ovšem na tom, jaké je vybavení pultu a jak jsou u něj zajiš­těna protipožární opatření. V tomto ohledu je neopomenutelné stanovisko místně příslušné­ho hasiče, který by se měl k umístění pultu a jeho příslušenství z hlediska požárního ne­bezpečí vyjádřit.
 
Umisťování rozváděčů a stabilních regu­lačních scénických technologií na jeviště má kromě již zmiňovaných nevýhod další úskalí. Především i zde mají k nim přístup nepovo­lané osoby, byť je zde situace oproti vedlej­ším prostorám hlediště poněkud příznivější. I když se omezí přístup např. pomocí klece, nelze vyloučit, že zanedlouho bude tento pro­stor zvenčí obestavěn bezpočtem předmětů a kulis (a uvnitř navíc hojně znečištěn drob­nými odpadky). Prostor jeviště zpravidla ob­sahuje větší množství hořlavých hmot a nedá se též spoléhat na to, že provozovatel kultur­ního zařízení pravidelně investuje do obno­vy protipožárních nástřiků jevištních textilií. Díky zmiňovaným textiliím zde bývá rovněž zvýšená prašnost vlivem nedostatečného pra­videlného úklidu, pohybem uživatelů, kteří se nepřezouvají, a usazováním prachových částic do členitého interiéru. Spousty prachu pak pro­ženou přístroji vestavěné ventilátory a z toho dále plynou značně zvýšené požadavky na údržbu zařízení. Navíc činnost většího počtu ventilátorů může být v tichých pasážích dosti rušivá, obzvláště přihlédne-li se k moderní­mu trendu výrobců ušetřit na všem co nejvíce. Dalo by se takto pokračovat dále, nicméně je zde třeba odlišit od sebe zařízení, jež jsou ur­čena k řízení technologií, a samotné výkonové prvky – ty ať si tiše hučí a bzučí v odděleném, požárně vyhovujícím prostoru (odvětrávaných kobkách či místnůstkách) poblíž jeviště, zatím­co přenosné zvukové či osvětlovací pulty se poté mohou připojit na příslušné sys­témy ve vyhrazených prostorách hle­diště nebo jeviště. Na jevišti jsou tak případně umisťovány jen zařízení řídi­cího charakteru komunikující s výko­novou technikou prostřednictvím datových či analogových malonapěťo­vých linek (osvětlení = DMX signál, odpovídající HW protokolu RS-485, audio = jmen. 1,23 V/10 kΩ nebo též digitálně po LAN). A nakonec: Objekt nebude jistě využívat jen loutkové di­vadlo. Jistě pak padne i nemálo neli­chotivých slov na adresu projektanta, který odsoudil koncepcí instalace ne­jednoho zvukaře a osvětlovače kamsi za roh jevištního portálu, odkud není slyšet a vidět na práci. Doba podob­ných způsobů vnitřní technologické instalace je již přibližně 35 let za námi, bohu­žel se i v současné době tu a tam setkám s nově rekonstruovanými objekty obecních KD v po­dobném duchu, kdy se k PD dostane nespe­cializovaný projektant vybavený požadavky nefundovaného investora. ČSN 33 2420 zda­leka není vyčerpávajícím vodítkem pro po­dobné projekty.
 
Otázka 2:
Prosím o zodpovězení dotazu ke sta­novení vnějších vlivů v nízkotlaké plyno­vé kotelně se čtyřmi kotli Viadrus G300. Je zde instalováno čidlo úniku plynu, bez­pečnostní rychlouzávěr BAP DN80, kotel­na má přirozené větrání otvory ve dveřích do kotelny. Domnívám se, že v kotelně je prostor normální. Nehrozí vznik výbušné atmosféry, protože je instalováno čidlo úni­ku. Problém vidím v instalovaném rych­louzávěru BAP, kde při poruše těsnění na přívodní přírubě může unikat plyn i po­té, co jej uzavře čidlo úniku plynu. Kotel­na byla rekonstruována v roce 2000. Tyto rychlouzávěry se montovaly v prostoru ko­telen dříve běžně. Měl by být rychlouzá­věr nějak prostorově oddělen od kotelny? Jak postupovat při stanovení vnějších vli­vů podle ČSN 33 2000-3?
 
