Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 12/2017 vyšlo
tiskem 6. 12. 2017. V elektronické verzi na webu od 5. 1. 2018. 

Téma: Měření, měřicí přístroje a technika; Zkušebnictví a diagnostika

Hlavní článek
Meranie točivých strojov s použitím metódy SFRA
Aplikační možnosti ultrakapacitorů a akumulátorů LiFePO4 v trolejbusové síti Dopravního podniku města Brna

Aktuality

Temelín dosáhl nejvyšší roční výroby Elektřinu, která by českým domácnostem vystačila na téměř 12 měsíců, vyrobila od začátku…

MONETA Money Bank se jako první firma v ČR rozhodla zcela přejít na elektromobily MONETA Money Bank se jako první společnost v České republice oficiálně rozhodla, že do…

ŠKODA AUTO bude od roku 2020 v Mladé Boleslavi vyrábět vozy s čistě elektrickým pohonem ŠKODA AUTO bude vozy s čistě elektrickým pohonem vyrábět v závodě v Mladé Boleslavi. Již…

Největší českou techniku povede i nadále stávající rektor Petr Štěpánek Akademický senát VUT v Brně na dnešním zasedání zvolil kandidáta na funkci rektora pro…

44. Krajský aktiv revizních techniků v Brně Moravský svaz elektrotechniků Vás zve 21. listopadu na 44. KART v Brně.

Soutěž o nejlepší realizovaný projekt KNX instalace Spolek KNX národní skupina České republiky, z. s. vyhlásil soutěž o nejlepší projekt…

Více aktualit

Obří supravodivé cívky

číslo 12/2005

Obří supravodivé cívky

Gustav Holub

V Evropském středisku pro nukleární výzkum CERN v blízkosti Ženevy (Švýcarsko) se staví urychlovač částic LHC (Large Helios Collider – velký heliový kollider), ve kterém mají být protony uváděny do kolize, resp. střetnutí při rychlosti nad 300 000 km/s. Uveden do provozu by měl být v roce 2007. Do té doby má společnosti Jeumont zhotovit velkou část nezbytných obřích supravodivých cívek pro elektromagnety. Speciální výrobní stroje s řízením CNC (Computer Numeric Control) firmy NUM budou zajišťovat potřebnou rozměrovou přesnost a strukturu vyvíjených cívek.

Obr. 1.

Obr. 1. Část tunelu urychlovače LHC o obvodu 27 km

Po několika letech přípravy je urychlovač LHC ve fázi výroby. Ve srovnání s předchozím modelem LEP (Large electron-pozitron collider – velký elektronový pozitronovaný kollider) nejde o typický elektronový urychlovač – lze jím totiž urychlovat protony o téměř 2 000násobku hmotnosti elektronů. Prototyp urychlovače LHC bude v roce 2007 instalován v již existujícím tunelu LEP, jehož konstrukce má tvar kruhu o obvodu 27 km (obr. 1). Cílem experimentů je dostat protony na této kruhové dráze do protisměrného pohybu, při zrychlení na téměř 300 000 km/s, a poté je uvést do kolize. Tím se uměle navodí velký „ultratřesk„ a vyvolané srážky umožní uvolnění elementárních částic, jež v přírodě neexistují.

Prioritním úkolem je udržet tok protonů uprostřed tunelu (tubusu) tak, aby v něm na určených místech nastávaly jejich frontální srážky. Aby bylo možné protonový paprsek přesně vychylovat, jsou zapotřebí mimořádně silné elektromagnety, jejichž elektromagnetické síly se musí pohybovat v rozsahu asi 400 t/m. Supravodivé elektromagnety vyvinou elektromagnetické pole o velikosti 9 T; to je desetinásobně vyšší hodnota, než jaké se dosud podařilo dosáhnout.

Obr. 2.

Obr. 2. Čelo supravodivé cívky elektromagnetu pro urychlovač

Pro výrobu cívek uvedených elektromagnetů (obr. 2) investovaly společnosti Jeumont a Alstom značné částky do vývoje a výrobní technologie mimořádně přesných zařízení s řízením CNC (firmy NUM) a servopohonů k ovládání a polohování pěti os strojů. Nové strojní vybavení s řízením CNC má umožnit navinout supravodivý plochý kabel ze slitiny niobu a titanu na trn délky 15 m. Proto je buben s kabelem umístěn na portálu, který pojíždí nad trnem. Pohyblivý trn se pohybuje ve dvou lineárních směrech, aby plochá strana kabelu byla stále ve správné poloze. Systém CNC řídí ukládání kabelu v délce 15 m a určuje jeho napnutí, vyrovnávání trnu a provozní pohyby bubnu a portálu. Řízení maximálně redukuje prostoje i přesto, že jde o velmi komplikovanou výrobu s kapacitou v průměru 2,5 elektromagnetu za týden. Pro urychlovač bude zapotřebí celkem 1 248 těchto supravodivých cívek.
[COENE J.-F. de: CERN: Supraleitende Magnetspulen entstehen NUM-gesteuer. Betriebstechnik, 2003, č. 6/7, s. 28.]