Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Svítící fasáda FEL ČVUT nabídne veřejnosti interaktivní program s názvem Creative Colours of FEL Dne 13. prosince v 16.30 hodin se v pražských Dejvicích veřejnosti představí interaktivní…

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Více aktualit

Otázka barevného značení vodičů – zužování sortimentu vodičů a kabelů

číslo 11/2005

Otázka barevného značení vodičů – zužování sortimentu vodičů a kabelů

Ing. Michal Kříž, IN-EL, spol. s r. o.

Dosavadní sjednocování barev vodičů

Záležitostí, která přímo neohrožuje bezpečnost, ale může práci elektrotechniků buď usnadnit, nebo naopak zkomplikovat, je barevné značení vodičů v elektrické instalaci a elektrických rozvodech. Jistě všichni odborníci znají technické normy, které se k této otázce vztahují, a jestliže nepatří mezi nejmladší, vědí, že zásady barevného značení prošly dlouholetým vývojem. Zároveň v nich převládá představa, že co se barevného značení vodičů přinejmenším v silových elektrických instalacích týče, situace se postupně, po drobných krocích zlepšuje, a jestliže se nezlepšuje tak rychle, jak by si přáli, je to daň za to, že jednou bude jednotné barevné značení vodičů v celé Evropě.

Obr. 1.

Obr. 1. Přehled barevného značení žil vodičů a kabelů podle platné ČSN 33 0165:1992

Zde lze říci, že bývalá ČSSR zřejmě byla jednou z mála zemí, která zásady barevného značení přijaté na mezinárodní úrovni téměř bezezbytku implementovala nejen do svých norem, ale i do praxe. To bylo zřejmé takřka ihned po „sametové revoluci„, když se k nám začaly dodávat stroje z „vyspělé“ ciziny. Najednou bylo znát, že modrá barva vlastně není barvou středního (podle staronové terminologie nulového) vodiče, ale že jde o barvu fázového vodiče. K tomu, aby toto značení mohlo být použito, využilo se nenápadné ustanovení, spíše výjimka, v evropské normě EN 60446 Základní a bezpečnostní zásady při obsluze strojních zařízení – Značení vodičů barvami nebo číslicemi (která je totožná s mezinárodní, tedy celosvětovou normou IEC 60446), totiž to, že pokud žíla vícežilového kabelu označená světle modrou barvou není použita jako neutrální nebo střední (nulový) vodič, může být tato žíla použita i pro jiné účely (ne však jako ochranný vodič!). Uvedené ustanovení je známo již od počátku sedmdesátých let dvacátého století. Nejprve bylo zavedeno v ČSN 34 0165, později v ČSN IEC 446, také v ČSN 33 0165 a nyní v ČSN EN 60446. Nikdy však u nás nebylo pochopeno tak jako u našich vyspělých přátel. Totiž: že pokud v kabelu s fázovými vodiči není zároveň veden střední (nulový) vodič, vždy se použije vodič s modrou barvou izolace jako jeden z fázových vodičů. Takže – jestliže šlo o strojní zařízení, stalo se pravidlem, že v něm byly fázové vodiče značeny barvami černá, hnědá, modrá. Bylo to možné proto, že ve strojních zařízeních se podle dříve platných přísnějších zásad střední (nulový) vodič nepoužíval. Nicméně i v této otázce se z našeho hlediska zablesklo na lepší časy.

Další barva pro fázové vodiče – šedá

Představme si, že ještě v polovině devadesátých let minulého století Velká Británie (oficiální zkratka UK – United Kingdom, Spojené království) nepřistoupila na barevné značení vodičů v elektrických instalacích, které bylo, jak již bylo zmíněno, mezinárodně zavedeno a k němuž bez prodlení v polovině sedmdesátých let přistoupila i bývalá ČSSR. Přijetí se po celou dobu Velká Británie bránila a tuto situaci zdůvodňovala tím, že po několik předchozích generací elektrikářů se v této zemi pro označení středního (nulového) vodiče využívala černá barva izolace, přičemž uvedené značení bylo považováno za značení vodiče z hlediska bezpečnosti (předpokládalo se, že uvedený vodič s černou barvou izolace je obvykle bez napětí). Ústupek od tohoto značení považovala za ohrožení bezpečnosti těch, kteří na elektrických instalacích pracují a jsou zvyklí na určité podmínky práce, mezi něž patřilo i označení nulového vodiče černou barvou izolace.