Odpověď 2:
K dotazu sdělujeme, že podle našeho ná­zoru je prostor kotelny provedené podle ČSN 07 0703:2005 prostorem bez nebezpečí výbu­chu. K uvedenému přirozenému větrání otvory ve dveřích kotelny doporučujeme doplnit také větrací otvory (pokud možno) naproti dveřím u stropu kotelny. V případě, kdy čidlo bude de­tekovat nedovolenou koncentraci plynu, dopo­ručujeme nucené odvětrání ventilátorem umís­těným mimo prostor kotelny. Sdílíme Vaše obavy, že těsnění na přívodní přírubě u rych­louzávěru BAP může při své poruše způsobo­vat problém, tedy únik plynu. Z toho důvodu (i na základě odborné konzultace) doporuču­jeme, aby na přívodu nebyla používána příru­ba s těsněním, ale aby přívodní potrubí bylo ke vstupu do rychlouzávěru BAP přivařeno. Tím se předejde problémům a obavám spojeným s nebezpečím úniku plynu. Takové řešení po­važujeme za podstatně vhodnější než stanovo­vání zón kolem příruby a její případné obesta­vění a odvětrávání prostoru kolem ní.
 
Otázka 3:
Budou-li se objekty dřevovýrob, truh­láren apod. posuzovat na vnější vlivy jako prostředí s nebezpečím výbuchu prachů, jak to bude s revizemi? Budou se muset objekty a stroje revidovat jako ve výbuš­ném prostředí?
 
Odpověď 3:
Z hlediska revizních lhůt je v podstatě jed­no, zda se uvedené prostory budou posuzo­vat jako prostory s nebezpečím požáru nebo s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů. Pro oba typy prostorů ČSN 33 1500:1990 (a to jak v tab. 1, tak v tab. přílohy 2) předepisu­je lhůtu revizí dva roky. Při vykonávání re­vizí a údržby je vhodné již postupovat podle ČSN EN 61241-17:2006 (Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem – Část 17: Revize a preventivní údržba elektrických in­stalací v nebezpečných prostorech – jiných než důlních). Tato norma má sloužit jako ná­vod uživatelům a týká se revizí a údržby elek­trických instalací v nebezpečných prostorech. Doplňuje požadavky uvedené v publikaci IEC 60364-6 (zavedené v ČSN 33 2000-6). ČSN EN 61241-17:2006 je určena pro použití tam, kde je nebezpečí v důsledku přítomnosti vý­bušné směsi prachu se vzduchem nebo hořla­vých vrstev prachu za normálních atmosfé­rických podmínek (mimo doly). Jde-li však o prostor s nebezpečím požáru zpracováva­ných nebo skladovaných hmot (např. v to­várnách nebo dílnách na zpracování dřeva), jehož elektrická instalace byla s ohledem na tento prostor provedena podle čl. 482.1 ČSN 33 2000-4-482: 2000 (Elektrická zaří­zení – Část 4: Bezpečnost – Kapitola 48: Vý­běr ochranných opatření podle vnějších vlivů – Oddíl 482: Ochrana proti požáru v prosto­rách se zvláštním rizikem nebo nebezpečím), nepovažujeme elektrickou instalaci v tom­to prostoru za instalaci v prostoru s nebezpe­čím požáru nebo výbuchu hořlavého prachu ve smyslu souboru norem ČSN EN 61241, které pro takové prostory platí. Podle svého úvodního ustanovení totiž ČSN 33 2000-4-482 nepokrývá výběr a provedení instalací v prostorách s nebezpečím výbuchu. Proto ne­považujeme za nutné za normálních okolnos­tí (dbá se na odstraňování vrstev prachu, aby nedosahovaly tloušťky, která by po rozvíření mohla vytvářet nebezpečí výbuchu prachu) ani při revizi uvedených instalací postupovat podle ČSN EN 61241-17 a předpokládáme, že posta­čí postup stanovený v ČSN 33 2000-6, která je součástí souboru ČSN 33 2000, jehož součás­tí je i ČSN 33 2000-4-482. Při revizi se kro­mě náležitostí předepsaných v ČSN 33 2000-6 kontroluje i splnění požadavků ČSN 33 2000--4-482. Pouze v případech, kdy by se vlivem nahromaděného prachu prostor vymykal před­pokladům ČSN 33 2000-4-482, považujeme za nutné postupovat při revizi ještě s uvážením požadavků ČSN EN 61241-17.
 
