Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2016 vyšlo tiskem
7. 12. 2016. V elektronické verzi na webu od 6. 1. 2017. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a měřicí technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu (2. část – dokončení)

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Otázky a odpovědi z elektrotechnické praxe

redakce Elektro,
Ing. Michal Kříž, informační systém pro elektrotechniky (iiSEL®), http://www.in-el.cz

 

Otázka 1:

V návaznosti na Otázky a odpovědi z elektrotechnické  praxe, se touto cestou na Vás  obracím s prosbou o sdělení, zda podle ČSN  EN 50110-1 ed. 2 (např. i jiného právního  předpisu) musí být ustaven vedoucí práce  na elektrických zařízeních písemně, nebo  stačí jen ústně (tj. neprokazatelně). Jaká je  praxe? Děkuji Vám za odpověď.

Odpověď 1:

Forma určení vedoucího práce spadá do  kompetence zaměstnavatele. Pro vykonávání  jednoduchých pracovních činností, při nichž  nedochází k ohrožení bezpečnosti, není nutné  písemně určovat vedoucího práce pro každou  takovouto jednotlivou pracovní činnost. Toto  platí zejména v případech, kdy je vedoucí práce  pro takovéto pracovní činnosti zaměstnavatelem  předem určen nějakým jeho dokumentem.

 V souvislosti s tím, že příprava na provedení  složité pracovní činnosti musí být provedena  písemně (jak uvádí čl. 4.3. ČSN EN  50110-1 ed. 2:2005 Obsluha a práce na elektrických  zařízeních), považujeme písemné určení  vedoucího práce pro složité pracovní činnosti  za nutné.

Na požadavek písemné přípravy složité  pracovní činnosti navazuje i TNI 34 3100:2005  Obsluha a práce na elektrických zařízeních  Komentář k ČSN EN 50110-1 ed. 2:2005. Ta  ve své příloze 4 Technická a organizační opatření  k zajištění bezpečnosti při práci na elektrickém  zařízení a v blízkosti živých částí udává,  že za písemnou přípravu při složité pracovní  činnosti pro práce na elektrickém zařízení  bez napětí, pod napětím nebo v blízkosti živých  částí lze považovat příkaz B nebo B-PPN.  V této příloze je uvedeno, na které práce či  činnosti se příkaz B, popř. B-PPN vydává.  Z uvedených postupů vyplývá, že pro složité  pracovní činnosti, pro které musí být příprava  provedena písemně – v ČR se pro přípravu  takových činností na zařízeních nad 1 000 V  a v jejich blízkosti může využívat forma příkazu  B, popř. B-PPN, musí být také vedoucí  práce určen písemně.

Od písemného určení vedoucího práce je  možné upustit i v takových případech, je-li nebezpečí  z prodlení, např. při poruchách v mimořádném  provozním stavu, v případě ohrožení  lidského života nebo nebezpečí vzniku  velkých škod. V takových případech se nepovažuje  za nutné určovat vedoucího práce před  zahájením prací písemně; je však možné doporučit,  aby byl později při zápisu o provedené  pracovní činnosti písemně uveden.  Na závěr si ještě dovolujeme zpochybnit  tvrzení, že ústní určení pracovníka vedoucím  práce je neprokazatelné. Naopak, je-li toto určení  provedeno před pracovní skupinou, považujeme  toto určení v obecném smyslu za  prokazatelné.

Pokud je nám známo, praxe je taková, že  vedoucí práce je pro určité pracovní činnosti  určen předem písemně, aniž by bylo nutné  jej pak pro jednotlivé práce zvlášť jmenovat.

Otázka 2:

Jde o normu ČSN 73 6005/Z4 Prostorové  uspořádání sítí technického vybavení, tj. silový  kabel do 1 kV ve volném terénu, např. venkovní  osvětlení, které je uložené v chráničce.  Mohu opravdu dát chráničku, včetně  kabelu k veřejnému osvětlení do hloubky  0,35 m do volného terénu podle uvedené  normy? (Praxe je taková, že každý dává  chráničku pro veřejné osvětlení do výkopu  hloubky 0,8 m.)

