časopis z vydavatelství
FCC PUBLIC

Aktuální vydání

Číslo 12/2021 vyšlo
tiskem 1. 12. 2021. V elektronické verzi na webu ihned. 

Téma: Měření, zkoušení, péče o jakost

Trh, obchod, podnikání
Na co si dát pozor při změně dodavatele energie?

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

|

redakce Elektro,
Ing. Michal Kříž, informační systém pro elektrotechniky (iiSEL®), www.in-el.cz
 
 
Otázka 1:
Podle NV č. 406/2004 Sb. zpracovává zaměstnavatel požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Předpokládám, že zaměstnavatel jako základ pro vypracování tohoto dokumentu použije protokol o určení vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-3, ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. Dále předpokládám, že dodavatel zařízení nebo jiných elektrických prvků do prostředí s nebezpečím výbuchu se řídí podle protokolu o určení vnějších vlivů, a nikoliv podle NV č. 406/2004 Sb. Měl by dodavatel zařízení nebo jiných elektrických prvků do prostředí s nebezpečím výbuchu uvádět nějaká rizika nebo vlivy, kterými tato zařízení působí na dosavadní prostředí, a tím umožnit provozovateli zpracovat požadavky na zjištění bezpečnosti podle NV č. 406/2004 Sb.?
 
Odpověď 1:
Nařízení vlády (NV) č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, se oproti technickým normám zaměřuje spíše na zajištění ochrany před výbuchem technicko-organizačními opatřeními, která přijímá zaměstnavatel v případě nebezpečí výskytu výbušné atmosféry.
 
Cílem technických opatření, která jsou stanovena v příslušných technických normách na ochranu před nebezpečím výbuchu, je rovněž zajistit bezpečnost. Opatřeními stanovenými v těchto normách se však zajišťuje bezpečnost přímo ve vztahu k provedení technických zařízení, která jsou určena pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Základní legislativní požadavky na tato zařízení vycházejí z NV č. 23/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zařízení a ochranné systémy určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu. Základní požadavky tohoto nařízení se považují za splněné, odpovídá-li zařízení příslušným požadavkům předmětných technických norem.
 
Protokol o určení vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-3:1994 Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik (bude zrušena k 1. květnu 2011) a ČSN 33 2000-5-51 ed. 3:2010 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy je určen k tomu, aby mohla být zvolena odpovídající technická zařízení z hlediska vnějších vlivů.
 
Souhlasíme s Vaším názorem, aby zaměstnavatel jako základ pro vypracování požadavků na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu použil protokol o určení vnějších vlivů podle ČSN 33 2000-3, popř. ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. Od dodavatele zařízení nebo jiných elektrických prvků do prostředí s nebezpečím výbuchu si pak odběratel vyžádá zařízení splňující požadavky stanovené na základě protokolu o určení vnějších vlivů. To znamená, že odběratel vyhodnotí nebo nechá si vyhodnotit kvalifikovanou osobou vnější vliv nebezpečí výbuchu (v případě nebezpečí výbušného prachu podle ČSN EN 60079-10-2:2010 Výbušné atmosféry – Část 10-2: Určování nebezpečných prostorů – Výbušné atmosféry s hořlavým prachem) a podle toho pak zvolí zařízení odpovídající určenému nebezpečí výbuchu prachu (v případě nebezpečí výbuchu prachu podle ČSN EN 61241-14 Elektrická zařízení pro prostory s hořlavým prachem – Část 14: Výběr a instalace). Dodavatel zařízení do prostředí s nebezpečím výbuchu odpovídá za to, že dodá zařízení vyhovující těmto požadavkům – měl by uvést, do jaké zóny s nebezpečím výbuchu je jím dodávané zařízení určeno.
 
S uvážením vnějších vlivů určených v protokolu za účelem správné volby elektrických zařízení do daného prostoru zaměstnavatel zpracuje požadavky na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu podle NV č. 406/2004 Sb.
 
