Pokračujeme v díle těch,
kteří byli první.

Aktuální vydání

Číslo 11/2016 vyšlo tiskem
7. 11. 2016. V elektronické verzi na webu od 1. 12. 2016. 

Téma: Rozváděče a rozváděčová technika; Točivé stroje a výkonová elektronika

Hlavní článek
Lithiové trakční akumulátory pro elektromobilitu

Aktuality

Fakulta elektrotechnická je na špici excelentního výzkumu na ČVUT Expertní panely Rady vlády pro výzkum, vývoj, inovace (RVVI) vybraly ve II. pilíři…

Švýcaři v referendu odmítli uzavřít jaderné elektrárny dříve V referendu hlasovalo 45 procent obyvatel, z toho 54,2 procent voličů řeklo návrhu na…

Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. 11. 2016 den otevřených dveří Fakulta elektrotechnická ČVUT v Praze pořádá 25. listopadu od 8.30 hodin Den otevřených…

Calliope mini – multifunkční deska Calliope mini poskytuje kreativní možnosti pro každého. A nezáleží na tom, zda jde o…

Ocenění v soutěži České hlavičky získal za elektromagnetický urychlovač student FEL ČVUT Student programu Elektronika a komunikace Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze Vojtěch…

Češi v domácnostech více svítí a experimentují se světlem, doma mají přes 48 milionů svítidel Češi začali v domácnostech více svítit a snaží se vytvořit lepší světelné podmínky:…

Více aktualit

Nový zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

číslo 8/2006

Nový zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Jan Lojkásek, IN-EL, spol. s r. o.

1. Nový zákoník práce a zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

V průběhu několika předchozích let probíhaly na naší nejen politické scéně vášnivé diskuse o novém zákoníku práce. Jak to dopadlo, většina z nás ví. Levicová část Poslanecké sněmovny i přes nesouhlas Senátu a prezidentské veto nový zákoník práce prosadila. A tak od 1. ledna 2007 nabude účinnosti zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a související zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce.

Zároveň postupovalo, bez většího zájmu veřejnosti (a to i odborné), schvalování zcela nového zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ten byl rovněž schválen s účinností od 1. ledna 2007 jako zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci) – dále jen zákon o BP.

Do tohoto zákona byla mj. převedena některá ustanovení dřívějšího zákoníku práce (č. 65/1965 Sb. v platném znění), a to jeho hlavy páté části druhé týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Nový zákoník práce (č. 262/2006 Sb.) se v § 107 na zákon o BP přímo odvolává.

Zákon o BP stanovuje:

  • další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, a to:
    – požadavky na pracoviště a pracovní prostředky, výrobní a pracovní prostředky a zařízení, organizaci práce a pracovní postupy a bezpečnostní značky,
    – předcházení ohrožení života a zdraví,
    – odbornou způsobilost a zvláštní odbornou způsobilost,

  • zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnostech nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy,

  • další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

V tomto článku se zaměřím pouze na ty pasáže zákona o BP, které souvisejí se zvláštní odbornou způsobilostí v elektrotechnice.

Obr. 1.

2. Zákon o BP a odborná způsobilost v elektrotechnice

Pro elektrotechnickou veřejnost je tento zákon významný tím, že mj. vytvořil předpoklady k výrazným změnám v oblasti odborné způsobilosti elektrotechniků, kterou prozatím upravuje „vousatá„ vyhláška č. 50/1978 Sb.

V § 11 je totiž uvedeno, že na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, kontrolu nebo opravy, mohou práce a činnosti samostatně vykonávat a samostatně je obsluhovat jen zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci.

Již v prvním návrhu nařízení vlády k realizaci některých ustanovení zákona o BP byla jako technická zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, uvedena i elektrická zařízení (dále zařízení plynová, tlaková a zdvihací). K tomu je nutné přičíst ustanovení části druhé tohoto zákona (Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnostech nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy), konkrétně § 12 a § 13, které stanovují, že veškerá ustanovení části první tohoto zákona (obsahující i ustanovení o odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti) i některá ustanovení nového zákoníku práce se týkají právních vztahů při činnostech a poskytování služeb i mimo pracovněprávní vztahy. Aby v tomto, i pro elektrotechniky důležitém ustanovení bylo úplně jasno, jsou v § 12 zákona o BP uvedeny subjekty, na které se toto ustanovení vztahuje.

Jde o:

  • zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje,

  • fyzickou osobu, která (např. podle živnostenského zákona) provozuje samostatně výdělečnou činnost,

  • spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v předchozích dvou odstavcích,

  • fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí.

Tím, že zákon o BP rozšířil svoji působnost i mimo pracovněprávní vztahy, pominul často uváděný důvod, proč nebylo přijato nařízení vlády k § 132b a zejména k § 134b zákona č. 65/1965 Sb. Tím důvodem bylo právě to, že jakékoliv nařízení vlády (které by se nepochybně muselo týkat i zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců – elektrotechniků) by mělo platnost pouze v oblasti pracovněprávních vztahů. Nyní tedy již takovému kroku nic nebrání, a příslušné nařízení vlády by mělo být vydáno tak, aby mělo stejnou účinnost jako zákon o BP, tedy od 1. ledna 2007 (viz § 21 tohoto zákona).