Odpověď 2:

Uvedené řešení – kabely do 1 kV s krytím  35 cm, bylo projednáno již poměrně dávno  a mělo by se vztahovat pouze na oblasti,  kde nejsou kabely ohroženy, to znamená  mimo místa, kde jezdí vozidla, kde se provádějí  nebo se předpokládá vykonávání pravidelných  zemědělských prací (např. v poli, kde  se oře, je ukládání kabelů s krytím 35 cm naprostým  nesmyslem) nebo i jiných prací, které  by mohly narušovat terén. Ve Vámi uvedených  případech, kdy „každý“ ukládá kabely do  1 kV v terénu do hloubky 80 cm, se také zřejmě  „každý“ bojí mírných terénních úprav, které  ve volném terénu mohou být vykonávány.  Není-li jistota, že se s terénem nebude nic  provádět nebo že tam nebudou pojíždět vozidla,  doporučujeme držet se původních pravidel  a uvedené kabely klást do země s překrytím  alespoň 70 cm (podrobněji v čl. 521.  N11.13 ČSN 33 2000-5-52:1998 Elektrotechnické  předpisy – Elektrická zařízení – Část 5:  Výběr a stavba elektrických zařízení – Kapitola  52: Výběr soustav a stavba vedení).

Otázka 3:

Mám na Vás dotaz, zda lze pokládat do země  i pohyblivé šňůry, např. CYSY, CGSG apod.

Odpověď 3:

Kabely CYSY jsou určeny pro připojování  spotřebičů pro domácnost, pro dílnu, pro prodlužovací  přívody a šňůrová vedení ve vnitřních  prostorech se středním mechanickým namáháním.  Kabely CGSG mají v podstatě totéž  určení, je však možné je používat pro větší  mechanická namáhání, a to jak pro vnitřní, tak  i pro venkovní prostory. Pro kladení do země  jsou určeny např. kabely CYKY.

Otázka 4:

Potřebuji zapojit dvanáct bodových svítidel  35 W/230 V instalovaných v podhledech  z nehořlavého materiálu. Mohu jako  napájecí přívod použít kabely CYLY 3C×1,5 mm, které budou napojeny z instalační  krabice umístěné na stropě?  Kabely CYLY budou ještě ke stropu  přichyceny kabelovými příchytkami a pak  povedou volně po podhledech k bodovým  svítidlům.

Odpověď 4:

Podle našeho názoru uložení kabelů CYLY  v podhledu z nehořlavého materiálu odpovídá  použití, jak je uvádí výrobce, totiž pro šňůrová  vedení s malým mechanickým namáháním.  Nebude-li tedy přívod ke svítidlům v podhledu  mechanicky namáhán při používání ani při  montáži, nemělo by v běžném případě nic bránit  jejich použití pro Vámi uváděný účel.

Otázkou v současné době může být ještě  to, zda uvedené vedení vyhoví z hlediska  požárních norem. V čl. 12.9.3 normy ČSN  73 0802:2009 Požární bezpečnost staveb –  Nevýrobní objekty se uvádí, že pokud přesáhne  hmotnost izolace vodičů a kabelů, popř.  hořlavých částí elektrických rozvodů, hodnotu  0,2 kg/m3 obestavěného prostoru místnosti,  přičemž na osobu v posuzované místnosti připadá  méně než 10 m2 půdorysné plochy, posuzují  se takováto vedení z požárního hlediska.  V takovémto případě by se musely použít kabely  nebo vodiče splňující příslušnou třídu reakce  na oheň nebo by musely být uloženy pod  omítkou s krytím alespoň 10 mm apod. (Podle  našeho odhadu je přípustných asi 15 m délky  kabelu na 1 m3 obestavěného prostoru – jinak  je nutné provést některé z opatření stanovených  příslušných normou.)

Otázka 5:

1. V normě ČSN 73 0848 v čl. 4.5.1 a čl. 4.5.2  je uvedeno, že musí být umožněno centrální  vypnutí těch elektrických zařízení  v objektu nebo v jeho části, jejichž funkčnost  není nutná při požáru – central stop  a tlačítko total stop pro vypnutí všech zařízení,  včetně funkčních při požáru. Není  jednoznačně řečeno, že to musí být tlačítka,  avšak je to napsáno tak, že z toho vyvozuji,  že to musí být např. tlačítka, jis tiče, vypínače. Je-li central stopem a total  stopem myšleno tlačítko, vypínač nebo  i jistič, jakým způsobem toto řešit např.  v bytovém domě?

Umístit např. do prvního elektroměrového  rozváděče v 1. NP bytového domu  vypínač s podpěťovou spouští a odtud kabelem  funkčním při požáru (uloženým  tak, aby byla zachována funkční integrita)  k tlačítku (kryté např. sklem) umístěného  u vchodových dveří? Toto řešení  by asi splnilo požadavek ČSN 73 0848,  ale přesto část v prvním elektroměrovém  rozváděči zůstane stále pod napětím. Je  tedy nutné stejně provést odpojení v přípojkové  skříni? Nebo si vykládám odstavce  4.5 až 4.5.4 nesprávně a vztahuje  se toto, stejně jako požadavek ve vyhl.  č. 137/1998 Sb. § 45 odst. 6, k odpojení  v přípojkové skříni? Lze tedy za central stop a total stop považovat pojistky v pojistkové  skříni umístěné např. na fasádě  objektu?