Otázka 2:
Byl jsem přizván k revizi saunové místnosti umístěné v prostorech hotelu. Podle projektové dokumentace a požární zprávy bude v tomto objektu instalováno nouzové osvětlení a evakuační výtah. Tato zařízení budou napájena ze záložního generátoru centrálně. Zhotovitel saunové místnosti má nad vchodem do sauny umístěno svítidlo náhradního osvětlení, které zajišťuje osvětlení při výpadku elektrické energie a na něž podle ČSN EN 1838 nejsou kladeny žádné speciální požadavky. Vzhledem k teplotám v místnosti je přívod k tomuto svítidlu proveden kabelem SiHF, který nemá sám o sobě certifikaci na zachování funkčnosti při požáru. Je bezhalogenový a má pouze zkoušku na odolnost proti šíření plamene a samozhášivost. Toto osvětlení má být napojeno na rozvody nouzového osvětlení celého objektu, které musí být podle požární zprávy funkční po dobu 15 min.
 
Lze připojit náhradní osvětlení v saunové místnosti na rozvod nouzového osvětlení, který je proveden s požární odolností 30 min, pouze připojením kabelu SiHF na tento rozvod bez dalších protipožárních opatření? Jde mi o to, aby nebyla narušena celistvost rozvodů nouzového osvětlení. Nikde jsem také nenašel další požadavky na náhradní osvětlení při požáru. Podle mého názoru by měl být v takovém případě kabel SiHF umístěn v protipožárním kabelovém žlabu nebo alespoň opatřen protipožárním nátěrem, aby nebyla narušena celistvost protipožárních opatření na systémech pro zachování funkčnosti při požáru. Dalším řešením, a to podstatně levnějším, by bylo kabely zasekat do zdi.
 
Odpověď 2:
Podle úvodu ČSN EN 1838:2000 Světlo a osvětlení – Nouzové osvětlení se nouzové osvětlení člení pro účely této normy na nouzové únikové osvětlení a náhradní osvětlení. Je to logické. Nouzové osvětlení je podle této normy určené k používání při selhání (výpadku) napájení normálního osvětlení, tedy nikoliv jenom v případě požáru. Požadavky na provedení nouzového osvětlení závisejí na tom, zda jde o nouzové osvětlení, které se používá k protipožárnímu zabezpečení objektu. Vodiče a kabely zajišťující funkci a ovládání zařízení sloužících k protipožárnímu zabezpečení stavebních objektů, jako jsou vodiče
a kabely k napájení nouzového osvětlení únikových cest, musí odpovídat požadavkům čl. 12.9.2 ČSN 73 0802:2009 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. (Mezi těmito požadavky je i požadavek, aby tyto vodiče a kabely, jsou-li volně vedeny chráněnými únikovými cestami, splňovaly třídu funkčnosti P15-R a byly třídy reakce na oheň B2cas1, d0 nebo při splnění požadavků na třídu reakce na oheň B2cas1, d0 byly vedeny kabelovou trasou splňující třídu funkčnosti požadovanou požárněbezpečnostním řešením stavby.)
 
Čistě teoreticky tedy, když by se podařilo hasičům prokázat, že uvedené náhradní osvětlení není určené pro použití v podmínkách požáru, by mohl být přívod k uvedenému náhradnímu osvětlení proveden navrhovaným kabelem SiHF. O tom, že by se to však projektantovi podařilo, si dovolujeme vážně pochybovat. Jak by asi projektant argumentoval na otázku typu: Jaké nouzové únikové osvětlení by bylo v sauně zajištěno v případě výpadku náhradního osvětlení v důsledku požáru?
 
Proto zcela souhlasíme s Vaším názorem, že je třeba i přívod k náhradnímu osvětlení provést tak, aby vyhovoval některému z alternativních požadavků uvedeného čl. 12.9.2 ČSN 73 0802: 2009, jak je ve Vámi navrženém řešení ve stručnosti uvádíte (obdobné požadavky byly i v předchozím vydání uvedené normy).
 
Otázka 3:
Mám požárněbezpečnostní zařízení (PBZ) – napájení funkčního vybavení dveří (2 ks), kde jištění a nehořlavé kabely (od těchto zařízení) jsou v normálním rozváděči. Rozváděč je umístěn v samostatném požárním úseku s požadovanou požární odolností požárně dělících konstrukcí EI 30DP1 a s požárními uzávěry v provedení EI 15DP1 (podle čl. 5.6.2 normy ČSN 73 0848), ale samotný rozváděč nemá žádnou požární odolnost. V tomto rozváděči jsou také ostatní provozní zařízení (neslouží v případě požáru).
 