Obr. 2.

Obr. 2. Přehled barevného značení žil vodičů a kabelů podle HD 308 – v ČR zavedené normou ČSN 33 0166 (uvedené kódové označení odpovídá německé a rakouské normě – v rámci Evropy není normalizováno)

Po jednáních a přemlouvání ze strany ostatních členů CENELEC (Comité européen de normalisation électrotechnique, Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice) byla britská delegace ochotna od svého tradičního značení ustoupit, ale pod podmínkou, že se doplní barevné značení třetího fázového vodiče. Prozatím existovaly (a stále se používají) pro značení fázových vodičů pouze dvě barvy – černá a hnědá. Je-li třeba je využít k označení pořadí fází, musí zmíněné barvy následovat v určeném pořadí; to v případě kabelu, v němž jsou pouze fázové vodiče, ani nelze splnit. Takže z uvedeného důvodu byla v Evropě (rozumí se v rámci CENELEC) přijata další barva pro značení fázového vodiče. Vedle barvy černé a hnědé se třetí fáze značí ještě barvou šedou. Takto, jak se předpokládá, bude v nových instalacích vyřešen problém rozlišení fázových žil, aniž by bylo nutné jejich další orientační rozlišení pořadím vzhledem k žilám světle modré a hnědé, resp. zelené/žluté a modré, jak se to dělalo a doposud dělá v ČR. Tudíž již nebude nutné ze strany západoevropských států (jak ony to vlastně zdůvodňovaly) uplatňovat pro barevné rozlišení fázových vodičů kromě barev černé a hnědé ještě barvu světle modrou (to je podle čl. 3.2.2 ČSN EN 60446 povoleno v případech, kdy v instalaci nebo zařízení není použit nulový – jinak též neutrální nebo střední – vodič).

Nově přijaté značení je uvedeno v harmonizačním dokumentu HD 308 S2:2001 a v ČR je zavedeno normou ČSN 33 0166:2002 Označování žil kabelů a ohebných šňůr. Uvedený výsledek (přes nebezpečí záměny se šedými vodiči ve starších instalacích) je možné považovat za přínos. Na základě snadnější rozlišitelnosti fázových vodičů je možné bez újmy z hlediska potřeb elektrických instalací v praxi snížit i počet různých provedení tří-, čtyř- a pětižilových kabelů.