Otázka 4:
1. Žádám o vyjádření, zda je správně urče­né prostředí s nebezpečím požáru hoř­lavých kapalin BE2N3 ve strojovnách náhradních zdrojů (motorgenerátorů). V nádržích bývá až 500 litrů nafty. Týká se to i převozných kontejnerů s náhrad­ními zdroji.
2. Nevím, jaké prostředí stanovit pro stro­jovnu s plynovým pohonem.
3. V nějakém nařízení vlády je prý pře­depsáno v prostředí BE2N3 osvětlení v nevýbušném provedení. Ve strojov­nách a na generátorech jsou rozvodni­ce s krytím IP21 se stykači apod. Tady vidím rozpor.
 
Odpověď 4:
1. Bod vzplanutí se pro všechny třídy moto­rové nafty udává nad 55 °C. Používá-li se tedy motorová nafta ve strojovně náhrad­ních zdrojů a skladuje se při teplotě niž­ší o více než 10 °C než uvedených 55 °C (tedy při teplotě nižší než 45 °C), odpoví­dá určení vnějšího vlivu BE2N3 z tohoto hlediska ČSN 33 2000-3.
2. U strojoven s plynovým pohonem je třeba stanovit podle možných nebezpečí úniku plynu (z přírub, ventilů apod.) zóny s ne­bezpečím výbuchu. U starších zařízení se obvykle buď v celém prostoru strojovny stanoví zóna 2, nebo se možné zdroje úni­ku plynu obklopí krytem, který se odvětrá­vá. Pak se považuje za prostor se zónou 2 pouze vnitřní prostor krytu.
3. Zřejmě máte na mysli nařízení vlády č. 101//2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Toto naříze­ní v čl. 11.4 přílohy stanovuje, že k umělému osvětlení skladu smí být použito pouze pev­ně umístěné svítidlo v nevýbušném provede­ní a že výrazně označený vypínač se umísťu­je vně skladu. Uvedené ustanovení skutečně nepovažujeme za šťastné. Pro sklady hořla­vých kapalin platí ČSN 65 0201:2003 (Hoř­lavé kapaliny – Prostory pro výrobu, sklado­vání a manipulaci). Vyhovuje-li sklad této normě, riziko z hlediska nebezpečí výbuchu hořlavých par v podstatě neexistuje. Uvede­né riziko je kromě toho pro sklad motorové nafty odstraněno tím, že se jedná o kapali­nu třídy nebezpečnosti III (bod vzplanutí nad 55 °C). Přitom k ostatním elektrickým zařízením kromě jejich osvětlení a vypína­če osvětlení uvnitř skladů (popř. obdobných prostorů s nebezpečím požáru hořlavých ka­palin) není v nařízení zmínka. V neúplném řešení dané otázky uvedeným nařízením vi­díme jeho nedostatek.
 
Otázka 5:
Mohu vypracovávat projektovou do­kumentaci elektrické instalace, nejsem-li v komoře projektantů, ale mám přezkou­šení § 10 vyhlášky č. 50/78 Sb. a živnosten­ský list, popř. oprávnění v rozsahu EZ-M, O, R, Z-E2/A? A za tuto činnost fakturo­vat? Jedná se mi především o projekty typu zakreslení skutečného stavu elektric­ké instalace. Při revizích dost často doku­mentace chybí a zákazník se ptá, zda bych mu ji nezhotovil. Nejsem si zcela jistý, zda mnou vypracovaný projekt nebude pro­tiprávní.
 
Odpověď 5
Jako podklad pro vykonání revize elek­trického zařízení stanoví ČSN 33 1500:1990 (Revize elektrických zařízení) dokumentaci elektrického zařízení odpovídající skutečné­mu povedení, ČSN 33 2000-6:2007 (Elek­trické instalace nízkého napětí – Část 6: Re­vize) pak informace požadované v čl. 514.5 ČSN 33 2000-5-51, tj. schéma zapojení, diagramy nebo tabulky obsahující potřebné úda­je – druh a složení obvodů (místa jejich na­pájení, počet a dimenzování, druh vedení, údaje pro identifikaci ochranných, spínacích a odpojovacích prvků). Na vypracování uve­dených schémat je potřebná elektrotechnická kvalifikace. Nevyžaduje se však autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu po­volání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Uvedenou práci podle nás fakturovat můžete. Pokud jde o staveb­ní řízení, musí za projekt, který vypracoval projektant bez autorizace, nést odpovědnost (musí ho autentizovat) osoba, která podle uvedeného zákona autorizovaná je.
(pokračování)