3. Zkoušky budou moci vykonávat pouze akreditované subjekty

Vykonávat zkoušky z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti budou moci ve smyslu § 20 zákona o BP pouze fyzické nebo právnické osoby s udělenou akreditací pro tuto činnost. O udělení, pozastavení, změně nebo odnětí akreditace bude rozhodovat Ministerstvo práce a sociálních věcí ve správním řízení. Součástí návrhu na udělení nebo změnu akreditace bude muset být písemná dokumentace o způsobu a vykonávání zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti. Splní-li žadatel o akreditaci podmínky pro její udělení, bude mít na její udělení právo. Naproti tomu bude Ministerstvo práce a sociálních věcí oprávněno kontrolovat dodržování podmínek, na základě kterých byla akreditace udělena. Akreditace se bude udělovat na dobu tří let.

4. Konkrétní požadavky stanoví nařízení vlády

Pro oblast vykonávání zkoušek z odborné způsobilosti i ze zvláštní odborné způsobilosti bude důležité nařízení vlády (§ 21 odst. b) zákona o BP), kterým bude stanoveno:

  • která technická zařízení představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž a opravy nebo kontrolu vyžadující zvláštní odbornou způsobilost,

  • věk zaměstnance pro zvláštní odbornou způsobilost (má-li být vyšší než 18 let),

  • stupeň, popřípadě obor odborného vzdělání pro zvláštní odbornou způsobilost a délka odborné praxe,

  • podmínky pro udělení, pozastavení nebo zrušení akreditace fyzické nebo právnické osoby pro vykonávání zkoušek odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti,

  • zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti nebo ze zvláštní odborné způsobilosti,

  • obsah a způsob zkoušky z odborné způsobilosti a ze zvláštní odborné způsobilosti, jejich organizace, průběh, hodnocení a podmínky pro opravu těchto zkoušek, jakož i náležitosti dokladu o úspěšném vykonání uvedených zkoušek,

  • vedení dokumentace držitelem akreditace o vykonaných zkouškách odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti.

5. Přechodná ustanovení

V přechodných a závěrečných ustanoveních zákona o BP jsou, podle mého mínění nejen pro praxi elektrotechniků, důležitá dvě ustanovení, a to, že:

  • odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost získaná podle dosavadních právních předpisů se považuje za splněnou nejdéle po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tedy do 31. prosince 2011) – viz § 22 odst. 2,

  • tímto zákonem se řídí právní vztahy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy vzniklé i před 1. lednem 2007 – viz § 22 odst. 4.

6. Budeme mít novou „padesátku„!?

Bude velmi zajímavé sledovat, zda se tentokrát Ministerstvu práce a sociálních věcí podaří připravit zmíněné nařízení vlády tak, aby byl termín jeho účinnosti stejný, jako má zákon o BP, jehož některá ustanovení má realizovat. Ještě zajímavější bude jeho obsah.

Jisté je, že vydáním tohoto zákona by měly nastat zásadní změny i v pojetí odborné způsobilosti v elektrotechnice. Otázka v této chvíli zní: kdy a jaké. Skutečně tedy můžeme začít „odpočítávat„ život vyhlášky č. 50/1978 Sb.?

Od 1. ledna 2007 nabude účinnosti nový zákon o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Cílem nového zákona je především nastavit podmínky na pracovištích tak, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP).

Podle údajů Českého statistického úřadu došlo v roce 2005 k 82 042 pracovním úrazům. Z toho 137 jich bylo smrtelných. Jeden smrtelný pracovní úraz stojí společnost přibližně 8 mil. korun. Celkové náklady na pracovní úrazy se ročně pohybují okolo 25 mld. korun.

Jednou z cest, jak minimalizovat počet pracovních úrazů, je zavedení institutu koordinátora BOZP na staveništích. Praxe v zahraničí jednoznačně dokazuje, že existence koordinátora vede ke snižování úrazovosti v oblasti stavebnictví a záchraně ohrožených lidských životů. V zemích EU, kde je funkce koordinátora zavedena, se snížil počet smrtelných pracovních úrazů o více než 25 %.

Koordinátorem BOZP bude kvalifikovaná osoba, kterou určí zadavatel stavby (stavebník – investor). Jeho úkolem bude zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při přípravě a realizaci stavby. Povinnost určit koordinátora bude mít zadavatel v případě, že na staveništi budou současně pracovat zaměstnanci více než jednoho zhotovitele.

Povinnost určit koordinátora se nevztahuje na stavby, na které není nutné vystavit stavební povolení či ohlášení, a na stavby, které stavebník provádí svépomocí. Náplní práce koordinátora bude mimo jiné upozorňovat zadavatele stavby na případné nedostatky, doporučovat způsoby jejich odstranění, a tak jej chránit před problémy, které mu hrozí v případě, že vlivem nedodržení bezpečnosti práce dojde na jeho stavbě k pracovnímu úrazu.

Nový zákon o dalších podmínkách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je harmonizační normou, která obsahuje nejen ustanovení příslušných směrnic Evropských společenství (již obsažených v českém právním řádu ), ale také nově požadavky Směrnice Rady 92/57/EHS ohledně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích.

(red.)