Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 1/2017 vyšlo
tiskem 18. 1. 2017. V elektronické verzi na webu od 17. 2. 2017. 

Téma: Elektrotechnologie; Materiály pro elektrotechniku; Nástroje a pomůcky; Značení

Hlavní článek
Analýza dat fotovoltaického systému během zatmění Slunce
Rizikovost zapojení biometrických identifikačních systémů

Aktuality

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze představí zájemcům o studium moderní techniku i její historii Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá v pátek 20. ledna od 8.30 hodin první…

Loňská výroba Temelína by stačila k pokrytí téměř roční spotřeby českých domácností Přesně 12,1 terawatthodin elektřiny (TWh) loni vyrobila Jaderná elektrárna Temelín. Je to…

Osmý ročník Robosoutěže Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze ovládli studenti Gymnázia Zlín V pátek 16. prosince se v Zengerově posluchárně Fakulty elektrotechnické ČVUT na Karlově…

Společnost ABF převzala značku projektu SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE Specializovanou výstavu svítidel, designu a příslušenství s názvem SVĚTLO V ARCHITEKTUŘE…

Chytré lampy v Praze Do hlavního města Prahy vstoupily „chytré lampy“. Nová technologie je součástí chytrých…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze zve na finále ROBOSOUTĚŽE Zajímavá technické řešení a soutěžní napětí nabídne 16. prosince finále letošní…

Více aktualit

Ochrana solárních panelů a připojených zařízení před bleskem a přepětím

číslo 5/2003

ochrana proti přepětí, hromosvody

Ochrana solárních panelů a připojených zařízení před bleskem a přepětím

Ing. Zdeněk Rous, CSc.,
zastoupení DEHN + SÖHNE v ČR a SR

„Výhybky solární techniky jsou nastaveny na směr expanze, která se projevuje ročně až dvojciferným nárůstem,„ píše se v jedné odborné publikaci. Přednosti decentralizované výroby elektrického proudu ze slunečního záření oslovují stále více zákazníků.

Obr. 1.

Exponované uspořádání fotovoltaických zařízení a jejich velkoplošná rozloha znamenají též zvýšené ohrožení bleskem, a to přímým i blízkým úderem. Případné účinky blesku na fotovoltaické generátory se mohou vlivem přímých vazeb napájecích sítí projevit v celé budově. Vyloučení výpadků zařízení působením atmosférických přepětí předpokládá koncepčně pojatou koordinovanou ochranu před bleskem a přepětím.

Ochrana systémů fotovoltaického zařízení závisí na tom, zda je budova opatřena vnější ochranou před bleskem (hromosvodní ochranou), nebo není.

1. Fotovoltaická (solární) zařízení na budově s hromosvodní ochranou

a) Bezpečné vzdálenosti od části hromosvodního systému jsou dodrženy:
Bezpečné vzdálenosti jsou definovány v ČSN 34 1390. V praxi se u běžných rodinných domků považuje vzdálenost s > 0,5 m (obr. 1) za postačující.

b) Bezpečné vzdálenosti nejsou dodrženy, tj. d < 0,5 m; pak je nutné:
– přímé elektrické spojení mezi částmi hromosvodní ochrany a kovovým rámem,
– dodatečná stínicí opatření pro vedení DC.

c) Ochranu před přepětím je třeba zajistit stejně jako v případě budovy bez hromosvodní soustavy.

2. Fotovoltaické zařízení na budově bez hromosvodní ochrany

V každém případě je nutné zajistit vnitřní ochranu před bleskem, tj. vybavit elektrotechnické rozvody svodiči přepětí, popř. svodiči bleskového proudu:

  • připojovací skříň pro modul generátoru ze solárních článků (je-li instalována),
  • ochrana měniče DC/AC,
  • ochrana napájení ze sítě nn.

3. Uzemnění a vyrovnání potenciálů

a) Budovy s vnější ochranou před bleskem: Jestliže generátor není v ochranném prostoru nebo v bezpečné vzdálenosti od hromosvodní ochrany, je nutné stojan s generátorem zapojit do systému vnější ochrany před bleskem. Je-li generátor v ochranném prostoru, musí být vyrovnány potenciály stejným způsobem jako v případě b). Uzemnění se doporučuje obecně.

b)Budovy bez vnější ochrany před bleskem:
Stojan (skříň) generátoru musí být nejkratší cestou (pokud možno na vnější stěně budovy) spojen přímo s ekvipotenciální přípojnicí a tím i s uzemněním, jestliže:
– napětí na generátoru neleží v oblasti malého napětí nebo
– u zařízení do 5 kW nejsou použity žádné moduly třídy II.

Uzemnění se rovněž obecně doporučuje.