Musí být rozváděč (rozvodnice) v požárním provedení, i když jde jen o dvě PBZ? Nebo je mohu sloučit do jednoho rozváděče – bez požární odolnosti za určitých podmínek s ostatními zařízeními? Která norma toto řeší?
 
Odpověď 3:
ČSN 73 0848:2009 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody v čl. 5.6.2 nijak nerozlišuje požární odolnost rozváděčů pro napájení požárněbezpečnostních zařízení a zařízení, která musí zůstat funkční v případě požáru, podle toho, jak je požárně zabezpečen požární úsek, v němž je tento rozváděč umístěn. Pro takovýto rozváděč platí, že se posuzuje jako samostatný požární úsek s požadovanou požární odolností požárně dělících konstrukcí EI 30 DP1 a s požárními uzávěry v provedení EI 15 DP1. V uvedené normě ani jinde se nepočítá s tím, že by v rozváděčích pro uvedená požárněbezpečnostní zařízení a zařízení, která musí zůstat funkční v případě požáru, mohly být ještě další obvody pro jiná „obyčejná“ zařízení. Proto doporučujeme, jde-li o nová požárněbezpečnostní zařízení, aby pro ně byl zřízen buď samostatný rozváděč s požadovanou požární odolností, nebo aby obvody pro požárněbezpečnostní zařízení byly alespoň v oddíle rozváděče tvořícím samostatný požární úsek s požadovaným požárním oddělením od ostatních oddílů rozváděče a ostatního prostoru. U rozšiřovaných existujících elektrických rozváděčů je možné uplatnit úlevy uvedené v čl. 6.2 ČSN 73 0848 spočívající v tom, že u rozšiřovaných elektrických rozváděčů postačuje prokázat, že zůstanou v provozu po požadovanou dobu.
 
Otázka 4:
V hygienických předpisech jsou stanoveny limity, resp. koncentrace škodlivin v mg·m–3. Tyto limity jsou velmi přísné, např. u Cr je limit 0,05 mg·m–3. Při měření u galvanizační linky byla naměřena akreditovanou laboratoří hodnota 0,0025 mg·m–3. V ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 tak sdílní nejsme a limity pro dílčí AF, podle mé vědomosti, nejsou pro jednotlivé chemikálie stanoveny. Domnívám se, že stanovené hodnoty, které vyhovují z hygienického hlediska pro citlivý lidský organismus, jsou z hlediska VV AF1 tedy zanedbatelné. Nebo je naše elektrické zařízení citlivější?
 
Odpověď 4:
V tabulce ZA1 ČSN 33 2000-5-51 ed. 3 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-51: Výběr a stavba elektrických zařízení – Všeobecné předpisy je v případě vnějšího vlivu AF1 uvedena odvolávka na třídu 3C1 uvedenou v ČSN EN 60721-3-3 Klasifikace podmínek prostředí – Část 3: Klasifikace skupin parametrů prostředí a jejich stupňů přísnosti – Oddíl 3: Stacionární použití na místech chráněných proti povětrnostním vlivům a na třídu 4C1 uvedenou v ČSN EN 60721-3-4 Klasifikace podmínek prostředí – Část 3: Klasifikace skupin parametrů prostředí a jejich stupňů přísnosti – Oddíl 4: Stacionární použití na místech nechráněných proti povětrnostním vlivům. Pro uvedené třídy jsou v těchto normách uvedeny maximální přípustné obsahy obvyklých korozně agresivních (chemicky aktivních) látek v ovzduší. Chrom mezi těmito látkami není obsažen, takže z toho usuzujeme, že z hlediska chemického působení na materiály není za obvyklých podmínek chemicky aktivní.
 