2. V tabulce č. 1 v ČSN 73 0848 jsou uvedeny  tři sloupce I, II, III, nenašel jsem v normě  žádnou zmínku o tom, který sloupec  si mám vybrat pro konkrétní body (uvedené  v tabulce č. 1). Pro příklad: Budeme  mít větrání únikových cest podle bodu e)  v tabulce č. 1, poté si mohu vybrat ze dvou  sloupců tedy II a III. Na stránkách firmy  nkt cables jsem našel stejnou tabulku doplněnou  již o kabely, které je možné použít,  ale toto se nevztahuje ke každému  sloupci zvlášť; je pouze uveden vždy jeden  kabel pro body, např. a) až i). Jak  tedy postupovat – mám se řídit i sloupci  uvedenými v tabulce č. 1?

Také mě zaráží např. bod b) a c). Co  když budou nouzová svítidla vybavena  vlastní baterií – i tak bude nutné svítidla  propojit od rozváděče kabelem např.  (podle nkt cables) 1-CXKH-V? Poté mně  přijde logické již z přípojkové skříně pro celou budovu táhnout V-kabel.

Odpověď 5:

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických  požadavcích na stavby (která v podstatě nahradila  vyhlášku č. 137/1998 Sb.), v § 34 odst. 5  stanoví, že každá stavba musí mít trvale přístupné  a viditelně trvale označené zařízení  umožňující vypnutí elektrické energie. Toto  je úleva oproti předchozímu znění uvedenému  ve vyhl. č. 137/1998 Sb., která ve svém § 45  uváděla, že každá stavba musí mít trvale přístupný  a viditelně trvale označený hlavní vypínač  elektrické energie. Výklad MMR k tomuto  ustanovení, byl, že:

  • za hlavní vypínač elektrické energie ve  smyslu ustanovení § 45 odst. 6 vyhl. č. 137/  /1998 Sb., o obecných technických požadavcích  na výstavbu, lze považovat také  hlavní domovní pojistkovou (kabelovou)  skříň – viz ČSN 33 3320 Elektrotechnické  předpisy. Elektrické přípojky, splňuje-li  podmínku trvalé přístupnosti a viditelného  trvalého označení;
  • odpojitelné místo stavby může být provedeno  i jiným způsobem, např. vypínačem  vn, výkonovými pojistkami nebo jističem,  za současného splnění uvedené podmínky.  Uvedená řešení považujeme též za možné  způsoby, kterými se vyhoví jak požadavku  § 34 odst. 5 vyhl. č. 268/2009 Sb., tak i požadavku  čl. 4.5.1 ČSN 73 0848:2009 Požární  bezpečnost staveb – Kabelové rozvody na centrální  vypnutí těch elektrických zařízení v objektu,  jejichž funkčnost není při požáru nutná.  Obdobným způsobem je možné podle nás řešit  i požadavek čl. 4.5.2, který pro případ, kdy je  to třeba, předepisuje, aby bylo umožněno vypnout  všechna zařízení v objektu.

V případech, kdy bude zvoleno některé  z uvedených řešení, je třeba, aby podle  čl. 4.5.3 ČSN 73 0848:2009 byly vypínací  prvky zajišťující centrální nebo úplné vypnutí  umístěny tak, aby byly v případě požáru  snadno přístupné (např. u vstupu do objektu,  což hlavní domovní pojistková skříň splňuje).  Předpokládáme, že postačuje tyto skříně  označit CENTRÁLNÍ VYPNUTÍ, popř. CELKOVÉ VYPNUTÍ.

Je-li (např. u rozsáhlých objektů) zvolena  možnost umístění ovládacích prvků pro centrální,  popř. celkové vypnutí, kterou také uvádí  čl. 4.5.3 ČSN 73 0848:2009, považujeme za  vhodné příslušná tlačítka označit CENTRAL  STOP a TOTAL STOP.