Dvoužilový kabel – žíly jen hnědá a modrá

Naproti tomu na základě nově zavedeného HD 308 S2:2001 hodlají kabelovny do elektroinstalační praxe zavést další nesrovnalost. Při využití možnosti, kterou mezinárodní a evropská norma dává, tj. zvolit modrou barvu izolace tam, kde není střední (nulový) vodič, namísto tří variant dvoužilových kabelů zavádějí výrobu pouze jedné varianty. Doposud se podle ČSN 33 0165 (Elektrotechnické předpisy. Značení vodičů barvami nebo číslicemi. Prováděcí ustanovení) vyrábějí a dodávají dvoužilové kabely s žílami v barvách černá a hnědá, zelená/žlutá a černá, modrá a černá. Výrobci předpokládají, že namísto těchto dvoužilových kabelů pro veškeré varianty uplatnění kabelů se dvěma žílami postačí na základě HD 308 S2:2001 jediná varianta, a to s barvami žil modrá a hnědá. Proto ruší výrobu dvoužilových kabelů, jejichž žíly jsou označeny černou a hnědou barvou, které se používají k jednopólovým spínačům. To opět odporuje zásadám pro značení vodičů podle EN 60446. Dokonce i v návrhu evropského harmonizačního dokumentu prHD 60364-5-51:2005 Elektrická instalace v budovách – Část 5-51 Volba a montáž elektrických zařízení – Společná pravidla (dokument SC64B_CS16723_VOT1E.pdf z února t. r.) se v čl. 414.3Z2 opět připouští možnost použít vodič modré barvy i pro jiné účely než pro označení středního (nulového) vodiče a jako příklad se uvádí jeho použití pro část obvodu mezi spínačem a spotřebičem. Prozatím v ČR nadále platí ČSN 33 0165:1992 se změnou Z2:2002. Tato norma stále uvádí barevné označení žil vodičů a kabelů umožňující plné rozlišení ochranných, středních (nulových) a fázových vodičů v instalacích, a to i u dvoužilových kabelů vedených k vypínačům (užívány barvy žil černá a hnědá). Z projednání dané otázky v rámci TNK 22 pro elektrotechnické předpisy vyplývá, že v dané otázce není třeba činit další kroky. Kabelovny mohou nadále na vyžádání dodávat kabely s dosavadním značením vodičů, které se opírá o ČSN 33 0165. Na druhou stranu je však možné používat pro dvoužilové vedení s oběma pracovními žilami i kabelu s žilami v barvách modrá a hnědá podle výše uvedeného harmonizačního dokumentu. Připravované dokumenty CENELEC tuto možnost připouštějí. Přitom se neuvádí požadavek na přeznačování konců modrého vodiče.

Podle mého názoru není uvedené řešení úplně v pořádku, nicméně je zřejmě v souladu s tím, co je uplatňováno v ostatních státech Evropy. Vedení pro pevné uložení s vodiči v barvách modrá a hnědá by se kromě v otázce uvedeného případu odbočky do vypínače pro světla mohlo používat snad jenom v síti TT pro napájení jednofázových spotřebičů, jejichž neživé části by byly uzemněny pomocí samostatného ochranného vodiče.

Jak změny přijme elektrotechnická veřejnost?

Přesto v mnoha případech zařízení dováženého ze západoevropských zemí je patrné, že uvedené povolené odchylky od zásad barevného značení působí elektrotechnikům v ČR potíže (konce vodičů se přeznačují apod.). Co se týče otázky, zda nebudou některá značení žil vodičů, kabelů a šňůr, která uvádí ČSN 33 0165:1992 (včetně její již zmíněné změny) a která jsou v této normě oproti značení podle citovaného harmonizačního dokumentu HD 308 S2:2001 „navíc„, považována za rozpor proti tomuto dokumentu, lze zřejmě odpovědět, že nikoliv. Harmonizační dokument nemůže bránit dalším variantám kabelů, které praxe vyžaduje. To také některé kabelovny berou na vědomí, když uvádějí informaci, že další varianty jsou ochotny dodat jen na zvláštní objednávku (a také zřejmě za zvláštní příplatek).

V rámci TNK 22 (technická normalizační komise) pro elektrotechnické předpisy se nedošlo k závěru, že by bylo třeba proti uvedeným změnám nějak zasahovat. Názory na tuto otázku se pohybovaly od těch odmítavých zejména vůči jedinému provedení dvoužilového vodiče nebo kabelu (barvy hnědá a modrá) až k těm vstřícným vůči novému způsobu značení. Ty se opírají o názor, že elektrotechnik musí vědět, o jaký obvod se jedná, aniž by značení vodičů přesně odpovídalo základním zásadám pro značení vodičů nulových (neutrálních) a středních.

Máte-li na uvedenou otázku vlastní vyhraněný názor, uvítáme, když jej sdělíte redakci časopisu ELEKTRO nebo zašlete do vydavatelství IN-EL na adresu elektronické pošty: info@in-el.cz.