Otázka 5:
Potřebujeme určit prostředí pro míchačku, kde se nasypává materiál ručně z pytlů (jde o takovou násypku s míchadlem). Nejvíce se daná situace přibližuje ČSN EN 61241-10 příloha A, příklad A.1 pouze s tím rozdílem, že míchadlo má instalované odsávací zařízení, podobně jako v příkladu A.2. Jenže instalované odsávání neodvede příliš prachu při nasýpání, protože se pytle sypou mírně nad míchačkou a většina prachu při vysýpání odchází do ovzduší mimo. A protože jde o míchačku, má asi 30 cm od násypného místa pohon míchadlo, tzn., že prach vzniklý při sypání zasáhne motor a i se na něm usazuje. V podstatě spadá do zóny 21, protože se asi z poloviny provozu nepracuje s hořlavými prachy. Ovšem podle požárnětechnické charakteristiky má nejhorší surovina teplotu vznícení usazeného prachu 140 °C (sušená syrovátka), vznícení rozvířeného prachu 450 °C a dolní mez výbušnosti 60 g·m–3. Vykonává se zde pravidelný úklid a vrstva prachu není nikdy větší než 5 mm. Odečteme-li od teploty 140 °C bezpečnostní odstup 75 °C, dostaneme se na teplotu 65 °C.
 
A běžně prodávané motory dosahují teploty t = 125 °C.
 
Co s tím? Je moje úvaha správná? V jiných protokolech o určení vnějších vlivů jsem se dočetl, že nedosáhne-li vrstva prachu 1 mm (uhelný prach), jde o prostředí jen s nebezpečím požáru.
 
V ČSN EN 61241-10 jsem toto nenašel. Při sypání bude vznikat rozvířený prach a tam je teplota 450 °C.
 
Odpověď 5:
Vámi uvedený problém je možné řešit tím způsobem, že pro provoz budete volit motor předimenzovaný o 65 % (to znamená, že např. místo motoru o výkonu 10 kW zvolíte motor o výkonu 16,5 kW). Uvedené předimenzování motoru vychází z předpokladu, že teplota okolí je 30 °C, takže oteplení motoru, který je dimenzován přesně na potřebný výkon, je podle Vašich údajů 125 – 30 = 95 °C. Bude-li zvolen motor předimenzovaný o 65 %, bude při svém plném zatížení odebírat proud o hodnotě 1/1,65 = 0,606 jmenovitého zatížení. Protože se ztrátový výkon v motoru snižuje přibližně s druhou mocninou proudu – tedy na 0,6062 = 0,367, tj. asi na 37 %, sníží se oteplení na 95 × 0,367 = 35 °C, takže při teplotě okolí 30 °C činí teplota povrchu motoru maximálně 65 °C. Při teplotě okolí 30 °C bude maximální teplota motoru 65 °C, tj. teplota vycházející z údajů v normě (nyní podle čl. 5.6.3.2.1 ČSN EN 60079-14 ed. 3:2009 Výbušné atmosféry – Část 14: Návrh, výběr a zřizování elektrických instalací, tj. obdobně, jak uvádí starší ČSN EN 61241-10). Bude-li zkouškami zjišťována teplota motoru s vrstvou prachu (do 12,5 mm), může být teplota povrchu motoru jenom o 25 °C nižší, než je minimální teplota vznícení prachu – ve Vašem případě tedy 140 – 25 = 115 °C (viz praxe B podle čl. 5.6.3.2.2 ČSN EN 60079-14 ed. 3). V tomto případě ovšem bude stejně nutné počítat s určitým předimenzováním motoru, protože vrstva prachu, při níž by se motor zkoušel, brání odvodu tepla z motoru.
 
Skutečně podle starších norem se prostory s vrstvou hořlavého prachu o tloušťce nad 1 mm považovaly za prostory s nebezpečím požáru prachů (viz např. ČSN 33 0300:1988 i dosud platná ČSN 33 2000-3:1994 Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení. Část 3: Stanovení základních charakteristik).
 
Doporučujeme však řídit se údaji novějších norem.
 
Otázka 6:
Nejsem si jistý, zda je dodavatel stavby povinen dodat při předávání této stavby mimo dokumentace a výchozí revizní zprávy také nějaký doklad o vnějších vlivech. Jde o kolaudaci nového skladu stavebního dřeva.
 
Odpověď 6:
Podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. ministerstva pro místní rozvoj – o dokumentaci staveb, přílohy C Provozní soubory, odst. C1 Technologická zařízení pro výrobní a speciální nevýrobní procesy bodu 1 technická zpráva uvádí základní technické údaje elektroinstalace, např. napájecí napěťovou soustavu, způsob ochrany před úrazem elektrickým proudem a také stanovení vnějších vlivů (bod i). Rovněž podle bodu 2 odst. C1 této přílohy obsahuje výkresová část dispozice s vyznačenými vnějšími vlivy (bod e).

(pokračování)