Tabulka 1 ČSN 73 0848:2009 uvádí tři druhy  vodičů nebo kabelů, které je možné jako volně  vedené alternativně použít pro zajištění funkce  a ovládání zařízení sloužících k požárnímu  zabezpečení staveb. Pro různé funkce, ovládání  a prostory (v řádcích tabulky) jsou v buňkách  sloupců I, II a III znaménkem „ד označeny  druhy vodičů nebo kabelů, které je možné pro  daný případ použít. V případě, že jde o kabely  umístěné v chráněných únikových cestách,  je možné použít pouze vodiče a kabely, jejichž  označení je doplněno hvězdičkou „×*)“.  Pokud jde o nouzová svítidla vybavená  vlastní baterií, tak budou-li přitom splněny  požadavky vztahující se na dobu provozu tohoto  nouzového osvětlení z baterie, nemusí  vedení k těmto svítidlům splňovat požadavky  podle bodu b) první části tabulky 1, ale  musí splňovat požadavky z hlediska prostorů,  kterými jsou tyto kabely vedeny (např. jde-li  o nevýrobní objekt, musí splňovat požadavky  čl. 12.9.3 ČSN 73 0802). Obdobně se postupuje  i v případě osvětlení chráněných únikových  a zásahových cest.

Otázka 6:

Otázku zásuvkových vývodů pro spotřebiče  s příkonem 2 kW a větším (samostatné  obvody) řeší jen ČSN 33 2130 ed. 2. Tato  platí pro vnitřní elektrické rozvody v objektech  bytové a občanské výstavby. Která norma  tuto otázku řeší pro vnitřní elektrické  rozvody v průmyslu (např. zařízení připojené  přes zásuvku na 230 V/16 A s příkonem  větším jak 2 kW, ale s odběrem 8 A)?  Musí mít toto zařízení samostatné jištění?

Odpověď 6:

Pro průmyslové rozvody platí ČSN 34 1610: 1963 Elektrotechnické předpisy ČSN. Elektrický  silnoproudý rozvod v průmyslových provozovnách. Tato norma neřeší otázku zásuvkových  vývodů tak jako ČSN 33 2130 ed. 2, ale  řeší napájení a jištění jednotlivých obvodů  bez ohledu na to, zda jsou spotřebiče (zařízení)  na tyto obvody připojeny přímo, nebo zásuvkovým  spojením. I pro průmyslové rozvody  považujeme za samozřejmé dodržovat zásadu  (uvedenou pro třífázové zásuvky v ČSN  33 2130 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí  – Vnitřní elektrické rozvody), že na jeden  zásuvkový obvod je možné připojovat pouze  zásuvky na stejný jmenovitý proud odpovídající  předřazenému jištění. Výkonnější zařízení  se připojují vlastními samostatně jištěnými  obvody – už jenom z toho důvodu, aby se tato  výkonnější zařízení při svém spínání a zatěžování  nežádoucím způsobem neovlivňovala.  Připojování elektrického zařízení velmi velkého  výkonu ze samostatně jištěného obvodu určeného  pro toto zařízení vyplývá z požadavků  na jištění a ochrany tohoto zařízení, jak jsou  stanoveny v ČSN 33 3051:1992 Ochrany elektrických  strojů a rozvodných zařízení.

Že by platil nějaký předpis (nebo pravidlo),  který by určoval výkon, od kterého se mají  připojovat průmyslová zařízení k síti svým  vlastním samostatně jištěným přívodem (jako  je tomu v ČSN 33 2130 ed. 2), o tom nevíme.

Otázka 7:

V poslednej dobe sa dosť často stretávam  s použitím káblov H05VV-F (a podobných  typov), ktorými sa v pevnej elektroinštalácii  napájajú zásuvky 230 alebo 400 V.  V katalógoch výrobkov (napr. nkt cables,  Kablo elektro.) je použitie týchto káblov určené  pre, citujem: „Spojenie pre domáce a kancelárske prístroje,  ktoré pracujú so stredným mechanickým  namáhaním, spojenie ohrievacích  zariadení, pokiaľ nie sú v kontakte s horúcimi  časťami, spojenie prístrojov pracujúcich  vo vlhkých a mokrých miestnostiach  (práčky, žmýkačky, chladničky).“  Je vhodné, podľa Vášho názoru, používať  tieto káble aj pre pevný rozvod napr. v školách,  telocvičniach apod.?

Odpověď 7:

Souhlasíme s Vámi. Podle sdělení distributora  uvedených kabelů, nejsou kabely  H05VV-F pro pevný rozvod provedený uložením  kabelů přímo do zdi, pod omítku apod.  vůbec vhodné (pro toto uložení je na trhu dostatek  jiných kabelových výrobků). Vyhovující  však je použití kabelů H05VV-F pro pevný  rozvod, budou-li uloženy do elektroinstalačních  trubek, lišt, kanálků apod. Může to být  výhodné, protože jsou ohebnější než běžné  elektroinstalační kabely. Při zapojování těchto  kabelů do zásuvek, spínačů atd. je však nutné  zakončení žil opatřit stlačitelnými dutinkami.

(pokračování)